Podle § 354 odst. 4 je, jak správně uvádíte, při uplatnění konta pracovní doby rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období. Průměrný výdělek se podle § 353 odst. 1 zjistí z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Jestliže je rozhodným obdobím předchozích 12 kal. měsíců, je třeba vzít hrubou mzdu a vydělit ji počtem odpracovaných hodin v tomto období. Takto zjištěný průměrný výdělek je třeba používat pro všechny účely jeho použití, tj. jak pro výpočet stálé mzdy, tak pro ostatní pracovněprávní účely (dovolená, překážky v práci apod.). Jiný postup platil pouze v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007, kdy se mohlo rozhodné období předchozích 12 kal. měsíců použít pouze pro výpočet stálé mzdy.

   Zaměstnanec je na OSSZ již přihlášen z titulu pracovního poměru, ale pro účely sociálního zabezpečení je zaměstnání malého rozsahu jiným pracovněprávním vztahem a přihlašuje se samostatně. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn na sociální zabezpečení jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu (2000 Kč). Přihlášení tohoto zaměstnance by se provedlo až v měsíci, kdy dosáhne této částky, a to od prvého dne uzavření dohody o pracovní činnosti. Např. dohoda o pracovní činnosti uzavřena od 1. února 2010 a započitatelného příjmu dosáhl poprvé v měsíci květnu. Přihlášení na OSSZ by se provedlo do 8 dnů po skončení měsíce května, pokud není s OSSZ sjednána jiná lhůta pro přihlašování, a to od 1. 2. 2010.
   Z pohledu zdravotního pojištění je situace trochu složitější, protože zaměstnanec je již na zdravotní pojišťovně přihlášen jako zaměstnanec. Za zaměstnance se považují jak zaměstnanci v pracovním poměru, tak i osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, jestliže dosáhly započitatelného příjmu (2000 Kč). Tzn., že pokud je se zaměstnancem v pracovním poměru uzavřena ještě dohoda o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele, není třeba jej u zdravotní pojišťovny znovu přihlašovat. Pojistné na VZP by se u tohoto zaměstnance odvádělo z dohody o pracovní činnosti jen v těch kalendářních měsících, kdy odměna z dohody byla alespoň 2000 Kč nebo vyšší.
   POZOR: pokud by zaměstnanec měl u zaměstnavatele uzavřenu pouze dohodu o pracovní činnosti, musel by se na zdravotní pojištění přihlásit vždy v měsíci, kdy dosáhl příjmu 2000 Kč a v měsíci, kdy jej nedosáhl by se musel odhlásit.

   V případě zaměstnance, se sjednanou dobou určitou do 31. 8. 2010, není třeba dávat výpověď, protože jeho pracovní poměr skončí k datu zrušení jeho pracoviště. U poživatelky starobního důchodu je situace odlišná, protože v případě, že nedostane výpověď a vy ji po dobu od 1. 9. do 31. 12. nebudete přidělovat práci, jedná se o překážku v práci na zaměstnavatele a zaměstnankyně má po tuto dobu právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. V tomto případě je vhodnější ji dát v měsíci červnu rovněž výpověď a skončit s ní pracovní poměr k 31. 8. s výplatou odstupného nebo ji převést s jejím souhlasem na měsíce září až prosinec na vaše jiné pracoviště.

   Podle § 1 odst. 2 NV 595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy… se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky pouze na manžela povinného a nikoliv na druha nebo družku. Z toho vyplývá, že si Váš zaměstnanec může uplatnit, jako osoby, kterým je povinen poskytovat výživné, pouze děti.

   Podle § 53 odst. 1 písm. d) ZP nesmí dát zaměstnavatel výpověď v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou. Tím, že zaměstnankyně nastoupí do zaměstnání, nebude již čerpat rodičovskou dovolenou a nebude tudíž chráněna před výpovědí podle § 53 ZP. To, že bude pracovat pouze na zkrácený pracovní úvazek a bude i nadále pobírat rodičovský příspěvek, na tom nic nemění.