5/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

29/2014 Se zaměstnancem máme uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, a to na práci, která má zvláštní povahu podle § 39 odst. 4 ZP a je tedy vykonávána v režimu výjimky. V průběhu trvání tohoto pracovního poměru dojde od 1. června 2014 ke změně druhu práce, přičemž tento nový druh práce již takovou povahu nevykazuje. Vede takováto změna obsahu pracovního poměru k tomu, že bude tento pracovní poměr považován za první sjednání a je možné ho tedy již jen dvakrát opakovat, nebo je třeba se řídit povahou pracovního poměru na dobu určitou, jakou měl ke dni svého vzniku, a sjednání začít počítat až po uplynutí doby, na kterou byl původně uzavřen?

Pokud dojde během trvání pracovního poměru na dobu určitou, který byl uzavřen podle výjimky uvedené v ustanovení § 39 odst. 4 ZP, ke změně druhu práce a tato práce v důsledku toho ztratí povahu ve smyslu výjimky, je třeba posuzovat tento pracovní poměr s účinností od uvedené změny v režimu obecného pravidla „třikrát a dost“ (ve Vašem případě by se tedy jednalo o první sjednání s možností dvojího opakování nebo prodloužení).

30/2014 Jak je to s odvodem zdravotního pojištění z autorských honorářů, jejichž výše nepřesáhne 10000 Kč a podléhá srážkové dani ve výši 15%? Musí ten, kdo odměnu pobírá podat přehled na zdravotní pojišťovnu a odvést z nich pojištění?

Podle § 5 písm. b) bod 4 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je pojištěnec plátcem pojistného, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ). Za OSVČ se pro účely zdravotního pojištění považují mimo jiné “osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy samostatným základem daně z příjmů pro zdanění zvláštní sazbou daně“. V zákonu je odkaz na § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů, kde jsou autorské honoráře do 10000 Kč. Takže z těchto honorářů se zdravotní pojištění neodvádí.

31/2014 S našimi zaměstnanci máme velice často dohodnutu pracovní pohotovost nad rámec jejich rozvrhu směn. Jak to bude s placením výkonu práce v době pracovní pohotovosti v případě, že se bude jednat o výkon práce v sobotu, neděli  nebo ve svátek?

Podle § 95 odst. 2 ZP náleží zaměstnanci za výkon práce v době pracovní pohotovosti mzda nebo plat. Pokud se jedná o výkon práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, jde o práci přesčas. Za dobu výkonu práce v době pracovní pohotovosti ale nenáleží odměna ve výši 10% průměrného výdělku podle § 140 ZP. Jestliže se bude jednat o práci v sobotu nebo neděli, náleží zaměstnanci dosažená mzda plus příplatek za práci přesčas a příplatek za práci v sobotu nebo neděli. Pokud by zaměstnanec pracoval v době pracovní pohotovosti ve svátek, náleželo by mu ještě náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek nebo příplatek ve výši průměrného výdělku.

32/2014 Pracuje u nás zaměstnanec v pracovním poměru a kromě toho má u nás sjednanou dohodu o provedení práce. Nyní nám na něho přišel exekuční příkaz na provádění srážek ze mzdy. Musíme provádět srážky ze mzdy z jeho veškerých příjmů, tj. včetně příjmů z dohody o provedení práce nebo pouze z pracovního poměru?

Podle § 299 odst. 1 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád se ustanovení o srážkách ze mzdy použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z jiných příjmů, zde uvedených. Vzhledem k tomu, že v § 299 je uvedena jen dohoda o pracovní činnosti, tak se srážky ze mzdy z dohody o provedení práce neprovedou. Aby se mohly srážky dohody o provedení práce provést muselo by to být přikázáním jiných peněžitých pohledávek podle § 312 OSŘ..

33/2014 Zaměstnanci pracují podle harmonogramu v nepřetržitém provozu a to tak, že dva zaměstnanci mají stanovenou pracovní dobu od 18 hod. do 6 hod. a střídají se 2 dny ano - 2 dny ne a další dva pracovníci mají stanovenou pracovní dobu od 6 hod. od 18 hod. a rovněž se střídají 2 dny ano – 2 dny ne. Jaká by měla být týdenní pracovní doba těchto zaměstnanců?

Podle § 78 odst. 1 písm. f) ZP je nepřetržitým pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Vzhledem k tomu, že se Vaši zaměstnanci ve směnách vzájemně pravidelně nestřídají, ale jedni pracují pouze denní směnu a druzí pouze noční, nejedná se o nepřetržitý pracovní režim a týdenní pracovní doba u nich je 40 hodin, pokud není tato týdenní pracovní doba u zaměstnavatele kratší.

34/2014 Jsme dopravní firma, u které jezdí řidiči na zahraniční pracovní cesty a cestovní náhrady (stravné) mají poměrně vysoké. Nyní jsme obdrželi exekuční příkaz, kde se přikazuje provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek, které má povinný u dlužníka z titulu vyplácení cestovních náhrad. Jsme povinni zaměstnanci srazit vyplácené cestovní náhrady? V případě, že ano, tak v jaké výši?

Výkon rozhodnutí přikázáním jiných peněžitých pohledávek vyplývá z § 312 a následujících zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. V těchto případech vystupuje zaměstnavatel jako dlužník povinného (zaměstnavatel zaměstnanci dluží cestovní náhrady) a musí cestovní náhrady srazit. Vzhledem k tomu, že exekuční příkaz neuvádí, jakou výši cestovních náhrad máte srazit, musíte srazit veškeré cestovní náhrady, na které vznikl zaměstnanci nárok v kalendářním měsíci.

35/2014 Můžeme se zaměstnancem opakovaně uzavírat nebo prodlužovat dohody o pracovní činnosti na dobu určitou, aniž bychom porušili § 39 ZP? Jak by to bylo s opakovaným uzavíráním dohod o provedení práce na dobu určitou ve vazbě na § 39 ZP?

Ustanovení § 39 odst. 2 ZP se podle našeho názoru nevztahuje na dohody mimo pracovní poměr, protože rozsah práce pro jejich výkon je omezen jiným způsobem – u dohody o pracovní činnosti polovinou stanovené týdenní pracovní doby a u dohody o provedení práce 300 hodinami v kalendářním roce. Nic ovšem nebrání tomu, sjednat tyto dohody na dobu neurčitou (nemusí se neustále prodlužovat nebo sepisovat nové). V těchto případech ale doporučujeme, si u dohody o provedení práce sjednat způsob jejího ukončení, např. s 3 denní výpovědní dobou.

36/2014 Zaměstnanec ještě nedosáhl řádného důchodového věku a požádal si od 1. 7. 2014 o předčasný starobní důchod podle § 31 zákona o důchodovém pojištění. Zároveň chce ukončit pracovní poměr k 30. 6. 2014 dohodou. Jsme povinni na dohodu o skončení pracovního poměru přistoupit, když bychom potřebovali, aby ještě předal agendu, kterou vykonával, svému nástupci?

Pracovní poměr zaměstnance přiznáním starobního důchodu nekončí. Pokud zaměstnavatel nepřistoupí na dohodu o skončení pracovního poměru, musí dát výpověď sám zaměstnanec a dvouměsíční výpovědní doba začne běžet od měsíce následujícího po doručení výpovědi. Jestliže by dal tento zaměstnanec výpověď v měsíci červnu, tak by výpovědní doba běžela v měsících červenec a srpen. Vzhledem k tomu, že by byl zaměstnanec od 1. 7. 2014 již poživatelem předčasného starobního důchodu, museli byste jej nahlásit na OSSZ, protože u Vás pracuje v zaměstnání, které zakládá účast na NP, poživatel předčasného důchodu a ČSSZ by mu výplatu za měsíce červenec a srpen zastavila. Bylo by asi vhodné najít společně nějaké jiné řešení, např. skončení k 30. 6. a v červenci a srpnu s ním sjednat dohodu o provedení práce do 10000 Kč na předání agendy...