Démonia Praha | Ekonomické poradenství

Při provádění ročního zúčtování za rok 2017 budeme opět pracovat se „superhrubou mzdou“ a jednotnou daní 15%. Pro výpočet daně je nový tiskopis „VÝPOČET DANĚ A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ… za rok 2017“ – VZOR č. 22.

U KOHO JE MOŽNÉ PROVÉST ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ?

V případě, že měl některý poplatník příjmy od dalšího plátce a nejednalo se o dohodu o provedení práce do 10000 Kč, musela být vždy sražena zálohová daň a on si musí po skončení roku podat daňové přiznání. Z tohoto důvodu bude i za rok 2017 podávat daňové přiznání spousta poplatníků (např. člen volební komise apod.) …

Poplatník, kterému byly vyplaceny příjmy za předchozí období, tj. po 31. 1., musí podat vždy daňové přiznání.

Mezi ostatní příjmy patří hlavně příjmy z podnikání, z pronájmu, ale i ostatní příjmy uvedené v § 10 (mezi ně patří např. důchody nad 396000 Kč ročně (tj. nad 36násobek minimální mzdy 11000 Kč), dodanění životního pojištění nebo penzijního připojištění).
Za rok 2017 se opět neuplatní zdanění veškerých důchodů podle § 4 odst. 3 v případě, že příjmy poživatele důchodu podle § 6, a dílčích základů podle 7 a 9 přesáhnou za zdaňovací období 840000 Kč. Zrušeno nálezem Ústavního soudu zveřejněným ve Sbírce zákonů pod číslem 271/2016 Sb.
V rámci § 10 se dále můžeme setkat s příjmy podle odst. 1 písm. a), které jsou do 30000 Kč od daně osvobozeny – sem patří např. příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem. (Příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, které jsou zde rovněž uvedeny, jsou podle Sdělení GFŘ považovány za příjmy podle § 7 a osvobození se na ně nevztahuje – Sdělení je v příloze tohoto čísla).
Pro posouzení, zda nebyla překročena hranice 6000 Kč, se berou veškeré příjmy podle §§ 7 až 10 nesnížené o výdaje.
POZOR: pokud bude poplatník podávat daňové přiznání z jiného důvodu, zahrnou se do zdanitelných příjmů veškeré příjmy, a to i v případě, že by byly nižší než 6000 Kč!

- u poplatníka, který měl byť jen po část roku příjmy plynoucí ze zahraničí,

- u poplatníka, který obdržel po 31. 1. 2017 příjmy ze závislé činnosti, které se vztahují k příjmům zúčtovaným v jeho prospěch v předchozích letech, jenž se tenkrát nepovažovaly za jeho příjmy, protože mu nebyly vyplaceny,

- u poplatníka, u kterého musí být uplatněno solidární zvýšení daně, tj. jeho roční příjmy jsou vyšší než 1355136 Kč (§ 38g odst. 4). Za rok 2017 nemusí ale podávat daňové přiznání ti poplatníci, u kterých bylo uplatněno solidární zvýšení daně u záloh (překročili v některém měsíci příjem 112928 Kč), pokud jejich roční příjmy nedosáhnou částky pro solidární zvýšení roční daně (tj. 1355136 Kč),

- u daňového rezidenta členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, který chce uplatnit slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) (manželka, invalidity a sleva za umístění), daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c nebo nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 až 8. Prokázání příjmů plynoucích mu ze zahraničí musí na FÚ prokázat potvrzením zahraničního správce daně,

- u poplatníka, který poskytl dar do jiného státu EU – musí vždy podat daňové přiznání (§ 38g odst. 2),

- u poplatníka, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. Např. pokud zaměstnavatel přispíval na soukromé životní pojištění a zaměstnanec si od srpna 2017 změnil pojistku tak, že opět umožňuje předčasné výběry, musí zaměstnanec podat za rok 2017 daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést částky, které mu zaměstnavatel přispíval v roce 2015, 2016 a za měsíce leden až červenec 2017. Částky příspěvků za rok 2017 se uvedou na ř. 15 Potvrzení o zdanitelných příjmech a částky příspěvků za rok 2015 a 2016 by si měl zaměstnanec vyžádat od zaměstnavatele.
Tím, že se bude jednat o příjem podle § 6, tak se uvede i částka, která je nižší než 6000 Kč. Hranice 6000 Kč se vztahuje k příjmům podle §§ 7 až 10,
- u poplatníka, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b),

- u poplatníka, který zemřel. Podle § 239b daňového řádu musí podat daňové přiznání za zemřelého osoba spravující pozůstalost, a to do 3 měsíců ode dne smrti (za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti) a do 30 dnů ode skončení řízení o pozůstalosti (za část zdaňovacího období, která uplynula od úmrtí do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti).

Ve všech těchto případech nelze roční zúčtování provést a musí být podáno daňové přiznání…

CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE U NĚHO MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?

Žádat bude vždy svého posledního plátce ve zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.
Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na daň, nic dalšího se neprovádí. Pokud ovšem není z nějakého důvodu sám povinen podat daňové přiznání…

Kromě toho může předložit doklady pro uplatnění nezdanitelných částek a slevy za umístění.

Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění musí být na vzoru č. 25. Starší vzory nejde za rok 2017 použít, protože neobsahují členění dodatečně vyplacených mezd a nové povinné údaje o příspěvcích zaměstnavatele na životní pojištění, o počtu vyživovaných dětí a jejich pořadí.

Pokud Prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, může se u něho rovněž roční zúčtování provést. Jestliže by poplatník prohlášení zpětně podepsal i za měsíce, kdy měl příjem z dohody o provedení práce do 10000 Kč, zdaněný 15% srážkovou daní, bude třeba provést opravu ze srážkové daně na zálohovou.
POZOR: zde by bylo výhodnější mu doporučit podání daňového přiznání za rok 2017, kde by se mu srážková daň překlasifikovala na zálohovou. Zpětný podpis prohlášení není možný u předchozího plátce, ale jen u plátce, kde je v pracovním poměru ke konci zdaňovacího období.

JAKÝ BUDE POSTUP VÝPOČTU ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ?

I/ Zjistíme základ daně u poplatníka

Základ daně se zjistí tak, že se vezme součet zdanitelných příjmů vyplacených nebo obdržených do 31. ledna 2018 za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2017 od všech postupných plátců (uvede se na řádku 1. „Výpočtu daně“). Tyto příjmy se navýší o součet „povinného pojistného“ (tj. 25% pojistné na SZ a 9% pojistné na VZP) za jednotlivé měsíce roku 2017 (uvede se na řádku 2. Výpočtu). Součet údajů na řádce 1 a na řádce 2 je základ daně od všech plátců (uvede se na řádku 3.).

II/ Od základu daně se odečtou nezdanitelné částky ze základu daně, kterými jsou:

NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ (§ 15)

Např. hrubý příjem zaměstnance je 200000 Kč a základ daně je 268000 Kč. 15% se bude počítat z této částky a je možno uznat dar až do výše 40200 Kč.
Pro uznání daru musí být splněny tyto podmínky:

Pokud je dar 1000 Kč a vyšší, nemusí se podmínka 2% ze základu daně sledovat.

Maximální výše uplatnitelných úroků je 300 tis. Kč za rok ze všech úvěrů v rámci domácnosti. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit 1/12 této max. částky za každý měsíc placení úroků. Např. úroky placeny pouze 8 měsíců, maximální částka odpočtu úroků by byla v tomto případě 200 tis. Kč (25000x8).

Od roku 2017 budou penzijní společnosti potvrzovat součet měsíčních příspěvků poplatníka, které překračují výši, od které náleží maximální státní příspěvek (tj. to, co je nad 1000 Kč měsíčně). Aby si mohl odečíst celých 24000 Kč, musel zaměstnanec zaplatit za rok 2017 částku 36000 Kč.
V případě, že zaměstnanec přešel v průběhu roku z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření, sečtou se potvrzené částky od obou institucí, maximálně lze odečíst i v tomto případě částku 24000 Kč
POZOR: roční zúčtování za rok 2017 ale nelze provést u zaměstnance, který v letech 2007 až 2016 uplatňoval odpočty nezdanitelné částky na penzijní připojištění (v součtu vyšší než 6000 Kč) a v roce 2017 smlouvu zrušil a nechal si vyplatit odbytné (tj. nesplnil smluvní podmínky). Tento zaměstnanec musí podat daňové přiznání za rok 2017 a v něm jako příjem podle § 10 uvést částku, kterou si odečetl v letech 2007 až 2016. Pokud by nebyla částka odpočtů v součtu vyšší než 6000 Kč, může se u něho roční zúčtování provést.

Maximální částka, kterou lze odečíst na soukromé životní pojištění činí 24000 Kč, a to i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Od roku 2015 musí smlouvy na soukromé životní pojištění nově splňovat podmínku, že není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (předčasné výběry). Ten, kdo si po 1. 1. 2015 nezměnil pojistnou smlouvu tak, aby neumožňovala předčasné výběry, ale ani ji nezrušil, nedostává již od pojišťovny potvrzení o zaplaceném pojistném. Toto samo o sobě ještě nevede k povinnosti dodanit odpočty v minulých letech, protože smlouva (pojistka) nebyla zrušena a nebylo vyplaceno pojistné plnění.
K dodanění uplatněných odpočtů v minulých letech by se muselo přistoupit vždy v případě předčasného ukončení smlouvy v roce 2017 při nesplnění podmínek (60 a 60…). Zde by musel zaměstnanec podat daňové přiznání, a pokud by odpočty nezdanitelných částek z tohoto titulu činily v letech 2007 až 2016 v součtu více než 6000 Kč, tak je uvést jako příjem podle § 10 ZDP. Toto by neplatilo v případě, že nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude přímo převedena na novou smlouvu životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění odpočtu.
Pojišťovny, které můžou uzavírat toto pojištění, jsou nejen ty, jenž působí na území ČR, ale i „jiné pojišťovny usazené na území členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru“. Z toho vyplývá, že zaměstnanec může předložit smlouvu na životní pojištění uzavřenou v jiném státě EU s pojišťovnou, která v ČR vůbec nepodniká. Zde je potřeba upozornit, že smlouva musí být přeložena do českého jazyka, protože úředním jazykem je čeština (§ 76 DŘ). Pro přepočet pojištění v cizí měně se za rok 2017 použije jednotný kurz, který je uvedený v pokynu GFŘ D-36 (je přílohou tohoto čísla).
POZOR: pojišťovny by měly již od roku 2015 vystavovat potvrzení o zaplaceném pojistném podle „vzoru“, který byl uveden ve Finančním zpravodaji č. 5/2015 (Sdělení GFŘ k uplatňování pojistného…). V tomto sdělení se rovněž uvádí, že „Potvrzení splňuje podmínky § 38l odst. 1 písm. i) i v případě, že je poplatníkovi doručeno elektronicky a neobsahuje originál razítka a podpisu oprávněné osoby, pokud lze z předložené písemnosti vyvodit, že bylo vyhotoveno pojišťovnou pro konkrétního poplatníka – klienta pojišťovny.“

odečtou se částky zaplacených členských příspěvků do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 Kč.
Zde se opět budou porovnávat příspěvky sražené ze mzdy XII/2016 až XI/2017 se zdanitelnými příjmy roku 2017.

Maximálně lze odečíst úhrady ve výši 10000 Kč, u osob se zdravotním postižením 13000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením 15000 Kč. Tyto odpočty lze uplatnit, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo si je poplatník s příjmy podle § 7 neuplatnil jako výdaj. Prokázat nárok na odpočet musí poplatník potvrzením instituce oprávněné ověřovat a uznávat výsledky tohoto dalšího vzdělávání (zákon 179/2006 Sb.).
Na stránkách www.narodnikvalifikace.cz jsou obory, na co se je možno se dále vzdělávat a toto další vzdělávání je potom ověřováno zkušební komisí, které se platí částky, které lze potom odečítat.

Všechny nezdanitelné částky si bude moci uplatnit daňový rezident členského státu EU nebo státu tvořícího EHP pouze v rámci daňového přiznání, pokud prokáže, že 90% všech jeho příjmů je z území ČR (§ 15 odst. 9). Od roku 2014 je třeba doložit výši příjmů v zahraničí potvrzením zahraničního správce daně!

III/ Po odpočtu těchto nezdanitelných částek získáme tzv. „základ daně snížený o nezdanitelné částky“, který se zaokrouhlí na celé stovky směrem dolů.

IV/ Ze základu daně sníženého o nezdanitelné částky a zaokrouhleného na celé stovky směrem dolů se vypočte daň z příjmů 15%.

Slevy na dani podle § 35ba ZDP:	2017	2017 krácení za měsíce, kdy nebyly splněny podm. na začátku měsíce
- základní sleva u poplatníka - u starobního důchodce	24 840 Kč 24 840 Kč	uplatní se vždy celá uplatní se vždy celá
- na druhého z manželů - (na držitele průkazu ZTP/P)	24 840 Kč (49 680 Kč)	2070 Kč 4140 Kč
- na invaliditu 1. nebo 2. stupně	2 520 Kč	210 Kč
- na invaliditu 3. stupně	5 040 Kč	420 Kč
- na průkaz ZTP/P	16 140 Kč	1345 Kč
- na studium	4 020 Kč	335 Kč
- sleva za umístění dítěte	11 000 Kč	náleží i pokud dítě umístěno část roku

ZÁKLADNÍ SLEVA NA POPLATNÍKA (24840 Kč)
V ročním zúčtování náleží vždy ve výši 24840 Kč, a to i u daňových nerezidentů s podepsaným Prohlášením k dani. V plné výši se uplatní tato sleva i u poplatníků, kteří neměli příjmy po celý rok 2017. U poživatelů starobního důchodu se rovněž uplatní celá sleva na poplatníka 24840 Kč.
SLEVA NA DRUHÉHO Z MANŽELŮ (24840 Kč a u manžela, který je držitelem průkazky ZTP/P 49680 Kč), tato částka se krátí za měsíce, kdy netrvalo manželství na začátku měsíce.
Sleva na druhého z manželů bude náležet, jestliže jeho vlastní příjem nepřekročí částku 68000 Kč. Do částky 68000 Kč patří celoroční příjmy, i když manželství netrvalo po celý kalendářní rok.
Do příjmů druhého z manželů se nezahrnují podle § 35ba odst. 1 písm. b) pouze dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4.
Podle Pokynu GFŘ D-22 se vlastními příjmy manžela/lky rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje vč. příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně nebo nejsou předmětem této daně. Mezi vlastní příjmy tudíž patří i důchody, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora v nezaměstnanosti apod., a to za období od 1. 1. do 31. 12. daného kal. roku (tj. za zdaňovací období). Tzn., že peněžitá pomoc v mateřství za měsíc prosinec 2016, která byla vyplacena v lednu 2017 se považuje za příjem manželky v roce 2017. Naopak nemocenské za XII/2017 vyplacené v I/2018 je již vlastním příjmem roku 2018.
Prokazování příjmu druhého z manželů se i nadále provádí čestným prohlášením poplatníka, tzn., že je třeba vepsat do „prohlášení k dani“, jméno, příjmení a rodné číslo manžela/lky a dobu, po kterou spolu žili v domácnosti (str. 4 prohlášení).

Ostatní slevy na dani (INVALIDITY A STUDIUM) se budou poskytovat za stejných podmínek jako v předchozích letech.
V případě, že byly podmínky splněny pouze po část kalendářního roku, náleží slevy podle § 35ba odst. 1 písm. c) až f) ve výši poměrné části roční slevy za měsíce, kdy byly podmínky splněny na začátku měsíce.
Např. invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně byl přiznán od 26. 7. 2017. Sleva na tuto invaliditu se poskytne za měsíce VIII. až XII., tj. ve výši 1050 Kč (210x5).
K uplatnění průkazů ZTP/P sděluje GFŘ, že budou i v roce 2017 akceptovat kromě zákonem stanoveného průkazu „ZTP/P“ i rozhodnutí vydaná Úřadem práce ČR o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „ZTP/P“.

Sleva za umístění dítěte (až do výše minimální mzdy – v roce 2017 je to 11000 Kč). Náleží až do výše zaplacených nákladů ve zdaňovacím období (max. 11000 Kč) i v případě, že dítě bylo umístěno jen po část roku.
V § 35bb odst. 6 ZDP je definováno předškolní zařízení takto:
a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a
c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou
1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo
2. mateřskou školou podle školského zákona.
Od roku 2016 již nelze uplatnit slevu za umístění v případech, kdy umístíme dítě v jakémkoliv zařízení pečujícím o děti předškolního věku, ale pouze v tzv. předškolním zařízení (splňujícím podmínky nastavené v § 35bb odst. 6 ZDP).

V rámci živnostenského zákona lze provozovat péči o děti předškolního věku:
v rámci živnosti vázané, kdy jde o „péči o dítě do tří let věku v denním režimu“, tj. může se jednat též o péči o dítě do 1, resp. do 2 let věku, např. chůva nebo jesle,
v rámci živnosti volné, kdy jde
o obor „72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“,
a také o obor „79. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“.
Podle doporučení GFŘ má zaměstnanec zaměstnavateli již v rámci ročního zúčtování záloh provedeného za rok 2017 prokázat, od kterého data se jedná o předškolní zařízení (resp. datum zápisu do školského rejtříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku živnostenského oprávnění), neboť tato informace má bezprostřední vliv na výši nároku poplatníka na slevu na dani za umístění dítěte. Tyto údaje budou sice povinné až od roku 2018, ale doporučujeme je vyžadovat již za rok 2017…

VI/ Po odpočtu veškerých řádně prokázaných slev na dani získáme daň po slevě (uvede se na řádce 20. „Výpočtu“ – musí být větší nebo rovna 0)

VII/ Daň po slevě porovnáme s úhrnem sražených záloh na daň uvedeným na řádce 21. „Výpočtu“

VIII/ Pokud je daň po slevě nižší než sražené zálohy, jedná se o přeplatek na dani, který se vrátí poplatníkovi, je-li tento přeplatek vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování se poplatníkovi nesráží. Rozdíl mezi daní po slevě a sraženými zálohami se uvede na řádku 22. „Výpočtu“. U zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na dítě, končí výpočet daně tímto řádkem. Pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, tak se naopak řádek 22. „Výpočtu“ nevyplňuje a pokračuje se ve výpočtu řádkami 23. až 31.

Příklady ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na děti:

Příklad č. 1. Zaměstnanec s příjmem 30000 Kč měsíčně u svého zaměstnavatele byl v letošním roce ještě členem volební komise, kde obdržel odměnu člena volební komise 1300 Kč, která podléhala zálohové dani 195 Kč. Tento zaměstnanec je povinen podat daňové přiznání, protože měl více plátců současně (§ 38g odst. 2 ZDP).

	zaměstnavatel č. 1 (30000)	zaměstnavatel č. 2 (1300)	do daňového přiznání
příjmy	360000	1300	361300
pojistné	122400	0	122400
základ daně	482400	1300	483700
daň celkem		195	72555
sleva na dani	-	-	24840
daň po slevě			47715
na dani zaplac.	47520	195	47715
přeplatek			0

Na tomto příkladu je vidět, jak moc chybělo v minulém roce znovuobnovení srážkové daně u nízkých příjmů z dalšího zaměstnání. Tento zaměstnanec musí podat daňové přiznání úplně zbytečně, protože odvedená daň z obou zaměstnání je úplně stejná jako celoroční daň. Pokud bude členem volební komise i při Prezidentských volbách v lednu 2018, bude jeho příjem daněn 15% srážkovou daní a nebude muset podávat daňové přiznání…

Příklad č. 2. Zaměstnanec s příjmem 13000 Kč měsíčně, který má nezdanitelnou částku z titulu dárcovství krevní plasmy ve výši 33000 Kč (11 odběrů) a kromě toho poskytl ještě další bezúplatné plnění (dar) sboru dobrovolných hasičů v obci na opravu hasičské stříkačky ve výši 4000 Kč.

Tomuto zaměstnanci nemůže být uplatněn dar v plné výši, tj. celých 37000 Kč, protože by byla překročena 15% hranice ze základu daně, která je 31356 Kč (209040x0,15). Vratka daně ve výši 4860 Kč u něho vznikla právě díky dárcovství krevní plasmy a daru pro hasiče.

Příklad č. 3. Zaměstnanec s příjmem 80000 Kč měsíčně dostal v srpnu 2017 roční odměnu za rok 2016 ve výši 600000 Kč a bylo u něho v tomto měsíci uplatněno solidární zvýšení daně u záloh. Základ daně pro solidární zvýšení daně u zálohy byl v srpnu 567072 Kč (680000-112928), tzn., že bylo na solidárním zvýšení sraženo 39696 Kč (567072x0,07). Příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6 jsou za rok 2017u tohoto zaměstnance ve výši 1560000 Kč (12x80000)+600000), což je více než 48násobek průměrné mzdy (1355136 Kč).

Tento zaměstnanec si bude muset po skončení roku podat daňové přiznání podle § 38g odst. 4 ZDP. Podáním daňového přiznání se ale tomuto zaměstnanci vrátí přeplatek na dani ve výši 25355 Kč, protože „roční solidární zvýšení daně“ činí pouze 14341 Kč, tj. 7% z rozdílu 1560000-1355136=204864 Kč.
Poznámka: v platnosti i nadále zůstává to, že pokud bylo u poplatníka uplatněno pouze solidární zvýšení daně u záloh a jeho roční příjmy zahrnované do dílčího základu daně nepřekročí za rok 48násobek průměrné mzdy (1355136 Kč), tak nemusí poplatník podávat daňové přiznání, ale může se u něho provést roční zúčtování záloh.

IX/ U Zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na dítě se pokračuje ve výpočtu takto:
DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ
činí 13404 Kč na první dítě, 19404 Kč na druhé dítě a 24204 Kč na třetí a každé další dítě (u dítěte s průkazkou ZTP/P se tyto částky zvyšují na dvojnásobek podle toho, na které místo je dítě zařazeno). Daňové zvýhodnění se může poskytnout formou slevy na dani (až do výše daňové povinnosti) nebo formou daňového bonusu, který může činit maximálně 60300 Kč. Nárok na daňový bonus vzniká zaměstnanci při ročním příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy, platné k 1. 1. zdaňovacího období, která byla ve výši 11000 Kč. Tzn., že nárok na roční daňový bonus vznikne u příjmu 66000 Kč nebo vyšším. Do příjmů pro posouzení dodržení této hranice se zahrnují i nadále příjmy podle §§ 6 až 9 ZDP.
Posouzení, zda se jedná o vyživované dítě, je třeba provést podle § 35c odst. 6 ZDP. Podrobný výklad najdete v brožuře „Abecedník“, oddíl 5. a 8.

Vlastní porovnání nároku na daňové zvýhodnění se slevami na dani a daňovými bonusy je uvedeno v následujících příkladech

Díky tomu, že již od 1. 1. 2015 došlo k diferenciaci výše daňového zvýhodnění na jednotlivé děti, bude třeba u těchto zaměstnanců zjistit nejprve celkový nárok na daňové zvýhodnění za rok 2017 a tento údaj přenést na řádku 23. Výpočtu daně. Při výpočtu daňového zvýhodnění se bude vycházet z částek, které jsou uvedeny výše, i když v průběhu roku se za měsíce leden až červen uplatňovala nižší výše měsíčního daňového zvýhodnění. Pokud bylo dítě uplatňováno pouze po část zdaňovacího období bude se při výpočtu vycházet ze zvýšené 1/12 daňového zvýhodnění. Např. dítě ukončilo studium SŠ v měsíci srpnu a jednalo se o dítě, které bylo druhé v pořadí. Daňové zvýhodnění na toto dítě bude 12936 Kč (1617x8), i když v měsících lednu až červnu bylo poskytováno v částce 1417Kč měsíčně.
V této souvislosti se ale můžeme setkat i s velmi jednoduchými případy, např. pokud zaměstnanec pracoval u jednoho zaměstnavatele po celý rok a uplatňoval např. 2 děti. Zde bude náležet daňové zvýhodnění ve výši 32808 Kč, tj. součet 13404 Kč na první dítě a 19404 Kč na druhé dítě...
Nebo pokud zaměstnanec pracoval rovněž po celý rok u jednoho zaměstnavatele a v průběhu roku se mu změnil počet vyživovaných dětí – např. uplatňoval 3 děti a od 1. 9. 2017 přestalo jedno ze zletilých dětí studovat. I v tomto případě bude výpočet daňového zvýhodnění jednoduchý a provede jej pravděpodobně sám software – daňové zvýhodnění bude náležet na první dítě 13404 Kč, na druhé dítě 19404 Kč a na třetí dítě 16136 Kč (2017x8), takže celkem 48944 Kč. Zde platí zásada, že pokud se sníží počet vyživovaných dětí, tak vypadne vždy daňové zvýhodnění na dítě s nejvyšším zvýhodněním, i když bylo uvedeno třeba i na prvním místě!
Obdobně jednoduše se bude postupovat i v případě, že se počet dětí v průběhu roku zaměstnanci u téhož zaměstnavatele zvýšil (dítě se narodilo nebo začalo studovat apod.).
Složitější situace ale nastanou v případě, že např. zaměstnanec měnil zaměstnání, byl po část roku na Úřadu práce nebo si poplatníci měnili děti mezi sebou v průběhu kalendářního roku. Zde bude třeba sledovat, jak dlouho bylo dítě vyživovanou osobou u daného poplatníka a podle toho správně stanovit daňové zvýhodnění.

Příklady ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na děti:

Příklad č. 4. Zaměstnankyně s 2 dětmi měla v roce 2017 dva pracovní poměry, jeden na 5000 Kč měsíčně a druhý na 3000 Kč měsíčně. Podepsané prohlášení k dani měla pouze u prvního zaměstnavatele. První zaměstnavatel jí nesrážel žádnou daň, protože měla podepsané prohlášení k dani a uplatnila se sleva na poplatníka, ale daňový bonus ji nevyplácel, protože v jednotlivých měsících nedosáhla poloviny minimální mzdy (5500 Kč). Druhý zaměstnavatel jí srážel zálohovou daň 15%. Kromě toho měla v průběhu roku jednu dohodu o provedení práce na 5000 Kč, která byla zdaněna 15% srážkovou daní. Tato zaměstnankyně si musí podat za rok 2017 daňové přiznání ze zákona (§ 38g odst. 2 – má více plátců současně). V jejím případě bude výhodné, aby si do daňového přiznání zahrnula i příjem z dohody o provedení práce daněný srážkovou daní.

Této zaměstnankyni se vrátí v daňovém přiznání částka 40938 Kč. Tento příklad ukazuje, že se zaměstnankyni s více nižšími příjmy vrátí, jak zálohová daň uplatněná u druhého zaměstnavatele, tak srážková daň z dohody o provedení práce, a ještě jí bude vyplacen daňový bonus, protože za rok 2017 splní podmínku 6násobku minimální mzdy (tj. 6x11000=66000 Kč).

Příklad č. 5. matka se 2 dětmi nastoupila po rodičovské dovolené a pracovala od měsíce srpna na zkrácený úvazek s měsíčním příjmem 11000 Kč. V měsících srpen až prosinec jí byly vypláceny daňové bonusy ve výši 2584 Kč, protože splnila podmínku dosažení alespoň poloviny minimální mzdy. Po skončení roku si požádala o provedení ročního zúčtování. Výpočet ročního zúčtování u ní bude vypadat takto:

20.	Daň po slevě na dani (částka musí být větší nebo rovna 0)	0
21.	Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani)	0
23.	Daňové zvýhodnění – nárok celkem	32 808
24.	Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani	0
25.	Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)	0
26.	Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)	0
27.	Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)	0
28.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů – vyplacené měsíční bonusy	12 920
29.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň. bonusu ř.25-28)	Nevybere se
30.	Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)	0
31.	Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu	0 0

Vzhledem k tomu, že tato zaměstnankyně nedosáhla v roce 2017 šestinásobku minimální mzdy (11000x6=66000 Kč), ale pouze 55000 Kč, nemá nárok na roční daňový bonus, ale nárok na měsíční daňové bonusy v měsících srpnu až prosinci neztrácí, protože v jednotlivých měsících jejich výplaty splnila podmínku alespoň poloviny minimální mzdy (5500 Kč).
Poznámka: pokud by tato zaměstnankyně měla ještě další příjem od jiného zaměstnavatele daněný zálohovou daní (nebo i srážkovou daní), musela by si sama podat daňové přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP). Jestliže by příjmy v úhrnu od více plátců dosáhly alespoň 66000 Kč, vznikl by ji nárok na daňový bonus za celý rok 2017!
Pokud by ale byla např. jen členkou volební komise při říjnových volbách do poslanecké sněmovny a obdržela odměnu 1300 Kč (daněnou zálohovou daní), musela by si rovněž podat daňové přiznání podle § 38g. odst. 2 ZDP. Jelikož její příjmy za rok 2017 ale nedosáhly 66000 Kč, musela by vrátit i vyplacené daňové bonusy za měsíce srpen až prosinec, protože na ně ztratila nárok! Nárok neztrácí pouze na daňové bonusy v rámci ročního zúčtování záloh (§ 38d odst. 6 poslední věta).

Příklad č. 6. Zaměstnanec s příjmem 25000 Kč měsíčně má dvě děti a v rámci ročního zúčtování si přinesl potvrzení penzijní společnosti, že zaplatil částku z titulu vlastní platby na penzijní připojištění ve výši 24000 Kč. Kromě toho přinesl potvrzení, že na školkovném zaplatil za každé dítě částku 13000 Kč. Daňový bonus v průběhu roku nepobíral a na zálohách na daň zaplatil 3852 Kč.

1.	Úhrn příjmů od všech plátců	300 000
2.	Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)	102 000
3.	Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)	402 000
6.	Nezdanitelná částka – penzijní připojištění	24 000
10.	Nezdanitelné částky celkem	24 000
11.	Základ daně snížený o nezdanitelné částky	378 000
12.	Vypočtená daň	56 700
13.	Sleva na poplatníka	24 840
18a	Sleva za umístění dítěte	22 000/1
19.	Slevy celkem	46 840
20.	Daň po slevě (částka musí být větší než 0)	9 860
21.	Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)	3 852
23.	Daňové zvýhodnění – nárok celkem (13404+19404)	32 808
24.	Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani	9 860
25.	Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)	22 948
26.	Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)	0
27.	Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)	3 852
28.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů – vyplacené měsíční bonusy	0
29.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň.bonusu ř.25-28	22 948
30.	Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)	26 800
31.	Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu	3 852 22 948

/1 zde je dána maximální výše slevy za umístění na jedno dítě 11000 Kč
Tomuto zaměstnanci bude vrácen doplatek ze zúčtování ve výši 26800 Kč, který se skládá z přeplatku na dani 3852 Kč a doplatku na daňovém bonusu ve výši 22948 Kč. Přeplatek vznikl jednak díky uplatnění nezdanitelné částky na penzijní připojištění (3600), dále uplatněním slevy za umístění (22000) a dále díky uplatnění daňového zvýhodnění na druhé dítě o 200 Kč vyššího za měsíce leden až červen (1200). Částka přeplatku na dani by se zahrnula do příjmů pro zjištění nároku na dávky SSP, doplatek na daňovém bonusu nikoliv.

Příklad č. 7. Zaměstnanec s příjmem 30000 Kč měsíčně má 4 děti. Manželka nepracuje z titulu rodičovské dovolené s nejmladším dítětem. Na zálohách na daň zaplatil v měsících leden až duben pouze 436 Kč. Daňové bonusy byly vyplaceny v měsících květen až prosinec ve výši 2328 Kč. Po skončení roku si přinesl potvrzení od zařízení péče o děti předškolního věku, že zaplatil za umístění 2 dětí částku ve výši 18000 Kč (2x9000) Výpočet ročního zúčtování by u něho vypadal takto:

1.	Úhrn příjmů od všech plátců	384 000
2.	Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)	130 560
3.	Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)	514 560
11.	Základ daně snížený o nezdanitelné částky	514 560
12.	Vypočtená daň	77 175
13.	Sleva na poplatníka	24 840
14.	Sleva na manželku	24 840
18a	Sleva za umístění dítěte	18 000
19.	Slevy na dani celkem	67 680
20.	Daň po slevě (částka musí být větší než 0)	9 495
21.	Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)	0
23.	Daňové zvýhodnění – nárok celkem (13404+19404+24204+24204)	81 216
24.	Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani	9 495
25.	Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)	60 300/1
26.	Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)	0
27.	Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)	0
28.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů – vyplacené měsíční bonusy	24 036
29.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň.bonusu ř.25-28	36 264
30.	Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)	36 264
31.	Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu	0 36 264

/1 na řádce 25 se může uvést pouze maximální výše ročního daňového bonusu Kč, i když rozdíl mezi ř. 23. a ř. 24. činí 71721 Kč. Rozdíl je 11421 Kč, o které zaměstnanec přišel díky stropu bonusu...
Tomuto zaměstnanci se poskytne doplatek ze zúčtování ve výši 36264 Kč, který se skládá pouze z doplatku na daňovém bonusu ve výši 36264 Kč. Tato částka je sice vysoká, ale mohla by být ještě vyšší, protože pokud by manželka pracovala (třeba i za minimální mzdu), tak by si uplatnila některé z dětí a část daňového bonusu ve výši 11421 Kč by nepropadla…

Příklad č. 8 Zaměstnanec pracoval od měsíce ledna do dubna 2017 s příjmem 15000 Kč měsíčně a uplatňoval si daňové zvýhodnění na 2 děti (1117+1417 Kč). V měsíci květnu skončil zaměstnání a od té doby je na Úřadu práce. Od měsíce května uplatňuje daňové zvýhodnění jeho manželka. Zaměstnanec si chce u nás požádat o roční zúčtování záloh a uplatnit si daňové zvýhodnění na děti za měsíce leden až duben. Můžeme mu zvýšit daňové zvýhodnění na druhé dítě, když nedosáhl šestinásobku minimální mzdy?

Tomuto zaměstnanci se může provést roční zúčtování záloh, ale protože nedosáhl 6násobku minimální mzdy, nelze mu zvýšit daňové zvýhodnění na druhé dítě o 200 Kč. Řešením této situace by bylo, kdyby si on i manželka podali za rok 2017 daňové přiznání, kde on by si neuplatnil děti vůbec a manželka by si je uplatnila za celý rok. Předpokládáme, že manželka má dostatečné příjmy (nad 6násobek minimální mzdy) a tudíž by se u ní uplatnilo daňové zvýhodnění na druhé dítě ve zvýšené částce 1617 Kč, a to za celý rok 2017.

XI/ Vrácení daně
V případě, že na řádce 22 bude přeplatek na dani vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2018. Pokud je doplatek ze zúčtování na ř. 30 vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi rovněž nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2018. O vrácený přeplatek si sníží plátce daně nejbližší odvody záloh nebo může požádat o vrácení přeplatku podle § 155 zákona 280/2009 Sb., daňového řádu. Správce daně by měl přeplatek vrátit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti.
POZOR: vzhledem k tomu, že se zaměstnancům bude doplácet daňové zvýhodnění na druhé a třetí dítě za měsíce leden až červen (1200 resp. 1800 Kč), uplatní se zvýšené nezdanitelné částky na penzijní připojištění, na životní pojištění a za odběry krve (24000, 24000 a 3000 Kč) a vyšší sleva za umístění (11000 Kč), budou přeplatky na dani vyšší a může nastat situace, kdy bude vhodné požádat FÚ o jejich vrácení…
V případě, že vznikne nedoplatek na dani, tak se od poplatníka nevybere.

např. pokud víme, že náš zaměstnanec měl v průběhu roku ještě dalšího souběžného zaměstnavatele (např. byl členem volební komise nebo pobírá někde odměnu jako neuvolněný člen zastupitelstva) a musela mu být z tohoto příjmu sražena zálohová daň, je povinen si sám podat daňové přiznání, protože měl v tomto případě více plátců současně.

zde hlavně v případě, že zaměstnanec má při kombinaci souběhu zaměstnání s odlišným odvodem povinného pojistného. Pokud měl např. při podepsaném prohlášení k dani pracovní poměr zakládající účast na pojištění a zároveň u téhož zaměstnavatele po část roku dohodu o provedení práce do 10000 Kč, která nezakládá účast na pojištění.

zde by se muselo odvést solidární zvýšení daně, a to formou podání daňového přiznání. Kdy toto může nastat? – např. nastoupil k nám zaměstnanec, který měl u předchozího postupného zaměstnavatele vyšší příjmy a v součtu s příjmy u nás překročil částku 1355136 Kč.

Na daňové bonusy, které mu byly poskytnuty v měsících, kdy dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy, ale nárok neztrácí. Pokud by musel podat tento poplatník daňové přiznání, musí vrátit i řádně vyplacené daňové bonusy v jednotlivých měsících, jestliže nedosáhl celkového ročního příjmu alespoň 66000 Kč.

Rezidenti státu EU nebo EHP by si mohli uplatnit nezdanitelné částky, slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) a g) a daňové zvýhodnění na dítě v rámci daňového přiznání, kde budou muset prokázat, že 90% jeho veškerých příjmů pochází z ČR. Zároveň musí předložit potvrzení zahraničního správce daně o výši příjmů ze zahraničí.

Díky jednotné dani 15% a zaokrouhlování na stovky směrem nahoru by nedoplatky na dani neměly vůbec vzniknout. Doporučujeme v případě nedoplatku na dani zkontrolovat výpočet záloh v průběhu roku a v případě, že zaměstnanec přecházel v průběhu kal. měsíce k jinému plátci se podívat, zda nebyla v tomto měsíci uplatněna sleva na poplatníka u obou postupných plátců.

Pokud jsou vyplněny v Potvrzení o zdanitelných příjmech řádky 4. nebo 5. není možné provést roční zúčtování záloh. Tito poplatníci si musí vždy podat daňové přiznání.

Pokud pojistnou smlouvu zrušil, musí si podat daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést od daně osvobozené příspěvky zaměstnavatele poskytnuté po 1. 1. 2015.

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ

U těchto zaměstnanců se provede roční zúčtování pouze ze skutečně vyplacených příjmů. Zde bude pravděpodobně vrácena vyšší částka formou přeplatku na dani, protože slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě se uplatní za celý rok. V roce, kdy jim budou tyto mzdy doplaceny, ale dojde k tomu, že jejich daňová povinnost bude naopak vyšší a z toho důvodu si musí vždy podat daňové přiznání.

Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR.
Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat (popř. by zde měl mít rodinu) a pokud měl příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny nezdanitelné částky podle § 15, slevy na dani podle § 35ba, které řádně prokáže a může uplatnit i daňové zvýhodnění na děti (§ 35c).
Cizinec, daňový rezident členského státu EU nebo EHP, pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla uplatnit pouze základní sleva na dani (24840 Kč) a sleva na dani na studenta (4020 Kč). Nezdanitelné částky si může uplatnit pouze v případě, že je 90% všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR, a to formou podání daňového přiznání. Za stejných podmínek by si mohl uplatnit slevu na manželku, na invalidity nebo slevu za umístění a daňové zvýhodnění na dítě. Výši příjmů ze zahraničí musí prokázat potvrzením zahraničního správce daně.
POZOR – při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem. Platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou v příloze tohoto čísla v elektronické podobě nebo na adrese http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv.
V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní slevy, případně částky na studium. Pokud chce uplatnit další slevy na dani, nezdanitelné částky nebo daňové zvýhodnění na dítě, doporučte mu podání daňového přiznání, kde by měl prokázat, že 90% jeho veškerých příjmů je z území ČR.

Zaměstnancům, kterým byla vyplacena náhrada za ztrátu na výdělku od Kooperativy nebo České pojišťovny nelze roční zúčtování za rok 2017 provést, protože tato náhrada podléhala zálohové dani bez ohledu na to, v jaké byla výši.

Zaměstnanec, který měl pouze příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, může vyplnit nový tiskopis 25 5405/D vzor č. 2 – Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti… Tento tiskopis má pouze 2 strany a budou jej moci použít všichni poplatníci, kteří měli pouze příjmy ze závislé činnosti podle § 6, a to i ti poplatníci, u kterých bylo uplatněno solidární zvýšení daně, nebo ti, kteří si budou chtít překlasifikovat srážkovou daň z dohody o provedení práce, nebo i daňoví nerezidenti. Pro podání daňového přiznání za rok 2017 je ale možno použít i tiskopis 25 5405 nový vzor č. 24. Tento tiskopis budou muset podat všichni poplatníci, kteří měli některý z příjmů podle §§ 7 až 10 ZDP vyšší než 6000 Kč. Na řádku 69b byla doplněna sleva na evidenci tržeb podle § 35ba odst. 1 písm. h) ZDP. Jinak má toto daňové přiznání (vzor č. 24) i nadále 3 stálé přílohy. Pokud zaměstnanec zároveň podnikal, vyplní ještě přílohu č. 1. V případě, že měl příjmy z pronájmu (§ 9) nebo ostatní příjmy (§ 10), vyplní ještě přílohu č. 2. Při příjmech ze zahraničí se vyplní příloha č. 3 případně samostatný list k příloze č. 3.
Upozornění Generálního finančního ředitelství pro ty, kteří podávají daňové přiznání a uplatňují nárok na daňové zvýhodnění, že povinnou přílohou k prokázání nároku na daňové zvýhodnění je „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění pro účely podání daňového přiznání“, zůstává v platnosti i pro podání daňového přiznání za rok 2017. Plátce uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňoval/neuplatňoval daňové zvýhodnění a v jaké výši. Tento tiskopis 25 5558 MFin 5558 vzor č. 2 je dostupný na webových stránkách http://www.financnisprava.cz.

DOTAZY K PROVÁDĚNÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ

Dne 10. ledna 2018 jsme odeslali na pojišťovnu Kooperativa výpočet výše náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti na našeho zaměstnance, který utrpěl pracovní úraz a byl v pracovní neschopnosti od 14. 12. do 22. 12. 2017. Můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování záloh za rok 2017, když nevíme, kdy pojišťovna Kooperativa pracovní úraz odškodní a v jaké výši?

Pokud pojišťovna vyplatí náhradu za ztrátu na výdělku do 31. ledna 2018, považuje se tento příjem za příjem roku 2017 (§ 5 odst. 4 ZDP) a zaměstnanec si bude muset podat daňové přiznání za rok 2017, protože příjmy vyplacené dalším plátcem podléhaly zálohové dani bez ohledu na výši těchto příjmů. Pokud by pojišťovna vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku až po 31. lednu 2018, bylo by možné (při splnění ostatních podmínek) zaměstnanci za rok 2017 provést roční zúčtování záloh, protože už by se jednalo o příjem roku 2018. Pokud by byla výše náhrady za ztrátu na výdělku vyplacená po 31. lednu 2018 do 2500 Kč včetně, podléhala by již srážkové dani (§ 6 odst. 4 písm. b) ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2018). Jestliže by byla náhrada vyšší než 2500 Kč, podléhala by zálohové dani a zaměstnanec by si musel podat daňové přiznání za rok 2018.

Zaměstnankyně s 2 dětmi nastoupila po rodičovské dovolené a pracovala od měsíce září s měsíčním příjmem 15000 Kč. V měsících září až prosinec jí byly vypláceny daňové bonusy ve výši 1789 Kč, protože splnila podmínku dosažení alespoň poloviny minimální mzdy. Po skončení roku nás chce požádat o provedení ročního zúčtování a sdělila nám, že měla ještě příjmy z pronájmu ve výši 48000 Kč. Můžeme u ní provést roční zúčtování a vyplatit jí daňové bonusy, protože její příjmy v součtu s příjmy z pronájmu dosáhly 66000 Kč, tj. 6násobek minimální mzdy?

U této zaměstnankyně nelze provést roční zúčtování, protože měla příjmy z pronájmu (§ 9) vyšší než 6000 Kč. Tato zaměstnankyně je povinna podat daňové přiznání a vyplnit přílohu č. 2., kde si může u příjmů z pronájmu uplatnit výdajový paušál 30%. Protože zaměstnankyně splní pomocí zápočtu příjmů z pronájmu podmínku 6násobku minimální mzdy, bude jí finančním úřadem vyplacen daňový bonus na děti i za měsíce leden až srpen.
Poznámka: od roku 2018 bude muset být dosažen 6násobek minimální mzdy pro nárok na daňový bonus pouze příjmy podle § 6 nebo § 7 (tj. ze zaměstnání nebo z podnikání). Příjmy z pronájmu (§ 9) a příjmy z kapitálového majetku (§ 8) se již nebudou započítávat.

Můžeme uplatnit daňové zvýhodnění na syna naší zaměstnankyně, který u nás rovněž pracuje a je studentem denního studia na vyšší odborné škole? Podle sdělení matky má individuální studijní plán a jeho výdělky jsou ve výši, která zakládá účast na NP.

Studium na vyšší odborné škole je podle § 12 odst. 2 písm. c) zákona 117/95 Sb. o SSP považováno za studium na střední škole, které se podle § 12 odst. 1 písm. b) téhož zákona nepovažuje za soustavnou přípravu na budoucí povolání v případě, že se jedná o studium dálkové distanční, večerní nebo kombinované, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jestliže se jedná o denní studium, může být dítě výdělečně činné a jedná se pořád o nezaopatřené dítě. To, že dítě studuje podle individuálního studijního plánu nemá na tuto skutečnost žádný vliv.

Naše zaměstnankyně nastoupila od 21.6. na mateřskou dovolenou a dne 29. 7. porodila. Tato zaměstnankyně žije sama a v měsících leden až červen uplatňovala daňové zvýhodnění na jedno dítě. Nyní se na nás obrátila se žádostí o provedení ročního zúčtování za rok 2017, ve kterém si chce uplatnit i dítě, které se jí narodilo v červenci. Můžeme u ní roční zúčtování provést? Její výdělek za dobu do 21. 6. byl cca 15000 Kč měsíčně a na zálohách jí nebylo sraženo nic a obdržela daňové bonusy za toto období ve výši 1152 Kč.

Předpokládáme, že tato paní po porodu již nikde jinde nepracovala. Takže jste byli jejím posledním plátcem ve zdaňovacím období, kterého může požádat o provedení ročního zúčtování (§ 38ch odst. 1 ZDP). Pokud Vám prokáže rodným listem dítě, které se narodilo v červenci, je možné zahrnout do ročního zúčtování i toto dítě. Podle výše jejích výdělků (překročila 6násobek minimální mzdy) to vypadá, že jí vyplatíte daňové zvýhodnění na obě děti formou doplatku na daňovém bonusu 21954 Kč (13404+(6x1617)=23106)-1152=21954). Doplatek na daňovém bonusu je snížen o vyplacené daňové bonusy za leden až červen ve výši 1152 Kč.

Zaměstnanec má svěřeno dítě do střídavé péče (prvních 6 měsíců žije v jeho domácnosti a dalších 6 měsíců v domácnosti bývalé manželky) a nyní nám předložil potvrzení předškolního zařízení, že zaplatil za umístění tohoto dítěte částku ve výši 8500 Kč. Je možné, aby se na dítě, které žije ve více domácnostech uplatnila sleva za umístění dítěte v obou těchto domácnostech a jak by se případně prokazovala?

Podle § 35bb odst. 2 ZDP lze slevu na dani za umístění dítěte uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Jestliže dítě žije v domácnosti s otcem např. v měsících leden až červen a s matkou v měsících červenec až prosinec, má skutečně toto dítě dvě společně hospodařící domácnosti a slevu za umístění by mohly uplatnit obě domácnosti až do výše 11000 Kč. V tomto případě by předškolní zařízení mělo potvrdit každému z rodičů výši výdajů jimi prokazatelně vynaloženými na dané zdaňovací období.

Jaká by byla nejvhodnější varianta pro uplatnění slevy za umístění a daňového zvýhodnění na 4 děti. Náš zaměstnanec uplatňoval daňové zvýhodnění na 3 děti (1, 2 a 3) a manželka pouze na jedno (3). Zaměstnanec má s manželkou přibližně stejně vysoký příjem cca 15000 Kč měsíčně. Za rok 2017 zaplatili předškolnímu zařízení částku 8000 Kč za každé dítě. Nyní by chtěli vystavit potvrzení o vynaložených výdajích, aby to bylo pro ně co nejvýhodnější. Zařízení služby péče o dítě v dětské skupině by jim jej vystavilo, ale musí si říci, kdo chce vystavit a na které dítě. Co by pro ně bylo nejvýhodnější?

V § 35bb odst. 5 ZDP se říká, že vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění uplatnit ve zdaňovacím období pouze jeden z nich. Z toho vyplývá, že na jedno dítě není možno slevu rozdělit. Pokud je ale v domácnosti více dětí, je možno, aby si slevu na jedno dítě uplatnil jeden z členů domácnosti a na další dítě jiný člen domácnosti (v rámci „daňové optimalizace“). Vzhledem k tomu, že příjem obou z manželů je poměrně nízký, bylo by vhodné, aby si každý z nich nechal potvrdit slevu za umístění na 2 děti. Oběma z rodičů se díky slevě za umístění na 2 děti daňová povinnost vynuluje a daňové zvýhodnění obdrží formou daňového bonusu, a to manželka 24204 Kč na třetí dítě a manžel 57012 Kč na první, druhé a třetí dítě. Pochopitelně, že uvedené částky ročních bonusů budou sníženy o měsíční daňové bonusy, které jim byly vyplaceny v průběhu roku 2017. Optimální pro tyto manžele by bylo zvýšení mzdy alespoň o 5000 Kč, aby se plně vyčerpala sleva za umístění…

Jak se započte do příjmů manželky v roce 2017 peněžitá pomoc v mateřství (PPM) za prosinec 2016 vyplacená v lednu 2017 ve výši cca 20000 Kč? Kdyby se do příjmů roku 2017 nezapočetla, tak příjmy manželky by byly cca 60000 Kč, protože pobírání PPM u ní skočilo začátkem měsíce dubna a její manžel by si na ni mohl uplatnit slevu na manželku.

Do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani v souladu s §35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů výslovně uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Do tohoto příjmu manželky (manžela) se podle Pokynu GFŘ D-22 (k § 35ba odst. 1 písm. b) zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že peněžitá pomoc v mateřství za měsíc prosinec 2016 vyplacená v lednu 2017, se započte do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období roku 2017 a slevu na manželku za rok 2017 uplatnit nelze.

Zaměstnanec s příjmem 12000 Kč měsíčně, který uplatňoval daňové zvýhodnění na dítě neplatil v roce 2017 žádnou zálohu na daň, ale pobíral měsíční daňový bonus ve výši 775 Kč. Nyní nás chce požádat o provedení ročního zúčtování a chtěl by si uplatnit nezdanitelnou částku z titulu poskytnutí daru ve výši 2000 Kč a vlastní platby zaplacené na soukromé životní pojištění ve výši 8000 Kč. Můžeme u něho provést roční zúčtování, když neplatil žádnou zálohu na daň a není mu co vrátit?

Pokud zaměstnanec požádá o provedení ročního zúčtování, tak je zaměstnavatel povinen jej provést. Tím, že si uplatní nezdanitelné částky z titulu daru a životního pojištění v celkové výši 10000 Kč, se mu sníží základ daně o 10000 Kč a sníží se mu i celková daň o 1500 Kč. Tuto částku dostane vyplacenou formou doplatku na daňovém bonusu.

Není nám stále jasné, jak je to s dobou zápočtu 3 měsíců v případě ukončení studia na jedné vysoké škole a nástupu na téže nebo jiné vysoké škole. Za jaké období se může uplatnit daňové zvýhodnění v případě, že např. dítě ukončilo studium na první vysoké škole dne 25. 2. 2017 a od měsíce srpna 2017 je zapsáno na jinou vysokou školu?

Podle § 14 odst. 2 písm. c) zákona 117/95 Sb. o SSP se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje také doba od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné VŠ, pokud studium na téže nebo jiné VŠ bezprostředně navazuje na ukončení studia na VŠ, nejdéle však doba 3 kalendářních měsíců následujících po kal. měsíci, v němž dítě ukončilo studium na VŠ. V uváděném příkladu lze daňové zvýhodnění přiznat za měsíce leden až květen, tj. ukončení únor + 3 měsíce a potom od měsíce srpna do konce roku. Toto by platilo i v případě neúspěšného ukončení studia na první VŠ.

V měsíci listopadu k nám nastoupil zaměstnanec, který měl v Potvrzení o zdanitelných příjmech vyplněnou řádku 15. – Příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění (§ 6 odst. 9 písm. p) bod 3). Co to pro nás, jako nového zaměstnavatele znamená? Můžeme u něho provést roční zúčtování záloh, když u nás na soukromé životní pojištění nepřispíváme?

Údaj na ř. 15. Potvrzení o zdanitelných příjmech slouží zaměstnanci k tomu, aby věděl, jakou částku má v případě změn nebo zrušení pojistné smlouvy dodanit. Novému zaměstnavateli slouží tento údaj pouze jako informace o tom, že od předchozího zaměstnavatele příspěvky dostával. Pokud si zaměstnanec smlouvu nezměnil (na možnost předčasných výběrů) nebo nezrušil, je možné u něho roční zúčtování při splnění ostatních podmínek provést.

Zaměstnanec si přinesl potvrzení od soukromé společnosti, že daroval v průběhu roku 2017 10x krevní plazmu. Za každý odběr dostal kromě proplacení jízdenek ještě částku 550 Kč. Lze u tohoto zaměstnance provést roční zúčtování záloh, když mu byla poskytnuta finanční náhrada za odběr?

Roční zúčtování se může u tohoto zaměstnance provést, ale bez uplatnění nezdanitelné částky z titulu dárcovství krevní plasmy. Do zákona totiž byla vloženo ustanovení, že za bezúplatné plnění se považuje pouze u takového dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem.

Může zaměstnavatel poskytnout daňově účinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření zaměstnanci, poživateli starobního důchodu, který u nás pracuje na dohodu o provedení práce do 10000 Kč měsíčně, ze které není odváděno sociální ani zdravotní pojištění? Zaměstnanec má podepsané Prohlášení k dani a chtěl by si požádat po skončení roku o provedení ročního zúčtování. Můžeme roční zúčtování provést?

Zaměstnavatel může přispívat na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaměstnancům v pracovním poměru i zaměstnancům pracujícím na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, a to za stejných podmínek, resp. se stejnými daňovými dopady, protože pro účely zákona o daních z příjmů se podle § 6 odst. 2 zákona za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti (což jsou i příjmy z dohod…). Roční zúčtování lze u tohoto zaměstnance provést, ale vzhledem k tomu, že měl pouze příjmy z DPP do 10000 Kč a měl podepsané Prohlášení k dani, tak se u něho žádná záloha na daň nesrážela a není mu tudíž co vrátit…

Zaměstnanec nám v měsíci září nepředložil potvrzení o studiu na svého syna, takže jsme od měsíce září neuplatňovali daňové zvýhodnění na toto dítě. Nyní nám v lednu přinesl potvrzení opatřené elektronickou značkou Univerzity Karlovy, které elektronicky zaslala Univerzita Karlova. Můžeme toto potvrzení uznat pro účely uplatnění daňového zvýhodnění za měsíce září až prosinec? V případě, že ano, tak podle kterého zákona?

Podle § 2 písm. c) zákona 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu je možné uznat i dokumenty opatřené elektronickou značkou odesilatele. Elektronickou značkou se rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které splňují následující požadavky:

Pokud jsou splněny tyto požadavky (což předpokládáme), je možno zaměstnanci v rámci ročního zúčtování záloh uplatnit daňové zvýhodnění na syna za měsíce září až prosinec. Daňové zvýhodnění za rok 2018 je možno poskytovat rovněž na základě tohoto potvrzení.

Od 10. 7. 2017 u nás nastoupili 2 zaměstnanci, kteří předtím pracovali ve firmě, která se dostala do platební neschopnosti a zaměstnancům nevyplatila mzdy za měsíce březen až květen. V měsíci srpnu jim byly vyplaceny Úřadem práce mzdové nároky za 3 kal. měsíce. Započítávají se tyto mzdové nároky do zdanitelných příjmů, a kdo jim je případně potvrdí?

Vzhledem k tomu, že Úřad práce by měl podle odst. 3 § 10 zákona 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, sdělit zaměstnavateli, kterým zaměstnancům a v jaké výši uspokojil mzdové nároky, tak by potvrzení o zdanitelných příjmech vystavil bývalý zaměstnavatel v insolvenci. V potvrzení bude uvedeno, že se jedná o mzdy za 03-05/2017. To, že ÚP vyplatil dlužné mzdy za tyto měsíce až v měsíci srpnu neznamená, že měli zaměstnanci v měsíci srpnu současně dva plátce mzdy. Nový zaměstnavatel u nich může provést roční zúčtování záloh, protože se jedná o více postupných plátců daně.

Je pravda, že byl pro rok 2017 zrušen § 35ca ZDP, který znemožňuje uplatňovat živnostníkům s paušálem slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti v případě, že uplatní výdaje nad určitou hranici?

Zákonem 170/2017 Sb. o změně daňových zákonů se skutečně ruší § 35ca, ale až s účinností od 1. 1. 2018 (tzn., že nebude platit pro zdaňovací období 2018 a následující). Podle přechodného ustanovení č. 13 tohoto zákona si budou moci daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku uplatnit živnostníci s paušálem již za rok 2017, pokud výdaje jimi uplatněné nepřekročí v roce 2017 částku 800000 Kč u 80% výdajového paušálu (zemědělci a živnosti řemeslné), 600000 Kč u 60% výdajového paušálu (ostatní živnosti) a 400000 Kč u výdajového paušálu 40% (příjmy z jiné samostatné činnost). Z této změny vyplývá, že pokud u těchto skupin OSVČ nepřekročí v roce 2017 příjmy 1000000 Kč a výdaje jimi uplatněné výše uvedené částky, můžou si již za rok 2017 uplatnit děti a manželku.

Naše zaměstnankyně se v listopadu 2017 provdala. Od měsíce února 2018 nastupuje na peněžitou pomoc v mateřství a potom bude čerpat rodičovskou dovolenou. Do prosince si u nás zaměstnankyně uplatňovala daňové zvýhodnění na své dvě děti z předchozího manželství jako č. 2 a 3 a její druh si uplatňoval jejich dítě společné u svého zaměstnavatele jako č. 1. Za rok 2017 si chce zaměstnankyně požádat o roční zúčtování, ale v roce 2018 již nechce daňové zvýhodnění na děti uplatňovat. Jaký bude mít vliv uzavření manželství na způsob uplatňování daňového zvýhodnění?

Podle § 35c odst. 6 ZDP se za vyživované dítě považuje mimo jiné i dítě druhého z manželů. Z toho vyplývá, že manžel si bude moci uplatnit i děti manželky z předchozího vztahu. Proto mu budete muset vystavit potvrzení, že vaše zaměstnankyně neuplatňuje daňové zvýhodnění na všechny tři děti a až se narodí další dítě, tak i na toto. Je třeba jen doufat, že manžel bude mít dostatečně vysoké příjmy, aby mohl daňové zvýhodnění na všechny 4 děti uplatnit ať formou slevy na dani nebo daňového bonusu... Pokud by sňatek neuzavřeli, tak by se daňové zvýhodnění na děti manželky z předchozího vztahu uplatnit nemohlo.

Našemu zaměstnanci v roce 2016 daroval otec pozemky, které byly pouze v jeho vlastnictví. V roce 2017 je syn výhodně prodal. V roce 2017 pracoval pouze u nás a dotaz zní, jestli mu můžeme udělat roční zúčtování záloh nebo si musí sám podat daňové přiznání?

Příjmy z prodeje nemovitostí jsou podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP od daně osvobozeny, pokud mezi nabytím a prodejem uplyne doba 5 let. Doba 5 let se zkracuje o dobu, po kterou byly pozemky prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele. Z toho vyplývá, že pokud byly pozemky zaměstnanci darovány (nikoliv zděděny) a doba vlastnictví nebyla 5 let je třeba, aby si zaměstnanec sám podal daňové přiznání a výnos z prodeje uvedl jako příjem podle § 10 ZDP. Podle § 10 odst. 5 je v těchto případech výdajem cena, za kterou věc poplatník prokazatelně nabyl a u bezúplatného nabytí (což je i dar od otce) je to cena podle předpisů o oceňování majetku (tj. odhadní cena). Rozdíl mezi prodejní cenou a cenou odhadní bude příjmem podle § 10 ZDP.

Při nedostatku pracovních sil zaměstnáváme každého, kdo chce jen trochu pracovat, tzn. i poživatele důchodů… Má nějakou možnost uplatňovat slevu na invaliditu náš zaměstnanec, který je poživatelem invalidního důchodu prvního stupně a v prosinci 2017 dosáhl důchodového věku a požádal si o starobní důchod? Tento zaměstnanec bude pochopitelně i nadále pracovat a jeho příjmy jsou dost vysoké.

Pokud by si zaměstnanec zašel s rozhodnutím OSSZ o tom, že je invalidní na příslušný FÚ, tak ten by mu měl vystavit potvrzení o tom, že u něho zanikl nárok na invaliditu prvního stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu. Na potvrzení této skutečnosti existuje tiskopis MFin 5458. V případě, že doloží toto potvrzení je možné u něho uplatňovat slevu na invaliditu i nadále, a to po dobu platnosti potvrzení.

Zaměstnanec uzavřel 21. 8. 2018 sňatek a „vyženil“ jedno dítě, které by si chtěl uplatňovat jako vyživované. Od kterého měsíce mu můžeme dát na toto dítě daňové zvýhodnění? Jeho manželka byla po celý rok na mateřské a poté na rodičovské dovolené se společným dítětem a nemůže si toto dítě uplatnit.

Vzhledem k tomu, že byl sňatek uzavřen 21. 8., může si uplatnit daňové zvýhodnění na dítě až od měsíce následujícího po uzavření sňatku, tj. od září. V tomto případě nelze použít § 35c odst. 10 ZDP, podle kterého lze uplatnit dítě již v měsíci, kdy se narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava na budoucí povolání anebo ve kterém bylo osvojeno… To by zde muselo být, že i v měsíci, kdy bylo dítě „vyženěno“, což tam není, takže až od září…