2/ SOUBĚH FUNKCE STATUTÁRNÍHO ORGÁNU OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU NA VEDENÍ SPOLEČNOSTI
V diskusích o možnosti souběhu funkce ředitele obchodní společnosti nebo jiné funkce, na níž vykonává obchodní vedení společnosti v rámci pracovněprávního vztahu a výkonu funkce člena statutárního orgánu, převládl názor, že tento souběh není možný. Vyplývá to i např. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 11. 2013 č. 21 Cdo 3520/2012, který vyslovil názor, že by pracovněprávní vztah měl, v případě souběhu funkcí, zaniknout.
Z tohoto důvodu doporučujeme přistoupit ke skončení pracovněprávních vztahů uzavřených na obchodní vedení společnosti (ředitelé apod.) dohodou a ponechání pouze smlouvy o výkonu funkce na člena představenstva nebo jednatele podle zákona 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen ZOK).
JAKÝ BUDE DOPAD TĚCHTO ZMĚN NA KONKRÉTNÍ OSOBY, KTERÝCH SE TOTO OPATŘENÍ DOTKNE?
Od zrušení pracovněprávního vztahu již nebude poskytována mzda podle zákoníku práce, ale odměna za výkon funkce, která může být ve stejné výši jako byla mzda. Ostatní mzdové složky (např. roční odměna) lze rovněž sjednat ve smlouvě o výkonu funkce ve stejné nebo obdobné výši, v jaké náležely z pracovního poměru.
Podle § 5 odst. 1 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění jsou důchodově pojištěni jak zaměstnanci v pracovním poměru (písm. a), tak jednatelé s.r.o. (písm. n) nebo osoby pověřené obchodním vedením (písm. p) resp. členové kolektivních orgánů právnické osoby (písm. q). Z toho vyplývá, že pokud zanikne pracovněprávní vztah, bude jednatel nebo člen představenstva důchodově pojištěn z titulu smlouvy o výkonu funkce.
Podle § 5 zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění se za zaměstnance, pro účely nemocenského pojištění, považují jak zaměstnanci v pracovním poměru (písm. a) bod 1), tak jednatelé s.r.o. (písm. a) bod 16) nebo osoby pověřené obchodním vedením (písm. a) bod 21) resp. členové kolektivních orgánů právnické osoby (písm. a) bod 18). Z toho vyplývá, že pokud zanikne pracovněprávní vztah, bude jednatel nebo člen představenstva nemocensky pojištěn z titulu smlouvy o výkonu funkce.
POZOR: problém vznikne v případě pracovní neschopnosti v prvních 14 kalendářních dnech jejího trvání. Za tyto dny náleží náhrada mzdy podle § 192 ZP od zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že člen představenstva nebo jednatel budou mít smlouvu o výkonu funkce podle zákona o obchodních korporacích, nemají nárok na tuto náhradu mzdy. Nic ale nebrání tomu, aby ve smlouvě o výkonu funkce bylo se „statutárem“ sjednáno, že v době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti náleží odměna za výkon funkce v nekrácené výši (je to pro něho i finančně výhodnější).
Podle předchozího bodu by měli členové představenstva a jednatelé nárok na všechny dávky nemocenského pojištění, tj. na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné nebo vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Z toho vyplývá, že nemocenské by mělo náležet od 15 kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti, peněžitá pomoc v mateřství od nástupu na peněžitou pomoc atd. Problém s poskytováním dávek nemocenského pojištění vzniká v případě, že pojištěnec vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci. Tzn., že např. jednatel i v době nemoci vykonává funkci jednatele a náleží mu v tomto období nekrácená odměna za výkon funkce. V těchto případech doporučujeme konzultovat tyto případy s příslušnou OSSZ. Pokud by ve smlouvě o výkonu funkce bylo uvedeno, že odměna za výkon funkce v době pracovní neschopnosti nebo peněžité pomoci v mateřství nenáleží, mělo by být poskytnuto nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru, a to bez jakýchkoliv problémů.
Za zaměstnance se pro účely zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že příjmy z pracovněprávního vztahu i z obchodněprávního vztahu jsou podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů příjmy ze závislé činnosti, bude se z nich odvádět pojistné na zdravotní pojištění.
Osoby vykonávající činnost na základě smlouvy o výkonu funkce nejsou úrazově pojištěny podle vyhl. MF 125/93 Sb. o zákonném pojištění odpovědnosti..., protože nemají uzavřen pracovněprávní vztah podle zákoníku práce.V rámci smlouvy o výkonu funkce lze sjednat odpovědnost společnosti za pracovní úrazy člena statutárního orgánu včetně nároků vyplývajících z takové odpovědnosti. Úraz statutárního orgánu by potom byl posuzován jako pracovní úraz. Poskytnuté plnění by ale nebylo hrazeno ze zákonného pojištění odpovědnosti, ale společnost by jej musela uhradit ze svých zdrojů nebo se pro tento případ pojistit u komerční pojišťovny.
Vzhledem k tomu, že příjmy z pracovněprávního vztahu i z obchodněprávního vztahu jsou podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů příjmy ze závislé činnosti, bude se z nich odvádět vždy zálohová daň. Pokud osoba vykonávající činnost na základě smlouvy o výkonu funkce podepíše Prohlášení k dani, uplatní se u ní veškeré prokázané slevy na dani a případně daňové zvýhodnění na dítě. Pokud splní ostatní podmínky pro provedení ročního zúčtování záloh, může o něj po skončení roku požádat. Zdaňování jednatelů, daňových nerezidentů, není dosud na MF dořešeno.
Osoby vykonávající činnost na základě smlouvy o výkonu funkce nemají nárok na dovolenou podle zákoníku práce. Ve smlouvě o výkonu funkce lze tento nárok sjednat např. v rozsahu dovolené, která platí pro zaměstnance společnosti. Nic nebrání tomu nenazývat toto volno dovolenou, ale např. volnem na obstarání soukromých záležitostí v rozsahu 20, 25 nebo 30 dnů v kalendářním roce.
Osobám vykonávajícím činnost na základě smlouvy o výkonu funkce je možno poskytnout vozidlo k služebnímu a soukromému použití, protože se podle § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů považují za zaměstnance. Pro účely zdanění je třeba jim navýšit základ daně o 1% vstupní ceny vozidla dle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů. O stejnou částku se navyšují i vyměřovací základy pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Osoby vykonávající činnost na základě smlouvy o výkonu funkce nemají nárok na benefity, které jsou poskytovány řadovým zaměstnancům, pokud jejich poskytování není výslovně sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce. Jedná se např. o příspěvek na penzijní připojištění nebo na soukromé životní pojištění, odměny k životním a pracovním jubileím, nepeněžní plnění na sport, zdraví, kulturu nebo rekreaci (§ 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů), dary apod. Odvody daně z příjmů a pojistného na SZ a VZP se řídí zákonem o daních z příjmů, protože i jednatelé a členové představenstva se považují podle § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů za zaměstnance. Např. z příspěvku na životní pojištění ve výši 30000 Kč ročně se nic neodvádí, při příspěvku vyšším než 30000 Kč se odvádí z částky nad 30 tis. Kč jak daň, tak zdravotní a sociální pojištění.
Poskytování stravenek je možné rovněž sjednat ve smlouvě o výkonu funkce. Do výše 55% ceny jednoho jídla se jedná o příspěvek daňově uznatelný, pokud přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Vzhledem k tomu, že u jednatelů a členů představenstva nepředpokládáme rozepisování směn, bude pravděpodobně problém s daňovou uznatelností těchto příspěvků. U zaměstnance by se ale mělo jednat o příjem od daně osvobozený, pokud bude poskytnut formou nepeněžního plnění (§ 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů).
Osobám vykonávajícím činnost na základě smlouvy o výkonu funkce je možno poskytnout cestovní náhrady v případě, že je jejich poskytování sjednáno přímo ve smlouvě o výkonu funkce. Předmětem daně u těchto osob nejsou, pokud jejich výše nepřekročí výši pro zaměstnance státní sféry (§ 6 odst. 7 písm. a). Podle pokynu GFŘ D-6 se za pracovní cesty považují také cesty členů statutárních orgánů a jednatelů vykonávané v souvislosti s výkonem těchto funkcí, pokud se příslušná jednání konají na jiném místě, než je sídlo společnosti.
Smlouva o výkonu funkce končí podle § 198 odst. 1 ZOK úmrtím, odstoupením nebo odvoláním z funkce nebo dohodou o skončení výkonu funkce. Jakým způsobem je možné se vzdát funkce nebo jak je možno odvolat z funkce by mělo být sjednáno přímo ve smlouvě o výkonu funkce.
Pokud je ve smlouvě o výkonu funkce sjednána kompenzace za předčasné ukončení výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo jednatele, náleží tato při skončení výkonu funkce nebo v jinak sjednané době. Z kompenzace se odvede daň i pojistné.
Podle § 25 odst. 1 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti může být uchazečem o zaměstnání pouze fyzická osoba, která má území ČR bydliště a která není jednatelem (členem představenstva) vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah pro společnost práci a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna přesáhne polovinu minimální mzdy. Tzn., že uchazečem o zaměstnání by mohl být i jednatel (člen statutárního orgánu), pokud by jeho měsíční odměna nepřekročila polovinu minimální mzdy. Průměrný měsíční čistý výdělek by se podle § 50 odst. 1 zákona o zaměstnanosti zjistil obdobně podle pracovněprávních předpisů (§§ 351 až 362 ZP). Maximální výše podpory v nezaměstnanosti je 0,58násobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. V roce 2014 je to částka 14281 Kč.
Od 1. 1. 2012 jsou daňově uznatelným výdajem i odměny členů statutárních orgánů. Odměny jednatelů byly vždy daňově uznatelným výdajem. Pokud ovšem bude osobám vykonávajícím činnost na základě smlouvy o výkonu funkce poskytnut nějaký benefit podle § 6 odst. 9 písm. d) nebo dar podle § 6 odst. 9 písm. g), může být poskytnut pouze ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění nebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
V příloze tohoto čísla najdete přehlednou tabulku s porovnáním rozdílů v pojištění, daních z příjmů a dalších situacích, které vzniknou při přechodu z pracovněprávního vztahu podle ZP na obchodněprávní vztah podle ZOK.