V poslední době se opět „rozčeřila“ problematika toho, co musí obsahovat mzdový list zaměstnance? Různí školitelé připomínají hlavně uvádění od daně osvobozeného příspěvku zaměstnavatele na stravování svých zaměstnanců. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli zrekapitulovat, jaké jsou náležitosti mzdového listu podle zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP).
V § 38j odst. 2 písm. f) a g) ZDP se uvádí, že mzdový list musí pro účely daně mimo jiné obsahovat: f) za každý kalendářní měsíc 1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích, 2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1, 3. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby, 4. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně, 5. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba, 6. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c, 7. skutečně sraženou zálohu. Údaje v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti a odděleně se uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem, g) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu f) a úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů.
Částky osvobozené od daně najdeme v § 4 (ty ale na mzdový list nepatří, protože je nevyplácí zaměstnavatel) a v § 6 odst. 9 ZDP (tyto na mzdový list patří, protože jsou poskytovány v souvislosti se zaměstnáním). Jedná se zejména o tyto příjmy od daně osvobozené (vybrány jsou ty, s kterými se v praxi setkáme): a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost); toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům, b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě 1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období, 2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení, 3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce, 4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy, g) hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance. i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně, k) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992, l) příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy, o) příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádné obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje, nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, p) platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 50 000 Kč ročně jako 1. příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, 2. příspěvek na penzijní pojištění 3. příspěvek na pojistné, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění,
t) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů, do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy, u) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci, v) příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300000 Kč z těchto zápůjček; majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.
Tyto příjmy od daně osvobozené by na mzdovém listě měly být vždy uváděny. Dosud se na mzdový list „bez problémů“ uváděly od daně osvobozené náhrady mzdy za prvních 14 dnů PN, příspěvky na penzijní a životní pojištění, nepeněžní dary k životním a pracovním jubileím a sociální výpomoci poskytované k překlenutí obtížných podmínek v souvislosti s živelnou pohromou a případně od daně osvobozená hodnota přechodného ubytování (do 3500 Kč). Ostatní od daně osvobozená plnění se doposud zpravidla na mzdový list neuváděla, ačkoliv se podle ZDP uvádět měla… Tzn., že bude třeba na mzdový list doplnit od daně z příjmu osvobozený příspěvek zaměstnavatele na stravování (ne hodnotu stravenky). Např.: hodnota stravenky 80 Kč, příspěvek zaměstnavatele 44 Kč (tj. 55% z hodnoty stravenky), poplatník zaplatí 36 Kč. Na mzdový list patří od daně osvobozená částka 44 Kč. Obdobně by se měla na mzdový list uvést nepeněžní plnění vynaložená na odborný rozvoj související s předmětem činnosti zaměstnavatele (např. zaměstnavatelem za zaměstnance zaplacené školné).
Jakým způsobem se ale budou na mzdový list uvádět např. hodnoty nealkoholických nápojů poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti (rozpočte se celková částka vynaložená zaměstnavatelem na nápoje poměrně na jednotlivé zaměstnance?), nebo majetkový prospěch při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300000 Kč (uvede se každý rok na mzdový list celková výše zápůjčky?) to není nikdo schopen v současné době vysvětlit…
POZNÁMKA: podle našeho názoru je trvání na uvádění všech od daně osvobozených příjmů na mzdovém listě vedeno snahou finanční správy mít všechny tyto údaje k dispozici např. pro kontrolu, zda byly i příjmy od daně osvobozené zahrnuty do příjmů druhého z manželů pro uplatnění slevy na manžela (jejich zahrnování do příjmů vyplývá z pokynu GFŘ D-22 k § 35ba odst. 1 písm. b).
Naopak příjmy, které na mzdový list nepatří jsou zejména příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů (§ 6 odst. 7 a 8 ZDP), což jsou:
náhrady cestovních výdajů poskytované dle zákoníku práce ve výši stanovené pro zaměstnance státní správy (ustanovení §§ 173 až 181 ZP) a hodnota bezplatného stravování poskytnutá zaměstnavatelem na pracovních cestách. Jiné nebo vyšší náhrady jsou zdanitelným příjmem zaměstnance a na mzdový list by patřily,
hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a desinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu dle zákoníku práce a nařízení vlády 495/2001 Sb.,
náklady na udržování osobních a ochranných pracovních prostředků, včetně poskytovaného paušálu,
hodnota poskytovaných stejnokrojů a pracovního oblečení, určeného pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jejich udržování,
přijaté zálohy od zaměstnavatele, kterými zaměstnanec jeho jménem hradí prokázané výdaje,
náklady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon funkce,
povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená zvláštním předpisem (osvětlení, hygienické podmínky, pracovní prohlídky apod.).
