• Změna zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců

   V § 2 odst. 1 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců se vypustilo písmeno k). Tzn., že nemocensky pojištěni nebudou od 1. 10. 2004 „osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění“.

• Změna občanského soudního řádu

   V § 299 odst. 1 zákona 99/63 Sb. (občanský soudní řád) se slova hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání nahrazují slovy „podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci“. Tzn., že od 1. 10. 2004 se budou provádět srážky ze mzdy místo z hmotného zabezpečení z podpory v nezaměstnanosti. Jedná se o změnu názvu dávky poskytované při ztrátě zaměstnání.

• Změna zákoníku práce

   V zákonu 65/65 Sb. (zákoník práce) dochází k těmto změnám:

• v § 11 se změnil odstavec 2 takto:

   „(2) Práce fyzických osob ve věku do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky je zakázána. Tyto osoby mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených v § 121 až 124 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti.“
Z toho vyplývá, že od účinnosti této novely nebudou moci osoby mladší 15 let nebo osoby starší 15 let, které ještě nedokončily povinnou školní docházku, vykonávat jakoukoliv práci s výjimkou umělecké, kulturní… činnosti. Takže od příštího roku již žádné brigády těchto mladistvých… (ona práce asi opravdu „ubližuje“ zdravému vývoji dítěte - vidím to na sobě, jelikož jsem chodil pracovat před dosažením 15 let věku, chce se mi pracovat i nyní, což je v současné době velice nebezpečný jev, který ohrožuje chod tohoto státu…)

• v § 11 se zrušil odstavec 4, který umožňoval vládě stanovit nařízením okruh a podmínky výkonu dalších přiměřených prací osobám, které před ukončením povinné školní docházky dosáhly 15 let.

   Z toho vyplývá, že by měl být zrušen § 1 NV 108/94 Sb., kterým se provádí ZP

• v § 18 se za odst. 2 vložil nový odst. 3, který zní

   „(3) Zaměstnavatel je povinen informovat dočasně přidělené zaměstnance agentury práce o nabídce volných pracovních míst“.
   Z toho vyplývá, že pokud si zaměstnavatel vyžádá zaměstnance agentury práce, měl by ho povinně informovat o volných pracovních místech, které má k dispozici.

• v § 30 se doplňuje nový odstavec 6, který zní

   „(6) Ustanovení odst. 2 až 5 se nevztahuje na pracovní poměry na dobu určitou uzavřené mezi zaměstnavatelem zprostředkovávajícím zaměstnání a zaměstnancem za účelem výkonu práce u jiného zaměstnavatele“.
   Z toho vyplývá, že s těmito zaměstnanci od agentur práce je možno sjednávat pracovní poměr na dobu určitou bez jakéhokoliv omezení.

• v § 38 se zrušil odst. 4

   Tento odstavec umožňoval zaměstnavatelům tzv. dočasné přidělování k výkonu práce k jinému zaměstnavateli. Od 1. 10. 2004 bude možné toto přidělení zprostředkovat pouze agenturou práce. Podle přechodného ustanovení se řídí dohody o dočasném přidělení uzavřené podle § 38 odst. 4 přede dnem účinnosti této novely dosavadními právními předpisy.
   Tzn., že pokud někdo dočasně přidělí zaměstnance k jinému zaměstnavateli před 1. 10. 2004, budou se na tyto zaměstnance vztahovat předpisy platné před jejich přidělením.

• za § 38 se vložily nové § 38a a 38b, které se týkají „agenturního zaměstnávání“

   Tyto paragrafy řeší fungování agentur práce. Tyto agentury můžou podle §§ 58 až 66 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti provádět zprostředkování zaměstnání na území ČR nebo z území ČR do zahraničí a ze zahraničí na území ČR. Tzn., že tyto agentury práce rozšiřují možnosti uplatnění uchazečů o zaměstnání, protože budou nabízet obdobné služby v oblasti zprostředkování zaměstnání jako úřady práce.
   Agentura práce musí mít povolení k výkonu této činnosti od Ministerstva práce a sociálních věcí. Zprostředkování zaměstnání mohou agentury provádět bezplatně nebo za úhradu, včetně úhrady, při které je dosahován zisk. Od fyzické osoby, které je zaměstnání zprostředkováváno, nemůže být požadována úhrada. Tzn., že úhradu veškerých nákladů ponese zaměstnavatel, který o přidělení zaměstnanců agentury práce požádal.
   Vzhledem k tomu, že se jedná o novou úpravu v našem pracovním právu a agentury práce většinou ještě nejsou ustaveny, budeme se této problematice věnovat v některém z dalších čísel.

• v § 48 odst. 1 písm d) se slova „trvale pečují alespoň o jedno dítě mladší než tři roky“ nahrazují slovy „čerpají rodičovskou dovolenou“

   Z této změny vyplývá, že zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou. Dosud byla hranice stanovena na dobu tří let věku dítěte. Toto způsobovalo některým zaměstnavatelům problémy v případě, že žena nastupovala do zaměstnání před tím, než dítě dosáhlo věku tří let a zaměstnavatel pro ni neměl práci. Výpověď ji dát nemohl a práci ji nepřiděloval, takže se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnankyně pobírala průměrný výdělek. Nyní, pokud nastoupí do zaměstnání, tzn., že ukončí rodičovskou dovolenou, bude možno jí dát výpověď.
  POZOR: to, že žena bude i nadále pobírat rodičovský příspěvek, nemá žádnou vazbu na čerpání rodičovské dovolené. Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory a jeho poskytování není vázáno na čerpání rodičovské dovolené. Poskytování rodičovské dovolené je definováno v § 158 ZP maximálně do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let.

• v § 73 odst. 2 se mezi „orgány státní správy a některé státní organizace“ doplnila Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení.
  

   Z toho vyplývá, že zaměstnanci ČSSZ a OSSZ budou navíc povinni „jednat a rozhodovat nestranně…“, „zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděli při výkonu zaměstnání…“, „nepřijímat dary nebo jiné výhody…“ a „zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními…“ a nebude se na ně vztahovat zákon 312/2002 Sb. o úřednících územních samosprávných celků (§ 73 odst. 2 ZP).

• v § 108 odst. 1 se ve větě první doplnila slova „pokud dále není stanoveno jinak“

   Toto se týká doby čerpání dovolené, která by měla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, pokud dále není stanoveno jinak. A dále je stanoveno jinak…

• v § 109 odst. 2 se na konci doplnily tyto věty:

   „Neurčí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou podle věty druhé ani do 31. října příštího kalendářního roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její část první následující pracovní den, pokud zaměstnanci v nástupu dovolené nebrání překážky v práci uvedené v § 108 odst. 3 větě první. Nevyčerpá-li zaměstnanec dovolenou podle věty druhé ani do konce příštího kalendářního roku, nárok na tuto dovolenou zaniká. Pokud zaměstnanec nemohl z důvodů uvedených ve větě první vyčerpat dovolenou, která přesahuje 4 týdny, ani do konce příštího kalendářního roku, může být s jeho písemných souhlasem tato část dovolené vyčerpána do konce dalšího kalendářního roku“.

   Toto je zásadní změna v pohledu na čerpání dovolené. Pokud zaměstnavatel zaměstnanci neurčil čerpání 4 týdnů dovolené ani do 31. 10. následujícího kalendářního roku, nastupuje zaměstnanec první pracovní den v listopadu na její čerpání, ať se to zaměstnavateli nebo zaměstnanci líbí či nelíbí. V případě, že je v tento den zaměstnanec v pracovní neschopnosti, je dnem nástupu první pracovní den po jejím skončení, pokud tato neschopnost skončí do konce roku. Pokud tyto 4 týdny dovolené nebo jejich část nevyčerpá zaměstnanec do konce následujícího kalendářního roku, nárok na tuto dovolenou zaniká!
  Např. zaměstnanec si do 31. 10. 2005 vyčerpal pouze 2 týdny dovolené z roku 2004. První listopadový pracovní den nastupuje na čerpání dovolené v délce 2 týdnů.
   Např. zaměstnanec uvedený v předchozím příkladu byl první listopadový pracovní den v pracovní neschopnosti. Pracovní neschopnost ukončil 29. listopadu. Nástupem na dovolenou je první pracovní den po 29. listopadu. Pokud by pracovní neschopnost trvala do konce roku 2005, nárok na zbývající část dovolené mu zanikl.
   Jiná situace u dovolené, která přesahuje 4 týdny (tzn., že se to týká pouze zaměstnavatelů, kteří mají pět a více týdnů dovolené), zde si může zaměstnanec písemně požádat o její čerpání až do konce následujícího kal. roku, tj. v námi uváděném příkladu by mohl požádat o její čerpání až do konce roku 2006. V tomto případě by mu mohla být dovolená též proplacena (viz níže).

   POZOR: jsou dotazy, jak to bude s nevyčerpanou dovolenou za rok 2003. Podle našeho názoru se jedná o dovolenou, na kterou vznikl nárok ještě před účinností této novely ZP, takže by zde měla být možnost k jejímu proplacení po skončení roku 2004. Vzhledem k tomu, že v zákonu není žádné přechodné ustanovení k účinnosti, měl by se novelizovaný § 109 použít poprvé u čerpání dovolené za rok 2004.

• v § 110b se změnily odstavce 2 a 3 takto:

   „(2) Náhradu mzdy za 4 týdny nevyčerpané dovolené je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pouze v případě skončení pracovního poměru. Náhradu mzdy za tu část nevyčerpané dovolené, která přesahuje 4 týdny, je zaměstnavatel povinen poskytnout nejen v případě skončení pracovního poměru, ale i v případě, že zaměstnanec nemohl tuto dovolenou vyčerpat do doby uvedené v § 109 odst. 2 větách první a páté“.
   Podle tohoto novelizovaného odstavce je možné celou nevyčerpanou dovolenou proplatit pouze v případě skončení pracovního poměru. U zaměstnance, kterému nekončí pracovní poměr, je možné proplatit pouze dovolenou, která přesahuje 4 týdny, a to buď po skončení následujícího kalendářního roku nebo po skončení dalšího kalendářního roku, pokud si dovolenou do tohoto roku převedl.
  Např. v organizaci je dovolená v délce 5 týdnů. Zaměstnanec si týden dovolené za rok 2004 nevyčerpal ani do konce roku 2005. Zde může písemně požádat o její převedení do roku 2006 a v případě, že by ji ani v tomto roce nevyčerpal, tak se mu po skončení roku 2006 proplatí. Pokud nepožádá o její převedení, tak se mu proplatí již po skončení roku 2005.

   „(3) Pokud vznikne zaměstnanci nárok na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku“.
   Zde došlo k zpřesnění textu z toho důvodu, že proplácet se může pouze dovolená nad 4 týdny nebo při skončení pracovního poměru.

• v § 150 odst. 2 se změnila první věta takto:

   „Ženy nesmějí být též zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství“. Nově se zde vypustily práce, které jsou pro ně fyzicky nepřiměřené nebo škodí jejich organizmu. Dřívější formulace je v podstatě diskriminovala…

• v § 47 odst. 2, v § 133 odst. 3, v § 148 odst. 1, 2 a 3 a v § 206 se slova „se změněnou pracovní schopností“ nahrazují slovy „se zdravotním postižením“.

   V tomto případě se jedná o změnu, která vyplývá z nové terminologie zákona o zaměstnanosti, který nahradil dosud užívanou osobu se ZPS, termínem „osoba se zdravotním postižením“.

• v § 261 odst. 4 se mezi plnění, u kterých dochází k zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě uplatněno, doplnilo plnění uvedené v § 109 odst. 2, které se týká dovolené na zotavenou

   Problematice novely zákoníku práce se budou podrobně věnovat semináře, které proběhnou v měsících září a říjen.

• Změna v zákonu o sociální potřebnosti

   V zákonu 482/91 Sb. o sociální potřebnosti dochází k zpřísnění v poskytování těchto dávek u občanů vedených v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok. Pokud tyto osoby bez vážných důvodů odmítnou vykonávat veřejně prospěšné práce, které odpovídají jejich zdravotnímu stavu a dopravní dosažitelnosti zaměstnání nebo krátkodobé zaměstnání, nebudou se považovat za osoby sociálně potřebné. Za osoby sociálně potřebné můžou být znovu považováni až od měsíce následujícího po odmítnutí veřejně prospěšné práce nebo krátkodobého zaměstnání, pokud ovšem v tomto měsíci opět tuto práci neodmítnou… Toto by měl být „bič“ na osoby, které se úmyslně vyhýbají práci.

• Změna v zákonu o mzdě

   V zákonu 1/92 Sb. o mzdě se v § 17 odst. 8 se slova „občanů se změněnou pracovní schopností“ nahrazují slovy „osob se zdravotním postižením“.
   Z toho vyplývá, že v případech, kdy se používá v souvislosti s náhradou škody průměrný výdělek u osob se zdravotním postižením, kteří nejsou zaměstnáni a jejichž příprava pro povolání se provádí podle zvláštních předpisů, vychází se z minimální mzdy.

• Změna zákona o správě daní a poplatků

   V § 34 odst. 9 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků se do zákona doplnila povinnost pro úřady práce, sdělovat finančním úřadům na jejich vyžádání částku podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci vyplácenou jednotlivým uchazečům o zaměstnání. Toto opatření se dotkne především těch, kteří uplatňují odpočet na manžela/lku a tento manžel/lka je evidován na Úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti. Dosud se výše příjmu druhého z manželů prokazuje čestným prohlášením, tzn., že se uvede, že výše příjmů nepřekročila částku 38040 Kč. Nově bude mít FÚ možnost si ověřit výši podpory v nezaměstnanosti na Úřadu práce a zkomplikuje se tím opět život našim drobným podvodníkům…

• Změna zákona o daních z příjmů

   VV zákonu 586/92 Sb. o daních z příjmů se kromě změn, které se týkají přeformulování „osob se změněnou pracovní schopností“ na „osoby se zdravotním postižením“ dochází ještě k těmto změnám:

• v § 35 odst. 1 písm. a) se částka slevy na dani 18 tis. Kč může uplatnit za každou osobu se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením (u nich se uplatní pouze částka 60 tis. Kč)
• v § 35 odst. 1 písm. c) se částka slevy na dani (polovina daně) uplatní u poplatníků zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením činí více než 50% průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců (dosud mohli tuto slevu uplatnit zaměstnavatelé s nejméně 20 zaměstnanci). Na tuto změnu navazuje i změna v § 39 písm. c), podle kterého může MF snížit daň na polovinu u poplatníků zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců…

• Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení

   V zákonu 589/92 Sb. o pojistném na SZ se z okruhu poplatníků pojistného vypouštějí „občané se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění. Tato změna navazuje na změnu zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění, podle které nejsou nově nemocensky pojištěni právě občané se ZPS, kteří se připravují na pracovní uplatnění.

• Změna zákona o státní sociální podpoře

   V §§ 11 až 16 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře, kde je řešena nezaopatřenost dítěte a soustavná příprava na budoucí povolání, se slova „nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání“ nahrazují slovy „nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci“. Z této změny vyplývá, že např. v případě ukončení studia na střední škole, po kterém již nebude pokračovat ve studiu, se bude v době školních prázdnin navazujících na ukončení studia jednat o nezaopatřené dítě, pokud nebude po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění nebo nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti (případně na sebe nebude výdělečná činnost a nárok na podporu navazovat tak, že trvaly po celý kalendářní měsíc).
   POZOR: po novele zákona o zaměstnanosti nebude mít většina absolventů nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože podmínkou pro její poskytování je od 1. 10. 2004 to, že musí mít odpracováno 12 měsíců v době posledních tří let.    Aby měl nárok na podporu, musel by při studiu pracovat a tím by splnil tuto podmínku.

• Změna zákona o důchodovém pojištění

   V zákonu 155/95 Sb. o důchodovém pojištění dochází ke změnám v terminologii, tzn., že se v jednotlivých paragrafech nahrazují slova „nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání“ slovy „nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci“. Tzn., že např. poživatel předčasného starobního důchodu (§ 30 a § 31) by na tento důchod neměl nárok, pokud by mu byla poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci.

• Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

   V § 5 písm. a) zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění se změnil bod 13 tak, že za zaměstnance v pracovním poměru se považují „osoby se zdravotním postižením zařazené do teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost“. Toto je vazba na novou definici přípravy na zaměstnání v zákonu o zaměstnanosti.

• Změna zákona o vysokých školách

   V § 70 zákona 111/98 Sb. o vysokých školách se vložil nový odstavec 4, který zní:
   „(4) Pracovní poměr akademických pracovníků lze sjednat na dobu určitou, zpravidla v délce pěti let. Pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat opakovaně nebo dohodou účastníků prodlužovat na dobu delší než je uvedena v předchozí větě“.
   Zde došlo na základě připomínek odborníků z vysokoškolských řad ke změně v tom, že pracovní poměr akademických pracovníků se nebude muset řídit § 30 ZP, který omezuje sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou délkou dvou let…

• Účinnost zákona

   Zákon 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni vyhlášení. Dnem vyhlášení je 23. červenec 2004, zákon tudíž nabývá účinnosti dnem 1. října 2004.