Odměny učňů i nadále nepodléhají odvodům pojistného na SZ (nejedná se o zaměstnání, které zakládá účast na NP) ani pojistného na VZP (je vyjmenována mezi příjmy, které neplynou ze „zaměstnání“). Z toho vyplývá, že se u nich nebude navyšovat superhrubá mzda o pojistné, ale daň 15% se bude počítat z dosažené odměny za produktivní činnost. Pokud tento učeň podepíše prohlášení k dani, nebude se pravděpodobně odvádět ani daň z příjmů (aby se daň odváděla, musela by být jeho odměna cca 14000 Kč).

   Někteří zaměstnavatelé se rozhodli poskytovat svým zaměstnancům náhradu mzdy za první 3 dny pracovní neschopnosti. Je toto možné? V případě, že ano, jaké odvody se budou z této náhrady provádět? Jednalo by se o daňově uznatelný výdaj zaměstnavatele a nepřišel by zaměstnanec o nemocenskou?

   Pokud si zaměstnavatel sjedná tuto možnost v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, v pracovní nebo jiné smlouvě je možné náhradu mzdy zaměstnancům poskytnout. Z této náhrady by se odváděla daň a obojí pojistné. U zaměstnavatele by se jednalo o daňově uznatelný výdaj podle § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů (tzv. „daňová triáda“). Námitky, že zaměstnanec nemůže pobírat v době pracovní neschopnosti započitatelný příjem, protože by přišel o nemocenskou jsou neopodstatněné, jelikož nemocenské za první 3 dny PN totiž nenáleží…

   Zaměstnanec, který je v současné době v dočasné pracovní neschopnosti, by si chtěl na první 3 dny pracovní neschopnosti raději vzít dovolenou na zotavenou. Je to možné?

   Ne, podle § 217 odst. 1 ZP určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel a podle odst. 4 téhož paragrafu, nesmí určit její čerpání mimo jiné na dobu, kdy je uznán dočasně práce neschopným… Zde by přicházelo v úvahu pouze to, že by si zaměstnanec nenechal vůbec vystavit pracovní neschopnost a požádal „hodného zaměstnavatele“ o čerpání dovolené po celou dobu, kdy by mu nebylo dobře a ten by mu vyhověl.

   Jak se bude v rámci posuzování nároku na měsíční daňový bonus sledovat dodržení alespoň poloviny minimální mzdy u zaměstnanců po reformě veřejných financí?

   Minimální mzda se neupravuje, tzn., že nárok na měsíční bonus bude, pokud je úhrn příjmů ze závislé činnosti alespoň polovina minimální mzdy, tj. 4000 Kč. Pro účely splnění této podmínky se ale budou brát příjmy ze závislé činnosti nenavýšené o pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. Např. zaměstnanec má v kalendářním měsíci příjem 3800 Kč. V roce 2008 se u něho zjistí základ daně tak, že se tento příjem navýší o 9% na zdravotní pojištění a o 26% na pojistné na SZ. Po tomto navýšení bude základ daně 5130 Kč, což je více než 4000 Kč. Nárok na daňový bonus ale nevznikne, protože se porovnává úhrn příjmů a nikoliv základ daně! Úhrn příjmů je pouze 3800 Kč .

   V současné době je v Poslanecké sněmovně projednáván zákon o přeměnách obchodních společností, kterým se mění i zákon o daních z příjmů. Rozpočtový výbor skutečně navrhuje v rámci pozměňovacích návrhů změnit §§ 35ba, 38g odst. 2 a 38h odst. 12 tak, aby si daňoví nerezidenti mohli odečíst slevu na poplatníka. Sleva na poplatníka (2070 Kč) by se po schválení tohoto zákona mohla uplatnit pravděpodobně od měsíce dubna 2008. V rámci ročního zúčtování by se jim mohla odečíst celá sleva na poplatníka (24840 Kč) a sleva na studium. Ostatní slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované dítě by si mohli i nadále uplatnit pouze v rámci daňového přiznání.

   Kde by měl podepsat prohlášení k dani poplatník, který má příjem od jednoho zaměstnavatele ve výši 7000 Kč měsíčně a od druhého zaměstnavatele 5000 Kč měsíčně? Nejedná se ani v jednom případě o dohodu o provedení práce.

   S výrazným navýšením slevy na poplatníka a zachováním srážkové daně u příjmů do 5000 Kč by bylo výhodnější podepsat prohlášení k dani na příjem, který by podléhal srážkové dani, protože v opačném případě by mohla velká část slevy propadnout. Uvedeme si to na tomto konkrétním příkladu:

   Při podpisu prohlášení na příjem 7000 Kč:
   Zaměstnanec by měl měsíčně z tohoto zaměstnání čistý příjem 6125 Kč (7000-560(poj.SZ)-315(poj.VZP)-0(zál.daň). Z druhého zaměstnání s příjmem 5000 Kč by měl čistý příjem 3363 Kč (5000-400(poj.SZ)-225(poj.VZP)-1012(srážk.daň). Celkem čistého za měsíc by měl 9488 Kč. V rámci ročního zúčtování by se mu nic nevrátilo. Takže celkový roční čistý příjem tohoto zaměstnance by byl 113856 Kč (9488x12).
   Při podpisu prohlášení na příjem 5000 Kč:
   Zaměstnanec by měl měsíčně z tohoto zaměstnání čistý příjem 4375 Kč (5000-400(poj.SZ)-225(poj.VZP)-0(zál.daň). Z druhého zaměstnání s příjmem 7000 Kč by měl čistý příjem 4700 Kč (7000-560(poj.SZ)-315(poj.VZP)-1425(zál.daň). Celkem by měl zaměstnanec měsíčně čistého 9075 Kč. V rámci podání daňového přiznání by se tomuto zaměstnanci vrátil přeplatek na dani ve výši 13780 Kč. Celkový roční čistý příjem by byl 122680 Kč (9075x12)+13780).
   ZÁVĚR: rozdíl ve prospěch podepsání prohlášení k dani na příjem zdaněný srážkovou daní (tj. na 5000 Kč) činí 8824 Kč je způsoben tím, že byla plně zhodnocena sleva na poplatníka (24840 Kč). V případě podpisu prohlášení k dani na vyšší příjem se nemůže nevyčerpaná sleva na poplatníka z tohoto zaměstnání zhodnotit u příjmu z druhého zaměstnání, kde byla uplatněna srážková daň 15%. Tento příjem již do ročního zúčtování nevstupuje.
   Nevýhodou tohoto způsobu je to, že měsíčně si bude zaměstnanec nosit o cca 400 Kč méně a vše mu bude vráceno až v rámci daňového přiznání.
   POZOR: pokud má někdo více zaměstnání a příjem z každého z nich je vyšší než 5000 Kč, je i nadále výhodnější podepsat prohlášení u vyššího příjmu. Zaměstnanec, který má více zaměstnání na příjmy do 5000 Kč, by měl rovněž prohlášení podepsat na nejvyšší příjem, protože u něho většina slevy na poplatníka stejně propadne…

   Jakou logiku má zastavení výplaty nemocenského u poživatele invalidního důchodu při skončení zaměstnání, když je u těchto invalidních důchodců zachována ochranná lhůta?