1/
NEPŘETRŽITÉ PROVOZY A DVANÁCTI resp. JEDENÁCTIHODINOVÉ SMĚNY
Vzhledem k častým dotazům jsme se
rozhodli zrekapitulovat povinnosti, které platí při dvanáctihodinových
(jedenáctihodinových nebo jedenáctapůlhodinových) směnách v rámci
nepřetržitých provozů a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby.
Dotazy se týkají
zejména těchto okruhů problémů: jak je třeba stanovit těmto zaměstnancům délku
pracovní doby, jak správně stanovit rozvrh směn, jak s překážkami v práci, s
dovolenou, s nemocenskou, kdy se bude jednat o práci přesčas, jak s prací ve
svátek apod.?
Řešení této
problematiky si uvedeme na konkrétním příkladu:
V organizaci je
pro nepřetržitý provoz stanovena týdenní pracovní doba 37,5 hodin. Střídají se 4
směny v 11,5 hodinových směnách (ranní, noční). V rámci směny je poskytnuta
jedna půlhodinová přestávka na jídlo a oddech. Pracovní doba je od 6,00 do 18,00
hod. a od 18,00 do 6,00 hod.
§délka pracovní
doby + harmonogram směn
Podle § 78
odst. 1 písm. m) ZP se jedná o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby (na
jednotlivé týdny není rozvržena týdenní pracovní doba). Průměrná týdenní
pracovní doba nesmí při tomto nerovnoměrném rozvržení přesáhnout stanovenou
týdenní pracovní dobu za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen
kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě
jdoucích. Tzn., že tam, kde nepůsobí odbory, musí být 37,5 hod. v průměru
dodrženo za období 26 týdnů po sobě jdoucích. Doporučujeme, aby vyrovnávací
období vždy začínalo na začátku měsíce, čtvrtletí nebo roku, pro snadnější
kontrolu počtu týdnů. Podle § 350a ZP se týdnem rozumí 7 po sobě následujících
kalendářních dnů.
Při tvorbě
harmonogramu směn musí být ze strany zaměstnavatele dodržen nepřetržitý
odpočinek mezi dvěma směnami (§ 90) a hlavně nepřetržitý odpočinek v týdnu podle
§ 92 ZP.
Výpočet
délky pracovní doby tam, kde nepůsobí odborová organizace
V období od
1. 1. 2015 do 1. 7. 2015 (26 týdnů) by neměl rozepsaný fond pracovní doby
překročit 975 hodin (26 týdnů x 37,5). Na tento počet hodin by se měl udělat
písemný harmonogram směn. Podle § 84 je zaměstnavatel povinen s tímto
harmonogramem seznámit zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na
něž je pracovní doba rozvržena. Tento harmonogram je velice důležitý, protože od
něj se odvíjí vše následující, tj. měsíční fond pracovní doby, přesčasy apod.
Každý
zaměstnanec by měl mít v tomto období rozepsáno nejméně 84,78 směny
(975:11,5), aby naplnil fond pracovní doby v tomto období. Pokud nebude fond
pracovní doby naplněn, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a
zaměstnanci náleží za tuto dobu náhrada mzdy. Pokud by v tomto období bylo
rozepsáno více směn, jednalo by se o práci přesčas, která by měla být již v
rozpisu řádně vyznačena, aby nebyla překročena týdenní pracovní doba 37,5 hod.
ve vyrovnávacím období 26 týdnů...
Tzn.,
jestliže je rozvržena pracovní doba nerovnoměrně na období 26 týdnů po sobě
jdoucích, měl by mít zaměstnavatel vypracovaný harmonogram směn maximálně na
těchto 26 týdnů. Zákonem uvedený počet týdnů vyrovnávacího období je pouze
limitem pro délku tohoto období, které může být jakkoliv kratší a může být dáno
i násobkem měsíců. I při tomto postupu by také neměla pracovní doba v průměru
překročit 37,5 hod. týdně.
Výpočet
délky pracovní doby tam, kde je odborová organizace a v kolektivní smlouvě je
sjednáno vyrovnávací období 52 týdnů
u těchto
zaměstnanců by měl při 37,5 hodinové týdenní pracovní době činit fond pracovní
doby 1950 hodiny (tj. 52 x 37,5) – na tento fond pracovní doby by se měl
udělat harmonogram směn. I zde je harmonogram velice důležitý, protože se od
něho odvíjí vše následující, např. měsíční fond pracovní doby, přesčasy atd.!
Každý
zaměstnanec by měl mít rozepsáno v roce 2015 nejméně 169,57 jedenáctapůl
hodinových směn (tj. 1950 : 11,5), aby naplnil fond pracovní doby v období 52
týdnů. I zde platí, že uvedený počet týdnů vyrovnávacího období je pouze limitem
pro délku tohoto období, které může být jakkoliv kratší a může být dáno i
násobkem měsíců. Při kratším vyrovnávacím období by však pracovní doba neměla
v průměru překročit 37,5 hod. týdně za vyrovnávací období 52 týdnů.
Harmonogram
směn je zaměstnavatel povinen vypracovat písemně a seznámit s ním zaměstnance
nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně
rozvržena.
§fond pracovní
doby v měsíci
pro
zaměstnance, pracující v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, je měsíčním
fondem pracovní doby počet hodin, který na tento měsíc připadl dle harmonogramu.
Např.
zaměstnanec má na měsíc březen 2015 rozepsáno 14 směn po 11,5 hodinách. Fond
pracovní doby tohoto zaměstnance je 161 hodin bez ohledu na to, že
v plánovacím kalendáři je uvedeno 22 dnů, což by představovalo odpracování 165
hodin. Rovněž není důležité, že zaměstnanci, kteří pracují v rovnoměrném
rozvržení pracovní doby, musí odpracovat jiný fond pracovní doby.
§práce přesčas
posuzování,
zda jde o práci přesčas se odvíjí od fondu pracovní doby konkrétního zaměstnance
v příslušném měsíci.
Např.
zaměstnanec uvedený v předchozím příkladu by pracoval přesčas pokud by překročil
161 hodin v měsíci březnu 2015. To bude přicházet v úvahu v případě, že někdo
v jiné směně onemocní nebo má jinou překážku v práci a ostatní zaměstnanci za
něho musí zaskočit.
§svátek a práce
ve svátek
pokud
zaměstnanci připadne svátek na den, který není dle rozpisu směn jeho
pracovním dnem, nenáleží tomuto zaměstnanci náhrada za svátek,
protože mu mzda neuchází.
Pokud
směna zaměstnance připadne na svátek, náleží mu dosažená mzda
nebo plat a náhradní volno za práci ve svátek nebo po dohodě příplatek za
svátek nejméně ve výši průměrného výdělku. Zde doporučujeme především
dohodnout poskytnutí příplatku za práci ve svátek místo náhradního volna,
protože při jeho poskytnutí, musíme za tohoto zaměstnance sjednat náhradu, což
může vést k nárůstu přesčasové práce...
POZOR: Pokud by zaměstnanec trval na
poskytnutí náhradního volna je zaměstnavatel povinen mu jej poskytnout (§ 115
odst. 1 a § 135 odst. 2 ZP). Zaměstnanec, který čerpá náhradní volno za práci ve
svátek obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 115 odst. 1) nebo se mu
plat nekrátí (§ 135 odst. 2). Tzn., že čerpá svátek s náhradou mzdy stejně jako
zaměstnanec v rovnoměrném režimu, jen jej čerpá v jiný den než v den svátku...
§kdy začíná a
končí směna ve svátek nebo v sobotu a neděli
podle § 91
odst. 6 ZP, začíná u zaměstnance, který koná práci v nočních směnách, den
pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu směny, která v pracovním týdnu
nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Tzn., že by zaměstnavatel měl mít
stanoveno, která směna začíná v týdnu jako první, jestli směna od 18,00 hod.
v neděli nebo směna od 6,00 hod. v pondělí (tento způsob určení nástupu první
směny je používanější). Pokud není určen nástup směny, která nastupuje jako
první, je třeba platit příplatek za práci ve svátek a příplatek za práci
v sobotu a neděli od půlnoci do půlnoci.
Např.
pokud bude nástup první směny v pondělí v 6,00 hod., obdrží příplatek za sobotu
a neděli vždy směna, která nastoupí v sobotu ráno a poslední jej obdrží směna
nastupující v neděli v 18,00 hod. Zaměstnanci, kteří nastoupí v pátek v 18,00
hod. a skončí v sobotu ráno mají smůlu, protože se jedná ještě o páteční směnu.
Stejný postup je i v případě svátku, tzn., že příplatek za svátek dne 1. 5.
obdrží směna, která nastoupí 1. 5. v 6,00 hod. a ještě směna, která nastoupí 1.
5. v 18,00 hod. Směna, která nastupovala 30. 4. v 18,00 hod. a končí 1. 5.
v 6,00 hod. žádný příplatek nedostane.
§práce v sobotu a
neděli
za práci
v sobotu a neděli náleží dosažená mzda nebo plat a
-ve státní sféře příplatek
ve výši 25% průměrného výdělku
-v podnikatelské sféře
příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku.
Placení
tohoto příplatku bude opět záviset na tom, která směna nastupuje v týdnu jako
první nebo od půlnoci do půlnoci, pokud není nástup první směny stanoven.
§výpočet délky
dovolené u nerovnoměrného rozvržení
podle odst.
4 § 213 ZP se u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou vypočte
předpokládaný nárok na dovolenou tak, že se počet směn dle harmonogramu
vydělí počtem týdnů v roce a vynásobí počtem týdnů dovolené, který je u
zaměstnavatele.
Např.
zaměstnanec pracující v 11,5 hod. směnách by jich měl podle harmonogramu v roce
2015 odpracovat 169,57. U zaměstnavatele je nárok na 5 týdnů dovolené. Výpočet
dnů dovolené by se provedl takto 169,57 : 52 x 5 = 16,30 pracovních dnů.
Zaokrouhlování dovolené je stanoveno v § 216 odst. 4 ZP na půldny, takže se
zaokrouhlí na 16,5 dne.
Problémy
jsou i u některých zaměstnavatelů, kteří neprovedou přepočet dovolené na 11,5
hodinové směny a snaží se zaměstnanci odepsat za jeden den dovolené jeden a půl
dne dovolené resp. poměrnou část vypočtenou takto 11,5 : 7,5 = 1,53 dne. Tento
postup je v rozporu s výše uvedeným odst. 4 § 213 ZP a mohl by se použít pouze
v případě, že zaměstnanec bude přecházet z rovnoměrného rozvržení pracovní doby
(pondělí až pátek) do nerovnoměrného rozvržení (11 nebo 12 hodinové směny) nebo
naopak.
POZOR: Pro zjištění, zda jsou splněny
podmínky vzniku práva na dovolenou, se podle § 216 odst. 3 ZP posuzuje
zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by
v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není
rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu; to platí i pro krácení dovolené.
Např.
zaměstnanec nastoupil do zaměstnání od 1. 9. a do konce roku odpracoval podle
harmonogramu 56 jedenáctapůlhodinových směn. Tento zaměstnanec bude mít nárok na
4 dvanáctiny z celkového nároku, protože podle výše uvedeného odpracoval 86,65
dne (17,33 týdne od 1. 9. do 31. 12. x 5), čímž splnil podmínku odpracování 60
dnů v kal. roce.
§jak bude
vypadat vlastní čerpání dovolené?
pokud
zaměstnanec čerpá dovolenou po týdnech nebo po dnech, odepíše se mu vždy počet
přepočtených dnů dovolené (16,5 dne viz výše), na které má v době dovolené
rozepsanou směnu. Za den dovolené mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného
výdělku za 11,5 hodiny.
Problémy
vznikají v případech, kdy si chce zaměstnanec čerpat dovolenou ve svátek, na
který mu připadla rozepsaná směna… Zde by se mělo postupovat podle § 219 odst.
2, kde se říká „připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den,
který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené“.
Jak tento
případ řešit?
Zde
doporučujeme vůbec nepřipustit aby tento případ nastal, protože pokud nastane,
zaměstnanci náleží za tento den náhrada mzdy a dovolená se mu za tento den
nezapočítá! Řešením je trvat na plánu dovolených a ten použít při sestavování
harmonogramu směn. Další výhodou zaměstnavatele je, že nástup dovolené určuje
podle § 217 odst. 1 zaměstnavatel.
Pokud
zaměstnanci na den svátku neurčím čerpání dovolené a zaměstnanec přesto
nenastoupí do práce, jde o neomluvenou absenci se všemi negativními
dopady na zaměstnance (krácení dovolené apod.). Řešením je v těchto případech
přesun směn mezi zaměstnanci, tj. úpravou harmonogramu směn…
§náhrada mzdy při
pracovní neschopnosti
náhrada mzdy
za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti bude náležet podle odst. 1 § 192 ZP za
dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny a za svátky, za které přísluší
náhrada mzdy nebo se mzda nebo plat nekrátí. Náhrada mzdy se neposkytuje za
první 3 takovéto dny pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24
neodpracovaných hodin v rámci rozepsaných směn.
Tzn., že
zaměstnanci, který pracuje v 11,5 hodinových směnách se v rámci prvních třech
směn nezaplatí pouze 24 hodin a zbývajících 10,5 hod. (11,5x3)-24) se mu již
proplatí. Od 25 hodiny mu bude náležet náhrada mzdy ve výši 60% průměrného
výdělku, a to za všechny zbývající rozepsané směny v rámci prvních 14 dnů
pracovní neschopnosti.
Pokud by
pracovní neschopnost vznikla v den, kdy měl zaměstnanec směnu již odpracovanou,
začíná období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti pro poskytování náhrady mzdy
následujícím kalendářním dnem. Např. skončil noční směnu dne 12. 5. a šel
k lékaři, který jej od tohoto dne uznal práce neschopným. Období prvních 14 dnů
začíná dne 13. 5.
Pokud by
pracovní neschopnost vznikla v den, kdy zaměstnanec odpracoval část své směny a
potom byl týž den uznán práce neschopným, tak dostane mzdu za část odpracované
směny a za zbytek směny nedostane nic, ale jedná se již o první neplacenou
směnu. Např. pracoval dne 11. 5. od 18,00 hod. a ve 3 hod. ráno 12. 5. se mu
stal pracovní úraz. Zde dostane mzdu za dobu od 18,00 do 3,00 hod. a zbývají 3
hodiny jsou první neplacené hodiny v rámci prvních 14 dnů pracovní neschopnosti.
§dávky
nemocenského pojištění
dávky
nemocenského pojištění jsou poskytovány za kalendářní dny. Nemocenské náleží až
od 15 dne pracovní neschopnosti. To, že zaměstnanec v tomto režimu práce
neodpracuje všechny směny podle plánovacího kalendáře, nebude mít vliv na výši
dávek NP, protože denní vyměřovací základ se zjistí z vyměřovacího základu za
rozhodné období a počtu kalendářních dnů rozhodného období.
§jak postupovat
při překážkách v práci
každou
překážku v práci bude třeba posuzovat individuálně, protože i zde by mohlo dojít
ke spekulacím ze strany zaměstnanců. Pokud má zaměstnanec např. vyšetření nebo
ošetření u lékaře, je třeba vyjít z toho, že podle přílohy k NV 590/2006 Sb. by
mělo být přednostně provedeno mimo pracovní dobu. Teprve pokud toto nebylo
možné, náleží mu náhrada za dobu nezbytně nutnou, což konkrétně znamená, že i
když pojede k vyšetření do vzdálenějšího místa, nebude tam celou délku své
pracovní doby, tzn. jestliže se vrátí ve 14,00 hod a směna mu končí v 18,00
hod., tak by na tento zbytek své směny měl přijít do práce. Stejně je třeba
postupovat v případě doprovodu do zdravotnického zařízení.
Při účasti
na svatbě nebo úmrtí v rodině doporučujeme vstřícnější přístup např. tak, aby
zaměstnanec nemusel hned ze svatebního obřadu své dcery na noční směnu...
§kolik musí být
přestávek v práci na jídlo a oddech při těchto směnách?
u
zaměstnanců, pracujících ve směně od 6,00 hod. do 18,00 hod. (nebo 18,00 až 6,00
hod) je možno poskytnout pouze jednu přestávku, pokud bude po 6 hodinách
nepřetržité práce nebo i dvě přestávky na jídlo a oddech, pokud budou poskytnuty
např. po 4 hodinách nepřetržité práce. Zde bude vždy záležet na složitosti a
namáhavosti práce. Tzn., že zaměstnanec, který nastoupil do práce v 6,00 hod
a skončil v 18,00 hod. by odpracoval buď 11,5 hodiny nebo 11 hodin, pokud se
ovšem nebude jednat o práce, které nelze přerušit a kde by se zaměstnanci
započetlo plných 12 hodin.
Mladistvým
zaměstnancům ale musí být přestávka na jídlo a oddech poskytnuta vždy nejdéle po
4,5 hod. práce.
§kolik
zaměstnanců by mělo být optimálně zařazeno do harmonogramu?
zde je třeba
vycházet z toho, že práce přesčas je dražší a proto je vhodné do harmonogramu
zařadit takový počet zaměstnanců, aby již při jeho tvorbě nebylo kalkulováno
s velkým množstvím přesčasových hodin. Tzn., že do harmonogramu je lepší zařadit
zaměstnance v takovém počtu, aby byl zpracován bez přesčasových hodin, protože
zde je třeba vždy počítat s určitým množstvím přesčasové práce v případě čerpání
dovolené ostatních zaměstnanců nebo při nemoci apod. Tato přesčasová práce by
odpadla např. při hromadném určení čerpání dovolené těmto zaměstnancům na období
odstávky výrobní linky apod.
