3/ AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY NA ZÁKLADĚ DOHOD O SRÁŽKÁCH ZE MZDY OD 1. 1. 2014

Provádění srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy se od 1. 1. 2014 provádí podle §§ 2045 až 2047 NOZ. O jejich provádění jsme Vás informovali v DIS 12/2013. V době vydání tohoto čísla nebylo jasno v těchto okruzích:

A/ zda se může sjednat dohoda o srážkách ze mzdy na výši nepřekračující jejich polovinu, a to ve výši čisté nebo hrubé mzdy?

B/ jak postupovat v případě, že má zaměstnanec souběh exekučních srážek a dohodu o srážkách ze mzdy podle NOZ?

C/ zda je možné sjednat dohodu o srážkách ze mzdy i v případě insolvence zaměstnance?

ad A/ dohoda o srážkách ze mzdy na polovinu hrubé nebo čisté mzdy

Pro nás jako zaměstnavatele je jedno, jestli budeme srážky na základě dohody o srážkách provádět do poloviny „čisté“ nebo „hrubé“ mzdy, ale musíme vědět, co je správně. Tuto odpověď bohužel k dnešnímu dni nikdo nedal.

Takže existuje názor Asociace pro kolektivní vyjednávání (JUDr. Šubrt), že by se mělo vycházet z poloviny hrubé mzdy, protože pokud zákon výslovně nestanoví, že jde o příjem čistý, jedná se vždy o hrubý příjem.

Oproti tomu „garant“ nového občanského zákoníku, tj. Ministerstvo spravedlnosti jménem svého mluvčího Roberta Schustera uvedlo, že by se neměly dohodnout srážky vyšší, než kolik činí polovina čistých příjmů.

NAŠE DOPORUČENÍ:

dohodu o srážkách ze mzdy uzavírat jen do poloviny čisté mzdy, protože občanský soudní řád (dále jen OSŘ) nikde nehovoří o hrubé mzdě ale mzdě čisté (např. § 277 odst. 1 a 2 nebo § 279 odst. 1 OSŘ).

ad B/ zaměstnanec má souběh exekučních srážek a dohodu o srážkách ze mzdy podle NOZ

Podle mluvčí exekutorské komory Petry Báčové by se měl v případě souběhu dohody o srážkách ze mzdy s exekučními srážkami uplatnit tento postup, citujeme:

„Pokud dojde k souběhu dohody dle NOZ s exekučními srážkami, musí zaměstnavatel provést výpočet dle OSŘ (tj. nezabavitelná částka, dělení mzdy na třetiny atd.). Jestliže zbude po zákonných srážkách ještě nějaká částka do poloviny mzdy, mohl by ji zaměstnavatel srazit podle dohody o srážkách ze mzdy. Pokud tedy dlužník pobírá mzdu ve výši 20000 korun, dohoda o srážkách zní na 10000 korun, resp. na polovinu z uvedeného příjmu. Dejme tomu, že se exekuční srážky vypočtou na 5000 korun. Plátce mzdy dlužníkovi srazí 5000 korun a dále dle dohody zbytkovou částku do oné poloviny, tedy maximálně 5000 korun.“ konec citace.

Námitky, že tento postup je v rozporu s novým odst. 4 § 144a zákoníku práce, kde se říká: „Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.“, jsou relevantní, protože zaměstnanec s dohodou o srážkách ze mzdy nemusí souhlasit. Pokud souhlasit bude, je tento postup možný.

ad C/ možnost sjednat dohodu o srážkách ze mzdy i v případě insolvence zaměstnance

V případě souběhu insolvence zaměstnance a srážek na základě dohody o srážkách ze mzdy, by měl platit stejný postup jako v případě souběhu exekučních srážek a dohody o srážkách. Tzn., že pokud s dohodou o srážkách ze mzdy bude souhlasit zaměstnanec, můžou se srážky ze mzdy na základě dohody o srážkách provádět až do výše poloviny jeho čisté mzdy.