1/ ZÁKON 187/2006 SB. O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

   Dne 1. 1. 2009 nabude účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, který zároveň zruší všechny dosud platné zákony, vyhlášky apod. pro různé skupiny zaměstnanců. Od tohoto data bude nemocenské pojištění zaměstnanců řešeno pro všechny skupiny zaměstnanců pouze v tomto zákoně.

   Jaké jsou ZÁKLADNÍ ZMĚNY oproti stávajícímu stavu v zákonech o NP:

   - První zásadní změnou je to, že všechny dávky nemocenského pojištění budou vyplácet Okresní správy sociálního zabezpečení. Od roku 2009 se již nebudou organizace dělit na tzv. „velké“ a „malé“, ale v zákonu 187/2006 Sb. o NP se hovoří pouze o zaměstnavateli, tzn., že i zaměstnavatel s méně než 26 zaměstnanci bude muset plnit úkoly v zákonu uvedené. Zaměstnavatel ale bude zodpovídat za správné stanovení započitatelných příjmů v rozhodném období, které bude potvrzovat na tzv. „Příloze k žádosti o dávku“. Dále bude zaměstnavatel sledovat podpůrčí dobu, ochrannou lhůtu a některé další důležité paragrafy z nového zákona o NP, které mají vliv na výplatu náhrady mzdy a na výplatu dávek NP.

   - JAKÉ JSOU DÁVKY NP OD 1. 1. 2009 (§ 4)

   Z nemocenského pojištění se budou poskytovat podle § 4 tyto dávky:

   Tzn., že se změnil název z „podpory při ošetřování člena rodiny“ na ošetřovné a názvem „nemocenské“ je označeno pobírání nemocenské od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy podle ZP.

   - ZMĚNY V OKRUHU POJIŠTĚNÝCH OSOB (§ 5)

   V okruhu pojištěných osob došlo ke změně v tom, že byli vypuštěni společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k. s., jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni a členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena. Tito společníci, jednatelé a členové družstva budou povinně pojištění pouze na důchodové pojištění a nemocensky se můžou případně pojistit dobrovolně u komerční pojišťovny.
   Společníci, jednatelé s.r.o., komanditisté k.s. a členové družstva, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ně práci, jsou účastni důchodového pojištění v těch měsících, v nichž jim byl zaúčtován příjem považovaný za příjem ze závislé činnosti alespoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodným příjmem je jedna čtvrtina součinu VVZ a koeficientu pro jeho přepočet, za kalendářní rok, který o dva roky předchází kal. roku, za který se posuzuje účast na pojištění. Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru. Tzn., že v roce 2009 by tato částka činila 5900 Kč (21527x1,0942x0,25). Např. pokud člen představenstva v družstvu má odměnu 5800 Kč, nebude z tohoto členství pojištěn nemocensky ani důchodově. Pojistné na VZP se ale odvádět bude, protože se jedná o příjem ze závislé činnosti.

   POZOR: pokud budou vykonávat tyto osoby pro společnost práci na základě pracovněprávního vztahu, budou z tohoto pracovněprávního vztahu nemocensky pojištěni i nadále!
   Pojištěni nebudou podle tohoto zákona ani studenti a žáci. V případě, že budou při studiu nebo o prázdninách pracovat, budou účastni pojištění jako ostatní zaměstnanci.

   - JAKÉ BUDOU Z TOHOTO DŮVODU SAZBY POJISTNÉHO PRO JEDNOTLIVÉ SKUPINY POJIŠTĚNCŮ V ROCE 2009

   Podle upraveného § 7 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ budou sazby pojistného na SZ tyto:

   a) u zaměstnavatele

  1.     v roce 2009 25 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a) - (zde je uveden součet vyměřovacích základů jeho zaměstnanců), z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, a od roku 2010 24,1 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 1,4 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti - platí pro běžného zaměstnavatele
  2.   počínaje rokem 2010 26 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a) -(zde je uveden součet vyměřovacích základů jeho zaměstnanců), z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 51 zaměstnanců, pokud si tuto sazbu sám stanoví podle odstavce 3 - tyto sazby by platily pro zaměstnavatele, kteří si zvolí variantu placení pojistného na NP ve výši platné pro rok 2008 (3,3%) a odpočet poloviny vyplacené náhrady mzdy,
  3.    21,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. b) - to jsou společníci, jednatelé, komanditisté a členové statutárních orgánů v družstvech, jestliže jsou důchodově pojištěni, tj. jejich příjem činní alespoň 5900 Kč,

   b) u zaměstnance

  1.    7,9 % z vyměřovacího základu, z toho 1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a) - to jsou zaměstnanci podle bodů 1 až 13 - tj. pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, členové družstva s pracovněprávním vztahem, soudci, poslanci, členové zastupitelstev územně samosprávných celků apod.

   POZOR: u sazeb pojistného u zaměstnanců může ještě dojít k úpravám z důvodu navržených změn v zákonu 586/92 Sb. o daních z příjmů! Navrhuje se snížení pojistného na SZ o 1,5%. O konečných sazbách budete informováni v následujícím čísle informačního servisu.

  1.    6,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. b) - to jsou společníci, jednatelé a členové statutárních orgánů v družstvech, jestliže jsou důchodově pojištěni, tj. jejich příjem činní alespoň 5900 Kč,

   c) u osoby samostatně výdělečně činné

  1.    29,6 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 a 2 (tj. OSVČ v hlavní i vedlejší účasti na pojištění), z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění,

   POZOR: i zde by se snížila sazba pojistného o 0,4% při přijetí změn v souvislosti se změnou zákona o daních z příjmů.

  1.    2,4 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění (toto by platila OSVČ na nemocenské pojištění, kromě důchodového pojištění - 29,6% uvedeného v bodu 1). Nemocenská by se OSVČ ale vyplácela až od 15. kal. dne pracovní neschopnosti, proto je sazba snížena na 2,4% již pro rok 2009,

   d) u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 % z vyměřovacího základu, který si sami určí (nejméně částka do níž se započítává pně část OVZ)

   e) u zahraničního zaměstnance 2,4 % z vyměřovacího základu.

   - NOVÉ PODMÍNKY ÚČASTI ZAMĚSTNANCŮ NA POJIŠTĚNÍ (§ 6)

   Zaměstnanci budou pojištěni v případě, že

   Zaměstnanci budou pojištěni i v případě,

   Např. pracovní poměr skončil 31. 12. 2008 a tento zaměstnanec nastoupil k témuž zaměstnavateli do zaměstnání na 10 kalendářních dnů s odměnou 2500 Kč dne 16. 6. 2009. V tomto případě zakládá toto zaměstnání účast na pojištění a odvede se z něho pojistné na SZ, protože ještě neuplynula 6. měsíční doba.

   Např. zaměstnání na méně než 15 kalendářních dnů s odměnou 5000 Kč skončilo 15. 1. 2009. Z tohoto zaměstnání se pojistné neodvedlo, protože nesplnilo podmínky účasti na NP. Pokud by bylo s tímto zaměstnancem uzavřeno další zaměstnání na dobu kratší než 14 kal. dnů do 6 měsíců od skončení předchozího, založilo by toto zaměstnání účast na pojištění i při příjmu (do) nad 2000 Kč a odvedlo by se z něho pojistné na SZ.
   Rozhodná částka 2000 Kč se bude každoročně zvyšovat v případě, že jedna desetina součinu VVZ a koeficientu pro jeho přepočet bude po zaokrouhlení směrem dolů na celé pětisetkoruny vyšší než dosud platná částka.
   U „státních zaměstnanců“ se podmínka započitatelného příjmu považuje vždy za splněnou, i když je sjednaná částka nižší než 2000 Kč!

   - ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU (§ 7)

   „Zaměstnáním malého rozsahu“ je takové zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky uvedené v § 6 (tj. zaměstnání na území ČR, které trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kal. dnů), s výjimkou podmínky započitatelného příjmu, který je nižší než 2000 Kč nebo nebyl vůbec sjednán. Při výkonu tohoto zaměstnání by pojištění vzniklo jen v měsících, v nichž zaměstnanec dosáhl alespoň částky 2000 Kč.
   Např. se zaměstnancem na dohodu o pracovní činnosti byla sjednána odměna 1500 Kč měsíčně. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu a pojistné na SZ se neodvádí. Pokud by byla sjednána sazba 75 Kč za hodinu, odvádělo by se pojistné jen v měsících, kdy by byl započitatelný příjem 2000 Kč nebo vyšší.
   Započitatelný příjem zúčtovaný až po skončení zaměstnání malého rozsahu se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo.
   POZOR: z takto sjednaného zaměstnání (např. dohody o pracovní činnosti) by se neodvádělo ani pojistné na VZP v případě, že by byl započitatelný příjem nižší než 2000 Kč.

   - SOUBĚH POJIŠTĚNÍ Z VÍCE ZAMĚSTNÁNÍ (§ 8)

   Pokud vykonává zaměstnanec více zaměstnání zakládajících účast na pojištění, je pojištěn z každého z nich.

   - VZNIK, ZÁNIK A PŘERUŠENÍ POJIŠTĚNÍ (§ 10)

   V tomto paragrafu je řešeno, jak a kdy vzniká resp. zaniká pojištění u jednotlivých skupin pojištěnců. Jelikož nás zajímají hlavně zaměstnanci, tak u zaměstnanců vzniká pojištění dnem, ve kterém nastoupil do práce a zaniká dnem skončení pracovního poměru. Za den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, se považuje též den přede dnem nástupu, za který mu příslušela náhrada mzdy nebo platu, nebo za který se mzda nebo plat nekrátí. Tzn., že zůstává v platnosti současný stav, tj., že zaměstnanec musí začít pracovat nebo obdržet náhradu mzdy za svátek, aby vzniklo pojištění.

   Nově se pojištění přerušuje po dobu, po kterou bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu na dobu delší než 30 kalendářních dnů po sobě jdoucích a po dobu rodičovské dovolené, s výjimkou doby, za kterou náleží peněžitá pomoc v mateřství. Nárok na dávku vzniká i v době přerušení pojištění (§ 14 odst. 1), ale vyplácet se začne až po skončení přerušení pojištění (tj. po neplaceném volnu nebo po rodičovské dovolené), protože pojištění u nich vzniká opět dnem, kdy začali vykonávat práci (§ 19 odst. 1 písm. d).

   Novinkou je i tzv. „pokračování pojištění“ (odst. 4), které se týká skončení jednoho pracovního poměru a uzavření dalšího pracovního poměru k témuž zaměstnavateli. Pokud na sebe tyto pracovní poměry bezprostředně navazují, nedochází k zániku pojištění, jako tomu bylo do konce roku 2008. To se bude týkat hlavně poživatelů starobního důchodu, kterým se vystavuje nová pracovní smlouva na dobu jednoho roku. Dosud to byl nový vstup a tím i nové rozhodné období, nově to bude pokračování pojištění. Musí se ale jednat o pokračování stejných druhů pracovněprávního vztahu. Např. pracovní poměr na pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti na dohodu o pracovní činnosti. Za pokračování pojištění by se nepovažovalo skončení pracovního poměru a bezprostřední sjednání dohody o pracovní činnosti.

   - OCHRANNÁ LHŮTA (§ 15)

   Nemocenské bude náležet i v případě, že ke vzniku pracovní neschopnosti došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo dobu kratší, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů trvalo pojištění.
   Peněžitá pomoc v mateřství bude náležet v případě, že k nástupu na ni dojde v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství je 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, pokud pojištění trvalo dobu kratší než 180 kal. dnů, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů trvalo pojištění. Vznikne-li ženě v ochranné lhůtě znovu pojištění, ochranná lhůta během tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě tohoto nového pojištění.
   POZOR: dosud plyne ochranná lhůta u žen, jejichž zaměstnání zaniklo v době těhotenství, 6 měsíců pro peněžitou pomoc i pro nemocenské a to i v případě, že zaměstnání trvalo kratší dobu!
   Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti

   - NÁROK NA DÁVKY NENÍ (§ 16)

   Pojištěnec nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného za dobu, po kterou

   - SOUBĚH ZAPOČITATELNÉHO PŘÍJMU A NÁROK NA DÁVKU (§ 17)

   Dávky nemocenského pojištění se budou poskytovat za kalendářní dny a při jejich výpočtu se bude vycházet z denního vyměřovacího základu. Výše dávky se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.
   Má-li zaměstnanec za kalendářní den, v němž vznikl nárok na dávku nebo v němž nárok zanikl, nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu dávka za tento den v poměrné výši. Např. musel začít ošetřovat dítě po odpracování 4 hodin své směny. Tento den se započítává do podpůrčí doby. Obdobně by se postupovalo v případě odpracování části směny u pracovní neschopnosti, která se považuje za pokračování předchozí PN (§ 55 odst. 4).

   - DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD (§§ 18 až 19)

   Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
   Vyměřovacím základem je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na SZ za jednotlivé měsíce rozhodného období. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na SZ se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojištění z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu.
   Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pojistná událost. Např. pojistná událost vznikla 17. 2. 2009, rozhodným obdobím je únor 2008 až leden 2009.
   Jestliže sociální událost vznikla v období, kdy od vzniku pojištění do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, v němž vznikla sociální událost, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, v němž sociální událost vznikla. Např. při vstupu do zaměstnání 16. 1. 2009 a zaměstnanec onemocní 15. 4. 2009, je rozhodné období od 16. 1. do 31. 3. 2009.
   Jestliže sociální událost vznikla v kal. měsíci, v němž vzniklo pojištění, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění do konce tohoto kalendářního měsíce. Např. zaměstnanec vstoupil do zaměstnání 1. 2. 2009 a nemoc vznikla 17. 2. 2009. Rozhodným obdobím je období od 1. 2. do 28. 2. 2009.
   V obou těchto případech musí mít zaměstnanec v rozhodném období alespoň 5 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Pokud je nemá, musí se použít započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v měsíci, v němž vznikla sociální událost. Při stanovení tohoto „pravděpodobného příjmu“ je třeba zaměstnancův příjem přepočíst na kalendářní dny a nikoliv na pracovní.
   Např. při měsíčním příjmu 20000 Kč by se pravděpodobný příjem vypočetl tak, že se vezme měsíční příjem 20000 Kč a vydělí počtem kalendářních dnů měsíce, ve kterém k pojistné události došlo. Při nástupu zaměstnance v měsíci dubnu a vzniku pracovní neschopnosti v tomto měsíci by se pravděpodobný příjem zjistil tak, že se vydělí 20000 Kč 30 kal. dny.
   Pokud zaměstnanec nemá v rozhodném období vyměřovací základ nebo má jen vyloučené doby, bude rozhodným obdobím první kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Toto se bude aplikovat především u žen, které byly na rodičovské dovolené a přímo z ní budou odcházet na další peněžitou pomoc v mateřství.
   Např. zaměstnankyně byla na mateřské dovolené od 15. 3. 2006, poté čerpala rodičovskou dovolenou a dne 10. 3. 2009 nastupuje na další mateřskou dovolenou. Rozhodné období by se zjistilo z období III. 2008 až II. 2009 - není příjem. Dále pokračujeme prvním předchozím kal. rokem, tj. rok 2008 - není příjem. Dalším rokem je rok 2007 - není příjem a alespoň 30 kal. dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Dalším rokem je rok 2006, kde má zaměstnankyně započitatelný příjem a alespoň 30 kal. dnů jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodným obdobím je u ní kalendářní rok 2006.
   POZOR: toto by neplatilo, pokud by zaměstnankyně v roce 2006, před nástupem na mateřskou dovolenou, byla v pracovní neschopnosti a neměla v období do 15. 3. 2006 započitatelný příjem a alespoň 30 kal. dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Zde bude třeba ještě prověřit rok 2005, zda je v něm splněna podmínka započitatelného příjmu a alespoň 30 kal. dnů..
   Nelze-li rozhodné období možno stanovit z důvodu, že v něm neexistuje rok s alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec zřejmě dosáhl za kal. den v měsíci v němž vznikla pojistná událost.
   Vznikne-li pojistná událost v ochranné lhůtě, postupuje se při určení rozhodného období tak, jako by pojistná událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění. Např. pracovní poměr zaměstnance skončil 29. 1. 2009 a on onemocněl v ochranné lhůtě 3. 2. 2009, rozhodné období bude leden 2008 až prosinec 2008, protože se rozhodné období zjišťuje ke dni 30. 1. 2009.
   Rozhodné období pro peněžitou pomoc u pojištěnky, která nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství od pozdějšího data než od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu se zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu (§ 19 odst. 3).
   V platnosti zůstává i nadále povinnost použít u zaměstnankyně, která nastupuje na další peněžitou pomoc v mateřství v období do 4 věku předchozího dítěte, denní vyměřovací základ z předchozí peněžité pomoci, je-li výhodnější než denní vyměřovací základ zjištěný podle předchozích odstavců. Porovnávají se denní vyměřovací základy před jejich redukcí.
   Změna oproti stávajícímu stavu je také ve vyloučených dobách. Kromě dnů, kdy je poskytováno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné se nově budou vylučovat dny pracovní neschopnosti, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Naopak se nebudou vylučovat dny pracovního volna bez náhrady příjmu (tzv. neplacené volno). V případech, kdy zaměstnanec má na pracovní volno nárok podle zvláštního právního předpisu (např. NV 590/2006 Sb.) by se i nadále vylučovaly dny neplaceného volna při stěhování, doprovodu některých rodinných příslušníků nebo při vlastní svatbě, kdy jsou 2 dny volna, ale pouze jeden s náhradou mzdy, protože na toto volno má zaměstnanec nárok podle NV. Tato změna rozmělní zaměstnanci, který čerpal delší období neplaceného volna, jeho denní vyměřovací základ.

   - SOUBĚH POJIŠTĚNÍ Z VÍCE ZAMĚSTNÁNÍ (§ 14 odst. 2 a § 20)

   Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání zakládajících účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání. Změněn je výpočet jednotlivých dávek v případě pojistné události. Zde se podle § 20 nejprve stanoví denní vyměřovací základ z každé pojištěné činnosti a za denní vyměřovací základ pro výpočet dávky se považuje úhrn těchto vyměřovacích základů. Dosud se počítá denní vyměřovací základ i dávka z každého zaměstnání samostatně.
   Např. pokud má zaměstnanec dva pracovní poměry a onemocní, bude se mu v obou zaměstnáních prvních 14 dnů poskytovat náhrada mzdy zaměstnavatelem z jeho průměrného výdělku. Jestliže bude PN pokračovat, bude mu náležet nemocenské, které se vypočte ze součtu denních vyměřovacích základů z jednotlivých zaměstnání. Takto sečtené příjmy se budou redukovat a z redukované výše se bude vyplácet nemocenská.

   - REDUKCE DENNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU (§§ 21 a 22)

   Podle § 21 se bude denní vyměřovací základ zjištěný podle §§ 18 až 20 upravovat tak, že

  1. u nemocenského a ošetřovného se
    • a) do částky první redukční hranice se počítá 90%
    • b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60%
    • c) z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30%;

   k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

  1. u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se
    • a) do částky první redukční hranice se počítá 100%
    • b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60%
    • c) z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30%;

    k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

   Takto vypočtený denní vyměřovací základ se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

   KOLIK BUDOU REDUKČNÍ HRANICE V ROCE 2009?

   Podle § 22 činí

   Podle NV 365/2008 Sb. by měl VVZ činit 21527 a koeficient pro jeho přepočet 1,0942. První redukční hranice bude v roce 2009 786 Kč, což odpovídá jedné třicetině ze součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu za rok 2007 v částce (21527x1,0942=23554,84:30).

   Tzn., že by druhá redukční hranice činila v roce 2009 částku 1178 Kč (785,16x1,5)

   Tzn., že by třetí redukční hranice v roce 2007 činila částku 2356 Kč (785,16x3)

   Jak by vypadal výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu v roce 2009?
   Např. u zaměstnanec s denním vyměřovacím základem 791,20 Kč by byl denní vyměřovací základ redukovaný 711 Kč (786x0,9)+(5,2x0,6)=707,40 + 3,12=710,52).
   Maximální výše denního vyměřovacího základu pro nemocenské a ošetřovné by po redukci činila 1296 Kč (786x0,9)+(1178-786)x0,6)+(2356-1178x0,3).
   Z výše uvedeného vyplývá, že pro výpočet nemocenských dávek by se z 90% započetl příjem do cca 23500 Kč, ze 60% v pásmu 23500 až 35000 Kč a ze 30% v pásmu 35000 Kč až 70000 Kč.
   Maximální výše denního vyměřovacího základu pro peněžitou pomoc a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství by po redukci činila 1375 Kč (786+(1178-786)x0,6+(2356-1178)x0,3).

   - NEMOCENSKÉ (§§ 23 až 31)

   První, co je třeba si uvědomit, že nemocenské ani další dávky, o kterých bude nyní pojednáno již nebude v roce 2009 vyplácet zaměstnavatel. Ten bude vyplácet pouze náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Pro nás jako zaměstnavatele vyplývá povinnost předat příslušné podklady pro výpočet dávky NP na místně příslušnou OSSZ.
   Místní příslušnost OSSZ se podle § 83 odst. 1 písm. a) řídí pro provádění pojištění zaměstnanců vč. kontroly plnění povinností zaměstnavatele sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu. Pokud má zaměstnavatel mzdovou a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ místem mzdové účtárny.
   Nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, trvá-li pracovní neschopnost nebo karanténa déle než 14 kalendářních dnů.

   Výše nemocenského za kalendářní den bude činit

   Pokud si zaměstnanec přivodil pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, jako následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo při spáchání trestného činu, činí výše nemocenského pouze 50% z vypočtené částky.

   Maximální délka podpůrčí doby je stanovena na 380 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovní neschopnosti (karantény). Tzn., že když odečteme 14 dnů PN, za které poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy, tak nemocenské je možno poskytovat 366 kalendářních dnů (přestupný rok nám již do budoucna nebude dělat potíže…). Do podpůrčí doby se i nadále započítávají i doby předchozích PN, pokud spadají do období 380 kalendářní dnů před vznikem PN. Předchozí PN se nezapočtou v případě, kdy pojištěná činnost trvala alespoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední pracovní neschopnosti. Oproti stávající zákonné úpravě vypadlo nezapočítávání předchozích PN způsobených pracovním úrazem nebo nemocí z povolání! Takže nemoc z důvodu pracovního úrazu je z hlediska podpůrčí doby postavena na roveň běžné nemoci.
   Lékař orgánu nemocenského pojištění může podpůrčí dobu prodloužit až o 350 kalendářních dnů.

   Ke změně dochází při výplatě nemocenského poživatelům starobního nebo plného invalidního důchodu, kde se nově bude poskytovat pouze 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Byla-li podpůrčí doba (70 kal. dnů) vyčerpána v jednom kal. roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. 1. následujícího kal. roku, pokračuje -li PN v tomto kal. roce. Pochopitelně, že jim zaměstnavatel bude poskytovat náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, ale od státu dostanou zaplaceno maximálně za 70 kalendářních dnů, a to i při více PN v příslušném roce.
   POZOR: vzhledem k tomu, že je podpůrčí doba 70 kal. dnů a běží až od 15. kalendářního dne PN, bude poživateli starobního nebo invalidního důchodu poskytována náhrada mzdy i v případě, že budou mít již vyčerpáno 70 kal. dnů podpůrčí doby. Dobu prvních 14 kal. dnů do podpůrčí doby nepočítáme. Práce poživatelů starobních důchodů se může zaměstnavateli hodně prodražit!
   Např. poživatel starobního důchodu k 31. 7. 2009 vyčerpal podpůrčí dobu a potom byl v pracovní neschopnosti ještě v měsíci září, listopadu a prosinci, obdrží od zaměstnavatele náhradu mzdy za prvních 14 kal. dnů PN u každé PN. Nemocenské mu pochopitelně již nenáleží.

   - PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ (§§ 32 až 38)

   Peněžitá pomoc v mateřství bude poskytována vždy 28 týdnů. Pouze v případě, že žena porodila 2 nebo více dětí, by se peněžitá pomoc poskytovala 37 týdnů (po uplynutí 28 týdnů musí ale pečovat alespoň o dvě děti).
   Okruh osob s nárokem na peněžitou pomoc se rozšířil o pojištěnce, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavře písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte. Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství se v tomto případě zjišťují ke dni prvního převzetí dítěte do péče. To platí i v případě, kdy pojištěnec převzal péči o totéž dítě opakovaně.
   Doba účasti na pojištění alespoň 270 kal. dnů v posledních dvou letech zůstává, ale do této doby se již nebude započítávat doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.
   Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70% denního vyměřovacího základu. Z toho vyplývá, že u zaměstnankyně s denním vyměřovacím základem 658 Kč by peněžitá pomoc činila 461 Kč (658x0,7). Maximální výše peněžité pomoci by podle redukčních hranic byla 963 Kč (1375x0,70) za kalendářní den.

   - OŠETŘOVNÉ (§§ 39 a 41)

   Podmínky pro poskytování ošetřovného jsou téměř stejné jako dříve u podpory při OČR, tj. délka 9 kalendářních dnů a 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance.
   Novinkou je to, že se manželé budou moci při ošetřování vystřídat. Změna ošetřujícího je možná ale jen jednou za dobu trvání ošetřování. U osoby, která převzala ošetřování, se posuzují podmínky nároku na ošetřovné ke dni převzetí. Nárok na ošetřovné nebude mít zaměstnanec v případě, kdy jiná osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo na rodičovský příspěvek. Výjimkou by byl případ, kdy tato osoba onemocněla, utrpěla úraz apod.
   Ošetřovné se nebude poskytovat za dny pracovního klidu, pokud zaměstnanci nevznikl nárok na výplatu ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem a v němž potřeba ošetřování trvala. Tzn., že pokud by ošetřovné bylo vystaveno od soboty a tato by nebyla pro zaměstnance pracovním dnem, náleželo by ošetřovné až od pondělí.

   Výše ošetřovného činí 60% denního vyměřovacího základu.
   Tzn., že maximální výše by byla 778 Kč za kalendářní den.

   - VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ (§§ 42 až 44)

   Podmínky pro poskytování této dávky se nemění a její výše se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení na jinou práci a průměrem započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den po tomto převedení.

   Dalším bodem by měly být povinnosti zaměstnavatelů v oblasti poskytování nemocenských dávek. Vzhledem k tomu, že tyto povinnosti nejsou po technické stránce ještě plně k dispozici, zařadíme tuto oblast do příštího čísla informačního servisu.

   - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ZÁKONU O NP (§§ 168 až 198)

   Podle § 170 se všechny dávky NP, na které vznikl nárok před 1. 1. 2009 a nárok trvá i po 31. 12. 2008 se vyplácejí za podmínek a ve výši podle předpisů platných ke dni 31. 12. 2008. Tyto dávky vyplácí nejdéle po dobu jednoho roku ten, kdo je vyplácel do 31. 12. 2008 (tj. velká organizace nebo OSSZ u malých organizací). Pro tyto případy, kdy bude nárok na dávku přecházet z roku 2008 do roku 2009, vláda valorizovala redukční hranice pro výpočet dávek tak, že první redukční hranice 550 Kč se zvýší na 610 Kč a druhá redukční hranice 790 Kč se zvyšuje na 870 Kč. Z toho vyplývá, že nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství a podpora při OČR, které budou přecházet z roku 2008 do roku 2009, se od 1. 1. 2009 přepočtou podle zvýšených redukčních hranic. V případě, že po 31. 12. 2008 bude dávky vyplácet „velká organizace“, bude si i nadále o tyto vyplácené dávky snižovat odvod pojistného na SZ.
   POZNÁMKA: zajímavé situace můžou nastat v souvislosti s nástupem na mateřskou dovolenou, protože peněžitá pomoc v mateřství vypočtená podle nového zákona je vždy výhodnější (místo 69% je 70%), ale již při příjmu nad 18300 Kč měsíčně do 26000 Kč se vše započítává plně, kdežto nyní to, co je nad 18300 Kč se redukuje 60%. Výrazně výhodnější je nástup na peněžitou pomoc v roce 2009 při příjmu nad 26000 Kč, protože se pro peněžitou po novu započítává až do 71500 Kč, kdežto podle starého zákona se k němu již nepřihlíží. Některé zaměstnankyně, které budou nastupovat na peněžitou pomoc v mateřství na přelomu roků 2008 a 2009 by si měly nechat propočíst dopad nástupu na MD až v roce 2009 i za cenu, že by nenastoupily nejpozději 6 týdnů před porodem, ale třeba jen 4 týdny…

   Podle § 172 se nemocenské, na které vznikl nárok před 1. 1. 2009 a nárok trvá po 31. 12. 2008 a k tomuto dni ještě neuplynulo prvních 14 kal. dnů PN, vyplácí podle předpisů platných do 31. 12. 2008 a od 15. kal. dne rovněž dle předpisů do 31. 12. 2008. Tzn., že zaměstnavatel nebude vyplácet v tomto případě náhradu mzdy, ta se bude vyplácet až u pracovních neschopností vzniklých po 31. 12. 2008.

   Podle § 174 odst. 2 u peněžité pomoci v mateřství, na kterou vznikl nárok před 1. 1. 2009, lze po 31. 12. 2008 uzavřít písemnou dohodu mezi otcem dítěte a matkou dítěte, že bude pečovat o dítě (nejdříve ale od počátku 7 týdne po porodu dítěte).

   Podle § 178 odst. 1 jsou zaměstnavatelé společníků a jednatelů s.r.o., komanditistů k.s., studentů a žáků a členů družstev (tyto skupiny již nejsou od 1. 1. 2009 nemocensky pojištěny) povinni tyto osoby odhlásit od 1. 1. 2009 z pojištění u příslušné OSSZ. Odhlášení je třeba provést nejpozději do 31. 1. 2009, a to formou seznamu v němž se uvede jméno, příjmení a rodné číslo osoby odhlašované z pojištění a název a sídlo zaměstnavatele. Dále je třeba uvést, zda činnost těchto osob (s výjimkou studentů a učňů), zakládá od 1. 1. 2009 účast na důchodovém pojištění (tzn., že jejich započitatelný příjem činní měsíčně alespoň 5900 Kč).

   Podle odst. 2 § 178 je zaměstnavatel povinen písemně oznámit OSSZ do 31. 1. 2009, zda příležitostné zaměstnání před 1. 1. 2009 je zaměstnáním malého rozsahu dle § 7 odst. 1. Dále je třeba nahlásit u některých skupin zaměstnanců, zda se jejich zaměstnání nestalo od 1. 1. 2009 zaměstnáním malého rozsahu (např. u zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti s odměnou do 2000 Kč).
   V případě, že zaměstnavatel nesplní do 31. 1. 2009 povinnosti uvedené v § 178, hrozí mu pokuta do 50000 Kč.

   Jestliže vznikl důvod k přerušení pojištění (neplacené volno nebo rodičovská dovolená) před 1. 1. 2009 a tento důvod trvá i po 31. 12. 2008, přerušuje se pojištění od 1. 1. 2009. Zaměstnavatel je povinen přerušení pojištění nahlásit na OSSZ do 31. ledna 2009 na předepsaném tiskopisu (§ 180).

   Ochranná lhůta, která začala běžet před 1. 1. 2009 a neskončila k 31. 12. 2008 se řídí předpisy účinnými ke dni 31. 12. 2008. Je to zbytečné, když je stejných 7 kalendářních dnů v roce 2008 i v roce 2009 (§ 184 odst. 1).

   Podle § 184 odst. 2 u zaměstnanců, jejichž pojištění skončilo dnem 31. 12. 2008 (společníci, jednatelé, komanditisté, členové družstev, studenti a žáci) plyne ochranná lhůta podle tohoto zákona. Tzn., pokud společník s.r.o. onemocní do 7. ledna, budou se mu vyplácet dávky NP.

   Podle § 185 se určí vyloučené dny již podle nového zákona, i když rozhodné období bude zasahovat před 1. 1. 2009.