• vznik a ukončení dočasné pracovní neschopnosti (§§ 57 až 59)

   Dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, v němž ji lékař zjistil. Ošetřující lékař může v případě, že pojištěnec nemohl navštívit ošetřujícího lékaře nebo v jiných odůvodněných případech rozhodnout, že PN pojištěnce vznikla i přede dnem, v němž ji lékař zjistil, a to nejdéle 3 kalendářní dny přede dnem, kdy PN zjistil. Za období delší než 3 kal. dny však může ošetřující lékař tak učinit jen po předchozím písemném souhlasu orgánu nemocenského pojištění.

• povinnosti ošetřujícího lékaře (§§ 60 a 61)

   Lékař je povinen rozhodnout o vzniku dočasné PN resp. o jejím ukončení. Na části tiskopisu, který je určen pro zaměstnavatele nesmí být značka diagnózy nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu dovodit. Dále je povinen potvrdit pojištěnci na předepsaném tiskopisu pro účely výplaty dávek nebo poskytování náhrady mzdy trvání pracovní neschopnosti, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kal. dny dopředu („lístek na peníze“). Trvá-li PN neschopnost déle než 14 kal. dnů je ošetřující lékař povinen potvrdit pro účely poskytování náhrady mzdy její trvání vždy ke 14. kal. dni ode dne jejího vzniku. Toto bude doklad pro zaměstnavatele pro vyplacení náhrady mzdy do 14. kal dne.

• místní příslušnost OSSZ (§ 83 odst. 1 písm. a) a § 99 odst. 1)

   místní příslušnost OSSZ pro provádění pojištění zaměstnanců vč. kontroly plnění povinností zaměstnavatelů v pojištění se řídí sídlem zaměstnavatele, pokud toto sídlo je shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu. Pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ místem mzdové účtárny.
   Např. zaměstnavatel se sídlem v Praze nemá mzdovou účtárnu a mzdy mu zpracovává dodavatelsky firma z Olomouce. V tomto případě je tento zaměstnavatel místně příslušný k pražské správě sociálního zabezpečení (PSSZ) podle sídla zaměstnavatele.
   Např. zaměstnavatel se sídlem v Českých Budějovicích má mzdovou účtárnu v Písku. Místně příslušný je tento zaměstnavatel k OSSZ v Písku.
Má-li zaměstnavatel 2 nebo více mzdových účtáren, plní povinnosti zaměstnavatele v pojištění každá mzdová účtárna zvlášť za okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo platů.

• povinnosti zaměstnavatelů v oblasti NP (§§ 93 až 100)

   Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnané osoby je povinen se přihlásit nejpozději do 8 dnů od svého vzniku do registru zaměstnavatelů (§ 93). V přihlášce uvádí všechny peněžní ústavy, u nichž má vedeny účty a všechny své mzdové účtárny s uvedením jejich adres a osob, které jsou za ně oprávněny jednat jménem zaměstnavatele.
   Podle § 94 je zaměstnavatel povinen oznámit OSSZ den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to do 8 kal. dnů ode dne nástupu do zaměstnání (pokud není písemně dohodnuta jiná lhůta) a den skončení zaměstnání do 8 kal. dnů ode dne skončení zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen písemně oznámit změnu údajů uvedených na oznámení o nástupu, a to do 8 kal. dnů ode dne, kdy změna nastala. Tuto povinnost bude zaměstnavatel plnit na tiskopisu „Oznámení o nástupu do zaměstnání“, který by měl nahradit tiskopis „přihláška/odhláška“. I tento tiskopis bude možné předávat na OSSZ v elektronické podobě. Datová věta pro tvůrce programu je na internetové stránce ČSSZ (www.cssz.cz ) v sekci e-podání.
   Zaměstnavatel je dále povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných pojištění v rozsahu uvedeném v § 95. Tato evidence musí obsahovat:

   a) jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu zaměstnance, den nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání, druh činnosti zakládající účast na pojištění, údaj o místě výkonu práce, je-li toto místo trvale v cizině, a o tom, zda je zaměstnanec v cizině povinně účasten důchodového pojištění, státní občanství, a byl-li zaměstnanec povinně účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti nebo za jejího trvání, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění, a u smluvního zaměstnance též identifikační údaje jeho zahraničního zaměstnavatele a údaj o povinné účasti smluvního zaměstnance na důchodovém pojištění ve státě, v němž má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel, jakož i den zahájení a den skončení výkonu práce smluvního zaměstnance na území České republiky,

   b) výši sjednaného (stanoveného) započitatelného příjmu,

   c) příjem zaměstnance za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jednotlivé složky započitatelného příjmu pro stanovení dávek,

   d) dobu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, dobu karantény, dobu ošetřování člena domácnosti (péče o dítě ve věku do 10 let), dobu mateřské dovolené a rodičovské dovolené, dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody zaměstnance a další dny jeho omluvené nepřítomnosti v práci, dny pracovního volna bez náhrady příjmu, poskytnutých zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok, a dny výkonu práce zaměstnance v pojištěné činnosti v době, v níž má nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného,

   e) neomluvené pracovní dny zaměstnance, popřípadě jejich části,

   f) záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní nebo invalidní důchod, a od kdy jej pobírá, plátce tohoto důchodu, a je-li tento důchod pobírán ze státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, též záznam o tom, z jakého státu je tento důchod pobírán a jaký cizozemský nositel pojištění je plátcem důchodu,

   g) předcházející orgán, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud jím není okresní správa sociálního zabezpečení,

   h) výši vyměřovacího základu pro pojistné,

   i) název zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec zdravotně pojištěn,

   j) nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle tohoto zákona, údaje o jeho povinné účasti na důchodovém pojištění v cizině.

   U zaměstnanců, jejichž zaměstnání nezakládá účast na pojištění, je třeba vést evidenci pouze v rozsahu pod písm. a) až c).

   Všechny tyto údaje se musí podle § 96 uschovávat alespoň 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu a záznamy o evidenci docházky do práce, včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.

   Podle § 97 je zaměstnavatel povinen přijímat žádosti svých zaměstnanců o dávky a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat OSSZ. Těmito potřebnými údaji se rozumí vyměřovací základy zaměstnance uvedené v § 18 odst. 2 a vyloučené dny uvedené v § 18 odst. 8. Tyto údaje se budou předávat na tiskopisu „Příloha k žádosti o …“. Tato povinnost se bude vztahovat i na zaměstnance, kteří budou nárok na dávku uplatňovat v ochranné době. Tzn., že všechny podklady pro výpočet dávek bude předávat příslušné OSSZ zaměstnavatel.
Tiskopis „Příloha k žádosti o …“ najdete v příloze tohoto čísla spolu s pokyny pro jeho vyplnění (je i na stránce www.cssz.cz v sekci tiskopisy pro nemocenské pojištění).

   § 98 řeší součinnost zaměstnavatelů při provádění kontroly plnění povinností zaměstnavatele v pojištění pracovníky OSSZ. Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci musí umožnit pověřeným zaměstnancům OSSZ provést kontrolu plnění povinností zaměstnavatele ve svých prostorách. Zaměstnavatel s méně než 26 zaměstnanci je povinen na výzvu OSSZ se dostavit na OSSZ za účelem provedení kontroly plnění povinností v pojištění.

   Podle § 100 obstarává zaměstnavatel práce spojené s plněním úkolů v pojištění na vlastní náklady.

• způsob výplaty dávek (§ 84 odst. 2 písm. d) a § 110)

   Dávky se vyplácejí nejpozději ve lhůtě do 1 měsíce následujícího po dni, v němž byl stanovený doklad pro nárok na výplatu dávky doručen OSSZ. OSSZ by měla vyhlásit termíny výplaty a lhůty, do kdy nejpozději před výplatním termínem mají být předloženy doklady pro výplatu dávky. Údajně by měl být výplatní termín dávek 3x v měsíci.

• úkoly a oprávnění OSSZ (§ 84 a § 116)

   Mezi povinnosti OSSZ patří mimo jiné:

• vydávání písemného oznámení pojištěnci o druhu vyplácené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena (§ 84 odst. 2 písm. c).

• poskytují pojištěncům a zaměstnavatelům bezplatně odborné informace o pojištění (§ 84 odst. 2 písm. o). Zde doporučujeme zaměstnavatelům, aby TVRDĚ vyžadovali bezplatnost a hlavně kvalitu odborných informací o pojištění!!!

• sdělit na žádost orgánů poskytujících dávky státní sociální podpory údaje o výši jednotlivých dávek zúčtovaných ve stanoveném období (§ 116 odst. 3). Tzn., že zaměstnavatel bude pro účely nároku na dávky SSP potvrzovat pouze čisté příjmy, které zaměstnanec u něho dosáhl, dále vyplacenou náhradu mzdy za dobu prvních 14 kal. dnů PN a v případě, že poskytoval dávky nemocenského pojištění, na které vznikl nárok před 1. 1. 2009, potvrdí i tyto vyplacené dávky.

• sdělit fyzické nebo právnické osobě, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného rozhodnutí splatnou pohledávku, údaje o tom, zda fyzická osoba je poživatelem dávky a zda vyplacená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí (§ 116 odst. 6 písm. d). Tyto údaje se poskytují na jejich žádost.

• tiskopis „přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách“

   Podle § 9 odst. 6 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ je zaměstnavatel povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 (tj. v období od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) předložit příslušné OSSZ na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů zaměstnanců, kteří platí nemocenské i důchodové pojištění a zaměstnanců odvádějících jen pojistné na důchodové pojištění (§ 5a písm. a) a b), o výši pojistného, které je povinen odvádět, o výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a o výši rozdílu mezi pojistným a polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena. Je-li částka, kterou odečítá zaměstnavatel z pojistného vyšší než pojistné za příslušný kal. měsíc, požádá zaměstnavatel OSSZ o vrácení rozdílu. Za žádost se přitom považuje podání přehledu. OSSZ je povinna uhradit rozdíl do 14 kal. dnů od obdržení žádosti. Tiskopis „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách“ najdete v příloze tohoto čísla (jinak je na www.cssz.cz v sekci tiskopisy - nemocenské 2009).

• jak postupovat při odškodňování pracovních úrazů?

   Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci, jehož PN vznikla jako následek pracovního úrazu (nemoci z povolání) poskytnout náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti, bude třeba, aby mu zaměstnanec předložil doklad o výši vyplaceného nemocenského, který je mu OSSZ povinna vystavit podle § 84 odst. 2 písm. c). Zaměstnavatel by na základě tohoto dokladu odškodnil pracovní úraz a poté si částku refundoval s příslušnou pojišťovnou (Česká pojišťovna nebo Kooperativa). V případě, že již zaměstnavatel předal podklady příslušné pojišťovně, provede odškodnění pojišťovna na základě stejného dokladu vystaveného OSSZ. Za dobu prvních 14. kal. dnů PN se provede rovněž odškodnění pracovního úrazu, a to i za první 3 pracovní dny PN, kdy nenáleží náhrada mzdy.

• jaký bude postup zaměstnavatele při výplatě dávek NP?

• při vzniku pracovní neschopnosti

   1) Zaměstnanec předloží ROZHODNUTÍ o dočasné pracovní neschopnosti, a to díl III. (modrý) a díl IV. (červený)
   2) Zaměstnavatel začne na základě těchto dokladů vyplácet náhradu mzdy
   3) Pokud PN skončí do 14 kal. dnů od jejího vzniku a zaměstnanec předloží díl V. neschopenky (červený) - ukončení PN, nic dalšího zaměstnavatel nekoná a zůstanou u něho díly III., IV. a V. rozhodnutí, tj. jeden modrý a 2 červené
   4) Pokud je PN delší než 14 kal. dnů, musí zaměstnavatel zaslat na OSSZ zaměstnancem vyplněný díl IV., který slouží k uplatnění nároku na nemocenské a zaměstnanec zde žádá o poskytování nemocenského. Zároveň s tím vyplní zaměstnavatel PŘÍLOHU K ŽÁDOSTI O… (zaškrtne se nemocenské) a zašle toto na OSSZ, nejpozději do termínu, který by měla OSSZ vyhlásit podle § 84 odst. 2 písm d).
   5) Pokud bude PN přecházet mezi 2 měsíci, měl by zaměstnanec předložit POTVRZENÍ O TRVÁNÍ PN od svého ošetřujícího lékaře, které rovněž předá na OSSZ. Tento krok by se opakoval při déle trvající PN.
   6) V případě, že zaměstnanec předloží díl V. neschopenky - tj. její ukončení, předá zaměstnavatel tento doklad na OSSZ - na tomto dokladu vyplní zaměstnavatel, kdy zaměstnanec nastoupil opět do práce a zda poslední den PN neodpracoval část směny. Doporučujeme si tento doklad ofotit a uschovat.

• při vzniku potřeby ošetřování a peněžité pomoci v mateřství

   1) Zaměstnanec předloží rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku potřeby ošetřování resp. potvrzení ošetřujícího lékaře o očekávaném nebo skutečném dni porodu u peněžité pomoci v mateřství.
   2) Zaměstnavatel vyplní PŘÍLOHU K ŽÁDOSTI O… (zaškrtne se příslušná dávka) a odešle se na OSSZ.
   3) U ošetřovného předloží zaměstnanec zaměstnavateli rovněž ukončení potřeby ošetřování.
   4) Poskytování peněžité pomoci v mateřství by měla ukončit sama OSSZ po uplynutí 28 resp. 37 týdnů jejího pobírání.

• při vzniku nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

   1/ Nárok na výplatu vyrovnávacího příspěvku se uplatní potvrzením zaměstnavatele o tom, že pojištěnka byla převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala je zakázána těhotným ženám apod. Dále předloží rozhodnutí ošetřujícího lékaře o potřebě převedení.
   2/ Zaměstnavatel vyplní opět přílohu k žádosti o…
   3/ Každý měsíc v němž trvalo i jen po část měsíce převedení by se mělo na OSSZ zaslat - započitatelný příjem za kal. měsíc a počet dnů, kdy byla převedena (§ 97 odst. 1). Poslat by se tyto údaje měly nejpozději následující den po dni, který je určen pro výplatu mezd a platů.

• jak se srážkami ze mzdy na základě výkonu rozhodnutí z dávek nemocenského pojištění?

   Podle § 50 nelze dohodu o srážkách z vyplacených dávek uzavřít s výjimkou dohody o srážkách na úhradu přeplatku na dávce nebo regresní náhrady. Provádění srážek z dávek nemocenského pojištění zákon 187/2006 Sb. o NP nijak neřeší, a to i přesto, že povinnost provádění srážek z nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného i vyrovnávacího příspěvku ukládá zákon 99/63 Sb., občanský soudní řád. Jelikož se pracovníci MPSV a ČSSZ staví k provádění srážek ze mzdy na základě výkonu rozhodnutí „liknavě“, doporučujeme informovat OSSZ na tiskopise uvedeném v příloze tohoto čísla o tom, že jsou srážky ze mzdy prováděny. Tuto informaci doporučujeme předat na OSSZ spolu s žádostí zaměstnance o příslušnou dávku a „Přílohou k žádosti o…“. V informaci by se uvedlo, že povinnému jsou prováděny srážky, v čí prospěch apod. Zaměstnavatel tím splní povinnost vyplývající z § 293 odst. 1 OSŘ.