2/ Z KTERÝCH PŘÍJMŮ SE NEODVÁDÍ POJISTNÉ NA SZ A VZP PO 1. 1. 2007?


   V několika předchozích číslech informačního servisu jsme věnovali novele zákonů o pojistném na SZ a o pojistném na VZP. Vzhledem k tomu, že v této oblasti je neustále spousta nejasností, rozhodli jsme se celou problematiku zrekapitulovat.
Zákon 589/92 Sb. o pojistném na SZ (§ 5) a zákon 592/92 Sb. o pojistném na VZP (§ 3) mají stejný text, který se týká zjištění vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

   Z odst. 1 § 5 resp. § 3 vyplývají tyto 3 zásady:
   První zásadou je, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.
   Druhou zásadou je, že je zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění.
   Třetí zásadou je, že se jedná o tzv. „zúčtovaný příjem“, který je definován takto: zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.
V odst. 2 § 5 resp. § 3 jsou výslovně uvedeny příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, ale pojistné se z nich přesto neodvádí. Jedná se o tato plnění:

a) náhrada škody podle zákoníku práce,
b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů (odkaz na zákoník práce…),
c) věrnostní přídavek horníků,
d) odměny vyplácené podle zákona 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné závažné události,
f) plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání.

   CO Z TĚCHTO ZÁSAD PRO NÁS VYPLÝVÁ?

   Z první zásady, která říká, že pojistné se odvádí z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od daně osvobozeny vyplývá, že se do vyměřovacího základu nebudou zahrnovat veškeré příjmy uvedené v § 4 a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů, tzn. příjmy od daně osvobozené a příjmy uvedené v § 6 odst. 7 a 8, které nejsou předmětem daně.

   KTERÉ PŘÍJMY JSOU OD DANĚ OSVOBOZENÉ?
V § 4 a v § 6 odst. 9 najdeme například tyto příjmy:

   KTERÉ PŘÍJMY NEJSOU PŘEDMĚTEM DANĚ?
V § 6 odst. 7 a 8 najdeme například tyto příjmy:

   Z druhé zásady, že příjmy zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění vyplývá, že musí být vyplaceny v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Tzn., že z dohody o provedení práce se nebude odvádět pojistné nikdy, protože se nejedná o zaměstnání, které zakládá účast na NP.

   Z třetí zásady, že se jedná o tzv. „zúčtovaný příjem“ vyplývá, že se jedná o plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.
V tomto případě musí být podle našeho názoru splněny obě podmínky současně, tzn., že zaměstnavatel musí mít úbytek prostředků a zaměstnanec musí mít z tohoto plnění prospěch. Z tohoto důvodu by se pojistné neodvádělo zejména z těchto plnění:

   Velice problémové jsou v současné době výklady k § 5 odst. 2 písm. f) zákona o pojistném na SZ resp. § 3 odst. 2 písm. f) zákona o pojistném na VZP, kde se říká, že by se pojistné neodvádělo z „plnění poskytnutých po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání“.
   Příklad č. 7, který byl uveden v článku ing. Marty Ženíškové z MPSV (Mzdová účetní č. 2/2007), kde zaměstnanec skončil pracovní poměr, za měsíc mu byl přiznán starobní důchod a zaměstnavatel mu poskytl odměnu k výročí „odchodu do důchodu“ je podle našeho názoru typickým příkladem, kdy by se pojistné odvádět nemělo! Autorka článku však zdůvodňuje odvod pojistného z této odměny tím, že podléhá dani z příjmů… Tímto ovšem učinila písm. f) odst. 2 § 5 zbytečným… Na tuto skutečnost jsme nakladatelství upozornili a o jejich stanovisku Vás budeme informovat.

   DALŠÍ ZMĚNA, KTERÁ DOSUD UNIKALA POZORNOSTI vyplývá z toho, že byla z § 5 resp. § 3 pojišťovacích zákonů vypuštěna věta, že se pojistné neodvádí z náhrady mzdy před vznikem nemocenského pojištění. Tím se změní výpočet pojistného u zaměstnanců, kteří nastoupili do zaměstnání od 1. 1. resp. 1. 5. a za den svátku, ve kterém nepracovali, dostali náhradu mzdy. Nově se bude z této náhrady pojistné na SZ i VZP odvádět. Např. od 1. 1. 2007 nastoupil do firmy zaměstnanec, který má hodinovou mzdu, za den 1. 1. obdržel náhradu mzdy, protože mu mzda ušla v důsledku svátku. Z této náhrady se bude odvádět obojí pojistné.
   POSLEDNÍ ZMĚNA, KTERÉ SE NEVŠIML SKORO NIKDO, se týká zrušení povinnosti zaměstnavatele platit pojistné na SZ! Z § 5 zákona 589/92 Sb. vypadlo totiž pro rok 2007 písm. b) v odst. 1, které řešilo odvod pojistného organizací. Nyní toto vláda zachraňuje NV 39/2007 Sb., kterým se stanovuje způsob určení vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného na SZ.
  V § 1 se říká, že „vyměřovacím základem organizace a malé organizace pro stanovení pojistného na SZ je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců“.
   Podle § 2 je pojistné, které odvedly organizace od počátku roku pojistným zaplaceným podle § 1. Ty organizace, které si „chyby“ v zákonu všimly a pojistné za měsíc leden a únor 2007 neodvedly, musí pojistné doplatit spolu s pojistným za kalendářní měsíc, němž nabylo toto NV účinnosti. Vzhledem k tomu, že účinnost je od 1. 3. 2007, měl by se doplatek pojistného za leden a únor provést nejpozději v březnovém zúčtování mezd.