2/
PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY Z DOHOD O PROVEDENÍ PRÁCE
V předchozích číslech
informačního servisu jsme se věnovali změnám v provádění srážek ze mzdy z dohod
o provedení práce od 1. září 2015. Dnes si uvedeme na příkladech konkrétní
postupy při jejich aplikaci v praxi.
Příklad č. 1. Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na
dohodu o provedení práce s měsíční čistou odměnou 5000 Kč (odměna 5000 Kč a
zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani). V měsíci říjnu 2015 na něho přišel
nepřednostní exekuční příkaz na provádění srážek ze mzdy. Jak bude v tomto
případě postupovat zaměstnavatel?
V tomto případě oznámí
zaměstnavatel exekutorovi, že příjem zaměstnance je nižší než základní
nezabavitelná částka a srážky tudíž nelze provést.
Příklad č. 2. Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na
dohodu o provedení práce s měsíční čistou odměnou 10000 Kč (odměna 10000 Kč a
zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani). V měsíci říjnu 2015 na něho přišel
nepřednostní exekuční příkaz na provádění srážek ze mzdy. Jak bude v tomto
případě postupovat zaměstnavatel?
V tomto případě postupuje
zaměstnavatel takto: od čisté odměny 10000 Kč odečte nezabavitelné částky
zaměstnance a ze zbytku čisté mzdy srazí jednu třetinu. Např. zaměstnanec je
sám, takže nezabavitelná částka je 6118 Kč. V tomto případě bude sražena částka
1294 Kč (10000-6118=3882)
Příklad č. 3. Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na
dohodu o provedení práce s měsíční čistou odměnou 4250 Kč (odměna 5000 Kč a
srážková daň 15%, protože má prohlášení k dani podepsané u jiného plátce).
V měsíci říjnu 2015 na něho přišel nepřednostní exekuční příkaz na provádění
srážek ze mzdy, kde bylo uvedeno, že nezabavitelné částky jsou uplatněny u
dalšího plátce mzdy. Jak bude v tomto případě postupovat zaměstnavatel?
V tomto případě postupuje
zaměstnavatel takto: celá čistá odměna podléhá srážce ze mzdy, takže srazí
částku 1416 Kč (částka 4250 Kč zaokrouhlená na částku dělitelnou třemi směrem
dolu, tj. na 4248 Kč).
Příklad č. 4. Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele
v pracovním poměru s příjmem 15000 Kč a kromě toho má u něho sjednanou dohodu o
provedení práce s měsíční odměnou 5000 Kč. V měsíci říjnu 2015 na něho přišel
první nepřednostní exekuční příkaz na provádění srážek ze mzdy. Jak bude v tomto
případě postupovat zaměstnavatel?
V tomto případě se sečte čistý
příjem z pracovního poměru a z dohody o provedení práce a provedou se srážky ze
mzdy tak, že od čistého příjmu se odečte nezabavitelná částka a ze zbytku se
srazí jedna třetina na nepřednostní exekuci.
Příklad č. 5. Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele
v pracovním poměru s příjmem 15000 Kč a kromě toho má u něho sjednanou dohodu o
provedení práce s měsíční odměnou 5000 Kč. Z příjmu z pracovního poměru se
provádí srážky ve prospěch exekučního příkazu doručeného v červnu 2014. Z dohody
o provedení práce se podle přechodného ustanovení zákona 164/2015 Sb. srážky
neprovádí. V měsíci říjnu 2015 na něho přišel nový nepřednostní exekuční příkaz
na provádění srážek ze mzdy. Jak bude v tomto případě postupovat zaměstnavatel?
Vzhledem k tomu, že tento nový exekuční příkaz byl
doručen po 31. srpnu 2015, vztahuje se již i na příjmy z dohody o provedení
práce. Z příjmů z pracovního poměru jsou prováděny srážky ve prospěch exekučního
příkazu z roku 2014. Příjem z dohody o provedení práce by měl podléhat srážce ze
mzdy ve prospěch nového exekučního příkazu. Jak se ale bude postupovat při
provádění této srážky? Podle našeho názoru se musí nejprve zjistit čistá odměna
z dohody o provedení práce. V tomto případě je odměna do 10000 Kč takže
nepodléhá odvodům pojistného ale pouze dani z příjmů. Daň z příjmů bude v tomto
případě zálohová 15%. Čistá odměna z dohody o provedení práce bude v tomto
případě 4250 Kč (5000-750) a z této částky by se měla srazit jedna třetina tj.
1416 Kč (4250 Kč zaokrouhleno na částku dělitelnou třemi směrem dolu, tj. na
4248 Kč).
Poznámka: Tento způsob výpočtu je podle našeho názoru jediný možný.
Nezabavitelné částky můžou být u jednoho plátce uplatněny pouze jednou a nelze
je rozpočítávat na pracovní poměr a dohodu… Problém by byl ale u zaměstnance
s nižším příjmem, kterému by do příjmu z dohody o provedení práce rovněž zasáhla
sleva na poplatníka (2070 Kč). V tomto případě by z odměny z dohody zbyla vyšší
čistá částka ke srážení, ale výpočet by byl složitější…