33/2018 Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem poskytnutí přechodného ubytování v bytě. Částku za ubytování činí 3600 Kč měsíčně a za služby s ubytováním spojené činí částka 1200 Kč měsíčně. Celou částku za přechodné ubytování a služby hradí zaměstnavatel. Jak se bude v tomto případě postupovat z hlediska daně z příjmů u zaměstnance? Jedná se o daňově uznatelný výdaj u zaměstnavatele?
U zaměstnance bude podle § 6 odst. 9 písm. i) ZDP od daně z příjmů osvobozena částka 3500 Kč. Vzhledem k tomu, že se nájemné a platby za služby s ním spojené pro tyto účely sčítají, bude dani z příjmů podléhat částka 1300 Kč (3600+1200-3500). U zaměstnavatele se bude jednat o daňový výdaj, pokud bude ubytování poskytnuto podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 zákona o daních z příjmů.
34/2018 Jakým způsobem můžeme opravit chybu, kterou způsobila mzdová účetní tím, že omylem přeplatila zaměstnance? Zaměstnanec má hrubou měsíční mzdu zpravidla cca 20000 Kč a v měsíci březnu byl přeplacen o 1500 Kč. Podotýkáme, že u tohoto zaměstnance provádíme srážky ze mzdy pro nepřednostní pohledávku.
Podle § 331 ZP může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat vrácení neprávem vyplacených částek, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty. Pokud zaměstnanec „přizná“, že si byl vědom toho, že vyplacená částka je vyšší, než mu náleží lze postupovat tak, že o přeplacenou částku snížíte hrubou mzdu zaměstnance v nejbližším výplatním termínu (tím se opraví odvody pojistného a daně). Pokud zaměstnanec nepřizná, že si byl vědom výplaty vyšší částky, než mu za měsíc březen náležela, je možné vymáhat takto přeplacenou částku pouze soudní cestou.
35/2018 Máme zaměstnance, který má několik exekučních příkazů, na které provádíme srážky ze mzdy. Tento zaměstnanec má 3 děti a jelikož jeho příjem není vysoký, pobírá na ně daňové zvýhodnění z části i formou daňového bonusu, z kterého srážky ze mzdy neprovádíme. Nyní nám přišel exekuční příkaz přikázáním jiné peněžité pohledávky, a to na daňový bonus. Tento exekuční příkaz ale vystavil exekutor, který je až třetí v pořadí. Musíme posílat celou částku daňového bonusu tomuto exekutorovi? Může se zaměstnanec nějakým způsobem „bránit“ proti této srážce?
Pokud Vám bylo doručeno přikázání jiné peněžité pohledávky na daňový bonus, budete postupovat podle § 316 odst. 1 OSŘ, kde se říká, byl-li výkon rozhodnutí nařízen pro několik pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky v tom pořadí, v jakém bylo nařízení výkonu rozhodnutí doručeno dlužníkovi povinného. Tzn., že nejprve musí být uspokojeno první doručené přikázání jiné peněžité pohledávky a teprve potom se podle svého pořadí uspokojí ostatní jiné peněžité pohledávky. To, jaké je pořadí exekucí pro srážky ze mzdy není pro pořadí jiných peněžitých pohledávek rozhodující. Obranou proti srážce daňového bonusu by bylo převedení dětí na manželku, pokud ovšem nemá také exekuce…
36/2018 Lze si požádat zpětně o přiznání starobního důchodu a v případě, že ano, tak kolik let zpětně? Zaměstnanec dosáhl důchodového věku v březnu 2017 a nyní by si chtěl zpětně požádat o přiznání starobního důchodu od března 2017.
Podle § 55 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění nárok na důchod nezaniká uplynutím času. Za předpokladu, že byly splněny podmínky nároku, lze důchod přiznat zpětně. Nárok na výplatu důchodu je však časově omezen, výplatu lze přiznat nejvýše pět let zpětně od uplatnění nároku. Uvedené neplatí pro předčasný starobní důchod.
