7/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
7/07 Existuje ještě nějaká povinnost vůči Úřadu práce k hlášení o skončení pracovního poměru se zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením, případně jeho ochrana před skončením pracovního poměru v případě výpovědi pro nadbytečnost?
Podle § 48 odst. 5 ZP je zaměstnavatel povinen písemně oznámit příslušnému úřadu práce rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením. Obstarání jiného vhodného zaměstnání těmto osobám, před skončením pracovního poměru, již nový ZP nevyžaduje.
8/07 Náš zaměstnanec, který pracuje v nepřetržitém provozu (12ti hodinové směny), je bezpříspěvkovým dárcem krve. V měsíci dubnu byl darovat krev dne 18. 4. Jeho směny byly rozepsány tak, že pracoval naposledy dne 17. 4. od 6,00 hod. do 18,00 hod. a nástup na další směnu měl až 19. 4. od 18,00 hod. Jsme povinni tomuto zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy podle § 203 odst. 2 písm. d) ZP?
Pracovní volno s náhradou mzdy náleží zaměstnanci podle § 203 odst. 2 písm. d) za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Jelikož Vašemu zaměstnanci do pracovní doby nezasáhnou, žádná náhrada mzdy mu nenáleží. Pokud by ale měl nastoupit směnu již 18. 4. v 18,00 hod., náhrada mzdy by mu náležela a na tuto směnu by neměl nastoupit. Tento zaměstnanec si ale může uplatnit v rámci ročního zúčtování daně nezdaněnou částku z důvodu poskytnutí daru. Hodnota jednoho odběru krve se podle § 15 odst. 1 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů oceňuje částkou 2000 Kč.
9/07 Jsme stavební firma a chceme přijmou studenta na mytí oken na staveništi. Předpokládaný rozsah práce sice nepřesáhne 150 hodin, ale jedná se o opakující se činnost. Můžeme na tuto práci uzavřít dohodu o provedení práce, když se nejedná o splnění konkrétního úkolu?
Podle posledních právních výkladů k § 75 nového ZP již není rozhodující, jde-li o charakter práce, která má povahu jednorázového úkolu, či jde-li o opakující se činnost. Z toho vyplývá, že můžete na mytí oken sjednat se studentem dohodu o provedení práce a nic by se nemělo porušit.
10/07 Náš zaměstnanec se žení a požádal nás o 2 dny pracovního volna na tuto svatbu. Ze svatebního oznámení jsme zjistili, že svatební obřad se koná v sobotu, na kterou on nemá rozepsanou směnu, protože pracuje pondělí až pátek. Můžeme tomuto zaměstnanci poskytnout dva dny pracovního volna? Jak je to v tomto případě s poskytnutím náhrady mzdy, když je svatba v sobotu?
Podle bodu 5 přílohy k Nařízení vlády 590/2006 Sb. se poskytne pracovní volno na 2 dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu. Z toho vyplývá, že tomuto zaměstnanci poskytnete pracovní volno pouze na jeden den, protože svatba se koná v den pracovního klidu. Jelikož náhrada mzdy se poskytuje pouze za jeden den (a není řečeno, že to musí být den, kdy proběhl svatební obřad), obdrží tento zaměstnanec náhradu mzdy za den, ve kterém si bude čerpat pracovní volno (např. v pátek před obřadem).
11/07 Syn našeho zaměstnance bude končit studium na vyšší odborné škole a ve studiu už nebude dále pokračovat. Bude mít zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění ještě jeden měsíc po ukončení studia (jako na vysoké škole) nebo ještě po dobu prázdnin jako na střední škole?
Podle § 12 odst. 2 písm. c) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se studiem na středních školách rozumí i studium na vyšších odborných školách. Tzn., že tomuto zaměstnanci budete poskytovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě ještě v měsících červenec a srpen, pokud nebude dítě po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nebude mít po celý měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti.
12/07 Náš zaměstnanec odešel do předčasného starobního důchodu k 30. 12. 2006. Byl odborníkem na určité práce, na které nyní nemáme pracovníka a potřebovali bychom od něj, aby tuto práci vykonal. Můžeme s ním uzavřít nějaký pracovněprávní vztah, aby nepřišel o předčasný starobní důchod? Jakým způsobem jej odměnit?
Podle § 37 odst. 2 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění nemůžou poživatelé předčasných starobních důchodů podle § 30 a § 31 vykonávat výdělečnou činnost. Výdělečná činnost je definována v § 27 téhož zákona tak, že se jedná o činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Účast na důchodovém pojištění nezakládá pouze dohoda o provedení práce, na kterou může odpracovat Váš bývalý zaměstnanec maximálně 150 hodin. Odměnu stanovíte podle složitosti prací.
13/07 Jsme akciová společnost a členům statutárních orgánů vyplácíme měsíčně odměny za výkon funkce. Z těchto odměn srážíme pouze zálohu na daň z příjmů. V měsíci dubnu jim budeme vyplácet tzv. „tantiémy“, které jsou hrazeny ze zisku po zdanění a jejich výše se odvíjí od dosaženého hospodářského výsledku dle zásady „není zisk, nejsou tantiémy…“. Co se odvádí z těchto tantiém?
Tantiémy jsou v podstatě rovněž odměny členů statutárních orgánů (pouze zdroj jejich financování je odlišný), tzn., že podléhají pouze dani z příjmů a obojí pojistné se z nich neodvádí, protože nenáleží ze zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění.
14/07 Zaměstnáváme zaměstnankyni na hlavní pracovní poměr a kromě toho na další pracovní poměr uklízí. V hlavním pracovním poměru dost výrazně překračuje hodinovou minimální mzdu, kdežto ve vedlejším pracovním poměru ji nedosahuje. Tím, že úklid je prováděn pouze v rozsahu 10 hodin týdně, dosahuje její průměrný hodinový výdělek v součtu z obou zaměstnání více než je částka minimální mzdy. Je tento postup v souladu s platnou legislativou nebo se musí dodržet hodinová minimální mzda v každém zaměstnání samostatně?
Podle § 111 odst. 1 ZP je minimální mzda nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Z toho vyplývá, že minimální mzda musí být dodržena u každého pracovněprávního vztahu samostatně. Tzn., že i za každou odpracovanou hodinu úklidových prací musí Vaše zaměstnankyně obdržet minimálně 48,10 Kč, jiný postup není přípustný.
15/07 Za své zaměstnance platíme roční příspěvek Komoře autorizovaných inženýrů. Z této částky odvádíme daň, sociální a zdravotní pojištění. Můžeme tento nepeněžní příjem zahrnout zaměstnanci do jeho průměrného výdělku? V případě, že ano, je třeba tento příjem rozpočítat do jednotlivých následujících čtvrtletí.
Podle § 353 odst. 1 se průměrný výdělek zjistí z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Podle § 109 odst. 2 a 3 jsou mzda i plat „peněžité plnění poskytované zaměstnancům za práci“ (rozdíl je jen v tom, kdo mzdu nebo plat poskytuje). Z toho vyplývá, že zaplacení členského příspěvku komoře není plnění poskytnuté za práci a tudíž se do hrubé mzdy pro účely zjištění průměrného výdělku nezahrnuje.