42/2016 Náš zaměstnanec byl od srpna 2015 v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu a za rok 2015 si nepožádal o provedení ročního zúčtování záloh. V měsíci červenci mu skončila pracovní neschopnost a on po nás požaduje provedení ročního zúčtování za rok 2015, ke kterému ještě přikládá potvrzení o zaplaceném příspěvku na penzijní připojištění. Můžeme u něho roční zúčtování za rok 2015 provést, když byl v době žádání o jeho provedení nepřítomen z důvodu pracovního úrazu?
Podle § 38ch odst. 1 ZDP musí zaměstnanec požádat o provedení ročního zúčtování nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Vzhledem k tomu, že do tohoto data nepožádal o provedení ročního zúčtování, nelze u něho již roční zúčtování provést. To, že o provedení ročního zúčtování nepožádal z důvodu pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem není pro tyto účely rozhodující. Zaměstnanec má ale možnost si podat za rok 2015 daňové přiznání, ve kterém požádá o vrácení přeplatku na dani, který mu vznikne uplatněním nezdanitelné částky a celé slevy na poplatníka. Jestliže tento zaměstnanec neměl povinnost podat daňové přiznání z jiných důvodů, nejedná se v jeho případě o pozdní podání daňového přiznání.
43/2016 Jaké cestovní náhrady můžeme vyplácet jednateli firmy? Jedná se nám zejména o výplatu stravného a náhradu jízdních výdajů za použití vlastního vozidla. V případě, že je možno cestovní náhrady poskytovat, jedná se o daňově uznatelný výdaj?
Pokud je ve smlouvě o výkonu funkce jednatele sjednáno poskytování cestovních náhrad, je možno mu je poskytovat. Předmětem daně nejsou, pokud jejich výše nepřekročí výši stanovenou pro zaměstnance státní sféry (§ 6 odst. 7 písm. a) ZDP). Podle Pokynu GFŘ D-22 (bod. 31 k § 24 odst. 2) se za pracovní cesty považují také cesty členů statutárních orgánů (což je i jednatel) vykonávané v souvislosti s výkonem těchto funkcí, pokud se příslušná jednání konají na jiném místě než je sídlo obchodní korporace. Daňová uznatelnost vyplývá z § 6 odst. 2 ZDP, podle kterého je zaměstnanec s příjmy ze závislé činnosti (příjem jednatele je příjem ze závislé činnost podle § 6 odst. 1 písm. c) označen dále jako zaměstnanec. Podle § 24 odst. 2 písm. zh) jsou náhrady cestovních výdajů poskytované zaměstnancům do výše stanovené pro zaměstnance státní sféry daňově uznatelným výdajem.
44/2016 Někteří zaměstnanci používají s naším souhlasem vlastní motorové vozidlo k pracovním cestám. Musí mít zaměstnanci toto vozidlo havarijně pojištěno a v případě, že ano, podle jakého předpisu?
Zákoník práce a ani žádný jiný předpis nestanoví, že by toto vozidlo muselo být havarijně pojištěno. Problém by vznikl v případě, že zaměstnavatel povolí zaměstnanci pracovní cestu s havarijně nepojištěným vozidlem a zaměstnanec bude účastníkem dopravní nehody. Škodu, kterou způsobil jinému účastníku dopravní nehody uhradí pojišťovna z „povinného ručení“, ale z čeho se bude financovat škoda, která vznikla na vozidle zaměstnance? Podle § 265 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (pracovní cesta je přímá souvislost s plněním úkolů) porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. V tomto případě by mohl zaměstnavatel využít § 275 odst. 2 ZP a prokázat, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec a povinnost k náhradě by se poměrně omezila. Z uvedeného je zřejmé, že by v takovéto situaci vznikly vždy problémy a proto je lepší po zaměstnancích požadovat, aby použili na pracovní cestu vozidlo, které je havarijně pojištěné.
45/2016 Zaměstnanec byl dlouhodobě v pracovní neschopnosti a po skončení nemoci mu náš poskytovatel pracovnělékařských služeb vystavil posudek, že je dlouhodobě neschopen vykonávat práci sjednanou v pracovní smlouvě. Jinou práci pro něho nemáme, takže jsme se s ním dohodli, že skončí ihned pracovní poměr dohodou. Jaká bude u něho výše podpory v nezaměstnanosti, když skončil pracovní poměr dohodou a nikoliv výpovědí od zaměstnavatele?
Podle § 50 odst. 2 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v případě, že ukončil uchazeč před zařazením do evidence bez vážného důvodu poslední zaměstnání sám nebo dohodou činí procentní sazba podpory 45% průměrného měsíčního čistého výdělku. Vzhledem k tomu, že podle § 5 písm. c) bodu 6 jsou zdravotní důvody tzv. „vážnými důvody“, měla by mu náležet podpora v nezaměstnanosti v plné výši, tj. první dva měsíce 65%, druhé dva měsíce 50% a po zbývající podpůrčí dobu 45%. Zdravotní posudek vašeho poskytovatele lékařských služeb bude muset Úřadu práce doložit.
46/2016 Zaměstnanec předložil neschopenku, na které je vyznačeno „úraz zaviněný jinou osobou“. Sdělil nám, že šlo o jím nezaviněnou rvačku (byl napaden) a případ řeší Policie. Můžeme mu vyplatit náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti v plné výši, když nevíme, jak šetření Policie dopadne? Nebo máme poskytnout podle § 192 odst. 4 ZP pouze 50% náhrady mzdy?
Pokud vyplatíte náhradu mzdy za prvních 14 dnů PN v plné výši a následně se zjistí, že šlo podle § 31 zákona 187/2006 Sb. o NP o zaviněnou účast ve rvačce, kdy náleží pouze 50% náhrady mzdy, je možné zaměstnanci náhradu mzdy srazit. V § 147 odst. 1 písm. e) se totiž říká, že zaměstnavatel smí srazit zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu podle § 192 ZP, na níž zaměstnanci právo nevzniklo. Přesto doporučujeme v případě pochybností vyplatit pouze 50% náhrady mzdy a v případě, že zaměstnanec rvačku nezavinil mu zbylých 50% doplatit po uzavření šetření Policií.
47/2016 Obrátil se na nás zaměstnanec s dotazem, zda nebude muset dodanit starobní důchod, který mu byl vyplacen v měsíci červnu 2016, a to zpětně od roku 2014 a výše doplaceného důchodu překročila 36 násobek minimální mzdy, tj. částku 356400 Kč?
Podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP podléhá dani z příjmů částka pravidelně vyplácených důchodů, která překročí částku 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu příslušného zdaňovacího období. V případě vašeho zaměstnance se nejedná o pravidelně vyplácený důchod, ale o doplatek důchodu za předchozí období a zdanění starobního důchodu by u něho přicházelo v úvahu, pokud by měsíční výše jeho důchodu byla vyšší než 29700 Kč (9900x3) a částka za měsíce leden až prosinec 2016 překročila 356400 Kč.
48/2016 Zaměstnankyně je od roku 2014 na rodičovské dovolené. V roce 2015 přerušila rodičovskou dovolenou a v měsících červen až září u nás pracovala ve stejné funkci na zkrácený pracovní úvazek (zástupy za dovolené). Nyní od 2. října 2016 bude nastupovat na další peněžitou pomoc v mateřství. Pokud ji vypočteme vyměřovací základ z roku 2015, bude tato zaměstnankyně poškozena při výpočtu této další peněžité pomoci. Nemůžeme ji potvrdit pro výpočet peněžité pomoci vyměřovací základ za rok 2014, kdy pracovala ještě na plný úvazek?
Podle § 18 odst. 6 zákona 187/2006 Sb. o NP, nemá-li zaměstnanec v rozhodném období (tj. předchozích 12 kal. měsíců) vyměřovací základ, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a bylo v něm alespoň 30 kal. dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Tzn., že na přílohu k žádosti o peněžitou pomoc uvedete vyměřovací základy z roku 2015. To, aby zaměstnankyně nebyla poškozena prací na zkrácený úvazek v roce 2015 nám zajistí § 19 odst. 3 téhož zákona. Zde se uvádí, že u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro předchozí peněžitou pomoc v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro další peněžitou pomoc. V tomto případě se u Vaší zaměstnankyně bude vycházet z denního vyměřovacího základu zjištěného u první peněžité pomoci v mateřství, protože nástup je to do 4 let věku předchozího dítěte.
49/2016 Máme zaměstnance, který pracuje na dohodu o pracovní činnosti s měsíční odměnou 4000 Kč. V měsíci červenci onemocněl a jeho odměna z dohody byla pouze 2200 Kč a program nám z této odměny neodvedl zdravotní pojištění. Je tento postup správně, když se nejedná se o zaměstnání malého rozsahu?
Zákony o zdravotním pojištění neznají pojem zaměstnání malého rozsahu (tento pojem je pouze u nemocenského pojištění). Podle § 5 písm. a) bodu 5 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění (VZP) je pojištěnec plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem. Za zaměstnance se pro účely VZP považuje fyzická osoba, které plynou příjmy ze závislé činnosti s výjimkou osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, pokud úhrn příjmů nedosáhl započitatelného příjmu 2500 Kč. V tomto případě postupuje program na zpracování mezd správně a Vy musíte zaměstnance na měsíc červenec odhlásit ze zdravotního pojištění.
50/2016 Jak máme posoudit výkon práce dne 5. 7. 2016 (státní svátek) u zaměstnance, který pracuje podle harmonogramu a na tento den neměl rozepsanou směnu? Jedná se u něho o práci ve svátek a o práci přesčas, když nepřekročí fond pracovní doby stanovený pro měsíc červenec?
Pro zaměstnance, který pracuje podle harmonogramu směn, je fondem pracovní doby na měsíc červenec to, co má rozepsáno v harmonogramu. To, co odpracuje nad takto rozepsaný fond je u něho prací přesčas bez ohledu na fond uvedený v plánovacím kalendáři. Jelikož pracoval zároveň ve svátek, náleželo by mu náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek nebo po dohodě se zaměstnavatelem příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku.
51/2016 Dcera naší zaměstnankyně přerušila studium a porodila dítě. Naše zaměstnankyně si nyní uplatňuje daňové zvýhodnění jak na dceru, tak na vnučku. Jak by se postupovalo v případě, že by se dcera provdala a její manžel měl dostatečné příjmy?
V případě, že se dcera zaměstnankyně provdá, tak daňové zvýhodnění na ni a na vnučku zastavíte od měsíce, kdy je splněna podmínka manželství na začátku měsíce. Manžel dcery by si mohl začít od tohoto měsíce uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě dcery (ať již je jeho vlastní nebo není) a v rámci ročního zúčtování by si uplatnil slevu na manželku za měsíce, po které trvalo manželství na začátku měsíce.
52/2016 Zaměstnanci jsme od 1. 7. 2016 do konce roku poskytli neplacené volno k návštěvě syna, který žije v zahraničí. Jak to bude u tohoto zaměstnance s dovolenou, když celé první pololetí odpracoval? Domníváme se, že bude mít nárok jen na šest dvanáctin z celkového nároku za měsíce leden až červen.
Jelikož tomuto zaměstnanci trval pracovní poměr k témuž zaměstnavateli nepřetržitě po celý kalendářní rok a zaměstnanec u zaměstnavatele odpracoval 60 dnů, přísluší mu dovolená za kalendářní rok. Tato dovolená se ale bude krátit za dny neplaceného volna, které se nepovažují pro účely dovolené jako výkon práce, a to za prvých takto zameškaných 100 směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 směn rovněž o jednu dvanáctinu. Podle našich výpočtů by mělo krácení činit pouze dvě dvanáctiny z celkového nároku na dovolenou za 131 zameškaných směn.
