V PŘÍPADĚ, ŽE JE POSTIŽEN ZAMĚSTNANEC

• ZAMĚSTNANEC ZŮSTANE DOMA A ODSTRAŇUJE NÁSLEDKY POVODNÍ NA SVÉM MAJETKU NEBO ZAŘIZUJE DŮLEŽITÉ OSOBNÍ A MAJETKOVÉ ZÁLEŽITOSTI V SOUVISLOSTI S POVODNÍ

   V tomto případě se jedná o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance (§ 199 odst. 1 ZP). Vzhledem k tomu, že tato překážka není uvedena v příloze k NV 590/2006 Sb., náhrada mzdy za dobu jejího poskytnutí nenáleží. Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje nebo si může po dohodě se zaměstnavatelem čerpat náhradní volno za práci přesčas.
   Pokud by zaměstnavatel chtěl poskytnout náhradu mzdy, musel by doplnit kolektivní smlouvu nebo vydat vnitřní předpis, kde by se rozšířily nároky zaměstnanců na náhradu mzdy, popřípadě další pracovní volno. Tato rozšířená náhrada mzdy je daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů).
   Např. zaměstnavatel má vydán vnitřní předpis, kde je uvedeno, že „v případě živelní pohromy bude zaměstnanci postiženému povodní (požárem, vichřicí apod.) poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy v délce tří dnů“.
   U rozpočtových a příspěvkových organizací se může rozšířit pouze nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy.

• ZAMĚSTNANEC ZŮSTANE DOMA A ODSTRAŇUJE NÁSLEDKY POVODNÍ NA SVÉM MAJETKU ALE VE VEŘEJNÉM ZÁJMU

   Tato situace může nastat v případě, že zaměstnanec musí zůstat doma, aby nedošlo k ohrožení zdraví nebo života dalších osob (např. hrozí zřícení vlastní budovy na veřejné prostranství, hrozí epidemie z důvodu havárie septiku apod.). V tomto případě by se jednalo podle § 202 ZP o překážku v práci z důvodu obecného zájmu. Zaměstnanec by měl překážku prokázat např. potvrzením obecního úřadu nebo jiného orgánu, že jeho přítomnost v místě bydliště byla nezbytná. Zaměstnanci by ale ani v tomto případě nenáležela náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Případnou náhradu mzdy by mohl požadovat pouze od subjektu, pro něhož byl v době uvolnění činný (např. od obecního úřadu, od okresní hygienické stanice apod.).

• ZAMĚSTNANEC ZŮSTANE DOMA Z DŮVODU OSOBNÍ POMOCI PŘI ŽIVELNÉ UDÁLOSTI

   Zde se bude jednat o případy, kdy zaměstnanec pomáhá při odstraňování následků povodní jiné právnické nebo fyzické osobě (např. je povolán jako člen hasičského záchranného sboru nebo člen krizového štábu obce (neuvolněný funkcionář) apod. Zde se jedná o překážku v práci z důvodu výkonu občanské povinnosti (§ 202 ZP). Podle nového zákoníku práce ani v tomto případě nenáleží od zaměstnavatele náhrada mzdy s následnou refundací od organizace, pro kterou byl uvolněn. Zaměstnanci poskytne náhradu mzdy ten, pro koho byl uvolněn (např. obecní úřad, hasiči apod.).
  POZOR: Zde doporučujeme, aby obec (hasiči apod.) vystavila pro uvolňujícího zaměstnavatele potvrzení o tom, že z vyplacené náhrady mzdy odvedla zdravotní pojištění. Pokud toto potvrzení nebude, musí uvolňující zaměstnavatel odvést za dny uvolnění zdravotní pojištění z poměrné části minimální mzdy.

• ZAMĚSTNANCI SE NEMOHOU DOSTAVIT DO ZAMĚSTNÁNÍ PRO NEPŘEDVÍDANÉ PŘERUŠENÍ PROVOZU HROMADNÝCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ

   V tomto případě mají zaměstnanci nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu, nemohli-li dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem (příloha k NV 590/2006 Sb.). Co je myšleno „dosažením pracoviště jiným přiměřeným způsobem“? Zde by se mělo jednat např. o případ, že zaměstnanec se nemohl dostat do zaměstnání autobusem, ale vlakové spojení fungovalo.
   Zde by bylo vhodné umožnit zaměstnancům, kteří se nemohli dostavit do zaměstnání z důvodu povodní, napracování odpadlých směn, čímž se jim proplatí mzda, která by jim jinak chyběla.

   V PŘÍPADĚ, ŽE JE POSTIŽEN ZAMĚSTNAVATEL

• DOŠLO K ZAPLAVENÍ FIRMY, ZAMĚSTNANCI SE DOSTAVILI DO ZAMĚSTNÁNÍ, ALE SVOU PRÁCI NEMOHOU VYKONÁVAT

   zde bude důležité, proč vlastně zaměstnanci nemůžou práci vykonávat, jestli to je pro

   ad a) při přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60% průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného výdělku. Toto platí i pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru.
   Např. zaměstnavatel má ve vnitřním předpisu stanoveno, že v případě přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 75% průměrného výdělku, obdrží zaměstnanec tuto výši.

   ad b) při přerušení práce z důvodu prostoje (prostojem se rozumí přechodné závady způsobené poruchou na strojním zařízení, přerušením dodávky surovin nebo pohonné síly nebo jinými podobnými provozními příčinami) přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného výdělku. Toto platí i pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru.

   ad c) pokud nebude zaměstnanec vykonávat práci z důvodu jiných překážek na straně zaměstnavatele, vyplatí se mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku - toto by přicházelo v úvahu v případě, že by se nejednalo o nepříznivé povětrnostní vlivy nebo o prostoj. To můžou být např. i přechodné odbytové potíže (§ 209 odst. 1 ZP) způsobené sníženým odběrem některého zboží v důsledku povodní. V tomto případě lze sjednat v kolektivní smlouvě náhradu mzdy nejméně ve výši 60% průměrného výdělku.

   V případě živelné události nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků může zaměstnavatel převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na nezbytně nutnou dobu na jinou práci než byla sjednána (§ 41 odst. 4 ZP). V případě, že jeho dosažená mzda při převedení je nižší, náleží mu za tuto dobu podle § 139 ZP doplatek do průměrného výdělku
   Nemůže-li zaměstnanec konat práci z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo prostojů, lze zaměstnance převést na jinou práci než byla sjednána jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí (§ 41 odst. 5 ZP). V případě, že jeho dosažená mzda při převedení je nižší, náleží mu za tuto dobu podle § 139 ZP doplatek do průměrného výdělku. Pokud by zaměstnanec s převedením nesouhlasil, je třeba převedení projednat s odborovým orgánem. Projednání není třeba, pokud celková doba převedení nepřesáhne 21 pracovních dnů v kalendářním roce (§ 46 ZP).

   JAKOU FINANČNÍ POMOC MŮŽE ZAMĚSTNAVATEL POSKYTNOUT ZAMĚSTNANCŮM POSTIŽENÝM POVODNÍ?

   Kromě poskytnutí pracovního volna a případné náhrady mzdy za dobu tohoto volna může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů jakoukoliv částku k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy (u rozpočtových organizací jsou částky z FKSP limitovány). Z hlediska srážení pojistného na SZ, pojistného na VZP a daně z příjmů doporučujeme poskytnout buď sociální výpomoc nebo návratnou půjčku.

   Od daně z příjmů je osvobozena do výše 500 tis. Kč sociální výpomoc poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav (§ 6 odst. 9 písm. t) zákona o daních z příjmů. Pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění se rovněž nesráží (§ 5 odst. 2 písm. e) zákona 589/92 Sb. a § 3 odst. 2 písm. e) zákona 592/92 Sb.). U organizací, na které se vztahuje vyhl. 114/2002 Sb. o FKSP je výše sociální výpomoci limitována částkou 15 tis. Kč a při živelních pohromách na území, kde byl vyhlášen nouzový stav částkou 30 tis. Kč.
   POZOR: zda byl vyhlášen nouzový stav je třeba si ověřit na příslušném krajském úřadu. Podle našeho názoru se tak nestalo, protože nouzový stav vyhlašuje vláda ve Sbírce zákonů, což se nestalo. V případě, že nebyl vyhlášen nouzový stav, bude poskytnutá sociální výpomoc podléhat dani z příjmů. Pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na VZP by se ani v tomto případě neodvádělo, protože v těchto zákonech není vazba na vyhlášení stavu nouze.

   V případě poskytnutí návratné půjčky z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění k překlenutí tíživé finanční situace do 20 tis. Kč a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do 200 tis. Kč, nepodléhá toto zvýhodnění ani dani z příjmů, ani odvodům pojistného. U organizací, na které se vztahuje vyhl. o FKSP, může být v případě živelní pohromy na území, kde byl vyhlášen nouzový stav, poskytnuta půjčka až 50 tis. Kč. Podmínka vyhlášení stavu nouze se při poskytování návratných půjček u podnikatelských subjektů nevyžaduje.
   Pokud by půjčka na tento účel byla vyšší než 20 tis. Kč resp. 200 tis. Kč je z toho, co je nad 20 (200) tis. Kč vypočítáván úrok, který obvykle používají peněžní ústavy u půjček obdobného charakteru. Takto vypočtený úrok podléhá srážení obojího pojistného a zahrne se i do základu pro výpočet daně.

   V případě poskytnutí návratné půjčky z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění na bytové účely (výstavba, opravy nebo zařízení bytu) do 100 tis. Kč a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do jednoho miliónu Kč, nepodléhá toto zvýhodnění ani dani z příjmů, ani srážení obojího pojistného. U organizací, na které se vztahuje vyhl. o FKSP se může poskytnout maximálně 100 tis. Kč vždy. Pokud by půjčka na tento účel byla vyšší než 100 tis. Kč resp. milión Kč je z toho, co je nad 100 tis. Kč (milión) vypočítáván úrok, který obvykle používají peněžní ústavy u půjček obdobného charakteru. Takto vypočtený úrok podléhá srážení obojího pojistného a zahrne se i do základu pro výpočet daně.

   Výpomoci lze kumulovat tzn., že je možno poskytnout jednomu zaměstnanci např. nevratnou sociální výpomoc 150 tis. Kč + návratnou půjčku 50 tis. Kč na překlenutí tíživé finanční situace + návratnou půjčku 500 tis. Kč na bytové účely. U zaměstnance by se odvedla pouze daň z příjmů ze sociální výpomoci (150 tis.) a z ostatních částek by se neplatilo nic, pouze by musel vrátit půjčku…

   POZOR na vyplácení různých odměn ze mzdových nákladů (daňově uznatelných výdajů), protože pokud tato odměna nebude poskytována za práci, tak ji finanční úřad neuzná jako daňový výdaj.

   JAK TO BUDE S POSKYTNUTÝMI DARY NA POVODŇOVÁ KONTA A S JEJICH PROKAZOVÁNÍM A MOŽNOSTÍ ODPOČTU

   Vzhledem k tomu, že se opět zřídilo spousta kont a účtů na humanitární pomoc, předpokládáme, že nebude třeba prokazovat odeslání částky na tato konta darovací listinou a bude stačit převodní příkaz nebo poštovní poukázka. Tuto problematiku ještě prověříme a zařadíme do některého z dalších čísel. Výše daru ovšem musí pro odpočet splňovat podmínku minimálně 1000 Kč nebo 2% ze základu daně u darů nižších. Hodnota všech poskytnutých darů se sčítá, takže pokud zaměstnanec poskytl 500 Kč na povodně a 800 Kč na charitativní účely je u něho podmínka daru minimálně 1000 Kč splněna.