Vzhledem
k tomu, že opět nastává období studentských brigád, rozhodli jsme se
zrekapitulovat možnosti jejich zaměstnávání a uvést specifika ve vazbě na
poskytování mzdy a na odvody pojistného na SZ, pojistného na VZP a na daň
z příjmů.
JAKÝ
PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAH SE STUDENTEM UZAVŘÍT?
Zde budou
přicházet v úvahu tyto formy pracovněprávních vztahů
-pracovní
poměr na dobu určitou
Pracovní
smlouva by měla obsahovat stejné náležitosti jako u pracovního poměru na dobu
neurčitou, tj. místo výkonu práce, den nástupu do práce a dobu trvání
pracovního poměru. Zároveň je třeba studenty informovat o právech a
povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, tj. o délce dovolené,
výpovědních dobách, údajích o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy,
termínu výplaty a o stanovené týdenní pracovní době, pokud tyto údaje nemáte
uvedeny již přímo v pracovní smlouvě. Při uzavírání pracovní smlouvy je třeba si
dát pozor na rovné zacházení a diskriminaci, tzn., že by student neměl dostávat
nižší mzdu než ostatní zaměstnanci, kteří vykonávají stejnou práci za
srovnatelných podmínek…
Dobu trvání
pracovního poměru
je možné stanovit konkrétním datem od-do, nebo dobou trvání určité práce (např.
do ukončení sklizně meruněk), nebo na dobu čerpání dovolené konkrétní osoby.
V případě
sjednání zkušební doby, nesmí být tato delší než je polovina sjednané doby
trvání pracovního poměru. Např. při pracovním poměru od 1. 7. do 31. 8.,
nesmí být zkušební doba delší než 31 dnů.
Mzda (plat)
může být sjednána přímo v pracovní smlouvě nebo stanovena mzdovým (platovým)
výměrem. Mzda musí být minimálně ve výši minimální mzdy, tj.
v současné době 9900 Kč měsíčně nebo 58,70 Kč na hodinu (platí při 40
hod. týdenní pracovní době). Tato výše minimální mzdy platí i pro mladistvé. I u
studentů musí být dodržena tzv. „zaručená mzda“. Tzn., že student, který
bude vykonávat práci odpovídající 2. skupině prací nemůže mít méně než 10900 Kč
měsíčně nebo 64,80 Kč na hodinu (toto platí rovněž pro mladistvé).
Před
zahájením výkonu práce by měl být student seznámen s předpisy k bezpečnosti
práce, vnitřními předpisy, kolektivní smlouvou apod.
Nárok na
dovolenou
vznikne pouze v případě, že student odpracuje alespoň 21 dnů nebo 42 dnů, a to
ve výši 1/12 resp. 2/12 z ročního nároku. Delší dovolená by přicházela v úvahu,
pokud by student odpracoval alespoň 60 dnů, což při prázdninových brigádách
většinou nebývá. Ve většině případů nároku na dovolenou, dojde pravděpodobně
k jejímu proplacení při skončení pracovního poměru.
ZÁVĚR:
uzavření pracovního poměru je výhodnější zejména pro studenta, protože má
zaručena stejná práva jako ostatní zaměstnanci zaměstnavatele. Nevýhodou u
zaměstnavatele je, že podle § 34b odst. 1 ZP musí studentovi přidělovat práci
v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (nelze sjednat, že bude pracovat dle
potřeb zaměstnavatele jako u dohod mimo pracovní poměr).
-dohoda o
pracovní činnosti
Na základě
dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím
v průměru za dobu trvání dohody polovinu stanovené týdenní pracovní doby.Např., pokud je u zaměstnavatele stanovena týdenní pracovní doba 37,5 hodiny,
nesmí výkon práce za dobu trvání dohody překročit v průměru 18,75 hodiny.
Dohoda o
pracovní činnosti musí být vždy sjednána písemně a musí u ní být
dodržena minimální mzda. Zaručená mzda dodržena být nemusí, ale i v tomto
případě platí § 16 odst. 1 ZP. Tzn., že pro všechny zaměstnance platí rovné
zacházení, zákaz diskriminace a postup v souladu s dobrými mravy…
Dřívější
skončení dohody o pracovní činnosti je možné buď dohodou, nebo výpovědí
danou z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou,
která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (§ 77 odst.
4 ZP). Pro zrušení se vyžaduje písemná forma.
Právo na
dovolenou
a jiné důležité osobní překážky v práci vzniká u zaměstnance činného na
základě dohody o pracovní činnosti jen v případě, že je toto v dohodě přímo
sjednáno.
ZÁVĚR:
nevýhodou uzavření dohody o
pracovní činnosti je výkon práce v rozsahu nepřekračujícím polovinu stanovené
týdenní pracovní doby. Výhodou je naopak možnost sjednat se studentem výkon
práce jen ve dnech, kdy ho bude zaměstnavatel potřebovat.
-dohoda o
provedení práce
Dohodu o
provedení práce lze uzavřít, pokud předpokládaný rozsah prací, na který
se dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin. Do 300 hodin se započtou i
všechny doby práce konané na základě jiné dohody o provedení práce pro téhož
zaměstnavatele v témže kalendářním roce.
Dohoda o
provedení práce musí být vždy sjednána písemně a je třeba dodržet minimální
mzdu.
Dřívější
skončení dohody o provedení práce je možné buď dohodou, nebo výpovědí danou
z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která
začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (§ 77 odst. 4
ZP). Pro zrušení se vyžaduje písemná forma.
Nárok na
dovolenou
u dohody o provedení práce nevzniká, i když i zde platí, co není zakázáno, je
dovoleno…
Z dohody o provedení práce se neodvádí ani jedno pojistné, pokud měsíční
odměna z ní nepřesáhne 10000 Kč. Při odměně vyšší než 10000 Kč se odvádí
vše jako u pracovního poměru.
ZÁVĚR: dohoda o provedení práce s limitem 300 hod. je asi nejvýhodnější
variantou pro zaměstnavatele, protože pokud odměna nepřekročí 10000 Kč, tak se
neodvádí ani jedno pojistné a při podepsaném prohlášení k dani ani daň. Kromě
toho má i v tomto případě zaměstnavatel možnost sjednat výkon práce ve dnech,
kdy bude studenta potřebovat.
Při
uzavírání obou dohod mimo pracovní poměr je třeba vždy postupovat v souladu s §§
74 až 77 ZP.
ODVOD
POJISTNÉHO NA SZ
Pojistné na
sociální zabezpečení se sráží ze všech zdanitelných příjmů ze zaměstnání, která
zakládají účast na nemocenském pojištění.
Účast na
nemocenském pojištění zakládá dohoda o provedení práce, pokud je započitatelný
příjem vyšší než 10000 Kč.
Dohoda o
pracovní činnosti zakládá účast na pojištění na SZ vždy, pokud je sjednaná
částka 2500 Kč nebo vyšší.
Pracovní
poměr zakládá účast na pojištění na SZ v případě, že započitatelný příjem je
2500 Kč nebo vyšší.
Pokud se
jedná o zaměstnání malého rozsahu (sjednaná částka je nižší než 2500 Kč nebo
není vůbec sjednána), zakládá toto zaměstnání (pracovní poměr nebo dohoda o
pracovní činnosti) účast na pojištění pouze v měsících, kdy je odměna 2500 Kč
nebo vyšší.
ODVOD
POJISTNÉHO NA VZP
Pojistné na
veřejné zdravotní pojištění
se sráží ze zdanitelných příjmů ze závislé činnosti s výjimkou příjmu plynoucího
z dohody o provedení práce do 10000 Kč včetně a z dohody o pracovní činnosti,
pokud je odměna z této dohody nižší než 2500 Kč. V případě sjednání pracovního
poměru se pojistné na VZP odvádí vždy.
Při srážení
pojistného na VZP bude také důležité, zda se bude jednat o studenta,
který se soustavně připravuje na budoucí povolání a tudíž o osobu, za kterou je
plátcem pojistného stát. V případě, že nám student prokáže studium, nebude se
na něho vztahovat minimální vyměřovací základ a pojistné se bude odvádět ze
skutečné výše jeho příjmů.
DAŇ
Z PŘÍJMŮ
Pokud nemá
student nikde jinde podepsané prohlášení k dani, je vhodné mu jej dát
podepsat, a to i v případě sjednané dohody o provedení práce s odměnou nižší
než 10000 Kč, kde by se mohla srazit 15% srážková daň. Jestliže bude mít
prohlášení k dani podepsané, může se u něho každý měsíc uplatnit sleva na dani
2070 Kč a pokud nám prokáže studium, uplatní se u něho ještě sleva na studium
335 Kč. V případě, že jeho příjmy budou vyšší a bude u něho nějaká záloha na daň
sražena (toto bude přicházet v úvahu hlavně u pracovního poměru), může student
požádat po skončení roku o provedení ročního zúčtování záloh, kde by se mu
případná sražená daň vrátila.
Pokud bude
mít student již podepsané prohlášení k dani pro jiného plátce, bude
záležet na výši jeho zdanitelného příjmu. Při příjmu z dohody o provedení práce
do 10000 Kč se srazí 15% srážková daň a u ostatních příjmů se srazí 15% zálohová
daň. Studentovi, který měl zálohovou daň, je třeba po skončení zaměstnání
vystavit potvrzení o zdanitelném příjmu a on by si měl sám podat daňové
přiznání, protože měl více plátců současně.
PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY
Podle zákona
373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách a prováděcí vyhlášky 79/2013
Sb. k tomuto zákonu zajistí zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku vždy před
uzavřením pracovního poměru. Před uzavřením dohody o provedení práce nebo dohody
o pracovní činnosti se zajistí vstupní prohlídky jen v případě, že tato osoba má
být zařazena k výkonu práce, která je prací rizikovou nebo v případě, že má
zaměstnavatel pochybnosti o zdravotní způsobilosti uchazeče o práci, která není
prací rizikovou. U mladistvých zaměstnanců, tj. do 18 let věku by měla být před
uzavřením pracovního poměru nebo dohod mimo pracovní poměr vždy provedena
vstupní lékařská prohlídka.
KDY SE
JEDNÁ O VYŽIVOVANÉ DÍTĚ RESP. O SOUSTAVNOU PŘÍPRAVU NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ?
Posouzení,
zda se jedná o vyživované dítě je důležité pro uplatnění daňového zvýhodnění
rodiči (§ 35c ZDP). Soustavná příprava na budoucí povolání má vliv na uplatnění
slevy na studenta dítětem (§ 35ba odst. 1 písm. f) ZDP) a pro posouzení, zda se
jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného na VZP stát (§ 7 zákona 48/1997
Sb.).
Daňové
zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c ZDP) náleží vždy po dobu studia a dále
v těchto případech:
jestliže se
jedná o nezletilé dítě (tj. do 18 let věku, pokud nebylo z důvodu
uzavření sňatku zplnoletněno dříve)
pokud se
jedná o prázdniny mezi jednotlivými ročníky střední nebo vysoké školy
jestliže se
bude jednat o prázdniny mezi dvěmi středními školami
jestliže se
bude jednat o prázdniny mezi střední a vysokou školou
pokud půjde o
dobu od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se dítě stane studentem téže nebo
jiné VŠ, jestliže toto studium na sebe bezprostředně navazuje, nejdéle však
doba tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž dítě ukončilo
studium na VŠ
při ukončení
studia na střední škole, po kterém již dítě nebude pokračovat ve studiu,
se jedná o vyživované dítě v době školních prázdnin následujících po
ukončení studia v případě, že není po celý kalendářní měsíc v zaměstnání,
které zakládá účast na NP nebo nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu
v nezaměstnanosti nebo na sebe výdělečná činnost a nárok na podporu
nenavazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc
při úspěšném
ukončení studia na vysoké škole, po kterém již dítě nebude pokračovat ve
studiu,se jedná o vyživované dítě v kalendářním měsíci následujícím po
řádném ukončení studia na VŠ, pokud dítě není po celý kalendářní měsíc
v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nemá po celý kalendářní
měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti.
ODLIŠNOST PŘI
UPLATNĚNÍ SLEVY NA STUDIUM OPROTI DAŇOVÉMU ZVÝHODNĚNÍ:
Sleva na
studium
náleží kromě všech výše uvedených možností u daňového zvýhodnění i po dobu
prezenční formy studia v „doktorském studijním programu“, který poskytuje
vysokoškolské vzdělání, a to až do dovršení věku 28 let. Daňové
zvýhodnění na vyživované dítě náleží vždy jen do 26 let!
Nárok na
slevu na studium nemá dítě, které ukončilo povinnou školní docházku a v době
školních prázdnin navazujících na ukončení povinné školní docházky nastoupilo na
brigádu, protože v té době není ještě studentem střední školy (tím se vždy stává
až od 1. 9.).
SPECIFIKA
U MLADISTVÝCH
U mladistvých
zaměstnanců, tj. do 18 let věku by mělo být před vstupem do pracovněprávního
vztahu provedeno lékařské vyšetření. Vyjádření zákonného zástupce
k uzavření pracovní smlouvy se již nevyžaduje.
Pracovní doba
mladistvých nesmí v souhrnu překročit 40 hodin týdně s tím, že délka
směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin.
Podle § 6
odst. 1 ZP je práce fyzických osob do 15 let nebo starších 15 let do skončení
povinné školní docházky zakázána. Z toho vyplývá, že nebude možno uzavřít
pracovněprávní vztah o prázdninách s žákem 8. třídy, kterému již bylo více než
15 let, ale nemá ještě dokončenou povinnou školní docházku.
Přestávky
v práci
musí být mladistvým poskytnuty vždy, tj. i u prací, které nelze přerušit, a to
nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce v délce 30 minut.
Nepřetržitý odpočinek v týdnu musí být u mladistvého nejméně
48 hodin a nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami musí být alespoň
12 hodin.
Práce přesčas
a práce v noci je u mladistvých zakázaná.
Minimální
mzda
je u mladistvých stanovena ve stejné výši jako u ostatních skupin zaměstnanců
stejně jako minimální výše zaručené mzdy pro skupiny prací uvedené v NV
567/2006 Sb.
ZAHRNOVÁNÍ PŘÍJMŮ STUDENTŮ DO PŘÍJMŮ PRO DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY
Podle § 5
odst. 1 písm. a) bod 1 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se příjmy
nezaopatřených dětí dosažené za měsíce červenec a srpen do příjmů společně
posuzovaných osob nezahrnují. Pokud by ovšem dítě pracovalo i v jiných
měsících, potom je třeba tyto příjmy do příjmů rodiny pro posouzení vzniku
nároku na dávky SSP započíst.
POZOR:
Obdobně je třeba do příjmů rodiny započítat příjmy žáků a studentů, plynoucí za
práci z praktického výcviku (tzv. odborný rozvoj), které jsou sice od daně
z příjmů osvobozené, ale jsou uvedeny v § 5 odst. 1 písm. b) bod 9. zákona
117/95 Sb. o SSP (příjmy od daně osvobozené, které se zahrnují do příjmů pro
účely stanovení rozhodného příjmu).
NEMOCENSKÉ DÁVKY
Podle zákona
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění náleží studentům, kteří vykonávají
zaměstnání, jenž zakládá účast na NP, dávky nemocenského pojištění za stejných
podmínek a ve stejné výši, jako u ostatních zaměstnanců jen s tím rozdílem, že u
nich, v případě sjednání pouze na dobu školních prázdnin, neplyne
ochranná lhůta (§ 15 odst. 4 písm. e) zákona 187/2006 Sb. o NP) a výplata
nemocenského náleží nejdéle do dne, kdy mělo toto zaměstnání skončit (§ 28
odst. 3 zákona o NP). Podle § 39 odst. 5 písm. f) zákona o NP dále nemají
studenti, kteří mají sjednáno zaměstnání pouze na dobu školních prázdnin, nárok
na poskytování ošetřovného.
DŮCHODOVÉ
POJIŠTĚNÍ
Od 1. 1. 2010
už studium jako takové nezakládá účast na důchodovém pojištění. Studenti mají
možnost pojistit se v době studia dobrovolně. V případě výkonu činnosti, která
zakládá účast na důchodovém pojištění v době školních prázdnin, jsou ale tito
studenti důchodově pojištěni a jejich zaměstnavatel je povinen je přihlásit na
OSSZ a také za ně odvádět pojistné na SZ a zároveň vést evidenční listy
důchodového pojištění. Na tuto dobu se studenti pochopitelně nemusí dobrovolně
k důchodovému pojištění přihlašovat, pokud by si jinak dobu studia chtěli
pojistit.
PRACOVNÍ
ÚRAZ U STUDENTŮ
Jestliže
student pracoval v pracovním poměru na dobu určitou nebo na dohodu mimo
pracovní poměr uzavřenou na dobu určitou, přísluší náhrada za
ztrátu na výdělku do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po
této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle
okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán, což
se u studenta, který pracuje v pracovněprávním vztahu sjednaném jen na období
školních prázdnin, nepředpokládá (§ 271p odst. 1 ZP).
NEJČASTĚJŠÍ
DOTAZY, KTERÉ SE V SOUVISLOSTI SE STUDENTSKÝMI BRIGÁDAMI OBJEVILY:
-je třeba
souhlas rodičů s uzavřením pracovního poměru nebo dohod mimo pracovní poměr
s nezletilým zaměstnancem?
Zákoník práce
již nevyžaduje předchozí vyjádření se zákonného zástupce nezletilého k uzavření
pracovněprávního vztahu. Podle § 56a resp. § 77 odst. 5 zákoníku práce (dále jen
ZP) však může od 1. 1. 2014 zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který
nedosáhl 16 let, okamžitě zrušit pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo
dohodu o pracovní činnosti, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo
zdraví nezletilého zaměstnance. K tomuto kroku se ale vyžaduje přivolení soudu.
-jak
postupovat v případě ukončení vyšší odborné školy (VOŠ)?
podle § 12
odst. 2 písm. c) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře je studium na VOŠ
považováno za studium na střední škole a tudíž platí to, co je uvedeno výše u
ukončení SŠ. Ale pokud by VOŠ končila např. v březnu, žádné školní prázdniny zde
nepřichází v úvahu a u rodičů je třeba zastavit uplatňování daňového zvýhodnění
na vyživované dítě a student by se měl zaregistrovat na úřadu práce (nebo
nastoupit do zaměstnání), aby si nemusel platit pojistné na VZP, jako osoba bez
zdanitelných příjmů.
-jak
postupovat v případě ukončení studia jednoletého kurzu cizích jazyků, které
následovalo po vykonání první maturitní zkoušky?
podle § 12
odst. 1 písm. d) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře je studium
v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou považováno pro účely státní
sociální podpory a důchodového pojištění za studium na střední škole a tudíž
platí to, co je uvedeno výše u ukončení SŠ. Ale pokud by doba studia tohoto
jednoletého kurzu skončila např. v dubnu, žádné školní prázdniny zde nepřichází
v úvahu a od následujícího měsíce je třeba zastavit uplatňování daňového
zvýhodnění na vyživované dítě a student by se měl zaregistrovat na úřadu práce,
aby si nemusel platit pojistné na VZP, jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Poznámka:
podle § 15 zákona o SSP jsou instituce poskytující jednoleté kurzy cizích jazyků
uvedeny v seznamu, který vede Ministerstvo školství (dále jen MŠ) a je zveřejněn
v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na stránkách MŠ je
tak možno si v případě pochybností zkontrolovat, zda instituce, která potvrzení
vydala má řádnou registraci.
-je výhodné
pro absolventy SŠ, VOŠ nebo VŠ, aby se ihned po skončení studia zaregistrovaly
na úřadech práce?
školami je
tento krok doporučován pravděpodobně z toho důvodu, že studentem přestávají být
dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku nebo dnem,
kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část u VŠ.
V případě nevykonání závěrečné zkoušky nebo absolutoria přestávají být studenty
k 30. 6. roku, v němž měl studium řádně ukončit. Školy se domnívají, že pokud
přestane být studentem a tudíž nezaopatřeným dítětem, bude si muset sám platit
pojistné na VZP a proto je posílají na úřady práce. Zákon 48/97 Sb. o VZP se
však v § 7 při definici nezaopatřenosti dítěte odkazuje na zákon 117/95 Sb. o
státní sociální podpoře, kde se za nezaopatřené dítě považuje ještě dítě
v období školních prázdnin po ukončení studia (viz výše u střední školy) nebo
měsíc následující po ukončení studia na VŠ.
NÁŠ NÁZOR:
doporučení k přihlášení se na úřad práce je podle našeho názoru
důvodné nově z úplně jiného důvodu a tím je zápočet doby důchodového pojištění,
protože od 1. 1. 2010 není jakákoliv doba studia považována za dobu důchodového
pojištění. Tím, že se student po ukončení studia přihlásí na úřadu práce, získá
alespoň pro účely důchodového pojištění, tzv. náhradní dobu důchodového
pojištění.
ZÁVĚR: pokud
se tito absolventi zaregistrují na úřadu práce ihned po ukončení studia, bude
jim tato doba započtena pro účely důchodového pojištění. Pro poskytování
daňového zvýhodnění na vyživované dítě nebude mít tento krok žádný dopad,
protože student nebude ve většině případů podporu v nezaměstnanosti pobírat a
rodičům bude daňové zvýhodnění na něho i po dobu školních prázdnin náležet.
-jak je to
s nárokem na podporu v nezaměstnanosti a evidencí u úřadu práce z pohledu
nezaopatřenosti dítěte po ukončení studia?
pokud by se
dítě zaregistrovalo na ÚP a nemělo nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože
nemá splněnu podmínku pro její poskytování (výkon zaměstnání v délce alespoň 12
měsíců v době posledních 2 let), jedná se i nadále o nezaopatřené dítě a rodiče
si na něj mohou uplatnit daňové zvýhodnění. Pokud by mělo dítě nárok na podporu
v nezaměstnanosti (např. z důvodu, že při studiu pracovalo), nelze jej považovat
za vyživované, jestliže podporu pobírá po celý kalendářní měsíc.
-jak
postupovat v případě nevykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo
absolutoria v řádném termínu a povolení jejího opakování v měsíci září?
v těchto
případech přestává být dítě studentem střední školy nebo vyšší odborné školy
k 30. 6. a školní prázdniny se posuzují stejně jako při úspěšném ukončení
studia, tj. dítě nesmí být po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá
účast na NP nebo nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu
v nezaměstnanosti nebo na sebe výdělečná činnost a nárok na podporu nenavazují
tak, že trvají po celý kalendářní měsíc, aby se jednalo o vyživované dítě.
-jak se bude
posuzovat nezaopatřenost dítěte v případech, kdy končí jednoletý kurz cizích
jazyků v měsíci květnu?
Podle zákona
117/95 Sb. o státní sociální podpoře je studium v jednoletých kurzech cizích
jazyků považováno pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění za
studium na střední škole. Pokud je studium tohoto jednoletého kurzu započato
v měsíci září a končí v měsíci červnu následujícího roku, platí to, co je
uvedeno u ukončení studia SŠ. Tzn., že se jedná o vyživované dítě v době
školních prázdnin následujících po ukončení studia v případě, že není po celý
kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nemá po celý kal.
měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na sebe výdělečná činnost a nárok
na podporu nenavazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc.
Pokud by ale
studium netrvalo až do června a skončilo např. v měsíci květnu, žádné školní
prázdniny zde nepřichází v úvahu a od následujícího měsíce je třeba zastavit
uplatňování daňového zvýhodnění na vyživované dítě a případnou slevu na dani
z titulu studia. Toto by ovšem neplatilo, pokud by dítě bylo přijato ke studiu
na vysoké škole.
-jak
postupovat u studenta, který nevykonalzávěrečnou zkoušku v učebním oboru a bude konat opravnou zkoušku na podzim?
I v těchto
případech přestává být dítě studentem střední školy (učiliště) k 30. 6. a školní
prázdniny se posuzují stejně jako při úspěšném ukončení studia, tj. dítě nesmí
být po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nesmí
mít po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti, aby se jednalo
o vyživované dítě.
-může již od
27. června letošního roku nastoupit do pracovněprávního vztahu dítě, které
dosáhlo věku 15 let, když v měsíci červnu tohoto roku teprve dokončí povinnou
školní docházku?
Podle § 6 ZP
je „zaměstnancem fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce
v základním pracovněprávním vztahu“. V § 35 zákona 89/2012 Sb., občanský
zákoník se říká, že nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou
školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního
předpisu (např. podle ZP). Povinná školní docházka se podle § 54 odst. 2
zákona 561/2004 Sb. (školský zákon), ukončuje jejím úspěšným splněním a dítě
přestává být žákem školy k 30. 6. příslušného školního roku. Z toho vyplývá, že
dítě může po ukončení povinné školní docházky nastoupit do pracovněprávního
vztahu (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení
práce) nejdříve od 1. července.
-můžeme
sjednat pracovněprávní vztah od 1. 7. 2016 s dítětem, které dokončilo povinnou
školní docházku a patnácti let dosáhne dne 6. července 2016?
Ne, s tímto
dítětem je možno sjednat pracovněprávní vztah nejdříve v den, kdy dovrší
patnácti let, tj. od 6. července. Toto vyplývá z § 35 zákona 89/2012 Sb.,
občanský zákoník, kde se říká: nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil
povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce…
-jak se bude
posuzovat nezaopatřenost dítěte v měsících červenec a srpen v případě, že dítě
bude muset opakovat třetí ročník střední školy?
V tomto
případě se bude jednat o dobu od skončení výuky v jednom školním roce do počátku
následujícího školního roku, která se podle § 13 odst. 2 písm. a) považuje za
soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole. Dítě ale musí
pokračovat bez přerušení v dalším studiu. V tomto případě může pracovat v období
července a srpna bez jakéhokoliv omezení, aby se i nadále jednalo o vyživované
dítě pro účely zákona o daních z příjmů.
-jak se bude
postupovat při uplatňování daňového zvýhodnění v období měsíců červenec a srpen
v případě, že dítě ukončilo studium VŠ – bakalářský studijní program v měsíci
červnu a bylo od 15. července přijato na magisterský studijní program? Potvrzení
o studiu v magisterském programu nám ale otec předložil až v měsíci září.
Podle § 14
odst. 2 písm. c) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se za soustavnou
přípravu na budoucí povolání považuje doba od ukončení studia na VŠ do dne, kdy
se dítě stalo studentem téže nebo jiné VŠ, pokud studium na téže nebo jiné VŠ
bezprostředně navazuje na ukončení studia na VŠ, nejdéle však doba 3 kal. měsíců
následujících po kal. měsíci, v němž dítě ukončilo studium na VŠ. Z dotazu
vyplývá, že dítě bylo přijato na magisterské studium už v měsíci červenci, tzn.,
že se dnem 15. července stalo studentem VŠ. To, že potvrzení o studiu přinesl
otec až v měsíci září, má vliv na poskytnutí daňového zvýhodnění. Zde by
náleželo daňové zvýhodnění ještě za měsíc červen a za měsíc červenec v případě,
že by nebylo po celý tento měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo po
celý tento měsíc nepobíralo podporu v nezaměstnanosti. Za měsíc srpen by se již
daňové zvýhodnění neposkytlo a opět by náleželo až za měsíc září. V rámci
ročního zúčtování (daňového přiznání) by se ale daňové zvýhodnění poskytlo za
celých 12 měsíců, protože k nástupu na další VŠ došlo do 3 měsíců od ukončení
studia na první VŠ.
-syn našeho
zaměstnance řádně ukončil střední školu a ve studiu již pokračovat nebude. Nyní
se mu naskytla možnost brigády na dobu července a srpna. Jak nejlépe sjednat
toto zaměstnání, aby otec nepřišel o daňové zvýhodnění za tyto měsíce?
Aby si otec
mohl uplatnit daňové zvýhodnění za měsíce červenec a srpen, nesmí dítě
vykonávat po celý kalendářní měsíc zaměstnání, které zakládá účast na
nemocenském pojištění. Pokud bude mít dítě sjednáno zaměstnání např. od 4.
července do 30. srpna, může si otec uplatnit daňové zvýhodnění ještě za měsíce
červenec a srpen, protože dítě nebylo ani po jeden celý měsíc v zaměstnání,
které zakládá účast na NP.
-o prázdninách
u nás bude pracovat na dohodu o provedení práce student vysoké školy. Výše jeho
odměny nepřesáhne v červenci ani v srpnu 10000 Kč. Vzhledem k tomu, že má na
celý rok podepsané prohlášení k dani u jiného plátce mzdy (o víkendech chodí do
obchodního řetězce vybalovat a zavážet zboží), nemůžeme mu nechat podepsat
prohlášení k dani a uplatnit slevu na poplatníka ani slevu na studium a
použijeme 15% srážkovou daň. Jaké má možnosti, aby se mu srážková daň vrátila,
když se jeho roční příjmy za letošní rok budou pohybovat kolem 120 tis. Kč a on
u zaměstnavatele, kde má podepsané prohlášení k dani nevyčerpá plně slevu na
poplatníka a slevu na studium?
U příjmů
plynoucích z dohody o provedení práce do 10000 Kč a nepodepsaném prohlášení
k dani se uplatní vždy 15% srážková daň. Tito zaměstnanci mají ale možnost,
použít po skončení roku postup podle § 36 odst. 7 ZDP, který jim umožňuje
započíst si v rámci daňového přiznání daň sraženou podle § 6 odst. 4 na jejich
celkovou daň. Pokud tento postup využijí, „překlasifikuje“ se jim v rámci
daňového přiznání srážková daň na daň zálohovou, která se jim může vrátit. Zde
by bylo vhodné tomuto zaměstnanci vystavit při skončení dohody o provedení práce
potvrzení o zdanitelných příjmech plynoucích na základě dohod o provedení práce
(tiskopis MFin 5460/A – vzor č. 3) a on by si měl po skončení roku sám podat
daňové přiznání v rámci, kterého by se mu vrátila i Vámi sražená daň.
-jakým
dokladem nám zaměstnanci prokazují ukončení studia na střední nebo vysoké škole?
Je třeba předložit maturitní vysvědčení nebo vysokoškolský diplom?
Způsob
prokazování ukončení studia zákon o daních z příjmů speciálně neřeší, takže je
třeba, aby zaměstnanec do Prohlášení k dani na straně 2 (změny, k nimž během
zdaňovacího období došlo) vepsal, že dítě ukončilo studium na střední nebo
vysoké škole k určitému datu. Dále by zde měl uvést, zda dítě v době školních
prázdnin následujících po ukončení studia pracovalo nebo nepracovalo po celý
kalendářní měsíc nebo v měsíci následujícím po úspěšném ukončení VŠ a ani nemělo
po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti.
-v měsících
červen až září u nás bude pracovat student vysoké školy na dohodu o provedení
práce. Odměna u něho nepřekročí v žádném měsíci 10000 Kč. Může i na dohodu o
provedení práce do 10000 Kč měsíčně podepsat Prohlášení k dani? Pokud ano, může
si uplatnit také slevu na studium?
Podpis
Prohlášení k dani není vázán na konkrétní druh příjmu, takže je možno jej
podepsat na veškeré příjmy ze závislé činnosti uvedené v § 6 odst. 1 zákona o
daních z příjmů. V případě podpisu Prohlášení u dohody o provedení práce do
10000 Kč se uplatní zálohová daň a poplatník si uplatní veškeré řádně prokázané
slevy na dani podle § 35ba. Ve Vašem konkrétním případě by si tak mohl
teoreticky uplatnit i slevu na studium, pokud by ovšem měl podstatně vyšší
příjem... Při odměně z dohody o provedení práce 10000 Kč je daň 1500 Kč a
k jejímu „vynulování“ stačí sleva na poplatníka (2070 Kč).
-o prázdninách
u nás bude pracovat dítě, které dosáhlo věku 15 let a dokončilo povinnou školní
docházku. Můžeme tomuto dítěti uplatnit kromě slevy na poplatníka také slevu na
studium a v případě že ano, jakým dokladem nám studium prokáže?
Soustavná
příprava na budoucí povolání na střední škole začíná prvním dnem školního roku
(§ 66 odst. 1 školského zákona). Podle § 24 odst. 1 školského zákona začíná
školní rok 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok
se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin. Z tohoto
vyplývá, že dítě, které u Vás bude pracovat v měsících červenec a srpen, nebude
v té době ještě studentem střední školy, kterým se stane až 1. září 2016. Slevu
na studium u něho tudíž nemůžete uplatnit. Pokud by u Vás toto dítě nastoupilo
na brigádu i o prázdninách v příštím roce, mohla by se u něho sleva na studium
uplatnit, protože by se jednalo o prázdniny mezi prvním a druhým ročníkem studia
a dítě by bylo v této době studentem.
-studentka
střední školy, si na období školních prázdnin sjednala 3 dohody o pracovní
činnosti na úklidové práce. Odměny z těchto dohod budou vždy do 2500 Kč měsíčně.
Jak to bude s odvody sociálního a zdravotního pojištění a s daní z příjmů u
těchto dohod?
Vzhledem
k tomu, že dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na nemocenském pojištění i
na zdravotním pojištění až od částky 2500 Kč, nebude se z ani jedné dohody o
pracovní činnosti pojistné odvádět. Pro účely daně z příjmů může podepsat
prohlášení k dani pouze u jednoho plátce (nejvýhodnější bude u zaměstnavatele
s nejvyšší částkou). Ostatní plátci u ní budou odvádět zálohovou daň 15%. Po
skončení brigády by si měla nechat vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech od
všech plátců a následně si po skončení roku 2016 musí podat daňové přiznání,
v rámci kterého by se jí veškeré sražené zálohy na daň vrátily.
