Přihlášení do placené sekce:

Jméno:

Heslo: 

> Registrovat se

 
       

menu html5 by Css3Menu.com

KORONAVIRUS NA PRACOVIŠTI…


Šíření koronaviru po světě nelze zabránit a ani ČR se mu nevyhnula... Jaké mohou nastat situace v pracovněprávní oblasti v souvislosti s koronavirem?

Situace 1.: Zaměstnanci byla Krajskou hygienickou stanicí (KHS) nebo jiným orgánem národního zdraví nařízena karanténa v souvislosti s rozšiřováním viru v oblasti, kde žije nebo v souvislosti s jeho návratem z oblasti, kde je vir rozšířen (zde to může být i návrat rodinného příslušníka, kolegy z práce apod.). Na základě tohoto rozhodnutí vystavil ošetřující lékař pracovní neschopnost.
Řešení: Pokud byla zaměstnanci nařízena karanténa, náleží mu za prvních 14 kalendářních dnů jejího trvání náhrada mzdy minimálně ve výši 60% jeho průměrného redukovaného výdělku od svého zaměstnavatele a od 15. kalendářního dne karantény nemocenské.


Situace 2.: Zaměstnanci by mohla být KHS nařízena karanténa v souvislosti s rozšiřováním koronaviru, ale on se dohodl se svým zaměstnavatelem na „práci z domova“ po inkubační dobu.
Řešení: Pokud bude zaměstnanec na základě dohody se zaměstnavatelem pracovat z domova (§ 317 ZP), tak zaměstnanci náleží mzda za vykonanou práci. Se zaměstnancem by bylo vhodné dohodnout konkrétní podmínky výkonu práce z domova, protože § 317 ZP toho moc v této oblasti neřeší…


Situace 3.: Jak by se mělo postupovat v případě, že našemu zaměstnanci byla nařízena karanténa v místě jeho pobytu na dovolené (na pracovní cestě apod.)?
Řešení: zde bude záležet na tom, zda byla karanténa nařízena ve státě, který je státem EU nebo s kterým má ČR smlouvu o sociálním zabezpečení anebo ve státě mimo EU. V případě nařízení karantény ve státě EU by mělo být zaměstnanci vystaveno potvrzení o nařízené karanténě, které je postaveno na roveň českému potvrzení. Zaměstnavatel na základě tohoto potvrzení vyplatí náhradu mzdy za prvních 14 dnů karantény. Pokud by karanténa v zahraničí byla delší než 14 dnů, měl by si zaměstnanec nechat vystavit tiskopis „Žádost o nemocenské při vzniku PN v jiném státě EU“, na základě, kterého by mu bylo vypláceno nemocenské.
Jestliže zaměstnanci byla nařízena karanténa (nebo nebyla ale nesměl opustit hotel) ve státě mimo EU (Čína, Korea, Írán apod.), měl by o tom ihned informovat svého zaměstnavatele a ten by měl jeho nepřítomnost v práci omluvit. Tato nepřítomnost v práci není zaviněným porušením povinností, které má podle ZP, protože je povinen nařízenou karanténu v cizině dodržet. K prokázání nařízené karantény by v tomto případě mělo stačit potvrzení cestovní kanceláře nebo potvrzení z místa ubytování v zahraničí.


Situace 4.: Zaměstnavatel oznámí zdravému zaměstnanci, který se vrátil z „rizikové oblasti“, aby zůstal po dobu 14 dnů doma.
Řešení: Tomuto zaměstnanci bude náležet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, protože se jedná o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele (§ 208 ZP). Pokud se jedná o profesi, která by mohla pracovat z domova, bylo by vhodné to se zaměstnancem dohodnout (viz bod 2).


Situace 5.: Zaměstnavatel požaduje po zdravém zaměstnanci, aby si na dobu 14 dnů po návratu z „rizikové oblasti“ požádal o čerpání neplaceného volna nebo chce na toto období nařídit čerpání dovolené.
Řešení: Zaměstnavatel může určit čerpání dovolené zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době oznámení. Takže tento postup je možný pouze po dohodě se zaměstnancem.
Nařídit zaměstnanci neplacené volno není možné a nutit jej k tomuto kroku by bylo v rozporu s dobrými mravy.


Situace 6.: Zaměstnavatel nařídil všem svým zaměstnancům, aby z preventivních důvodů zůstali po dobu 14 dnů doma.
Řešení: V tomto případě by všem zaměstnancům náležela náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, protože se jedná o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele (§ 208 ZP). Pokud se zaměstnavatel dohodne se zaměstnanci, u kterých je to možné, aby vykonávali práci z domova, tak v tom není problém.


Situace 7.: Zaměstnanec musel zůstat doma, protože předškolní (školní apod.) zařízení z obavy z nákazy toto zařízení uzavřelo a on musel pečovat o své nezletilé dítě.
Řešení: Pokud bylo školské nebo jiné zařízení pro děti uzavřeno z důvodu nařízené karantény, může si zaměstnanec požádat o ošetřovné, protože se jedná o dítě mladší 10 let, které z důvodu karantény nemůže být v tomto zařízení (§ 39 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona o NP). Jestliže předškolní zařízení uzavřelo samo toto zařízení z obav před koronavirem, nejedná se o uzavření z důvodu karantény a nárok na ošetřovné v tomto případě není.


Situace 8.: Zaměstnanec odmítá nastoupit do zaměstnání se zaměstnancem, který se vrátil z „rizikové oblasti“, i když je tento zaměstnanec bez jakýchkoli příznaků nemoci a ani mu nebyla nařízena karanténa.
Řešení: Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž si myslí, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných osob (§ 106 odst. 2 ZP). Jestliže tyto podmínky splněny nejsou, může být nenastoupení do zaměstnání považováno za neomluvenou absenci. Při nedostatku pracovních sil však doporučujeme postupovat velice „rozvážně“…




© Démonia s.r.o., 2016 | Poslední aktualizace: 24.03.2020 | www.demonia.cz