3/ AKTUÁLNÍ VÝKLADY K NOVÉMU ZÁKONÍKU PRÁCE

   Nový ZP, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2007 obsahuje spoustu výkladově nejasných ustanovení. Na některé z nich se pokoušíme najít odpovědi v knize, kterou z větší části sepsali pracovníci MPSV (autoři zákona). Pochopitelně, že se k dalším problémovým ustanovením budeme vracet i v příštích číslech informačního servisu.

   § 364 odst. 2 (přechodné ustanovení), který zní:
„Podle dosavadních právních předpisů se řídí právní úkony týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, jakož i další právní úkony učiněné před 1. lednem 2007, i když jejich právní účinky nastanou až po tomto dni.“
  PROBLÉM: jaká výše odstupného bude náležet zaměstnanci, kterému byla dána výpověď v závěru roku 2006 a pracovní poměr tohoto zaměstnance by měl skončit až v roce 2007.
  ŘEŠENÍ: v knize vydaném nakladatelstvím ANAG „Zákoník práce k 1. 1. 2007“ od autorů „J. Jakubka..“ (jedná se o pracovníky MPSV), je na str. 432 k tomuto uvedeno:
„Zaměstnancům, jejichž pracovní poměr skončí na základě právního úkonu výpovědi ze strany zaměstnavatele učiněného v závěru kalendářního roku 2006, náleží odstupné již podle nového zákoníku práce, tedy ve výši minimálně 3násobku průměrného výdělku“.
  CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ:
   Pokud jste s některým zaměstnancem ukončili pracovní poměr v měsíci lednu nebo únoru 2007 a vyplatili mu odstupné pouze ve výši 2násobku průměrného výdělku, bude třeba mu při březnovém zúčtování mzdy doplatit odstupné za jeden měsíc.

   § 115 odst. 3 k práci ve svátek, který zní:
„Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.“
  PROBLÉM: v poslední době se objevily výklady, podle kterých se musí i zaměstnancům s měsíční mzdou poskytovat náhrada mzdy za svátek, který připadl na jeho obvyklý pracovní den. Problematice jsme se věnovali v DIS 2/2007.
  ŘEŠENÍ: ve stejné knize se na str. 202 říká:
„Zaměstnanci, kterému s ohledem na způsob odměňování mzda z důvodu svátku neuchází (např. při měsíční mzdě, která je podle vnitřní úpravy u zaměstnavatele koncipována jako pevná měsíční částka, která se zaměstnanci za práci poskytuje ve stálé měsíční výši bez ohledu na počet pracovních dnů a svátků v kalendářním měsíci), náhrada mzdy nepřísluší.“
  CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ:
z toho vyplývá, že je možné zaměstnanci s měsíční mzdou poskytnout náhradu mzdy nebo mu ji poskytnout v nekrácené měsíční výši. Problematice jsme již věnovali v DIS 2/2007.

   § 114 odst. 1, který řeší mzdu za práci přesčas
  PROBLÉM: v novém ZP již není ustanovení o možnosti sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas (dříve v § 6 zákona 1/92 Sb. o mzdě).
ŘEŠENÍ:  ve stejné knize je na str. 200 až 201 uvedeno:
„S ohledem na novou koncepci ZP (co není zakázáno, je dovoleno) však lze dospět k závěru, že ani nová právní úprava mzdy za práci přesčas nevylučuje, aby mzda byla sjednána takovým způsobem, že bude fakticky zahrnovat i mzdu za práci přesčas…. V praktické rovině by tedy bylo možné zřejmě sjednat (ale i předem jednostranně určit) zaměstnanci mzdu, která by obsahovala (přesně vymezenou a jasně definovanou) složku oceňující práci přesčas alespoň v rozsahu stanoveném v odst. 1 (za dobu práce přesčas přísluší dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku). Pokud by takto sjednaná (určená) mzda vždy a za všech okolností vyplývajících z pracovního režimu zaměstnance v každém kalendářním měsíci zajišťovala ocenění práce přesčas tak, jak stanoví ZP v § 114 odst. 1, nebylo by možné takovému postupu zaměstnavatele nic vytknout. Sjednání nebo určení mzdy uvedeným způsobem by ovšem muselo být provedeno tak, aby bylo plnění povinnosti zaměstnavatele řádně oceňovat práci přesčas podle ZP současně i snadno ověřitelné a prokazatelné.“
  CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ: 
Z toho vyplývá, že platí naše doporučení: udělat kalkulaci, jak byla mzda stanovena. Z ní musí vyplývat, kolik je mzda bez práce přesčas, kolik je mzda za kalkulované hodiny práce přesčas a kolik činí příplatek za práci přesčas. POZOR na příplatek, který je ve výši 25% průměrného výdělku a ten se v každém čtvrtletí mění…

   K § 35 zkušební době
  PROBLÉM: podle § 35 odst. 1 nesmí být zkušební doba delší než 3 měsíce po sobě jdoucí. Podle odst. 2 se do zkušební doby nezapočítává doba překážek v práci, ale není zde řešeno, jestli se o tyto překážky v práci zkušební doba prodlužuje…
  ŘEŠENÍ:  ve stejné knize je na str. 87 uvedeno: „Pokud by se zkušební doba prodloužila o zameškané dny, bude pak trvat déle než 3 měsíce, což je v rozporu s textem zákona. V ZP chybí jednoznačné ustanovení o tom, že o dobu překážek v práci se zkušební doba prodlužuje. Ustanovení § 66 ZP nasvědčuje spíše tomu, že zkušební doba se v době trvání překážek v práci nepřerušuje“.
  CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ:
Zde je třeba si ohlídat, abychom ukončili pracovní poměr ve zkušební době v délce 3 měsíců a nespoléhat na její prodloužení o dobu překážek v práci, protože toto prodloužení zkušební doby ze ZP nevyplývá! O tom, jestli bude tento další „nedodělek“ zákoníku práce odstraněn připravovanou novelou, Vás budeme včas informovat.

   K § 212 odst. 3 a § 221 odst. 2, bezprostřední nástup zaměstnání pro vznik nároku na dovolenou a při změně zaměstnání
  PROBLÉM: zrušením NV 108/94 Sb. vypadla ze ZP definice, že jako změna zaměstnání v polovině měsíce se posuzuje též, jestliže na skončení zaměstnání před polovinou měsíce bezprostředně navazují dny pracovního klidu a na ně nástup nového zaměstnání po polovině měsíce. Z tohoto textu vycházeli vykladači např. u textu, že „za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli“.
  ŘEŠENÍ:  podle odst. 3 § 212 přísluší poměrná část dovolené v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují. Obdobný text najdeme i v § 216 odst. 2 ZP, kde se říká, že za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli.
  CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ:
Tím, že vypadl text o „zápočtu“ dnů pracovního klidu, nebude náležet poměrná část dovolené v případě, že pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele skončil v pátek 16. 3. 2007 a u nového zaměstnavatele nastoupil v pondělí 19. 3. Stejně se nebude za nepřetržité trvání považovat skončení pracovního poměru s poživatelem starobního důchodu k 31. 12. 2006 a uzavření nového pracovního poměru od 2. 1. 2007. V tomto případě mu nevzniká nárok na dovolenou za měsíc leden, protože se nejedná o „bezprostředně navazující“ (je zde proluka o den 1. 1.).
Obdobně by se mělo postupovat i při posuzování vstupu do zaměstnání, kde podle znění § 212 odst. 2 náleží poměrná část dovolené za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru ve výši jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok. Takže jestliže byl se zaměstnancem sjednán pracovní poměr od 2. 1. 2007, bude mu náležet dovolená pouze v délce 11 dvanáctin, pokud bude pracovat po celý rok 2007…

   K § 91 odst. 5, začátek dne pracovního klidu u zaměstnanců
  PROBLÉM: jak se bude platit příplatek za práci ve svátek nebo v sobotu a neděli u zaměstnanců, kteří pracují v nepřetržitém provozu? Je třeba platit příplatek od 0,00 hod. do 24,00 hod. nebo se může vycházet ze směn?
  ŘEŠENÍ: v § 91 odst. 5 se říká, že u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Dnem pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu a svátky (§ 91 odst. 1).
  CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ:
Zaměstnavatel by měl určit směnu, která v týdnu nastupuje jako první. Tzn., že pokud se u zaměstnavatele pracuje ve 12-ti hodinových směnách a on stanoví jako první směnu tu, která nastupuje v pondělí ráno v 6,00 hod., bude náležet příplatek za práci ve svátek resp. příplatek za práci v sobotu a neděli těm, kteří v tento den nastoupí v 6,00 hod. ráno a dále těm, kteří budou pracovat od 18,00 hod. do 6,00 hod. dne následujícího po svátku nebo po sobotě a neděli. Zaměstnanci, který při takto stanoveném nástupu první směny, bude pracovat od pátku 18,00 hod do soboty 6,00 hod., žádný příplatek nenáleží. Pokud by se jednalo o třísměnný režim práce, mělo by být rovněž stanoveno, která směna nastupuje v týdnu jako první, zde se v některých organizacích jedná o směnu, která nastupuje od neděle ve 22,00 do pondělí 6,00 hod.
POZOR: pokud u zaměstnavatele není určen nástup „první směny v týdnu“, je třeba platit příplatek za práci ve svátek (resp. v sobotu nebo neděli) za hodiny odpracované v době od 0,00 hod. do 24,00 hod.