• výpočet náhrady mzdy při přechodu jejího poskytování mezi dvěmi kalendářními čtvrtletími

   Vzhledem k tomu, že náhrada mzdy se poskytuje z průměrného výdělku zjištěného z předchozího čtvrtletí, je třeba v případě jejího přechodu mezi čtvrtletími provést její přepočet. Např. pokud PN vznikla dne 21. 3. 2009 a pokračovala až do 4. 4. 2009, bude se náhrada mzdy za pracovní dny resp. svátky (ale až od 4. takovéhoto dne) poskytovat v měsíci březnu z průměrného výdělku zjištěného ze IV. čtvrtletí 2008 a náhrada mzdy za pracovní dny PN v měsíci dubnu se již vypočte z průměrného výdělku zaměstnance z I. čtvrtletí 2009.

• je možné do průměrného výdělku pro výpočet náhrady mzdy zahrnovat i složky mzdy poskytované za delší období než kalendářní čtvrtletí?

   Zjišťování průměrného výdělku řeší §§ 351 až 362 ZP. V § 358 se říká, že v případě, že je zaměstnanci vyplacena složka mzdy za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, určí se její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající části se zahrnou do průměrného výdělku v dalších obdobích. Počet dalších období se zjistí podle celkové doby, za kterou se tato složka poskytne (např. roční odměna se zahrne do 3 dalších období). Z toho vyplývá, že i při zjišťování průměrného výdělku pro účely výpočtu náhrady mzdy je třeba vždy zahrnout poměrnou část mzdy poskytovanou za delší období.

• je možno si odečíst polovinu vyplacené náhrady mzdy i v případě, že zaměstnavatel poskytne náhradu mzdy až do výše průměrného výdělku zaměstnance nebo ji poskytne i za první 3 pracovní dny PN?

Podle § 9 odst. 3 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ se do částky zúčtované zaměstnanci na náhradě mzdy nezahrne ta část náhrady mzdy, která byla dohodnuta nebo stanovena nad výši uvedenou v zákoníku práce (tj. nad 60% průměrného výdělku zaměstnance). Podle odst. 2 § 9 téhož zákona si zaměstnavatel odečte pouze polovinu částky zúčtované a do této částky se nezahrnuje to, co je nad 60% průměrného výdělku.

• odvádí se z vyplacené náhrady mzdy pojistné na SZ a VZP?

   Vzhledem k tomu, že je vyplacená náhrada mzdy osvobozena od daně z příjmů (§ 6 odst. 9 písm. s) ZDP), neodvádí se z ní ani pojistné na SZ a VZP.

• redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy jsou vypočteny pro týdenní pracovní dobu 40 hod. Je možné tyto redukční hranice upravit při týdenní pracovní době 38,75 resp. 37,5 hodiny?

   Přepočet denních vyměřovacích základů pro nemocenské na „průměrný výdělek“ pro účely náhrady mzdy je skutečně proveden přes týdenní pracovní dobu 40 hodin. Výše průměrného výdělku zaměstnance pracujícího např. ve 37,5 hod. týdenní pracovní době však bude vyšší než u zaměstnance s týdenní pracovní dobou 40 hodin. Např. u zaměstnance s měsíční mzdou 25000 Kč je průměrný výdělek při 40. hodinové týdenní pracovní době 143,74 Kč, kdežto u zaměstnance se stejnými 25000 Kč a týdenní pracovní době 37,5 hodiny je to 153,33 Kč. Z tohoto je zřejmé, že se u zaměstnance s touto 37,5 hod. pracovní dobou bude náhrada mzdy vypočítávat z vyššího průměrného výdělku.

• jakým způsobem se bude účtovat o vyplacené náhradě mzdy? Je vyplacená náhrada mzdy daňově uznatelným výdajem?

   Podle vyjádření našich kolegů, kteří se věnují poradenství pro oblast účetnictví a ostatních daní se jedná vždy o daňově uznatelný výdaj, tzn. i v případě poskytování náhrady mzdy nad hranici stanovenou v ZP (tj. 60% od 4. pracovního dne PN, u karantény 25% i za první 3 pracovní dny karantény).
Účtování náhrady mzdy by mělo být u podnikatelů i u státní správy na účtu 521 - mzdové náklady.

• kdy může dojít u náhrady mzdy k souběhu mzdy a náhrady mzdy jen za část směny při pracovní neschopnosti a karanténě?

   V případě karantény může nastat situace, že zaměstnanec odpracuje část své směny a poté musí ukončit výkon práce z důvodu nařízené karantény. Zde obdrží za část směny mzdu a za zbytek směny poměrnou část náhrady mzdy ve výši 25% průměrného výdělku. V případě pracovní neschopnosti by mohla nastat tato situace jen, pokud by se jednalo o tzv.“pokračování předchozí PN“ v období prvních 14 kal. dnů PN. Např. PN od 5. 1. 2009 do 11. 1. 2009. Dne 12. 1. zaměstnanec nastoupil do práce a po odpracování 2 hodin se mu stal pracovní úraz. Od tohoto dne byl rovněž uznán práce neschopným. Podle § 55 odst. 4 zákona 187/2006 Sb. o NP se jedná o tzv. pokračování předchozí PN a zaměstnanci by náležela za tento den poměrná část náhrady mzdy za zbývající část směny. Výplata náhrady mzdy by vypadala takto: za dny 5., 6. a 7. 1. by neobdržel nic, za dny 8. a 9. by obdržel 60% průměrného výdělku, za den 12. 1. by obdržel mzdu za 2 hod. a za zbytek směny náhradu mzdy ve výši 60% průměrného výdělku a za zbývající směny této PN do 14. kal. dne by mu náležela náhrada mzdy 60% průměrného výdělku.