1/ NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH

Musí podat daňové přiznání poživatel starobního důchodu, který již nikde nepracuje, nemá ani příjmy z podnikání podle § 7 ZDP a jeho příjmy z pronájmu pozemků podle § 9 byly v roce 2014 11680 Kč?

Podle § 38g odst. 1 je povinen podat daňové přiznání každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu přesáhly 15000 Kč. Jelikož příjmy z pronájmu byly nižší 15000 Kč, nemusí podávat za rok 2014 daňové přiznání. Pokud by jeho příjmy z pronájmu překročily 15000 Kč, musí daňové přiznání podat, jinak mu hrozí pokuta za nepodání daňového přiznání ve výši 500 Kč (§ 250 odst. 4 daňového řádu). V případě, že by měl ještě příjmy ze zaměstnání podle § 6, musel by podat daňové přiznání, protože při souběhu s příjmy ze závislé činnosti (§ 6) je hranice pro podání daňového přiznání pouze 6000 Kč.

V listopadu 2014 nám zaměstnanec oznámil, že jeho dcera přerušila studium na vysoké škole z důvodu porodu dítěte. My jsme u něho zastavili odpočet daňového zvýhodnění na dceru od měsíce listopadu. Od kdy u něho budeme moci opět daňové zvýhodnění na dceru uplatnit, když doba přerušení studia je do září 2015? Mohli bychom zaměstnanci poskytnout daňové zvýhodnění alespoň na vnuka, pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by si mohli daňové zvýhodnění uplatnit?

 Váš postup při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě byl nesprávný, protože podle § 14 odst. 2 písm. d) zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje také „doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená“. Z toho vyplývá, že daňové zvýhodnění na dceru vašeho zaměstnance bude náležet po celou dobu přerušení studia (studium je možno přerušit po dobu, po kterou by trvala mateřská a rodičovská dovolená podle §§ 195 až 198 ZP). Daňové zvýhodnění na vnuka by náleželo podle § 35c odst. 6 ZDP v případě, že jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Zaměstnanec, který uplatňuje daňové zvýhodnění na svého vnuka, se nás přišel zeptat, zda si může uplatnit za rok 2014 i „slevu za umístění dítěte“ (školnovné) za vnuka a přinesl nám potvrzení ze školky, že na tohoto vnuka byla zaplacena v roce 2014 částka 9750 Kč. Můžeme mu tuto slevu za umístění uznat?

Podle § 35bb odst. 3 ZDP lze slevu za umístění vlastního vnuka uplatnit pouze v případě, že je v péči nahrazující péči rodičů. Tzn., že pokud si Váš zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na vnuka pouze z toho důvodu, že jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, nelze slevu za umístění uplatnit. Jestliže by byl vnuk svěřen zaměstnanci do péče nahrazující péči rodičů, mohlo se školkovné uplatnit.

Nastoupil u nás zaměstnanec, kterému jeho předchozí zaměstnavatel nevyplatil odstupné při skončení pracovního poměru. Od Úřadu práce obdržel tzv. kompenzaci odstupného. Je možné u tohoto zaměstnance provést roční zúčtování záloh v případě, že mu byla vyplacena Úřadem práce kompenzace odstupného?

Kompenzace za nevyplacené odstupné vyplácená podle § 44b zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti je plněním z uplatňování státní politiky zaměstnanosti. Kompenzace odstupného je jako nástroj státní politiky zaměstnanosti příjmem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů a zaměstnanci je možné při splnění ostatních podmínek provést roční zúčtování záloh.

Náš zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na zletilé dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P a studuje střední školu (potvrzení o studiu doložil).  Dne 12. října nám zaměstnanec přinesl rozhodnutí ČSSZ o přiznání invalidního důchodu třetího stupně, a to zpětně od měsíce února 2014 (tj. od dosažení zletilosti) a zároveň nám sdělil, že dítěti byla v měsíci říjnu vyplacena první záloha na tento důchod. Daňové zvýhodnění jsme již za měsíc říjen neposkytli. Náš dotaz zní, zda musíme zpětně opravit měsíce březen až září, kdy bylo uplatňováno daňové zvýhodnění na toto  dítě?

Podmínky, za kterých je toto dítě považováno po dosažení zletilosti za vyživované dítě jsou uvedeny v § 35c odst. 6 ZDP. První podmínka řádného studia je splněna studiem na střední škole. Druhou podmínkou je „nepobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“. Podle zákona o důchodovém pojištění vzniká dítěti s průkazkou ZTP/P nárok na invalidní důchod třetího stupně dovršením věku 18 let. Jelikož zákon o daních z příjmů spojuje nárok na daňové zvýhodnění s pobíráním tohoto důchodu a ne se vznikem nároku na tento důchod, je možné daňové zvýhodnění poskytnout až do měsíce října 2014.

Pracuje u nás již několik let francouzský občan, který je zde daňovým rezidentam. V roce 2014 nám předložil do češtiny přeloženou smlouvu o penzijním pojištění uzavřenou ve Francii. Ve smlouvě je sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kal. měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Po skončení roku 2014 přinesl potvrzení, že si na tuto smlouvu v tomto roce zaplatil 600 euro. Můžeme toto penzijní pojištění uznat jako nezdanitelnou částku a v případě že ano, tak za jakých podmínek?

Podle § 15 odst. 5 ZDP je možno odečíst od základu daně příspěvek v úhrnu nejvýše 12000 Kč na penzijní pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kal. měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Vzhledem k tomu, že naše instituce tento produkt nenabízejí, mohlo se penzijní pojištění sjednat pouze v zahraničí. Pokud zaměstnanec předložil smlouvu o penzijním pojištění a potvrzení o zaplaceném příspěvku, je možné mu v rámci ročního zúčtování odečíst maximálně částku 12000 Kč. Přepočet zaplaceného pojistného z eura na Kč se provede přes jednotný kurz, který za rok 2014 vyhlásilo GFŘ pokynem D-20 (je přílohou DIS 2/2015). V tomto pokynu má euro kurz 27,55 Kč, takže zaměstnanci můžeme odečíst celých 12000 Kč, protože 27,55x600=16530 Kč.

V průběhu roku u nás nastoupil zaměstnanec, který si přinesl Potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozího zaměstnavatele. Nyní při žádosti o provedení ročního zúčtování nám předložil ještě Potvrzení o zdanitelných příjmech z dohody o provedení práce (do 10000 Kč a srážková daň) od jiného zaměstnavatele. Můžeme u něho provést roční zúčtování záloh nebo si musí podat daňové přiznání?

Pokud si tento zaměstnanec nebude chtít překlasifikovat srážkovou daň z dohody na daň zálohovou, můžete u něho roční zúčtování provést, protože srážková daň do ročního zúčtování záloh nevstupuje. Překlasifikace srážkové daně na zálohovou v daňovém přiznání by byla výhodná jen v případě nízkých příjmů zaměstnance a nevyčerpání slev na dani nebo daňového zvýhodnění na dítě. Pokud má zaměstnanec vyšší příjmy, nemusí Potvrzení o zdanitelných příjmech z dohody vůbec předkládat a my mu provedeme roční zúčtování…

Jak je to se zahrnováním  přeplatku z ročního zúčtování záloh za předchozí rok do vlastních příjmů druhého z manželů? V případě, že by se tento přeplatek do příjmů zahrnul, překročí manželka hranici 68000 Kč.

Přeplatek z ročního zúčtování se do vlastních příjmů druhého z manželů zahrnuje, protože podle Pokynu GFŘ D–6 (a nově i Pokynu GFŘ D-22) se vlastními příjmy manželky/la rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Jedinou výjimkou v zahrnování jsou pouze příjmy výslovně uvedené v § 35ba zákonu o daních z příjmů (např. dávky SSP, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky sociální péče apod.).

Tři naši zaměstnanci skončili v měsíci říjnu a potom se zaregistrovali na Úřadu práce. Nyní chtějí abychom jim udělali roční zúčtování záloh. Musí nám doložit potvrzení z Úřadu práce, že tam byli zaregistrováni?

Údaj na straně 3 pod bodem 3 písm. b) (tj. další plátci daně) se vyplňuje pouze v případě, že zaměstnanec měnil v průběhu roku zaměstnání a měl více plátců postupně. Vzhledem k tomu, že Úřad práce není plátcem daně (dávky v nezaměstnanosti jsou od daně osvobozeny), nemusí se údaje o době evidence na Úřadu práce uvádět.

Zaměstnanec by si chtěl dodatečně za rok 2013 uplatnit slevu na manželku, která byla na mateřské dovolené, čerpala dovolenou na zotavenou a poté na rodičovské dovolené. Její příjem nepřesáhl v tomto roce 68000 Kč. Můžeme u zaměstnance provést opravu ročního zúčtování za rok 2013 nebo si musí podat daňové přiznání?

Opravu ročního zúčtování záloh za předchozí roky je možné provést pouze v případě, že chyba vznikla vinou zaměstnavatele (tj. zaměstnanec si uplatňoval slevu na manželku, tzn., že ji vepsal do prohlášení k dani) a zaměstnavatel opomněl tuto slevu uplatnit. Ve Vašem případě se však jedná o to, že si zaměstnanec neuplatnil tuto slevu svou vinou, takže opravu daně může řešit pouze podáním daňového přiznání za rok 2013. Ještě upozorňujeme, že do vlastních příjmů druhého z manželů se započítává i peněžitá pomoc v mateřství a náhrada mzdy za čerpanou dovolenou...

Syn našeho zaměstnance ukončil studium na VŠ zanecháním studia k 17. únoru 2014. Od 3. září 2014 se stal studentem jiné vysoké školy. Za kolik měsíců má náš zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění v roce 2014?

Podle § 14 odst. 2 písm. c) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje také doba od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné VŠ, pokud toto studium bezprostředně navazuje na ukončení studia na VŠ; nejdéle však doba 3 měsíců následujících po měsíci, kdy dítě ukončilo studium na VŠ. Vzhledem k tomu, že na novou VŠ nastoupil v nejbližším možném termínu, může se daňové zvýhodnění uplatnit i za měsíce březen, duben a květen. Podle § 35c odst. 10 lze daňové zvýhodnění uplatnit již od měsíce, kdy začíná soustavná příprava na budoucí povolání, tj. od měsíce září. Takže nárok bude na měsíce I. až V. a IX. až XII.