Z KTERÝCH PŘÍJMŮ SE NEODVÁDÍ POJISTNÉ NA SZ A VZP PO 1. 1. 2007?

2/ Z KTERÝCH PŘÍJMŮ SE NEODVÁDÍ POJISTNÉ NA SZ A VZP PO 1. 1. 2007?

V několika předchozích číslech informačního servisu jsme věnovali novele zákonů o pojistném na SZ a o pojistném na VZP. Vzhledem k tomu, že v této oblasti je neustále spousta nejasností, rozhodli jsme se celou problematiku zrekapitulovat.
Zákon 589/92 Sb. o pojistném na SZ (§ 5) a zákon 592/92 Sb. o pojistném na VZP (§ 3) mají stejný text, který se týká zjištění vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

   Z odst. 1 § 5 resp. § 3 vyplývají tyto 3 zásady:
   První zásadou je, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.
   Druhou zásadou je, že je zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění.
   Třetí zásadou je, že se jedná o tzv. „zúčtovaný příjem“, který je definován takto: zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.
V odst. 2 § 5 resp. § 3 jsou výslovně uvedeny příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, ale pojistné se z nich přesto neodvádí. Jedná se o tato plnění:

a)	náhrada škody podle zákoníku práce,
b)	odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů (odkaz na zákoník práce…),
c)	věrnostní přídavek horníků,
d)	odměny vyplácené podle zákona 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
e)	jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné závažné události,
f)	plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání.

CO Z TĚCHTO ZÁSAD PRO NÁS VYPLÝVÁ?

Z první zásady, která říká, že pojistné se odvádí z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od daně osvobozeny vyplývá, že se do vyměřovacího základu nebudou zahrnovat veškeré příjmy uvedené v § 4 a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů, tzn. příjmy od daně osvobozené a příjmy uvedené v § 6 odst. 7 a 8, které nejsou předmětem daně.

KTERÉ PŘÍJMY JSOU OD DANĚ OSVOBOZENÉ?
V § 4 a v § 6 odst. 9 najdeme například tyto příjmy:

hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění (§ 6 odst. 9 písm. b)
hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku …ke spotřebě na pracovišti (§ 6 odst. 9 písm. c)
nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnancům z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. Jde-li však o poskytnutí rekreace vč. zájezdů, je u zaměstnance osvobozena nejvýše částka 20000 Kč za kalendářní rok. Zde se může jednat o zakoupení vstupenek do fitnescenter, divadel, na sportovní akce nebo o nákup vitaminů či léků apod. (§ 6 odst. 9 písm. d)
hodnota nepeněžních darů poskytovaných z FKSP nebo za obdobných podmínek ze sociálního fondu nebo ze zisku až do výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance. Zde se může jednat o nepeněžní dary za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele, při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního poměru u zaměstnavatele nebo při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku a při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu (§ 6 odst. 9 písm. ch)
hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště (§ 6 odst. 9 písm. k)
peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění až do výše 100 tis. Kč na bytové účely nebo 20 tis. Kč na překlenutí tíživé finanční situace (§ 6 odst. 9 písm. n)
příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění maximálně do výše 5% vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na SZ (§ 6 odst. 9 písm. s)
částky pojistného, které hradí zaměstnavatel na jeho soukromé životní pojištění maximálně do výše 12 tis. Kč ročně od téhož zaměstnavatele (§ 6 odst. 9 písm. u).

KTERÉ PŘÍJMY NEJSOU PŘEDMĚTEM DANĚ?
V § 6 odst. 7 a 8 najdeme například tyto příjmy:

náhrady cestovních výdajů až do výše stanovené pro zaměstnance „státní sféry“, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách (§ 6 odst. 7 písm. a)
hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků včetně nákladů na jejich udržování (§ 6 odst. 7 písm. b)
náhrada za opotřebí vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce (§ 6 odst. 7 písm. d)
paušální náhrady za udržování ochranných prostředků nebo vlastního nářadí (§ 6 odst. 8)

Z druhé zásady, že příjmy zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění vyplývá, že musí být vyplaceny v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Tzn., že z dohody o provedení práce se nebude odvádět pojistné nikdy, protože se nejedná o zaměstnání, které zakládá účast na NP.

Z třetí zásady, že se jedná o tzv. „zúčtovaný příjem“ vyplývá, že se jedná o plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.
V tomto případě musí být podle našeho názoru splněny obě podmínky současně, tzn., že zaměstnavatel musí mít úbytek prostředků a zaměstnanec musí mít z tohoto plnění prospěch. Z tohoto důvodu by se pojistné neodvádělo zejména z těchto plnění:

1% ze vstupní ceny vozidla určeného pro služební a soukromé účely. V tomto případě zaměstnavatel neúčtuje o úbytku prostředků, ale pouze vypočte podle § 6 odst. 6 částku, o kterou se zaměstnanci navýší základ daně. POZOR: pokud nepožaduje zaměstnavatel po zaměstnanci úhradu nákladů na spotřebované PHM pro soukromé účely, jedná se již o příjem, o kterém zaměstnavatel musí účtovat a tudíž se z tohoto plnění odvádí nejen daň z příjmů, ale i pojistné na SZ a pojistné na VZP.
poskytování výrobků nebo služeb za cenu nižší než je cena obvyklá (takto získaný příjem se zaměstnanci ocení pouze pro účely daňové a zaměstnanci se „nezúčtovává“). POZOR: pokud by ale výrobky nebo služby poskytl zdarma nebo za cenu, která je nižší než jeho „výrobní náklady“, podléhala by dani z příjmu celá částka a odvodu pojistného by podléhal rozdíl mezi cenou zaplacenou a výrobními náklady. Např. zaměstnavatel vyrábí chléb za 10 Kč za bochník, svým odběratelům jej dodává za 14 Kč a zaměstnanec si jej může zakoupit za 5 Kč. V tomto případě bude dani z příjmů podléhat částka 9 Kč (14-5) a odvodu pojistného částka 5 Kč (10-5). Pokud by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci bochník za 10 Kč, dani z příjmů by podléhala částka 4 Kč (14-10) a pojistné by se neodvádělo.
poskytnutí bezúročné půjčky ve vyšší částce než je uvedeno v § 6 odst. 9 písm. n) zákona o daních z příjmů (v těchto případech se z částky, která přesahuje 100 tis. Kč na bytové účely resp. 20 tis. Kč na překlenutí tíživé finanční situace, vypočte obvyklý úrok, který používají peněžní ústavy v místě a zaměstnanci se o něj pouze navýší základ daně. Zaměstnavatel neúčtuje o úbytku prostředků.).
zde můžou být i další plnění, u kterých nebude splněna jedna z podmínek, tzn., že zaměstnavatel o tomto plnění neúčtuje jako o nákladu nebo úbytku prostředků a že toto plnění bylo poskytnuto zaměstnanci v jeho prospěch …

Velice problémové jsou v současné době výklady k § 5 odst. 2 písm. f) zákona o pojistném na SZ resp. § 3 odst. 2 písm. f) zákona o pojistném na VZP, kde se říká, že by se pojistné neodvádělo z „plnění poskytnutých po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání“.
Příklad č. 7, který byl uveden v článku ing. Marty Ženíškové z MPSV (Mzdová účetní č. 2/2007), kde zaměstnanec skončil pracovní poměr, za měsíc mu byl přiznán starobní důchod a zaměstnavatel mu poskytl odměnu k výročí „odchodu do důchodu“ je podle našeho názoru typickým příkladem, kdy by se pojistné odvádět nemělo! Autorka článku však zdůvodňuje odvod pojistného z této odměny tím, že podléhá dani z příjmů… Tímto ovšem učinila písm. f) odst. 2 § 5 zbytečným… Na tuto skutečnost jsme nakladatelství upozornili a o jejich stanovisku Vás budeme informovat.

   DALŠÍ ZMĚNA, KTERÁ DOSUD UNIKALA POZORNOSTI vyplývá z toho, že byla z § 5 resp. § 3 pojišťovacích zákonů vypuštěna věta, že se pojistné neodvádí z náhrady mzdy před vznikem nemocenského pojištění. Tím se změní výpočet pojistného u zaměstnanců, kteří nastoupili do zaměstnání od 1. 1. resp. 1. 5. a za den svátku, ve kterém nepracovali, dostali náhradu mzdy. Nově se bude z této náhrady pojistné na SZ i VZP odvádět. Např. od 1. 1. 2007 nastoupil do firmy zaměstnanec, který má hodinovou mzdu, za den 1. 1. obdržel náhradu mzdy, protože mu mzda ušla v důsledku svátku. Z této náhrady se bude odvádět obojí pojistné.
   POSLEDNÍ ZMĚNA, KTERÉ SE NEVŠIML SKORO NIKDO, se týká zrušení povinnosti zaměstnavatele platit pojistné na SZ! Z § 5 zákona 589/92 Sb. vypadlo totiž pro rok 2007 písm. b) v odst. 1, které řešilo odvod pojistného organizací. Nyní toto vláda zachraňuje NV 39/2007 Sb., kterým se stanovuje způsob určení vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného na SZ.
V § 1 se říká, že „vyměřovacím základem organizace a malé organizace pro stanovení pojistného na SZ je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců“.
   Podle § 2 je pojistné, které odvedly organizace od počátku roku pojistným zaplaceným podle § 1. Ty organizace, které si „chyby“ v zákonu všimly a pojistné za měsíc leden a únor 2007 neodvedly, musí pojistné doplatit spolu s pojistným za kalendářní měsíc, němž nabylo toto NV účinnosti. Vzhledem k tomu, že účinnost je od 1. 3. 2007, měl by se doplatek pojistného za leden a únor provést nejpozději v březnovém zúčtování mezd.