Démonia Praha | Ekonomické poradenství

Při provádění ročního zúčtování za rok 2016 budeme opět pracovat s jednotnou daní 15%. Pro výpočet daně je nový tiskopis „VÝPOČET DANĚ A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ… za rok 2016“ – VZOR č. 21.

U KOHO JE MOŽNÉ PROVÉST ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ?

V případě, že měl některý poplatník příjmy od dalšího plátce a nejednalo se o dohodu o provedení práce do 10000 Kč, musela být vždy sražena zálohová daň a on si musí po skončení roku podat daňové přiznání. Z tohoto důvodu bude i za rok 2016 podávat daňové přiznání spousta poplatníků…

Poplatník, kterému byly vyplaceny příjmy za předchozí období, tj. po 31. 1., musí podat vždy daňové přiznání.

Mezi ostatní příjmy patří hlavně příjmy z podnikání, z pronájmu, ale i ostatní příjmy uvedené v § 10 (mezi ně patří např. důchody nad 356400 Kč ročně (tj. nad 36násobek minimální mzdy 9900 Kč), dodanění životního pojištění nebo penzijního připojištění).
Za rok 2016 se již neuplatní zdanění veškerých důchodů podle § 4 odst. 3 v případě, že příjmy poživatele důchodu podle § 6, a dílčích základů podle 7 a 9 přesáhnou za zdaňovací období 840000 Kč. Zrušeno nálezem Ústavního soudu zveřejněným ve Sbírce zákonů pod číslem 271/2016 Sb.
V rámci § 10 se dále můžeme setkat s příjmy podle odst. 1 písm. a), které jsou do 30000 Kč od daně osvobozeny – sem patří např. příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem a nově příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.
Pro posouzení, zda nebyla překročena hranice 6000 Kč, se berou veškeré příjmy podle §§ 7 až 10 nesnížené o výdaje.
POZOR: pokud bude poplatník podávat daňové přiznání z jiného důvodu, zahrnou se do zdanitelných příjmů veškeré příjmy, a to i v případě, že by byly nižší než 6000 Kč!

CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE U NĚHO MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?

Žádat bude vždy svého posledního plátce ve zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.
Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na daň, nic dalšího se neprovádí. Pokud ovšem není z nějakého důvodu povinen podat daňové přiznání…

Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění musí být na vzoru č. 24. Starší vzory nejde za rok 2016 použít, protože neobsahují členění dodatečně vyplacených mezd a nové povinné údaje o příspěvcích zaměstnavatele na životní pojištění, o počtu vyživovaných dětí a jejich pořadí.

Pokud Prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, může se u něho rovněž roční zúčtování provést. Jestliže by poplatník prohlášení zpětně podepsal i za měsíce, kdy měl příjem z dohody o provedení práce do 10000 Kč, zdaněný 15% srážkovou daní, bude třeba provést opravu ze srážkové daně na zálohovou.
POZOR: zde by bylo výhodnější mu doporučit podání daňového přiznání za rok 2016, kde by se mu srážková daň překlasifikovala na zálohovou. Zpětný podpis prohlášení není možný u předchozího plátce, ale jen u plátce, kde je v pracovním poměru ke konci zdaňovacího období.

JAKÝ BUDE POSTUP VÝPOČTU ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ?

I/ Zjistíme základ daně u poplatníka

Základ daně se zjistí tak, že se vezme součet zdanitelných příjmů vyplacených nebo obdržených do 31. ledna 2017 za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2016 od všech postupných plátců (uvede se na řádku 1. „Výpočtu daně“). Tyto příjmy se navýší o součet „povinného pojistného“ (tj. 25% pojistné na SZ a 9% pojistné na VZP) za jednotlivé měsíce roku 2016 (uvede se na řádku 2. Výpočtu). Součet údajů na řádce 1 a na řádce 2 je základ daně od všech plátců (uvede se na řádku 3.).

II/ Od základu daně se odečtou nezdanitelné částky ze základu daně, kterými jsou:

NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ (§ 15)

Např. hrubý příjem zaměstnance je 200000 Kč a základ daně je 268000 Kč. 15% se bude počítat z této částky a je možno uznat dar až do výše 40200 Kč.
Pro uznání daru musí být splněny tyto podmínky :

Pokud je dar 1000 Kč a vyšší, nemusí se podmínka 2% ze základu daně sledovat.

Maximální výše uplatnitelných úroků je 300 tis. Kč za rok ze všech úvěrů v rámci domácnosti. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit 1/12 této max. částky za každý měsíc placení úroků. Např. úroky placeny pouze 8 měsíců, maximální částka odpočtu úroků by byla v tomto případě 200 tis. Kč (25000x8).

Maximum bude možno odečíst při vlastní platbě zaměstnance 24000 Kč.
V případě, že zaměstnanec přešel v průběhu roku z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření, sečtou se potvrzené částky od obou institucí a sníží se o 12000 Kč, maximálně lze odečíst i v tomto případě částku 12000 Kč
POZOR: roční zúčtování za rok 2016 ale nelze provést u zaměstnance, který v letech 2006 až 2015 uplatňoval odpočty nezdanitelné částky na penzijní připojištění (v součtu vyšší než 6000 Kč) a v roce 2016 smlouvu zrušil a nechal si vyplatit odbytné (tj. nesplnil smluvní podmínky). Tento zaměstnanec musí podat daňové přiznání za rok 2016 a v něm jako příjem podle § 10 uvést částku, kterou si odečetl v letech 2006 až 2015. Pokud by nebyla částka odpočtů v součtu vyšší než 6000 Kč, může se u něho roční zúčtování provést.

Maximální částka, kterou lze odečíst na soukromé životní pojištění činí 12 tis. Kč, a to i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Od roku 2015 musí smlouvy na soukromé životní pojištění nově splňovat podmínku, že není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (předčasné výběry). Ten, kdo si po 1. 1. 2015 nezměnil pojistnou smlouvu tak, aby neumožňovala předčasné výběry, ale ani ji nezrušil, nedostává již od pojišťovny potvrzení o zaplaceném pojistném. Toto samo o sobě ještě nevede k povinnosti dodanit odpočty v minulých letech, protože smlouva (pojistka) nebyla zrušena a nebylo vyplaceno pojistné plnění.
K dodanění uplatněných odpočtů v minulých letech by se muselo přistoupit vždy v případě předčasného ukončení smlouvy v roce 2016 při nesplnění podmínek (60 a 60…). Zde by musel zaměstnanec podat daňové přiznání, a pokud by odpočty nezdanitelných částek z tohoto titulu činily v letech 2006 až 2015 v součtu více než 6000 Kč, tak je uvést jako příjem podle § 10 ZDP. Toto by neplatilo v případě, že nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude přímo převedena na novou smlouvu životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění odpočtu.
Pojišťovny, které můžou uzavírat toto pojištění, jsou nejen ty, jenž působí na území ČR, ale i „jiné pojišťovny usazené na území členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru“. Z toho vyplývá, že zaměstnanec může předložit smlouvu na životní pojištění uzavřenou v jiném státě EU s pojišťovnou, která v ČR vůbec nepodniká. Zde je potřeba upozornit, že smlouva musí být přeložena do českého jazyka, protože úředním jazykem je čeština (§ 76 DŘ). Pro přepočet pojištění v cizí měně se za rok 2016 použije jednotný kurz, který je uvedený v pokynu GFŘ D-31 (je přílohou tohoto čísla).
POZOR: pojišťovny by měly již od roku 2015 vystavovat potvrzení o zaplaceném pojistném podle „vzoru“, který byl uveden ve Finančním zpravodaji č. 5/2015 (Sdělení GFŘ k uplatňování pojistného…). V tomto sdělení se rovněž uvádí, že „Potvrzení splňuje podmínky § 38l odst. 1 písm. i) i v případě, že je poplatníkovi doručeno elektronicky a neobsahuje originál razítka a podpisu oprávněné osoby, pokud lze z předložené písemnosti vyvodit, že bylo vyhotoveno pojišťovnou pro konkrétního poplatníka – klienta pojišťovny.“

odečtou se částky zaplacených členských příspěvků do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 Kč.
Zde se opět budou porovnávat příspěvky sražené ze mzdy XII/2015 až XI/2016 se zdanitelnými příjmy roku 2016.

Maximálně lze odečíst úhrady ve výši 10000 Kč, u osob se zdravotním postižením 13000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením 15000 Kč. Tyto odpočty lze uplatnit pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo si je poplatník s příjmy podle § 7 neuplatnil jako výdaj. Prokázat nárok na odpočet musí poplatník potvrzením instituce oprávněné ověřovat a uznávat výsledky tohoto dalšího vzdělávání (zákon 179/2006 Sb.).
Na stránkách www.narodnikvalifikace.cz jsou obory, na co se je možno se dále vzdělávat a toto další vzdělávání je potom ověřováno zkušební komisí, které se platí částky, které lze potom odečítat.

Všechny nezdanitelné částky si bude moci uplatnit daňový rezident členského státu EU nebo státu tvořícího EHP pouze v rámci daňového přiznání, pokud prokáže, že 90% všech jeho příjmů je z území ČR (§ 15 odst. 9). Od roku 2014 je třeba doložit výši příjmů v zahraničí potvrzením zahraničního správce daně!

III/ Po odpočtu těchto nezdanitelných částek získáme tzv. „základ daně snížený o nezdanitelné částky“, který se zaokrouhlí na celé stovky směrem dolů.

IV/ Ze základu daně sníženého o nezdanitelné částky a zaokrouhleného na celé stovky směrem dolů se vypočte daň z příjmů 15%.

Slevy na dani podle § 35ba ZDP:	2016	2016 krácení za měsíce, kdy nebyly splněny podm. na začátku měsíce
- základní sleva u poplatníka - u starobního důchodce	24 840 Kč 24 840 Kč	uplatní se vždy celá uplatní se vždy celá
- na druhého z manželů - (na držitele průkazu ZTP/P)	24 840 Kč (49 680 Kč)	2070 Kč 4140 Kč
- na invaliditu 1. nebo 2. stupně	2 520 Kč	210 Kč
- na invaliditu 3. stupně	5 040 Kč	420 Kč
- na průkaz ZTP/P	16 140 Kč	1345 Kč
- na studium	4 020 Kč	335 Kč
- sleva za umístění dítěte	9 900 Kč	náleží i pokud dítě umístěno část roku

ZÁKLADNÍ SLEVA NA POPLATNÍKA (24840 Kč)
V ročním zúčtování náleží vždy ve výši 24840 Kč, a to i u daňových nerezidentů s podepsaným Prohlášením k dani. V plné výši se uplatní tato sleva i u poplatníků, kteří neměli příjmy po celý rok 2016. U poživatelů starobního důchodu se rovněž uplatní celá sleva na poplatníka 24840 Kč.
SLEVA NA DRUHÉHO Z MANŽELŮ (24840 Kč a u manžela, který je držitelem průkazky ZTP/P 49680 Kč), tato částka se krátí za měsíce, kdy netrvalo manželství na začátku měsíce.
Sleva na druhého z manželů bude náležet, jestliže jeho vlastní příjem nepřekročí částku 68000 Kč. Do částky 68000 Kč patří celoroční příjmy, i když manželství netrvalo po celý kalendářní rok.
Do příjmů druhého z manželů se nezahrnují podle § 35ba odst. 1 písm. b) pouze dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4.
Veškeré ostatní příjmy (např. důchody, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora v nezaměstnanosti apod.) do vlastních příjmů druhého z manželů patří, a to nesnížené o výdaje!
Prokazování příjmu druhého z manželů se i nadále provádí čestným prohlášením poplatníka, tzn., že je třeba vepsat do „prohlášení k dani“, jméno, příjmení a rodné číslo manžela/lky a dobu, po kterou spolu žili v domácnosti (str. 4 prohlášení).

Ostatní slevy na dani (INVALIDITY A STUDIUM) se budou poskytovat za stejných podmínek jako v předchozích letech.
V případě, že byly podmínky splněny pouze po část kalendářního roku, náleží slevy podle § 35ba odst. 1 písm. c) až f) ve výši poměrné části roční slevy za měsíce, kdy byly podmínky splněny na začátku měsíce.
Např. invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně byl přiznán od 20. 6. 2016. Sleva na tuto invaliditu se poskytne za měsíce VII. až XII., tj. ve výši 1260 Kč (210x6).
K uplatnění průkazů ZTP/P sděluje GFŘ, že budou akceptovat kromě zákonem stanoveného průkazu „ZTP/P“ i rozhodnutí vydaná Úřadem práce ČR o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „ZTP/P“.

Sleva za umístění dítěte (až do výše minimální mzdy – v roce 2016 je to 9900 Kč). Náleží až do výše zaplacených nákladů ve zdaňovacím období (max. 9900 Kč) i v případě, že dítě bylo umístěno jen po část roku.
Od roku 2016 je v § 35bb odst. 6 ZDP definováno předškolní zařízení takto:
a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a
c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou
1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo
2. mateřskou školou podle školského zákona.
Nově nelze uplatnit předmětnou slevu v případech, kdy umístíme dítě v jakémkoliv zařízení pečujícím o děti předškolního věku, ale pouze v tzv. předškolním zařízení (splňujícím podmínky nastavené v § 35bb odst. 6 ZDP).

V rámci živnostenského zákona lze provozovat péči o děti předškolního věku:
v rámci živnosti vázané, kdy jde o „péči o dítě do tří let věku v denním režimu“, tj. může se jednat též o péči o dítě do 1, resp. do 2 let věku, např. chůva nebo jesle,
v rámci živnosti volné, kdy jde
o obor „72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“,
a také o obor „79. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“.

VI/ Po odpočtu veškerých řádně prokázaných slev na dani získáme daň po slevě (uvede se na řádce 20. „Výpočtu“ – musí být větší nebo rovna 0)

VII/ Daň po slevě porovnáme s úhrnem sražených záloh na daň uvedeným na řádce 21. „Výpočtu“

VIII/ Pokud je daň po slevě nižší než sražené zálohy, jedná se o přeplatek na dani, který se vrátí poplatníkovi, je-li tento přeplatek vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování se poplatníkovi nesráží. Rozdíl mezi daní po slevě a sraženými zálohami se uvede na řádku 22. „Výpočtu“. U zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na dítě, končí výpočet daně tímto řádkem. Pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, tak se naopak řádek 22. „Výpočtu“ nevyplňuje a pokračuje se ve výpočtu řádkami 23. až 31.

Příklady ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na děti:

Příklad č. 1. Zaměstnankyně má 2 pracovní poměry, jeden na 5000 Kč měsíčně a druhý na 3000 Kč měsíčně. Podepsané prohlášení k dani má pouze u prvního zaměstnavatele. První zaměstnavatel jí nesráží žádnou daň, protože má podepsané prohlášení k dani a uplatní se sleva na poplatníka. Druhý zaměstnavatel jí sráží zálohovou daň 15%. Kromě toho měla v průběhu roku jednu dohodu o provedení práce na 5000 Kč, která byla zdaněna 15% srážkovou daní. Tato zaměstnankyně si musí podat za rok 2016 daňové přiznání ze zákona (§ 38g odst. 2 – má více plátců současně). V jejím případě bude výhodné, aby si do daňového přiznání zahrnula i příjem z dohody o provedení práce daněný srážkovou daní.

Tento příklad ukazuje, že se zaměstnankyni s více nižšími příjmy vrátí, jak zálohová daň uplatněná u druhého zaměstnavatele, tak srážková daň z dohody o provedení práce.

Příklad č. 2. Zaměstnanec s příjmem 50000 Kč měsíčně u prvního zaměstnavatele byl v letošním roce ještě členem volební komise, kde obdržel odměnu člena volební komise 1900 Kč (1300+400+200), která podléhala zálohové dani 285 Kč. Tento zaměstnanec je také povinen podat daňové přiznání, protože měl více plátců současně.

Na tomto příkladu je vidět, jak moc chybí znovuobnovení srážkové daně u nízkých příjmů z dalšího zaměstnání. Tento zaměstnanec musí podat daňové přiznání úplně zbytečně, protože odvedená daň z obou zaměstnání je úplně stejná jako celoroční daň. Pokud by daňové přiznání nepodal, hrozí mu podle daňového řádu pokuta nejméně 500 Kč.

Příklad č. 3. Zaměstnanec s příjmem 40000 Kč měsíčně dostal v březnu 2016 roční odměnu za rok 2015 ve výši 250000 Kč a v měsíci listopadu 2016 zálohu na roční odměnu 200000 Kč. Z tohoto důvodu u něho bylo v březnu a listopadu uplatněno solidární zvýšení daně u záloh. Podle v současné době platného znění zákona o daních z příjmů je možné u tohoto zaměstnance provést roční zúčtování záloh, pokud nebude muset odvést solidární daň (tj. příjem nad 1296288 Kč). Zaměstnanec nemá žádné nezdanitelné částky a uplatňuje jen základní slevu na poplatníka. Základ daně pro solidární zvýšení daně u zálohy byl v březnu 181976 Kč (290000-108024) a v listopadu 131976 Kč (240000-108024). Solidární zvýšení daně u záloh činilo 21977 Kč (7% z 313952 Kč)

Tomuto zaměstnanci vychází přeplatek na dani ve výši 21977 Kč, což je vlastně vrácení solidárního zvýšení daně sraženého v měsících březnu a listopadu. Výhodou tohoto postupu je, že si již spousta zaměstnanců nebude muset podávat daňové přiznání, kde by jim FÚ vrátil stejnou částku, jakou jim vrací zaměstnavatel při ročním zúčtování…

IX/ U Zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na dítě se pokračuje ve výpočtu takto:
DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ
činí 13404 Kč na první dítě, 17004 Kč na druhé dítě a 20604 Kč na třetí a každé další dítě (u dítěte s průkazkou ZTP/P se tyto částky zvyšují na dvojnásobek podle toho, na které místo je dítě zařazeno). Daňové zvýhodnění se může poskytnout formou slevy na dani (až do výše daňové povinnosti) nebo formou daňového bonusu, který může činit maximálně 60300 Kč. Nárok na daňový bonus vzniká zaměstnanci při ročním příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy, platné k 1. 1. zdaňovacího období, která byla ve výši 9900 Kč. Tzn., že nárok na roční daňový bonus vznikne u příjmu 59400 Kč nebo vyšším. Do příjmů pro posouzení dodržení této hranice se zahrnují i nadále příjmy podle §§ 6 až 9 ZDP.
Posouzení, zda se jedná o vyživované dítě, je třeba provést podle § 35c odst. 6 ZDP. Podrobný výklad najdete v brožuře „Abecedník“, oddíl 5. a 8.

Vlastní porovnání nároku na daňové zvýhodnění se slevami na dani a daňovými bonusy je uvedeno v následujících příkladech

Díky tomu, že již od 1. 1. 2015 došlo k diferenciaci výše daňového zvýhodnění na jednotlivé děti, bude třeba u těchto zaměstnanců zjistit nejprve celkový nárok na daňové zvýhodnění za rok 2016 a tento údaj přenést na řádku 23. Výpočtu daně. Při výpočtu daňového zvýhodnění se bude vycházet z částek, které jsou uvedeny výše, i když v průběhu roku se za měsíce leden až duben uplatňovala nižší výše měsíčního daňového zvýhodnění. Pokud bylo dítě uplatňováno pouze po část zdaňovacího období bude se při výpočtu vycházet ze zvýšené 1/12 daňového zvýhodnění. Např. dítě ukončilo studium SŠ v měsíci srpnu a jednalo se o dítě, které bylo druhé v pořadí. Daňové zvýhodnění na toto dítě bude 11336 Kč (1417x8), i když v měsících lednu až dubnu bylo poskytováno v částce 1317Kč měsíčně.
V této souvislosti se ale můžeme setkat i s velmi jednoduchými případy, např. pokud zaměstnanec pracoval u jednoho zaměstnavatele po celý rok a uplatňoval např. 2 děti. Zde bude náležet daňové zvýhodnění ve výši 30408 Kč, tj. součet 13404 Kč na první dítě a 17004 Kč na druhé dítě...
Nebo pokud zaměstnanec pracoval rovněž po celý rok u jednoho zaměstnavatele a v průběhu roku se mu změnil počet vyživovaných dětí – např. uplatňoval 3 děti a od 1. 9. 2016 přestalo jedno ze zletilých dětí studovat. I v tomto případě bude výpočet daňového zvýhodnění jednoduchý a provede jej pravděpodobně sám software – daňové zvýhodnění bude náležet na první dítě 13404 Kč, na druhé dítě 17004 Kč a na třetí dítě 13736 Kč (1717x8), takže celkem 44144 Kč. Zde platí zásada, že pokud se sníží počet vyživovaných dětí, tak vypadne vždy daňové zvýhodnění na dítě s nejvyšším zvýhodněním, i když bylo uvedeno třeba i na prvním místě!
Obdobně jednoduše se bude postupovat i v případě, že se počet dětí v průběhu roku zaměstnanci u téhož zaměstnavatele zvýšil (dítě se narodilo nebo začalo studovat apod.).
Složitější situace ale nastanou v případě, že např. zaměstnanec měnil zaměstnání, byl po část roku na Úřadu práce nebo si poplatníci měnili děti mezi sebou v průběhu kalendářního roku. Zde bude třeba sledovat, jak dlouho bylo dítě vyživovanou osobou u daného poplatníka a podle toho správně stanovit daňové zvýhodnění.

Příklady ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na děti:

Příklad č. 4. Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na tři děti. Děti si zařadil tak, že jako dítě A dal dítě nezletilé, jako dítě B dal zletilé dítě, které studuje vysokou školu a jako dítě C dal rovněž dítě studující vysokou školu. Zaměstnanec skončil pracovní poměr u svého zaměstnavatele k 30. 9. 2016 a hned jej požádal o vystavení Potvrzení. Zaměstnavatel vyplní řádek 16. Potvrzení o zdanitelných příjmech takto:

Pokud by tento zaměstnanec nastoupil hned od 1. 10. 2016 u jiného zaměstnavatele a uplatňoval by daňové zvýhodnění na své tři děti ve stejné výši jako u předchozího zaměstnavatele, tak by se v rámci ročního zúčtování uplatnilo daňové zvýhodnění ve výši 51012 Kč, tj. součet částek 13404 Kč na první dítě +17004 Kč na druhé dítě + 20604 Kč na třetí dítě. Děti byly po celý rok vyživovanými osobami a do programu na zpracování mezd by se doplnilo, že po dobu 12 měsíců. Tato částka by se u zaměstnance přenesla na řádku 23. výpočtu daně – nárok na daňové zvýhodnění celkem.
Složitější situace by nastala v případě, že zaměstnanec nenastoupil k novému zaměstnavateli bezprostředně po skončení předchozího zaměstnání, ale např. až 1. 12. 2016. Děti by si u něho uplatňoval ve stejném pořadí a ve stejné výši, ale v zaměstnání byl pouze 1 měsíc, i když děti byly vyživovanými po celý kalendářní rok. Zde je třeba nezapomenout zadat daňové zvýhodnění rovněž ve výši 51012 Kč, protože poskytování daňového zvýhodnění není vázáno na dobu zaměstnání, ale na dobu, po kterou byly děti vyživovanými osobami.

Příklad č. 5. Zaměstnanec uplatňoval daňové zvýhodnění na tři děti. Děti si zařadil tak, že jako dítě A dal dítě nezletilé, jako dítě B dal zletilé dítě, které studuje vysokou školu a jako dítě C dal rovněž dítě studující vysokou školu. Dítě B ukončilo studium VŠ v měsíci květnu 2016 a to tak, že zanechalo studia. Zaměstnanec řádně vepsal změnu ve vyživovaných dětech do svého Prohlášení k dani a zaměstnavatel mu poskytoval od měsíce června 2016 daňové zvýhodnění na dítě C ve výši na druhé dítě. Zaměstnanec skončil pracovní poměr u svého zaměstnavatele k 30. 7. 2016 a hned jej požádal o vystavení Potvrzení. Zaměstnavatel vyplnil řádek 16. Potvrzení o zdanitelných příjmech takto:

Pokud by tento zaměstnanec nastoupil hned od 1. 8. 2016 u jiného zaměstnavatele a uplatňoval by daňové zvýhodnění na své zbývající dvě děti ve výši na první 1117 Kč a na druhé 1417 Kč, tak by se v rámci ročního zúčtování uplatnilo daňové zvýhodnění ve výši 38408 Kč (13404 Kč na první dítě + 17004 Kč na druhé dítě + 5x1717 Kč na třetí dítě). Tato částka by se potom přenesla na řádku 23. Výpočtu daně.

Příklad č. 6. Zaměstnanec s příjmem 25000 Kč měsíčně má dvě děti a v rámci ročního zúčtování si uplatňuje nezdanitelnou částku z titulu vlastní platby na penzijní připojištění ve výši 24000 Kč a platby na životní pojištění v částce 12000 Kč. Kromě toho přinesl potvrzení, že na školkovném zaplatil za každé dítě částku 13000 Kč. Daňový bonus v průběhu roku nepobíral a naopak na zálohách na daň zaplatil 5452 Kč.

Tomuto zaměstnanci bude vrácen doplatek ze zúčtování ve výši 23800 Kč, který se skládá z přeplatku na dani 5452 Kč a doplatku na daňovém bonusu ve výši 18348 Kč. Částka přeplatku na dani by se zahrnula do příjmů pro zjištění nároku na dávky SSP, doplatek na daňovém bonusu nikoliv.

Příklad č. 7. Zaměstnanec uplatňoval daňové zvýhodnění na tři děti. V měsíci květnu vepsal do Prohlášení k dani, že daňové zvýhodnění na druhé a třetí dítě bude od měsíce května uplatňovat manželka. Zaměstnavatel u něho od května uplatňoval daňové zvýhodnění ve výši 1117 Kč. Nyní požádal o provedení ročního zúčtování. Daňové zvýhodnění u tohoto zaměstnance se vypočte tak, že na první dítě se uplatní 1117x12 měsíců, na druhé dítě se uplatní 1417x4 měsíce a na třetí dítě 1717x4 měsíce. Celkem bude daňové zvýhodnění 25940 Kč a tento údaj se uvede na ř. 23 Výpočtu daně.

Příklad č. 8. Zaměstnanec s příjmem 30000 Kč měsíčně má 4 děti. Manželka nepracuje z titulu rodičovské dovolené s nejmladším dítětem. Na zálohách na daň zaplatil v měsících leden až duben pouze 436 Kč. Daňové bonusy byly vyplaceny v měsících květen až prosinec ve výši 2328 Kč. Po skončení roku si přinesl potvrzení od zařízení péče o děti předškolního věku, že zaplatil za umístění 3 dětí částku ve výši 18000 Kč (3x6000) Výpočet ročního zúčtování by u něho vypadal takto:

/1 na řádce 25 se může uvést pouze maximální výše ročního daňového bonusu 60300 Kč, i když rozdíl mezi ř. 23. a ř. 24. činí 66936 Kč. Rozdíl je 6636 Kč, o které zaměstnanec přišel díky stropu bonusu...
Tomuto zaměstnanci se poskytne doplatek ze zúčtování ve výši 58408 Kč, který se skládá z přeplatku na dani 436 Kč a doplatku na daňovém bonusu ve výši 57972 Kč, což je sice vysoká částka, ale mohla by být ještě vyšší, protože pokud by manželka pracovala (třeba i za minimální mzdu), tak by si uplatnila některé z dětí a část daňového bonusu by nepropadla…

Příklad č. 9. Matka samoživitelka s měsíčním příjmem 12000 Kč má 4 děti. Na zálohách na daň nic neplatila, naopak na děti dostávala měsíční daňové bonusy v celkové výši 59904 Kč. Od měsíce května (od zvýšení daňového zvýhodnění) jí byl vyplácen maximální měsíční daňový bonus 5025 Kč.

/1 na řádce 25 se může uvést pouze maximální výše ročního daňového bonusu 60300 Kč, i když rozdíl mezi ř. 23. a ř. 24. činí 71616 Kč. Rozdíl je 11316 Kč, o které zaměstnankyně přišla díky stropu bonusu...
Této zaměstnankyni vzniká doplatek na daňovém bonusu 396 Kč, tj. nevyčerpaný maximální měsíční bonus (5025 Kč) v měsících leden až duben. Po zvýšení daňového zvýhodnění od května 2016 již dostávala maximální výši. K vyšším příjmům této zaměstnankyni nepomůže ani zvýšení daňového zvýhodnění pro rok 2017, protože strop daňového bonusu 60300 Kč se nemění… Zde by pomohlo jedině výrazné zvýšení její mzdy nebo zvýšení horní hranice pro poskytování daňového bonusu…

Příklad č. 10. zaměstnankyně s 2 dětmi pracovala do 30. 6. a měla příjem 5000 Kč měsíčně. Od 1. 7. si požádala o zkrácení úvazku a její příjem byl pouze 4000 Kč. V měsících leden až červen jí byl vyplácen měsíční daňový bonus, protože splnila podmínku dodržení poloviny minimální mzdy. Výpočet ročního zúčtování u ní bude vypadat takto:

/1 za měsíce leden až duben byl vyplacen daňový bonus 2434 Kč měsíčně (1117+1317). V měsíci květnu a červnu ve výši 2534 Kč (1117+1417). Zvýšení měsíčních daňových bonusů na druhé dítě za měsíce leden až duben se ale neprovede.
Vzhledem k tomu, že tato zaměstnankyně nedosáhla v roce 2016 šestinásobku minimální mzdy (9900x6=59400 Kč), ale pouze 54000 Kč, nemá nárok na roční daňový bonus, ale nárok na měsíční daňové bonusy v měsících lednu až červnu neztrácí, protože v jednotlivých měsících jejich výplaty splnila podmínku alespoň poloviny minimální mzdy (4950 Kč).
Pokud by ale tato zaměstnankyně pracovala např. ještě v jednom měsíci na dohodu o provedení práce a dostala tam odměnu 6000 Kč, mohla by využít možnosti podat si daňové přiznání a překlasifikovat si srážkovou daň z dohody o provedení práce na zálohovou daň a tím by se její příjem dostal na hranici 60000 Kč a dostala by bonusy na obě děti v plné výši.

XI/ Vrácení daně
V případě, že na řádce 22 bude přeplatek na dani vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2016. Pokud je doplatek ze zúčtování na ř. 30 vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi rovněž nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2017. O vrácený přeplatek si sníží plátce daně nejbližší odvody záloh nebo může požádat o vrácení přeplatku podle § 155 zákona 280/2009 Sb., daňového řádu. Správce daně by měl přeplatek vrátit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti.
V případě, že vznikne nedoplatek na dani, tak se od poplatníka nevybere.

např. pokud víme, že náš zaměstnanec měl v průběhu roku ještě dalšího souběžného zaměstnavatele (např. byl členem volební komise nebo pobírá někde odměnu jako neuvolněný člen zastupitelstva) a byla mu z tohoto příjmu sražena zálohová daň, je povinen si sám podat daňové přiznání, protože měl v tomto případě více plátců současně.

zde hlavně v případě, že zaměstnanec má při kombinaci souběhu zaměstnání s odlišným odvodem povinného pojistného. Pokud měl např. při podepsaném prohlášení k dani pracovní poměr zakládající účast na pojištění a zároveň u téhož zaměstnavatele po část roku dohodu o provedení práce do 10000 Kč, která nezakládá účast na pojištění.

zde by se muselo odvést solidární zvýšení daně, a to formou podání daňového přiznání. Kdy toto může nastat? – např. nastoupil k nám zaměstnanec, který měl u předchozího postupného zaměstnavatele vyšší příjmy a v součtu s příjmy u nás překročil částku 1296288 Kč.

Na daňové bonusy, které mu byly poskytnuty v měsících, kdy dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy, ale nárok neztrácí. Pokud by musel podat tento poplatník daňové přiznání, musí vrátit i řádně vyplacené daňové bonusy v jednotlivých měsících, jestliže nedosáhl celkového ročního příjmu alespoň 59400 Kč.

Rezidenti státu EU nebo EHP by si mohli uplatnit nezdanitelné částky, slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) a g) a daňové zvýhodnění na dítě v rámci daňového přiznání, kde budou muset prokázat, že 90% jeho veškerých příjmů pochází z ČR. Zároveň musí předložit potvrzení zahraničního správce daně o výši příjmů ze zahraničí.

Díky jednotné dani 15% by nedoplatky na dani neměly vůbec vzniknout. Doporučujeme v případě nedoplatku na dani zkontrolovat výpočet záloh v průběhu roku a také se podívat na Potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích plátců.

Pokud jsou vyplněny v Potvrzení o zdanitelných příjmech řádky 4. nebo 5. není možné provést roční zúčtování záloh. Tito poplatníci si musí vždy podat daňové přiznání.

Pokud pojistnou smlouvu zrušil, musí si podat daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést příspěvky zaměstnavatele poskytnuté po 1. 1. 2015.

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ

U těchto zaměstnanců se provede roční zúčtování pouze ze skutečně vyplacených příjmů. Zde bude pravděpodobně vrácena vyšší částka formou přeplatku na dani, protože slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě se uplatní za celý rok. V roce, kdy jim budou tyto mzdy doplaceny, ale dojde k tomu, že jejich daňová povinnost bude naopak vyšší.

Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR.
Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat (popř. by zde měl mít rodinu) a pokud měl příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny nezdanitelné částky podle § 15, slevy na dani podle § 35ba, které řádně prokáže a může uplatnit i daňové zvýhodnění na děti (§ 35c).
Cizinec, daňový rezident členského státu EU nebo EHP, pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla uplatnit pouze základní sleva na dani (24840 Kč) a sleva na dani na studenta (4020 Kč). Nezdanitelné částky si může uplatnit pouze v případě, že je 90% všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR, a to formou podání daňového přiznání. Za stejných podmínek by si mohl uplatnit slevu na manželku, na invalidity nebo slevu za umístění a daňové zvýhodnění na dítě. Výši příjmů ze zahraničí musí prokázat potvrzením zahraničního správce daně.
POZOR – při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem. Platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou v příloze tohoto čísla v elektronické podobě. V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní slevy, případně částky na studium. Pokud chce uplatnit další slevy na dani, nezdanitelné částky nebo daňové zvýhodnění na dítě, doporučte mu podání daňového přiznání, kde by měl prokázat, že 90% jeho veškerých příjmů je z území ČR.

Zaměstnancům, kterým byla vyplacena náhrada za ztrátu na výdělku od Kooperativy nebo České pojišťovny nelze roční zúčtování za rok 2016 provést, protože tato náhrada podléhala zálohové dani bez ohledu na to, v jaké byla výši.

Zaměstnanec, který měl pouze příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, může vyplnit nový tiskopis 25 5405/D vzor č. 1 – Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti… Tento tiskopis má pouze 2 strany a budou jej moci použít všichni poplatníci, kteří měli pouze příjmy ze závislé činnosti podle § 6, a to i ti poplatníci, u kterých bylo uplatněno solidární zvýšení daně, nebo ti, kteří si budou chtít překlasifikovat srážkovou daň z dohody o provedení práce, nebo i daňoví nerezidenti. Pro podání daňového přiznání za rok 2016 je ale možno použít i tiskopis 25 5405 nový vzor č. 23. Tento tiskopis budou muset podat všichni poplatníci, kteří měli některý z příjmů podle §§ 7 až 10 ZDP vyšší než 6000 Kč. Na řádku 69b byla doplněna sleva na evidenci tržeb podle § 35ba odst. 1 písm. h) ZDP. Jinak má toto daňové přiznání (vzor č. 23) i nadále 3 stálé přílohy. Pokud zaměstnanec zároveň podnikal, vyplní ještě přílohu č. 1. V případě, že měl příjmy z pronájmu (§ 9) nebo ostatní příjmy (§ 10), vyplní ještě přílohu č. 2. Při příjmech ze zahraničí se vyplní příloha č. 3 případně samostatný list k příloze č. 3.
Upozornění Generálního finančního ředitelství pro ty, kteří podávají daňové přiznání a uplatňují nárok na daňové zvýhodnění, že povinnou přílohou k prokázání nároku na daňové zvýhodnění je „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění pro účely podání daňového přiznání“, zůstává v platnosti i pro podání daňového přiznání za rok 2016. Plátce uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňoval/neuplatňoval daňové zvýhodnění a v jaké výši. Tento tiskopis 25 5558 MFin 5558 vzor č. 2 je dostupný na webových stránkách http://www.financnisprava.cz a je rovněž přílohou tohoto čísla v elektronické podobě.

DOTAZY K PROVÁDĚNÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ

Pracovala u nás zaměstnankyně na dobu určitou do 30. 6. 2016. Od 10. 5. nastoupila na mateřskou dovolenou a dne 29. 6. porodila. Pracovní poměr u nás jí skončil uplynutím doby určité k 30. 6. Tato zaměstnankyně je samoživitelka a po dobu, co u nás pracovala, uplatňovala daňové zvýhodnění na dvě děti. Nyní se na nás obrátila se žádostí o provedení ročního zúčtování za rok 2016, ve kterém si chce uplatnit i dítě, které se jí narodilo v červnu. Můžeme u ní roční zúčtování provést? Její výdělek za dobu do 30. 6. byl cca 130000 Kč a na zálohách jí bylo sraženo cca 6500 Kč.

Předpokládáme, že tato paní po skončení pracovního poměru u Vás již nikde jinde nepracovala. Takže jste byli jejím posledním plátcem ve zdaňovacím období, kterého může požádat o provedení ročního zúčtování (§ 38ch odst. 1 ZDP). Pokud Vám prokáže rodným listem dítě, které se narodilo v červnu, je možné zahrnout do ročního zúčtování i toto dítě. Podle výše jejích výdělků to vypadá, že ji vrátíte skoro celou zaplacenou daň a na děti dostane daňové zvýhodnění formou doplatku na daňovém bonusu ve výši 42427 Kč (13404+17004+(7x1717).

Máme několik zaměstnankyň, které nás na začátku roku požádaly, abychom jim neuplatňovali daňové zvýhodnění na děti měsíčně, ale až v rámci ročního zúčtování záloh. Jedna z nich v dubnu dlouhodobě onemocněla a je v pracovní neschopnosti dosud. Její výdělek za rok 2016 je nižší než šestinásobek minimální mzdy (59400 Kč). Má nějakou možnost si uplatnit daňové zvýhodnění na dítě?

Zaměstnankyně by mohla uplatnit daňové zvýhodnění pouze formou slevy na dani, protože podle § 35c odst. 4 nesplňuje podmínku pro nárok na daňový bonus (příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy). Jelikož její příjem je nízký, tak se její daňová povinnost „vynuluje“ slevou na poplatníka. Jestli s ní žije v domácnosti ještě jiná osoba, která by mohla daňové zvýhodnění uplatnit (otec dítěte, babička nebo děda), bylo by vhodné, aby tak tato osoba učinila.

Náš zaměstnanec s nižším příjmem má 3 děti, na které uplatňoval po celý rok daňové zvýhodnění formou měsíčních daňových bonusů. Nyní nám oznámil, že v roce 2015 zdědil pozemky po rodičích, které pronajal zemědělskému družstvu, a to mu listopadu 2016 poslalo 16400 Kč za pronájem. Víme, že bude muset podat daňové přiznání, ale zajímalo by nás, jak to bude s daňovými bonusy?

Tento zaměstnanec vyplní přílohu č. 2. daňového přiznání, kde uvede jako příjem z nájmu podle § 9 částku 11480 Kč (16400-4920(30% z 16400). Pokud u něho bude úhrn měsíčních daňových bonusů přesahovat částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací období (což lze předpokládat), bude vzniklý rozdíl považován podle § 35c odst. 12 ZDP za daňový nedoplatek, který bude muset uhradit FÚ. Podle výše jeho příjmů se bude jednat cca o částku 1700 Kč, ale může být i nižší, pokud nečerpal plně slevu na poplatníka v průběhu roku.

Slyšeli jsme, že má být již pro rok 2016 zrušen § 35ca ZDP, který znemožňuje uplatňovat živnostníkům s paušálem slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti?

V současné době je v poslanecké sněmovně projednáván zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tisk 873). Ve druhém čtení byl předložen pozměňovací návrh, který ruší § 35ca a podle přechodného ustanovení by toto zrušení mohlo být uplatněno již ve zdaňovacím období, které započalo v roce účinností novely ZDP. Zákon začne platit pravděpodobně od 1. 4. 2017, takže zrušení § 35ca by mohlo být použito až v roce 2018 (přechodné ustanovení č. 1). Podle dalšího přechodného ustanovení by se § 35ca nepoužil již pro zdaňovací období roku 2017, pokud ovšem budou splněny určité podmínky (výše nákladů nesmí překročit nový limit…). Sledujte náš informační servis, kde bude zákon po schválení komentován.

Je možné, aby se na dítě, které žije ve více domácnostech (např. při střídavé péči) uplatnila sleva za umístění dítěte v obou těchto domácnostech a jak by se případně prokazovala?

Podle § 35bb odst. 2 ZDP lze slevu na dani za umístění dítěte uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Jestliže dítě žije v domácnosti s otcem např. v měsících leden až červen a s matkou v měsících červenec až prosinec, má skutečně toto dítě dvě společně hospodařící domácnosti a slevu za umístění by mohly uplatnit obě domácnosti až do výše 9900 Kč. V tomto případě by bylo vhodné, aby si každý rodič vyžádal od předškolního zařízení potvrzení o výši výdajů jím prokazatelně vynaložených v daném zdaňovacím období.

Máme s manželkou přibližně stejně vysoký příjem a vyživujeme v domácnosti 2 děti, které navštěvují předškolní zařízení. Za rok 2016 jsme předškolnímu zařízení zaplatili částku 10000 Kč za každé dítě. Nyní jsme chtěli vystavit potvrzení o vynaložených výdajích a řádně zaregistrované zařízení služby péče o dítě v dětské skupině nám vystavilo potvrzení na obě děti s tím, že si tuto slevu může uplatnit pouze jeden. Je to skutečně tak, když si slevu uplatní jen jeden z nás, tak nám část slevy propadne?

V § 35bb odst. 5 ZDP se říká, že vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění uplatnit ve zdaňovacím období pouze jeden z nich. Z toho vyplývá, že na jedno dítě není možno slevu rozdělit. Pokud je ale v domácnosti více dětí, je možno, aby si slevu na jedno dítě uplatnil jeden z členů domácnosti a na další dítě jiný člen domácnosti (v rámci „daňové optimalizace“). Trvejte proto na tom, aby Vám předškolní zařízení potvrdilo vynaložené výdaje na každé dítě zvlášť.

Do kdy můžeme zaměstnanci vrátit přeplatek na dani, který vznikl v rámci ročního zúčtování za rok 2015 prováděného v březnu 2016. Bylo to vinou zaměstnavatele, když se nezohlednila zaměstnanci sleva na invaliditu za 6 měsíců ve výši 1260 Kč (6x210)?

Podle § 38i odst. 2 ZDP vrátí plátce vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. Lhůta 2 let pro vrácení přeplatku z ročního zúčtování prováděného v roce 2016 za rok 2015 běží od 20. 3. 2017 do 21. 3. 2019 (v případě elektronického podání). Jde o přeplatek za rok 2015, ale projeví se až ve vyúčtování za rok 2016 podaných v roce 2017. Potom teprve poběží dvouletá lhůta…

V průběhu roku k nám nastoupil zaměstnanec, který měl v Potvrzení o zdanitelných příjmech vyplněnou řádku 15. – Příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění (§ 6 odst. 9 písm. p) bod 3). Co to pro nás, jako nového zaměstnavatele znamená? Můžeme u něho provést roční zúčtování záloh, když u nás na soukromé životní pojištění nepřispíváme?

Údaj uváděný na ř. 15. Potvrzení o zdanitelných příjmech reaguje na změny v oblasti příspěvků na soukromé životní pojištění, které byly provedeny v zákonu o daních z příjmů od 1. 1. 2015. V § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 se ve větě první za středníkem uvádí: „dojde-li před skončením doby 60 kal. měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6, ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a předchozích 10 letech od daně z příjmů osvobozeny“. Z toho vyplývá, že zaměstnanec, který si změní pojistnou smlouvu tak, aby umožňovala předčasné výběry, nebo ji úplně zruší, musí po skončení roku, kdy k tomu došlo podat daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést od daně osvobozené příspěvky zaměstnavatele, které mu byly po 31. 12. 2014 poskytnuty. Údaj na ř. 15. Potvrzení tedy slouží zaměstnanci k tomu, aby věděl, jakou částku má v případě změn nebo zrušení pojistné smlouvy dodanit. Novému zaměstnavateli slouží tento údaj pouze jako informace. Pokud si zaměstnanec smlouvu nezměnil nebo nezrušil, je možné u něho roční zúčtování při splnění ostatních podmínek provést.

Musí si za rok 2016 podat daňové přiznání a dodanit vyplacené důchody poživatel starobního důchodu, který měl v letošním roce příjmy ze zaměstnání a z pronájmu, které přesáhly 840000 Kč?

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud zrušil s účinností od 29. 8. 2016 § 4 odst. 3 ZDP (rozhodnutí Ústavního soudu 271/2016 Sb.), tak se za rok 2016 a v letech následujících již nemusí danit veškeré vyplacené důchody v případě, že součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 přesáhnul částku 840000 Kč.

Zaměstnanec obdržel v roce 2016 od Kooperativy náhradu za ztrátu na výdělku za pracovní úraz ve výši 1680 Kč. Z této částky byla údajně pojišťovnou odvedena srážková daň. Můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování záloh?

Vzhledem k tomu, že srážkovou daň 15% je možno použít pouze u dohod o provedení práce do 10000 Kč, musela pojišťovna z náhrady za ztrátu na výdělku odvést zálohovou daň. Tím pádem měl Váš zaměstnanec v roce 2016 více plátců současně, takže je povinen podat podle § 38g ZDP odst. 2 daňové přiznání. Pojišťovna by mu měla v tomto případě vystavit Potvrzení o zdanitelných příjmech. Obdobně si budou muset podat daňové přiznání ti, kteří současně pobírali např. odměnu za výkon funkce ve společenství vlastníků, odměnu neuvolněného zastupitele nebo svědečné.

Má nějakou možnost uplatňovat slevu na invaliditu náš zaměstnanec, který byl poživatelem invalidního důchodu prvního stupně a po dosažení důchodového věku si v roce 2016 požádal o starobní důchod? Tento zaměstnanec bude i nadále pracovat.

Pokud by si zaměstnanec zašel s rozhodnutím OSSZ o tom, že je invalidní na příslušný FÚ, tak ten by mu měl vystavit potvrzení o tom, že u něho zanikl nárok na invaliditu prvního stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu. Na potvrzení této skutečnosti existuje tiskopis MFin 5458, který by měl být k dispozici na finančním úřadu. V případě, že doloží toto potvrzení je možné u něho uplatňovat slevu na invaliditu i nadále.

Jak je myšleno v § 35ca u živnostníků s paušálem to, že výdaje uplatněné tímto způsobem jsou vyšší než 50% celkového základu daně? Vždyť základ daně u živnostníků jsou příjmy snížené o výdajový paušál, který činí 60% resp. 80% z dosažených příjmů, což je vždy více než 50% základu daně…

Pro posouzení splnění podmínky pro uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na dítě nesmí dílčí základ daně u příjmů, kde byly uplatněny výdaje paušální částkou, překročit 50% celkového základu daně. Tzn., že do celkového základu daně započítávají základy daně podle §§ 6 až 10 ZDP. Jestliže má živnostník ještě např. příjmy ze zaměstnání a základ daně z nich (tj. superhrubá mzda) bude vyšší než 50% celkového základu daně, tak si může uplatnit děti i manželku. Např. příjmy podle § 6 byly 100000 Kč, základ daně podle § 6 je 134000 Kč (100000+soc. a zdrav. poj.). Příjmy z podnikání podle § 7 byly 500000 Kč a výdaje paušálem 80% byly 400000 Kč. Základ daně z podnikání je 100000 Kč, což je méně než 50% z celkového základu, který je 234000 Kč (134000+100000).

Vím, že si živnostník s paušálem nemůže uplatnit děti a manželku, ale může si uplatnit školkovné, když jedno z dětí je umístěno v předškolním zařízení, kde za něj zaplatil částku 6800 Kč?

Podle § 35ca ZDP si ten, kdo uplatňuje výdajový paušál a výdaje takto uplatněné jsou vyšší než 50% celkového základu daně, nemůže uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě. Sleva za umístění dítěte zde uvedena není, takže si ji může uplatnit.

Zaměstnanec náhle zemřel v měsíci lednu 2017. Můžeme u něho provést roční zúčtování za rok 2016, když nás ještě stihl požádat o jeho provedení nebo jej budou muset pozůstalí?

Zaměstnavatel nemůže v žádném případě provést roční zúčtování po zemřelém zaměstnanci. Podle § 239b daňového řádu musí podat daňové přiznání za zemřelého (zůstavitele) osoba spravující pozůstalost. Pokud je osob spravujících pozůstalost více, plní tuto povinnost společně a nerozdílně. Podle odst. 4 tohoto paragrafu je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti. Podle odst. 5 téhož paragrafu je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula od úmrtí do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Zaměstnavatel v tomto případě pouze vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2016 případně za rok 2017. Dále by bylo vhodné upozornit osoby spravující pozůstalost, že pokud budou podávat daňové přiznání týkající se období od úmrtí do dne předcházejícího skončení řízení o pozůstalosti, nemůžou si podle § 38ga zákona o daních z příjmů uplatnit nezdanitelnou část základu daně, slevu na dani a daňové zvýhodnění.

Zaměstnanec se na nás obrátil s dotazem, zda si může uplatnit slevu na manželku, která pobírala, v měsících leden až duben 2016 peněžitou pomoc v mateřství (PPM), potom si u zaměstnavatele vyčerpala dovolenou a po zbytek roku pobírala rodičovský příspěvek. V měsících lednu až dubnu jí byla vyplacena PPM ve výši cca 60000 Kč a za dovolenou obdržela v měsíci květnu od zaměstnavatele 20000 Kč. Dotaz zní, zda se PPM za prosinec 2015 vyplacená v lednu 2016, započte do příjmů roku 2016? Kdyby se nezapočetla, tak příjmy manželky byly cca 65000 Kč a bylo by možno na ni uplatnit slevu.

Do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani v souladu s §35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů výslovně uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Do tohoto příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že peněžitá pomoc v mateřství za měsíc prosinec 2015 vyplacená v lednu 2016, se započte do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období roku 2016 a slevu na manželku za rok 2016 uplatnit nelze, protože má příjmy cca 80000 Kč.

Náš zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na zletilé dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P a studuje střední školu (potvrzení o studiu doložil). Dne 21. září nám zaměstnanec přinesl rozhodnutí ČSSZ o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně, a to zpětně od měsíce dubna 2016 (tj. od dosažení zletilosti) a zároveň nám sdělil, že dítěti byla v měsíci září vyplacena první záloha na tento důchod a od měsíce září mu byl odebrán průkaz ZTP/P. Můžeme i nadále poskytovat daňové zvýhodnění na toto dítě a v případě, že ano, tak v jaké výši?

Podle § 35c odst. 6 se za vyživované dítě považuje zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání. Jestliže byl dítěti přiznán invalidní důchod druhého stupně, jedná se pořád o vyživované dítě a může se na něj, v případě studia, uplatnit daňové zvýhodnění. Vzhledem k tomu, že byl dítěti odebrán průkaz ZTP/P, bude náležet daňové zvýhodnění bez navýšení na dvojnásobek, a to ve výši podle zařazení dítěte (první, druhé nebo třetí).

Svobodná dcera naší zaměstnankyně přerušila studium na vysoké škole z důvodu porodu a péče o dítě, které se jí v průběhu studia narodilo. Můžeme uplatnit zaměstnankyni daňové zvýhodnění na vnučku, když žije s babičkou ve společné domácnosti?

Ano, podle § 35c odst. 6 ZDP v případě, že rodiče vnuka nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, může daňové zvýhodnění na vnuka uplatnit babička. Dále by si mohla uplatnit i svou dceru, která se podle § 14 odst. 2 písm. d) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře považuje v době přerušení studia za vyživované dítě. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se totiž považuje také „doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená“. Vzhledem k tomu, že je zde odkaz na § 195 až 198 zákoníku práce, může být doba přerušení studia započtena jako studium až do tří let věku dítěte.

Účastníky smlouvy u hypotečního úvěru na koupi rodinného domu jsou druh a družka. Jsou spoluvlastníky a zároveň jej užívají k svému trvalému bydlení. Může si uplatnit odpočet celé částky úroků druh, když na každého z nich přišlo samostatné potvrzení o zaplacených úrocích? Družka pracuje na zkrácený pracovní úvazek a nezdaněnou částku by nevyužila…

Podle § 15 odst. 4 ZDP může odpočet úroků uplatnit buď jeden z nich, nebo každý rovným dílem. Vzhledem k tomu, že oba dva jsou účastníky smlouvy o úvěru a zároveň spoluvlastníky nemovitosti, můžou si v rámci „daňové optimalizace“ zvolit nejvýhodnější variantu.

Náš zaměstnanec, který je slovenské národnosti, ale je daňovým rezidentem ČR (žije tu již 10 let a má tady manželku a dítě), daroval 200 euro na opravu kostela v Bratislavě. Darovací smlouvu nám předložil. Můžeme mu v rámci ročního zúčtování za rok 2016 uplatnit tento dar a v případě, že ano, tak v jaké výši?

Podle § 38g odst. 2 je povinen podat daňové přiznání poplatník, který uplatňuje bezúplatné plnění poskytnuté do zahraničí za podmínek stanovených v § 15 odst. 1. Tzn., že tento zaměstnanec si může bezúplatné plnění poskytnuté do zahraničí uplatnit, ale pouze v rámci svého daňového přiznání. Pro přepočet použije jednotný kurz uvedený v pokynu GFŘ D-31, který je přílohou tohoto čísla

Musí podat daňové přiznání poživatel starobního důchodu, který u nás pracoval v měsících duben až září na dohodu o provedení práce s odměnou 10000 Kč a neměl podepsané prohlášení k dani? Sráželi jsme u něho srážkovou daň 1500 Kč měsíčně (celkem byla daň 9000 Kč) a po skončení této dohody již nikde jinde nepracoval.

Tento zaměstnanec není povinen za rok 2016 podat daňové přiznání, protože sražením srážkové daně je jeho daňová povinnost splněna. Ale vzhledem k tomu, že neměl v průběhu roku nikde podepsané Prohlášení k dani, bylo by pro něho výhodné, aby jej buď dodatečně podepsal u svého bývalého (posledního) plátce příjmů, nebo aby si sám podal po skončení roku daňové přiznání a využil v něm možnosti „překlasifikace“ srážkové daně na zálohovou. Zaměstnanci by se po podání daňového přiznání vrátilo celých 9000 Kč.

Zaměstnanci byla dne 13. ledna 2017 vyplacena Českou pojišťovnou náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 1848 Kč za pracovní úraz, který se stal v říjnu 2016. Můžeme v tomto případě provést za rok 2016 roční zúčtování záloh?

Podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů se příjmy ze závislé činnosti (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Vzhledem k tomu, že náhrada za ztrátu na výdělku je také považována za příjem ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 písm. d) ZDP), a byla z ní sražena zálohová daň, musí si zaměstnanec sám podat za rok 2016 daňové přiznání, protože měl více plátců současně. Z náhrady za ztrátu na výdělku již od roku 2014 nelze uplatnit srážkovou daň.

Nastoupil u nás zaměstnanec, kterému jeho předchozí zaměstnavatel nevyplatil odstupné při skončení pracovního poměru. Od Úřadu práce obdržel tzv. kompenzaci odstupného. Je možné u tohoto zaměstnance provést roční zúčtování záloh v případě, že mu byla vyplacena Úřadem práce kompenzace odstupného?

Kompenzace za nevyplacené odstupné vyplácená podle § 44b zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti je plněním z uplatňování státní politiky zaměstnanosti. Kompenzace odstupného je jako nástroj státní politiky zaměstnanosti příjmem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP a zaměstnanci je možné při splnění ostatních podmínek provést roční zúčtování záloh.

Zaměstnanec, který pobírá invalidní důchod prvního stupně, neplatil v průběhu roku 2016 žádnou daň (uplatnila se sleva na poplatníka a na invaliditu). Nyní nás chce požádat o provedení ročního zúčtování a chtěl by si uplatnit nezdanitelnou částku z titulu poskytnutí daru ve výši 2500 Kč a vlastní platby zaplacené na životní pojištění ve výši 3000 Kč. Můžeme u něho provést roční zúčtování?

Roční zúčtování sice provést můžete, ale zaměstnanci není co vrátit, protože neplatil žádnou daň… V tomto případě by bylo lepší, kdyby zaměstnanec o roční zúčtování nepožádal a jeho daňová povinnost by byla splněna srážením záloh.