5/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  88/04   Zaměstnanec byl vyslán dne 1. 4. na pracovní cestu na Slovensko. Vzhledem k tomu, že cesta byla uskutečněna narychlo, nebyl zaměstnanec vybaven zálohou ve slovenských korunách. Vyúčtování pracovní cesty bylo provedeno v českých korunách dne 30. 4. Není nám ale jasné, jaký kurz máme použít, jestli kurz ze dne 1. 4. nebo ze dne 30. 4.?

   Podle § 21 odst. 2 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách se pro určení korunové hodnoty stravného použijí kurzy devizového trhu a přepočítací poměry vyhlášené ČNB a platné v den určení zálohy. Vzhledem k tomu, že záloha by měla být poskytnuta před cestou, měl by být použit jako nejpozdější termín kurz ze dne 1. 4.

  89/04   Nastoupila k nám zaměstnankyně, která u předchozího zaměstnavatele uplatňovala odpočet 1/12 předpokládané výše úroků z úvěru ze stavebního spoření. Částka předpokládané roční výše je 16620 Kč a jedna dvanáctina vychází na 1385 Kč. O tuto částku jí byl snižován daňový základ u předchozího zaměstnavatele. Můžeme pokračovat v zálohovém odpočtu nebo si musí tato zaměstnankyně uplatnit až skutečnou výši v rámci ročního zúčtování nebo v daňovém přiznání?

   Postupem předchozího zaměstnavatele se v žádném případě neřiďte, protože byl nesprávný. Podle § 38h odst. 1 písm. d) se odečte jedna dvanáctina předpokládané částky zaokrouhlená na celé stokoruny směrem dolů! Pokud budete odečítat částku 1300 Kč, nic zálohovému srážení nebrání.

  90/04   Zaměstnanci obdrželi výpovědi podle § 46 odst. 1. písm. a). Po dobu výpovědní doby mají nárok na hledání místa půlden týdně. Tato doba se může se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Může si ale zaměstnavatel vyhradit, že zaměstnanci nesmí toto volno čerpat v pondělí a v pátek?

   Vyhledání nového místa patří podle přílohy k NV 108/94 Sb. mezi důležité osobní překážky v práci, při nichž se poskytuje pracovní volno. Vzhledem k tomu, že slučování tohoto volna lze pouze se souhlasem zaměstnavatele, může si zaměstnavatel stanovit upřesňující podmínky pro jeho slučování. Zde je třeba rovněž upozornit na to, že volno se má poskytovat na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu a i tato překážka v práci by měla být zaměstnavateli prokázána (např. potvrzením zaměstnavatele, u kterého se zaměstnanec ucházel o místo).

  91/04   Jeden z našich vedoucích pracovníků žádá o důchod. Podle našich předběžných propočtů jeho důchod výrazně překročí hranici 144 tis. Kč ročně, která je od daně osvobozena. Jak se bude částka přes 144 tis. Kč danit, pokud bude i nadále pracovat? Jak by postupoval, pokud by již nepracoval?

   Pokud je vyplácený důchod vyšší než částka od daně osvobozená, považuje se částka, která je nad 144 tis. Kč za příjem podle § 10 a pokud by váš zaměstnanec i nadále pracoval, bude si muset podat daňové přiznání. Zatím není nikde v literatuře řešena problematika, jak postupovat v případě, že částka překračující 144 tis. Kč nepřekročí 6000 Kč (podle § 38g odst. 2 totiž není povinen podat daňové přiznání poplatník, který nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6000 Kč). V případě, že by už nepracoval, musel by podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvést částku nad 144 tis. Kč. Rovněž zde není nikde řešeno jak postupovat, pokud by částka nepřesáhla 15 tis. Kč, při kterých není podle § 38g odst. 1 povinnost podat daňové přiznání.

  92/04   Od kdy má nárok na odpočet na vyživované dítě zaměstnankyně, jejíž syn ukončil studium na VŠ k 29. 2. (neudělal zkoušky) a nyní nastupuje na stejnou VŠ do 1. ročníku? Zápis se konal 12. 7. 2004 a potvrzení o studiu je se stejným datem.

   Podle odst. 7 § 15 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se dítě uplatní již v měsíci, v němž začíná soustavná příprava na budoucí povolání. Tzn., že pokud studium začíná již dnem zápisu, náleží odpočet na vyživované dítě za měsíc červenec 2004. Ve vašem případě bude náležet odpočet za měsíce leden a únor (v březnu odpočet nenáleží, protože se nejedná o měsíc následující po úspěšném ukončení studia) a potom od měsíce července do konce roku (pokud si synek opět studium nerozmyslí…).

  93/04   Náš zaměstnanec bydlící v Praze se stěhuje do jiného pražského obvodu. Má tento zaměstnanec nárok na nějaké volno?

   Stěhování patří podle přílohy k NV 108/94 Sb. mezi důležité osobní překážky v práci, při nichž se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu nejvýše na jeden den při stěhování v téže obci a při stěhování do jiné obce nejvýše na dva dny. Pokud by se jednalo o stěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy. Ve Vašem případě je ale možno poskytnout volno pouze na jeden den, protože se jedná o stěhování v téže obci.

  94/04   Žádáme Vás o vysvětlení, zda prázdniny mezi dvěma středními školami nebo mezi střední školou a vyšší odbornou školou jsou uznány jako soustavná příprava na budoucí povolání. Pokud bude student mezi dvěma středními školami pracovat od 1. 7. do 31. 8., mají rodiče nárok na odpočet na vyživované dítě a student na odpočet na studium?

   Soustavnou přípravu na budoucí povolání řeší §§ 11 až 15 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře. Podle v současné době platného znění zákona se za soustavnou přípravu na střední škole považuje také doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu (§ 13 odst. 2 písm. a). Podle výkladu pracovníků MF není rozhodující, zda se jedná o stejnou nebo jinou školu, ale zda pokračuje bez přerušení ve studiu. Tzn., že Vašem případě odpočty náleží jak dítěti tak rodičům, i když pracuje po celé prázdniny. Pouze odpočet u studenta na zdravotní pojištění (3520 Kč) není možné již za měsíc srpen 2004 uplatnit (viz bod 1 tohoto čísla).

  95/04   Po celý rok u nás pracuje student střední školy na dohodu o pracovní činnosti. Pracuje pouze o sobotách a nedělích. Máme od něho předložené potvrzení o studiu, takže uplatňujeme odpočet základní nezdanitelné částky a částky na studium. Dne 17. 6. tento student odmaturoval, ale u nás bude pracovat až do konce měsíce srpna (střídání dovolených). Je možné mu i v měsících červenec a srpen uplatňovat odpočet na studium, když už nebude pokračovat v soustavné přípravě?

   Podle § 13 odst. 2 písm. c) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje i doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení studia, pokud dítě nevykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění (§ 13 odst. 3). Předpokládáme, že dohoda o pracovní činnosti studentovi zakládá účast na nemocenském pojištění (příjem 400 Kč a vyšší) a tudíž u něho již nelze uplatnit odpočet na studium za měsíce červenec a srpen.

  96/04   Zaměstnancova dcera ukončila v červnu studium na VŠ. Od měsíce října bude pokračovat v doktorském studijním programu. V měsíci září ale dosáhne věku 26 let, můžeme jejímu otci uplatňovat odpočet na vyživované dítě až do dovršení 28 let?

   Podle § 15 odst. 4 písm. b) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se za vyživované dítě považuje zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání. Hranice soustavné přípravy až do 28 let je pouze při odpočtu na studium (§ 15 odst. 1 písm. g). Z toho vyplývá, že odpočet na vyživované dítě uplatníte Vašemu zaměstnanci naposledy za měsíc září.