Co je myšleno novým pojmem „potvrzení o nezměněném zdravotním stavu“ posuzované osoby?
Tímto potvrzením může registrující lékař zaměstnance (jeho obvodní lékař) nahradit výpis ze zdravotní dokumentace zaměstnance v případě, že od posledního výpisu ze zdravotní dokumentace nedošlo k žádným změnám. Asi i toto potvrzení bude ale obvodním lékařem zpoplatněno a pochopitelně hrazeno zaměstnavatelem (§ 58 zákona 373/2011 Sb.).
Lékař nám v lékařském posudku při periodické prohlídce uvedl, že zaměstnanec je osobou zdravotně nezpůsobilou. Můžeme s tímto zaměstnancem ukončit pracovní poměr podle § 52 písm. c) ZP?
Podle § 43 odst. 4 zákona lze posudkový závěr, že je osoba zdravotně nezpůsobilá uvést pouze v případě vstupní lékařské prohlídky. V ostatních případech se uvede závěr, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci. Dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci se rozumí stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že tento zdravotní stav bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví.
Ve kterých případech bude vhodné, aby se zaměstnanec i zaměstnavatel vzdali možnosti práva na přezkoumání lékařského posudku? A jaké by mělo případné nevyužití této možnosti následky?
Této možnosti je vhodné využít v případě, že má zaměstnavatel např. nedostatek řidičů a uchazeč o zaměstnání by si ponechal lhůtu 10 pracovních dnů na možnost přezkoumání lékařského posudku, nebo pokud zaměstnanci končí periodická prohlídka a zaměstnavatel jej na ní vysílá těsně před jejím vypršením. Zde by bylo vhodné vzdát se práva na přezkum, aby mohli zaměstnanci ihned začít pracovat...
Musí mít zaměstnavatel smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb, když má všechny práce zařazené pouze do první skupiny prací a zdravotní prohlídky zaměstnanců zajišťuje žádostí u jejich obvodního lékaře?
Ano musí, protože platí, že ostatní pracovnělékařské služby musí zaměstnavatel provádět prostřednictvím poskytovatele, se kterým má uzavřenu smlouvu (§ 54 odst. 2 písm. b) zákona 373/2011 Sb.). Součástí pracovnělékařských služeb totiž není pouze provádění zdravotních prohlídek zaměstnanců, nýbrž i další služby, kterými jsou hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce.
Jak máme správně posoudit, zda se jedná o zaměstnance pracujícího v noci, když jsou našim zaměstnancům nařizovány noční směny jen výjimečně dle potřeb provozu?
Podle § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce je zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který odpracuje během noční doby (22,00 až 6,00) nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v průměru alespoň jednou týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích. Jestliže zaměstnanec odpracuje ve vyrovnávacím období (26 týdnů) méně takovýchto nočních směn než 26, nejedná se o zaměstnance pracujícího v noci.
Jak je to s platností vstupní lékařské prohlídky při skončení zaměstnání a opakovaném nástupu do zaměstnání k témuž zaměstnavateli?
Podle § 44 odst. 6 písm. d) zákona 373/2011 Sb. lékařský posudek pozbývá platnosti v případě ukončení pracovněprávního vztahu. Podle odst. 7 písm. a) téhož paragrafu by nepozbyl platnosti, pokud dojde k opakovanému nástupu do zaměstnání k témuž zaměstnavateli do 3 měsíců ode dne jeho ukončení. Musí se ale jednat o nástup na stejný druh práce, za stejných pracovních podmínek a při přerušení nedošlo ke změně zdravotního stavu posuzované osoby. Toto bude aktuální např. u zaměstnanců ve stavebnictví, kteří končí práci před Vánoci a nově nastupují na stejnou práci od února nebo března následujícího roku...
Kdy je možno nejdříve, pro účely posouzení dalšího trvání zdravotní způsobilosti, provést další lékařskou prohlídku a jak to bude s její platností?
Podle § 43 odst. 2 zákona 373/2011 Sb. lze lékařskou prohlídku provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku, jeho časová platnost se ale dřívějším provedením nové prohlídky nemění. Nové posouzení zdravotní způsobilosti bude platit až od ukončení platnosti dosavadního lékařského posudku, pokud při kontrole lékař nezjistil změnu zdravotního stavu se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou.
Máme zaměstnance zařazené v první a druhé kategorii prací. Kdy se musí zaměstnanec podrobit mimořádné lékařské prohlídce v případě, že je pracovní neschopnost např. 10 týdnů?
Podle § 12 odst. 2 písm. f) bodu 1. vyhlášky 79/2013 Sb. se mimořádná prohlídka provádí v případě, že byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první. Z toho vyplývá, že zaměstnanci zařazení v první kategorii prací by nemuseli absolvovat mimořádnou prohlídku při nemoci, která trvala 10 týdnů, ale zaměstnanci zařazení do druhé kategorie prací již musí. U zaměstnanců zařazených v první kategorii by se ale musela mimořádná prohlídka provést při pracovní neschopnosti delší než 6 měsíců (§ 12 odst. 2 písm. f) bod 3. vyhlášky).
Co musí obsahovat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci v případě periodických nebo mimořádných zdravotních prohlídek?
Podle § 17 vyhl. 79/2013 Sb. by měl lékařský posudek obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele, údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, údaje o druhu práce, režimu práce a rizikových faktorech u vykonávané práce, posudkový závěr a případně termín provedení mimořádné prohlídky. Pro zaměstnavatele je nejdůležitější údaj o posudkovém závěru, kterým se bude muset řídit. Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilosti. Pokud posudkový závěr neobsahuje toto jednoznačné posouzení zdravotního stavu zaměstnance, je třeba jej vrátit lékaři k přepracování. Podle § 43 odst. 4 zákona 373/2011 Sb. by měl lékařský posudek uvádět, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost…
Jak máme postupovat v případě, že byl zaměstnanci vystaven posudek, podle kterého je zdravotně nezpůsobilý vykonávat sjednanou práci a on ji chce přesto nadále vykonávat s tím, že nám podepíše prohlášení, že případné zdravotní komplikace budou na jeho odpovědnost?
Zaměstnavatel musí závěr vyplývající z lékařského posudku respektovat. Pokud zaměstnavatel nebude respektovat lékařský posudek porušuje povinnosti vyplývající z § 103 odst. 1 písm. a) ZP (nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti). Za tento správní delikt může být uložena pokuta až do výše 2 miliony korun (§ 30 odst. 1 písm. f a odst. 2 písm. d) zákona o inspekci práce).
Zaměstnanci pracující v noci se musí podle vyhl. 79/2013 podrobit zdravotním prohlídkám nově nejméně jednou za 2 roky. O jaký druh prohlídky se v tomto případě jedná?
V příloze č. 2 vyhlášky 79/2013 Sb. u rizik ohrožení zdraví je pod bodem 13 řešena noční práce, kde je uvedeno, že lhůta pro periodickou prohlídku se základním vyšetřením je 1x za 2 roky.
Je třeba provádět periodické prohlídky i u dohod mimo pracovní poměr, které jsou vykonávány u zaměstnavatele opakovaně?
Podle § 11 odst. 5 vyhl. 79/2013 Sb. platí, že pokud jsou práce na základě dohod mimo pracovní poměr vykonávány opakovaně a doba, na kterou je dohoda opakovaně sjednána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky nebo zaměstnavatel provedení této prohlídky vyžaduje. Vyžadování těchto prohlídek by bylo ze strany zaměstnavatele vhodné zejména v případě prací zařazených do kategorií druhé rizikové, třetí a čtvrté.
O jaký druh zdravotní prohlídky se jedná v případě mladistvých, u kterých jsme povinni zajistit jejich provedení před vznikem pracovního poměru a pravidelně dle potřeb, nejméně jedenkrát ročně (§ 247 odst. 1 ZP)?
I když u mladistvých zákoník práce nenazývá tyto prohlídky periodickými, tak jimi v podstatě jsou, protože jsou vykonávány pravidelně a na jejich jinou četnost provádění se odvolává i § 11 odst. 4 vyhl. 79/2013 Sb.
Kdo zajišťuje lékařské prohlídky u učňů vykonávajících praktické vyučování na produktivních činnostech?
Podle § 51 odst. 2 zákona 373/2011 platí, že pokud se praktické vyučování provádí na pracovištích právnických nebo fyzických osob, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti poskytovatel pracovnělékařských služeb této osoby. Tzn., že pokud k nám nastoupí učeň na praktické vyučování, pošleme jej na zdravotní prohlídku k našemu poskytovateli… Podle doplněného písm. d) do § 51 odst. 2, pokud probíhá praktické vyučování na pracovištích (část) a rovněž ve školském zařízení (část), vydává lékařský posudek buď lékař školy nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb příslušné právnické nebo fyzické osoby, a to podle toho, u koho začne praktická příprava nebo vyučování dříve…
Slyšeli jsme, že se musí u zaměstnance zdanit a odvést pojistné v případě, že si zaměstnanec přinese doklad od svého obvodního lékaře za výpis z dokumentace pro našeho poskytovatele pracovnělékařských služeb, který je vystaven na jméno našeho zaměstnance. Je třeba skutečně částku, kterou lékaři uhradil a my mu ji poté proplatili, dodanit?
Podle § 58 zákona 373/2011 Sb. hradí pracovnělékařské služby podle tohoto zákona zaměstnavatel. Jestliže si poskytovatel pracovnělékařské péče vyžádá od obvodního lékaře zaměstnance výpis z jeho zdravotní dokumentace, je třeba, aby i tento výdaj uhradil zaměstnavatel. Pokud je doklad o platbě za výpis z dokumentace vystaven na jméno zaměstnance (což je ve většině případů), je třeba podle našeho názoru považovat proplacení tohoto dokladu zaměstnanci za příjem podle § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů. Tj. za příjem, který není předmětem daně, protože zaměstnavatel tímto hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel. I přesto doporučujeme, aby na dokladu o platbě bylo uvedeno, že se jedná o částku za výpis ze zdravotní dokumentace.
Jsme firma, která má některá pracovní místa obsazena řidiči z povolání, ale také u některých profesí používají zaměstnanci služební vozidlo k občasným pracovním cestám. Jak často budou muset obě skupiny chodit na periodické prohlídky?
Zde bude záležet, zda se jedná o řízení vozidla v režimu zákona o silničním provozu, to jsou řidiči z povolání, kteří se musí podrobit periodickým prohlídkám 1x za 2 roky a u starších 50 let každoročně nebo se jedná tzv. řidiče-referenty, kteří používají vozidlo jen občas. U nich by se měla provádět prohlídka ve standardním režimu s tím rozdílem, že při periodické prohlídce bude předepsáno orientační vyšetření zraku.
