• k rozvržení pracovní doby u dohod o pracovní činnosti

   Vzhledem k tomu, že u dohod o pracovní činnosti nemusí být pracovní doba rozvržena (např. pracuje dle potřeb organizace), je třeba ji pro účely náhrady mzdy předem určit (§ 194 ZP). Jelikož by tento rozvrh měl být proveden předem, je možno jej sjednat přímo v dohodě o pracovní činnosti. Z formulace by ale mělo být jednoznačně zřejmé, že se jedná pouze o rozvržení pro účely náhrady mzdy.
   Např. takto: „Pro účely poskytování náhrady mzdy za dobu prvních 14. kal. dnů PN je pracovní doba rozvržena na pondělí až pátek po 2 hodinách“.
   Pokud by tomuto zaměstnanci vznikla PN a dohoda by zakládala účast na NP (tj. odměna z dohody by byla 2000 Kč nebo vyšší), náležela by mu náhrada mzdy od 4. pracovního dne PN ve výši 60% průměrného výdělku, a to za 2 hodiny denně.

• k přechodu poskytování náhrady mzdy na poskytování nemocenského

   V případě, že bude PN delší než 14. kal. dnů, náleží zaměstnanci náhrada mzdy do 24,00 hod. 14. kal. dne.
   Např. zaměstnanec má rozepsanou směnu na 14-tý kal. den PN od 22,00 hod. do rána do 6,00 hod. V tomto případě mu bude náležet náhrada mzdy jen za hodiny od 22,00 do 24,00. Zbývající hodiny již spadají do 15. kal. dne PN. Pokud by dostal náhradu mzdy i za hodiny od 0,00 do 6,00 hod., muselo by se jednat o benefit.
POZOR: pokud by ale PN byla ukončena k 14-tému dni PN, náležela by náhrada mzdy i za hodiny do 6,00 hod. ráno, protože náhrada náleží za směny.

• jak se bude aplikovat ustanovení § 192 odst. 1 „náhrada mzdy přísluší za svátky, jestliže za ně zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí?

   Zde skutečně zákonodárci opomněli možnost, že se zaměstnancům podnikatelské sféry (poskytuje se jim mzda) nemusí za svátek poskytnout náhrada mzdy, ale můžou použít způsob, že se jim mzda za svátek nemusí krátit (§ 348 odst. 1 písm. d) tuto možnost připouští). V tomto případě by se podle znění zákoníku práce neměla náhrada mzdy za tento den poskytnout, protože zákoník práce hovoří pouze o nekráceném platu. Potom by ale podle našeho názoru měl dostat nesníženou mzdu za tento svátek…
   Řešením by byla novela § 192 odst. 1 tak, že „náhrada mzdy přísluší za svátky, jestliže za ně zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mu mzda nebo plat nekrátí“.
   Otázkou zůstává, zda by se u náhrady mzdy, která by se zaměstnancům, jimž se mzda nekrátí poskytla, jednalo o daňově osvobozenou náhradu?
  DOPORUČENÍ: pokud chce mít zaměstnavatel, který mzdu nekrátí, stoprocentní jistotu, že poskytnutá náhrada mzdy bude u zaměstnance od daně osvobozena, měl by raději poskytovat za svátek náhradu mzdy a mzdu za tento svátek krátit…

• ještě k zaokrouhlování náhrady mzdy

   Podle § 144 ZP platí pro splatnost a výplatu náhrady mzdy nebo platu ustanovení §§ 141 a 142 obdobně. V § 142 odst. 2 je řešeno i zaokrouhlování mzdy nebo platu a to tak, že se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Obdobně by se tedy mělo postupovat i v případě zaokrouhlování náhrady mzdy. Zjednodušeně řečeno, pokud budeme zaokrouhlovat mzdu (plat), náhradu mzdy (platu) směrem nahoru, neměly by vzniknout žádné problémy.

• jak postupovat u zaměstnanců, kteří pracovali přesčas nebo ve svátek a mají naplánované čerpání náhradního volna na den, ve kterém by jim měla náležet náhrada mzdy?

   Pokud bylo čerpání náhradního volna předem dohodnuto se zaměstnancem na konkrétní den a v tento den jej zaměstnanec nemůže čerpat z důvodu pracovní neschopnosti, náležela by mu náhrada mzdy za tuto plánovanou směnu. Náhradní volno by si tento zaměstnanec čerpal v jiném termínu.

• jak postupovat u zaměstnance, který měl plánovanou přesčasovou směnu, ale tuto směnu neodpracoval z důvodu, že před jejím nástupem byl uznán práce neschopným?

   Náhrada mzdy je poskytována za směny, které zaměstnanec v důsledku pracovní neschopnosti neodpracoval, a to za počet hodin podle plánované délky směny. Náhrada mzdy tak nenáleží za plánovanou práci přesčas, která odpadla z důvodu uznání PN. Stejně tak by nenáležela náhrada mzdy za den, kdy si měl zaměstnanec napracovat pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost. Toto neplacené volno si také musí zaměstnanec napracovat v jiný den po skončení PN.

• jak by se mělo postupovat při poskytování náhrady mzdy u zaměstnanců, kteří pracují doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují ?

   Podle § 317 písm. b) by se u zaměstnanců, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají práci (dříve tzv. „domáčtí zaměstnanci“), postupovalo tak, že by měl zaměstnavatel pro účely poskytování náhrady mzdy rozvrhnout pracovní dobu do směn. Např. u domáckého zaměstnance s úvazkem 40 hod. týdně by mohla být pracovní doba rozvržena na pondělí až pátek po 8 hodinách.

• jak se bude poskytovat náhrada mzdy u konta pracovní doby?

   Pro zaměstnance pracující v kontu je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději týden před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (§ 84 odst. 1 ZP). Podle § 84 odst. 2 může být ale tento rozvrh změněn. Změna musí být provedena alespoň na období 4 týdnů a zaměstnanec s ní musí být seznámen opět nejpozději týden před začátkem období, od kterého je změna provedena.
   Při poskytování náhrady mzdy by se mělo podle našeho názoru postupovat tak, že by se náhrada mzdy poskytovala v rozsahu délky směny stanovené zaměstnavatelem na příslušný den (§ 97 odst. 5 ZP), případně ze změněného rozvrhu, pokud by začal platit před vznikem PN.

• jak to bude s poskytováním náhrady mzdy u zaměstnanců pracujících v pružném rozvržení pracovní doby?

   U zaměstnanců v pružném rozvržení pracovní doby by náhrada mzdy při PN příslušela za průměrnou délku směny (§ 97 ZP), a to i v případě, že zaměstnavatel určil v jednotlivých dnech rozdílnou délku směny.

• jak se bude postupovat při výplatě náhrady mzdy v případě neomluvené absence zaměstnance?

   Podle § 206 odst. 3 (společná ustanovení k překážkám v práci na straně zaměstnance) náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nenáleží, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno. Neomluvená zameškání kratších částí se sčítají. Toto ustanovení se vztahuje na všechny překážky v práci na straně zaměstnance (tedy i na pracovní neschopnost). Náhradu mzdy za dobu prvních 14 kal. dnů PN nelze v tomto případě přiznat. Pokud by přesto zaměstnavatel náhradu poskytl, jednalo by se o jakýsi druh benefitu, který by podléhal dani z příjmů a tím i odvodu pojistného na SZ a VZP u zaměstnance. Jak by ale zaměstnavatel obhájil před ostatními zaměstnanci benefit, že bude poskytovat náhradu mzdy i zaměstnanci, který měl absenci v kal. měsíci…

• jak se bude poskytovat náhrada mzdy v případě, že má zaměstnanec v době uznání pracovní neschopnosti neplacené volno?

   Vzhledem k tomu, že zaměstnanec nemá v době neplaceného volna nárok na nemocenské, nemá tudíž nárok ani na náhradu mzdy. Pokud by dohodnuté neplacené volno skončilo před uplynutím 14 kal. dnů od vzniku PN, náležela by po zbývající část PN do 14. dne PN náhrada mzdy.

• jak to bude se splatností a výplatou náhrady mzdy?

   Podle § 193 ZP se náhrada mzdy poskytuje na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, a to v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu po předložení těchto dokladů. Zaměstnavatel je povinen pro tento účel vyhlásit, do kdy nejpozději před výplatním termínem je třeba předložit doklady pro poskytnutí náhrady, aby mohla být v tomto termínu vyplacena. Pokud zaměstnanec nestihne předložit doklady ve stanoveném termínu, tak zaměstnavatel nemá povinnost mu náhradu mzdy zúčtovat a vyplatí ji až v následujícím výplatním termínu.

• jaké doklady předloží zaměstnanec pro výplatu náhrady mzdy (platu)?

   Dokladem pro výplatu náhrady mzdy bude podle § 60 zákona o NP rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku pracovní neschopnosti resp. rozhodnutí o jejím ukončení a potvrzení ošetřujícího lékaře o trvání dočasné pracovní neschopnosti (§ 61 písm. j), které je povinen vydat pro účely výplaty náhrady mzdy v době PN, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kal. dny dopředu. Pokud trvá PN déle než 14 kal. dnů, je ošetřující lékař povinen potvrdit pojištěnci pro účely poskytnutí náhrady mzdy její trvání vždy ke 14. kal. dni ode dne jejího vzniku.

• postup při výplatě náhrady mzdy u zaměstnance pracujícího v nočních směnách, který onemocněl v průběhu směny nebo po jejím skončení

   Např. zaměstnanec má v měsíci lednu rozepsány noční směny takto:
11. 1. od 22,00 do 6,00
12. 1. od 22,00 do 6,00
13. 1. od 22,00 do 6,00
14. 1. od 22,00 do 6,00
15. 1. od 22,00 do 6,00
   Pokud by tento zaměstnanec onemocněl v průběhu své směny z 11. 1. na 12. 1. (není rozhodující jestli do půlnoci nebo po půlnoci), obdržel za část odpracované směny mzdu a zbytek směny nic, ale jednalo by se již o první den PN bez náhrady mzdy. Náhrada by mu nenáležela ještě za směnu z 12. a 13. 1. Za zbývají směny by mu náležela náhrada mzdy ve výši 60% průměrného výdělku.
   Pokud by zaměstnanec byl uznán práce neschopným od 12. 1. po odpracování své směny, nenáležela by mu náhrada mzdy za směny, které měl nastoupit dne 12., 13. a 14. 1. Za směnu z 15. 1. a následující by mu náležela náhrada mzdy ve výši 60% průměrného výdělku.

• je možné u zaměstnanců, kteří pracují v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby vyjít z průměrné délky směny při poskytování náhrady mzdy za dobu prvních 14. kal. dnů PN? U dovolené je toto umožněno v § 222 odst. 1 ZP

   Vzhledem k tomu, že se podle § 363 odst. 2 ZP účastníci pracovněprávních vztahů nemohou odchýlit od § 192 odst. 1 až 4 a § 193 ZP, není postup poskytování náhrady mzdy za průměrnou délku směny u těchto zaměstnanců možný, a to ani v případě, že by byl tento postup pro zaměstnance výhodnější.