2/ JUDIKÁT K PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY Z ODSTUPNÉHO
Od roku 2007 je třeba provádět srážky ze mzdy i z vyplaceného odstupného při skončení pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) ZP. V případě, že bylo odstupné vyplaceno podle § 67 odst. 4 ZP po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu najednou, docházelo k situaci, že zaměstnanci zůstala pouze nezabavitelná částka a jedna nebo dvě třetiny zbytku čisté mzdy. Zbývající část, která přesahovala plně zabavitelnou část, podléhala srážce ze mzdy. Zaměstnanci, kteří po skončení pracovního poměru odcházeli na Úřad práce, se dostali někdy do neřešitelných finančních problémů, protože jim nebyla po dobu, za kterou obdrželi odstupné, poskytována podpora v nezaměstnanosti. My jsme v těchto případech doporučovali oslovit exekutora, aby umožnil postup podle § 286 OSŘ, tj. aby odstupné bylo považováno za mzdu za několik měsíců najednou. Někteří exekutoři na tento postup přistoupili a zaměstnavatel tak uplatnil nezabavitelné částky z vyplaceného odstupného v každém měsíci podle výše vyplaceného odstupného (jedno, dvou, troj, nebo vícenásobku průměrného výdělku). Pokud exekutor tento postup nepovolil, zaměstnavatel provedl srážku ze mzdy z celého odstupného a zaměstnanci zbyla jen nezabavitelná částka a jedna nebo dvě třetinu zbytku čisté mzdy. Jeden zaměstnanec s tímto postupem nesouhlasil a dal celou záležitost v roce 2012 k soudu. Soudní řízení se „vleklo“ a až v roce 2016 rozhodl Nejvyšší soud ČR.
Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 853/2016, ze dne 1. 12. 2016, určil takto: „K odstupnému poskytovanému jednorázově při skončení pracovního poměru je při výkonu rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy třeba přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnutého najednou (předem) a srážky – obdobně jako při výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou - vypočítat za každý měsíc období určeného podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, zvláště. Znamená to, že základní nepostižitelná částka se od odstupného neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje. Uvedený postup při výpočtu srážek z odstupného se uplatní nejen v případě, že zaměstnanci, kterému bylo při skončení pracovního poměru poskytnuto odstupné, se nepodaří nalézt nové zaměstnání, ale i tehdy, jestliže zaměstnanec po rozvázání pracovního poměru nastoupí do práce k jinému zaměstnavateli. V takovém případě se v době určené podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, postupuje tak, jako by šlo o několik mezd (ust. § 302 odst. 1 občanského soudního řádu); byla-li proto základní nepostižitelná částka odečtena od odstupného (tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje), neodečte se již od mzdy příslušející zaměstnanci za odpovídající počet měsíců u nového zaměstnavatele.“
Vzhledem k tomu, že se jedná o novinku v oblasti srážek ze mzdy a žádní „vykladači“ ji ještě nezaznamenali, pokusili jsme se uvést náš názor, jaký by mohl být postup zaměstnavatele při výplatě odstupného.
Z uvedeného rozsudku vyplývají pro plátce mzdy (tj. pro zaměstnavatele) dvě nové povinnosti
provést výpočet srážek ze mzdy obdobně, jako při výplatě mzdy za více měsíců najednou,
oznámit novému zaměstnavateli, že byly nezdanitelné částky uplatněny za počet měsíců podle výše odstupného.
Ad a) Výpočet srážek ze mzdy by se podle našeho názoru provedl takto:
Předpokládáme, že zaměstnanec má v měsíci výplaty odstupného ještě mzdu za poslední měsíc výkonu práce.
V tomto případě by se vypočetla čistá mzda za tento měsíc a provedla by se klasicky srážka ze mzdy.
Potom by se provedl výpočet čisté mzdy za tento měsíc včetně vyplaceného odstupného.
Od takto vypočtené čisté mzdy by se odečetla čistá mzda za běžný měsíc bez odstupného (výpočet bod 1).
Výsledkem by měla být čistá mzda z odstupného, ta by se vydělila počtem měsíců, za které bylo vyplaceno odstupné (1, 2, 3 nebo i více měsíců, pokud bylo odstupné zvýšeno) a zaokrouhlila by se na celé koruny směrem dolu. Tím bychom získali čistou mzdu z odstupného za jeden měsíc.
Od takto vypočtené čisté mzdy z odstupného za jeden měsíc bychom odečetli základní nepostižitelnou částku a zbytek čisté mzdy bychom porovnali s plně zabavitelnou částkou (9232 Kč) a potom srazili ještě jednu nebo dvě třetiny podle toho, zda se jedná o přednostní nebo nepřednostní pohledávku. Částku, která nám vyjde ke sražení bychom vynásobili počtem měsíců, za které se poskytlo odstupné.
K částce sražené z odstupného by se připočetla ještě částka sražená z běžné mzdy za poslední měsíc (bod 1) a odeslalo by se to tomu, kdo nařídil výkon rozhodnutí.
Pokud by zaměstnanec neměl v posledním měsíci mzdu (např. z důvodu, že byl v pracovní neschopnosti), provedl by se výpočet podle bodů 2, 4 a 5.
Příklad: Zaměstnanec, který je sám a má přednostní pohledávku, měl za měsíc duben 2017 čistou mzdu 15000 Kč a bylo mu vyplaceno odstupné za tři měsíce v čisté výši 50000 Kč. Kolik u něho bude činit srážka ze mzdy za měsíc duben? Ze mzdy za duben se srazí 5896 Kč (15000-6155=8845, 1/3 z 8845=2948). Z odstupného se srazí 50000:3=16666, 16666-6155=10511, plně 10511-9232=1279 plus 2x3077=6154, tj. celkem 7433 Kč (1279+6154) z jednoho odstupného. Celkem se za duben srazí 28195 Kč (5896 + (3x7433). V tomto případě zůstane zaměstnanci 36805 Kč. V případě postupu bez rozpočtu do jednotlivých měsíců by mu zůstalo pouze 9233 Kč…
Proč nelze postupovat tak, že se sečte mzda za poslední měsíc s odstupným a nedělí se to počtem měsíců, za které obdržel odstupné zvýšeným o 1 měsíc? Je to z toho důvodu, že odstupné se vypočítává z průměrného výdělku, který může podstatně vyšší než běžná mzda a výsledné srážky by mohly být nižší…
Ad b) Povinnost oznámit novému zaměstnavateli, že byly uplatněny nezabavitelné částky za … měsíců (podle počtu odstupného) sice z žádného předpisu nevyplývá, ale vzhledem k tomu, že srážky ze mzdy jsou vždy „ostře sledované“ ze strany exekutorů, doporučujeme tento údaj uvést na potvrzení o zaměstnání (§ 313 ZP) u údajů o srážkách ze mzdy.
