2/
DOPLNĚNÍ VÝKLADU KE ZMĚNÁM V PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY OD 1. 9. 2015
V posledních číslech
informačního servisu jsme se věnovali změnám v občanském soudním řádu (zákon
99/1963 Sb., OSŘ) a exekučním řádu (zákon 120/2001 Sb., EŘ). Vzhledem k tomu, že
se objevila nová aktuální stanoviska, doplňujeme náš předchozí výklad takto:
Prováděnísrážek ze
mzdy z dohody o provedení práce se plně vztahuje až na soudní usnesení a
exekuční příkazy vydané po 31. srpnu 2015.
Po tomto datu již nebude možné
na dohody o provedení práce nařizovat přikázání jiné peněžité pohledávky podle §
312 OSŘ.
Pro provádění srážek ze mzdy z dohod o provedení práce na základě rozhodnutí
vydaných před 1. 9. 2015 je třeba postupovat podle přechodného ustanovenízákona
164/2015 Sb., kde se uvádí, že „OSŘ ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti novely (tj. od 1. 9. 2015) použije
i pro řízení zahájená před tímto dnem. Právní účinky úkonů, které v řízení
nastaly před tímto dnem, ale zůstávají zachovány.“
Konkrétně se můžeme v praxi setkat s těmito případy:
pokud byl vydán exekuční příkaz na srážky ze mzdy před 1. 9. 2015 a
zaměstnanec má u zaměstnavatele příjem z pracovního poměru a z dohody o
provedení práce, tak se exekuční příkaz na odměnu z DPP nevztahuje, a to ani
při změně plátce mzdy v budoucnu. Exekutor má ale možnost změnit exekuční
příkaz (§ 55 odst. 3 písm. c) EŘ). Pokud jej změní tak, aby se mohly srážky
ze mzdy provádět i z dohody o provedení práce, měl by poslat zaměstnavateli
usnesení o změně.
pokud byl návrh na výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy podán soudu před 1. 9.
2015 nebo bylo usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy
vydáno před 1. 9. 2015, právní účinky se vztahují jen na příjmy, které
srážkám podléhají podle stavu v OSŘ k 31. 8. 2015. Nevztahuje se tedy na
odměnu z DPP, a to ani při změně plátce mzdy v budoucnu.
pokud byl soudu podán návrh na přikázání jiné peněžité pohledávky na odměnu
z DPP před 1. 9. 2015 nebo již bylo o návrhu soudem rozhodnuto, zůstávají
důsledky zachovány, tzn., že se bude i nadále srážet to, co je uvedeno
v přikázání jiné peněžité pohledávky, protože v tomto případě nepůjde ani
v budoucnu o srážky ze mzdy. Toto bude platit i při změně plátce odměny z
DPP v budoucnu.
pokud dojde ke změně plátce mzdy, doručí soud nebo soudní exekutor novému
plátci mzdy usnesení k pokračování srážek ze mzdy. Právní důsledky
předchozího usnesení soudu či exekučního příkazu z doby před 1. 9. 2015 se
tím nezmění, tzn., že i nadále se srážky z dohody o provedení práce provádět
nebudou.
Z
výše uvedených případů vyplývá, že pokud zaměstnavatel již provádí exekuční
srážky ze mzdy a jde o rozhodnutí z doby před 1. 9. 2015, na odměny
z DPP se nevztahují.
V
zákonu 120/2001 Sb., exekučním řádu (EŘ) byla provedena ještě změna v §
47, kde se doplnil nový odst. 3, který včetně odst. 2 zní:
(2) Exekuční příkaz má účinky
nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Podle exekučního
příkazu nelze exekuci provést před
a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,
b) právní mocí rozhodnutí o
návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě podle písmene a),
c) zápisem doložky provedení
exekuce do rejstříku zahájených exekucí podle § 35b odst. 1 písm. h),
d) právní mocí exekučního
příkazu.
(3) Pro účely odstavce 2 písm. d) není provedením
exekuce úkon učiněný k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení
takovou exekucí.
V tomto případě bude úkonem učiněným k zajištění majetku povinného to, že
exekutor doručí plátci mzdy exekuční příkaz (i nepravomocný) a plátce mzdy začne
provádět srážky ze mzdy a sražené částky bude deponovat až do oznámení o nabytí
právní moci.
Problémy při aplikaci tohoto nového odstavce vzniknou v případě, že plátci byl
doručen exekuční příkaz před datem 1. září 2015. Zde se bude muset postupovat
podle přechodného ustanovení (článek IV bod 1 zákona 164/2015 Sb.), které zní:
Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský soudní řád ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
Z tohoto přechodného ustanovení vyplývá, že nepravomocný exekuční příkaz,
doručený plátci před 1. září 2015 nelze srážet, dokud nenabude právní moci.
Tento exekuční příkaz ani nezískal pořadí pohledávky pro provádění srážek ze
mzdy (ono se na něj ani nemělo srážet a deponovat, protože ještě nebyl v § 47 EŘ
odst. 3 ...). Pokud byl ale plátci mzdy doručen exekuční příkaz po 31. 8. 2015,
začne z něho plátce mzdy provádět srážky a bude je deponovat do doby než mu
exekutor oznámí nabytí právní moci. Tento exekuční příkaz tak získá dřívější
pořadí pohledávky než nepravomocný exekuční příkaz doručený před 1. 9. 2015.
Poznámka:
zde očekáváme, že budou problémy u některých zaměstnavatelů, kteří na doručené
exekuční příkazy před 1. 9. 2015, srážky ze mzdy prováděli a deponovali, i když
tyto příkazy ještě nenabyly právní moci. Tento postup se mohl v té době uplatnit
jen v případě soudního výkonu rozhodnutí podle OSŘ, ale nikoliv u exekucí podle
exekučního řádu.
