3/ ZMĚNY V POJIŠŤOVACÍCH ZÁKONECH PROVEDENÉ ZÁKONEM 267/2014 Sb.
Zákonem 267/2014 Sb. se mění s účinností od 1. 1. 2015 nejen zákon o daních z příjmů (viz bod 2), ale i všechny pojišťovací zákony. Pro naši práci jsou nejdůležitější tyto změny:
(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy:
a) náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
c) věrnostní přídavek horníků5),
d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.
Zde došlo ke změně textu v tom smyslu, že byly z příjmů, které se nezahrnují do vyměřovacího základu vypuštěny odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích. Zaměstnavatelů se tato změna nedotkne, protože pokud měl zlepšovací návrh souvislost s výkonem zaměstnání, tak se z něho stejně odvádělo obojí pojistné.
Z toho vyplývá, že sazba pojistného u zaměstnavatele činí pro všechny 25% z vyměřovacího základu. Sazba 26% z vyměřovacího základu, která se mohla použít u zaměstnavatelů s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 zaměstnanců se zrušila. Ona stejně nebyla zaměstnavateli využívána...
V souvislosti s touto změnou se vypustily v § 9 odst. 2, 4, 5 a 6, které řešily postup při odvodu pojistného se sazbou 26%.
ZMĚNY V ZÁKONU 187/2006 Sb. O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ A V ZÁKONU 582/1991 Sb. O ORGANIZACI A PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
V § 123e zákona 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení se zrušil odst. 5 a v § 162 zákona 187/2006 Sb. o NP se zrušil rovněž odst. 5. Z těchto změn vyplývá, že se elektronická komunikace mezi ČSSZ a zaměstnavateli, osobami samostatně výdělečně činnými a lékaři stává v oblasti sociálního zabezpečení dobrovolnou.
To znamená, že ti, kteří zatím nedokáží elektronické podávání tiskopisů zajistit, budou od 1. 1. 2015 dál moci zasílat papírové tiskopisy.
Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v
a) odstavci 1 písm. g) až k), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1,
b) odstavci 2 písm. b) až f), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, a získal aspoň 15 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1.“.
Podle písm. a) se bude moci starobní důchod poskytnout i těm, kteří dosáhnou důchodového věku a získají po roce 2014 dobu pojištění alespoň 30 let ale nedosáhnou na prodlužovanou dobu pojištění (tj. 31 až 35 let v letech 2015 až 2018).
Podle písm. b) se bude moci poskytnout starobní důchod i v případě, že dosáhne věku o 5 let vyššího než je důchodový věk muže stejného data narození a získá dobu pojištění aspoň 15 let. Takže např. muž ročník narození 1953 má důchodový věk 63 let. Pokud bude mít dobu pojištění alespoň 15 let, může si o starobní důchod požádat ve svých 68 letech...
Podle přechodného ustanovení platí, že „Splnil-li pojištěnec podmínky uvedené v § 29 odst. 3 písm. b) zákona, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, před tímto dnem, vzniká mu nárok na starobní důchod dnem splnění těchto podmínek.“ Např. muž ročník nar. 1947 dosáhl důchodového věku ve svých 62 letech. O starobní důchod si mohl požádat v roce 2009, ale neměl dobu pojištění alespoň 25 let. Nyní se mu přizná starobní důchod od roku 2014 (2009+5).
ZMĚNY V ZÁKONU 592/92 Sb. O POJISTNÉM NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
(2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o
a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
c) věrnostní přídavek horníků,
d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
e) jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.
(3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.
(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.
(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.
(6) Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.
V odstavci 2 se dal stejný text jako u pojistného na SZ. Tím, že se změnil odst. 5 vypadla ze zákona povinnost navyšování vyměřovacího základu při neplaceném volnu nebo při neomluvené absenci. Takže obecně bude platit, že u každého zaměstnance musí být odvod pojistného minimálně z minimální mzdy (viz odst. 6). Podle § 3 odst. 10 v případě, že zaměstnanec nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, je povinen prostřednictvím svého zaměstnavatele doplatit 13,5% z rozdílu mezi jeho vyměřovacím základem a minimálním vyměřovacím základem.
Konkrétně to v praxi bude vypadat takto:
Tímto postupem se mění i náš původní výklad k dopadu zvýšení minimální mzdy do zákona o zdravotním pojištění uvedený v DIS 10/2014. V té době ještě nebyl zákon 267/2014 Sb. zveřejněn ve Sbírce zákonů.
Maximální vyměřovací základ se od roku 2015 nebude uplatňovat vůbec. Z tohoto důvodu byla vypuštěna i ustanovení o maximálním vyměřovacím základu u OSVČ.
3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,
Zde se u dohod o provedení práce doplnil stejný postup, jako u pojistného na sociální zabezpečení, tj., že v případě více dohod u téhož zaměstnavatele se dohody sečtou a pokud překročí částku 10000 Kč, tak založí účast na zdravotním pojištění. V případě doplatku části odměny až po skončení dohody o provedení práce se tento doplatek přičte k příjmu za měsíc, kdy dohoda skončila. I zde platí, že v případě příjmu vyššího než 10000 Kč, tak se odvede zdravotní pojištění.
5. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,
I u dohod o pracovní činnosti se doplnil stejný postup, jako u pojistného na sociální zabezpečení, tj., že v případě více dohod u téhož zaměstnavatele se dohody sečtou a pokud dosáhnou alespoň částky 2500 Kč, tak založí účast na zdravotním pojištění. V případě doplatku části odměny až po skončení dohody o pracovní činnosti se tento doplatek přičte k příjmu za měsíc, kdy dohoda skončila. I zde platí, že v případě příjmu alespoň 2500 Kč, tak se odvede zdravotní pojištění.
(3) Písemnou smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může se zaměstnanec zavázat zaplatit zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za zaměstnance má zaměstnavatel povinnost hradit v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci je zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil.
Tato změna reaguje na změnu § 3 odst. 5 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP, kde vypadla povinnost platit v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence pojistné nebo jeho část z minimální mzdy, takže již nebude třeba písemné dohody se zaměstnancem, aby platit i pojistné, které hradí zaměstnavatel v době neplaceného volna. Postupovat se bude podle komentáře k § 3 zákona 592/92 Sb. (viz výše).