• ve firmě jsou odbory

   Pokud je ve firmě odborová organizace, je možno v dohodě podle § 209 odst. 2 ZP sjednat poskytování náhrady mzdy při této tzv. „částečné nezaměstnanosti“ ve výši nejméně 60% průměrného výdělku. Tzn., že může být náhrada i vyšší než 60% průměrného výdělku…

• ve firmě nejsou odbory

   Zde je možno využít § 209 odst. 3, podle kterého může zaměstnavatel bez odborů požádat úřad práce, aby rozhodl o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování náhrady mzdy v nižší částce. Zaměstnavatel musí předložit podklady, ze kterých bude zřejmé, že má odbytové problémy nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.
   Zde asi nebude problém u firem zaměřených na automobilový průmysl, kde je pokles poptávky evidentní. U ostatních firem, které mají problém, může být zdůvodnění žádosti složitější…
   Jestliže úřad práce uzná důvody částečné nezaměstnanosti, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60% průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce určí, nejdéle však po dobu jednoho roku.

• jak postupovat při výplatě 60% průměrného výdělku

   Pokud nebude u zaměstnance dodržena minimální mzda, nemusí u něho zaměstnavatel provést doplatek do ní. Zde musí být dodržena minimální mzda pouze u průměrného výdělku plného, ten nesmí být podle § 357 odst. 1 ZP nižší než minimální mzda.
   Pokud zaměstnanec nebude mít při 60% vyměřovací základ pro VZP alespoň 8000 Kč, je povinností zaměstnavatele provést doplatek do minimálního vyměřovacího základu, a to ve výši plných 13,5% z chybějící částky.
   Např. zaměstnancův průměrný výdělek činí 55 Kč/hod. 60% z této částky je 33 Kč. Zaměstnanec obdrží za měsíc, který má 168 hodin náhradu mzdy ve výši 5544 Kč. Zaměstnavatel v tomto případě zaplatí na VZP celých 13,5%, tj. částku 332 Kč (8000-5544)x0,135.