42/2018 Od kterého roku bude platit možnost odchodu do předčasného starobního důchodu o 5 let dříve a jaký to bude mít finanční dopad na zaměstnance?
Podle § 31 odst. 1 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění se vychází z pravidla, že osoby, jejichž důchodový věk činí alespoň 63 let, mohou odcházet do předčasného starobního důchodu již ve svých 60 letech. Pětiletá doba předčasnosti bude tedy přicházet v úvahu u osob, jejichž důchodový věk činí 65 let, tj. u mužů a bezdětné ženy ročník narození 1965 a později. Odchodu do předčasného důchodu bude mít ovšem výrazně negativní vliv na výši pobíraného předčasného důchodu, protože krácení procentní výměry důchodu za prvních 360 kal. dnů bude o 3,6% výpočtového základu (0,9% za každých 90 kal. dnů), za dalších 360 kal. dnů to bude 4,8% (1,2% za každých 90 kal. dnů) a za zbývající dobu do dosažení důchodového věku to bude 19,5% (1,5% za každých i započatých 90 kal. dnů a těch bude 13). Celkové krácení by v tomto případě činilo 27,9% výpočtového základu. Útěchou pro tyto zaměstnance může být to, že procentní výměra starobního důchodu činí podle § 33 odst. 2 zákona o DP nejméně 770 Kč. Základní výměra je i u předčasného důchodu stejná jako u ostatních důchodů, tj. v současné době 2700 Kč.
43/2018 Hygienickou správou u nás byly zjištěny tři faktory ztíženého pracovního prostředí, a to prach, hluk a teplo. Zaměstnancům proto budeme poskytovat příplatek podle § 117 ZP ve výši 10% základní sazby minimální mzdy, tj. v současné době 7,32 Kč za hodinu. Je to tak v pořádku?
Podle § 7 odst. 1 NV 567/2006 Sb. o minimální mzdě… činí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí za každý ztěžující vliv nejméně 10% základní sazby minimální mzdy. Z toho vyplývá, že zaměstnancům bude náležet příplatek 3x7,32 Kč, protože jsou zde tři ztěžující vlivy. Toto by platilo při týdenní pracovní době 40 hod. Pokud je v organizaci týdenní pracovní doba zkrácena např. na 37,5 hod., vycházelo by se při určení výše příplatku z minimální mzdy pro 37,5 hod., tj. z částky 78,10 Kč.
44/2018 Dítě ukončí v letošním roce povinnou školní docházku a věku 15 let dosáhne 8. července 2018. Od kdy můžeme s tímto dítětem sjednat pracovněprávní vztah (dohodu o provedení práce)?
Podle § 35 občanského zákoníku se může nezletilý, který dovrší 15 let zavázat k výkonu závislé práce. Vzhledem k tomu, že 15 let dovršil 8. července, je možno s ním od 9. července sjednat dohodu o provedení práce. Podmínka ukončení povinné školní docházky je u něho rovněž splněna.
45/2018 Jak se bude postupovat při poskytování daňového zvýhodnění za měsíce červen až srpen v případě, že student nebyl připuštěn k maturitě a bylo mu povoleno opakování posledního ročníku střední školy?
Pokud nebyl student např. z důvodu prospěchu připuštěn k maturitě a bylo mu povoleno opakování ročníku, tak podle § 13 odst. 2 písm. a) zákona o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole považuje také doba od skončení studia v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu. Jestliže bylo žákovi ředitelem školy dle školského zákona povoleno opakování 4. ročníku střední školy, je dítě nadále žákem stejné střední školy a splňuje podmínku soustavné přípravy na budoucí povolání pro možnost uplatnění daňového zvýhodnění. Daňové zvýhodnění tedy lze uplatnit i za měsíce červen, červenec a srpen, a to bez ohledu na případnou výdělečnou činnost studenta.
46/2018 Zaměstnavatel chce zaměstnancům poskytnout ze sociálního fondu k Vánocům dar ve formě láhve vína v hodnotě 250 Kč a každému dítěti svých zaměstnanců vánoční kolekci. Budou tyto dary u zaměstnanců od daně z příjmů osvobozeny?
V tomto případě se jedná o zdanitelný příjem na straně zaměstnance (dar není uveden ve vyhlášce o FKSP). Zároveň by se muselo odvést i obojí pojistné. V obou případech by mohlo být toto „darování“ pojato jako příspěvek na kulturní akci. Nebude se zde jednat o dar, ale o příspěvek na kulturní akci (na straně zaměstnance příjem od daně z příjmů osvobozený dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 3 ZDP). Právě kolekce, víno a dárky mohou být zaměstnancům rozdány v rámci vánočního večírku jako součást kulturního pořadu.
47/2018 Zaměstnankyně měla sjednán pracovní poměr na dobu určitou do 31. 3. 2018. Dne 12. 3. se jí stal pracovní úraz a zaměstnankyně byla do 8. 6. v pracovní neschopnosti. Pracovní poměr jí skončil uplynutím doby určité, tj. k 31. 3. Nyní po nás chce zaměstnankyně odškodnění pracovního úrazu, a to až do konce pracovní neschopnosti. Má nárok na toto odškodnění v případě, že skončila pracovní poměr k 31. 3.? Neměl by se pracovní úraz odškodnit jen do tohoto data?
Podle odst. 1 § 271p ZP zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán. Z toho vyplývá, že pokud je vaše bývalá zaměstnankyně ještě v produktivním věku, měla by jí náhrada za ztrátu na výdělku náležet až do konce pracovní neschopnosti. Vypočtěte proto odškodnění pracovního úrazu až do 8. 6. a předejte to příslušné pojišťovně (Česká pojišťovna a. s. nebo Kooperativa pojišťovna a. s.). Podle § 2 odst. 1 vyhl. 125/93 Sb. má zaměstnavatel právo, aby za něho příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu.
48/2018 Syn našeho zaměstnance neudělal v řádném termínu maturitní zkoušku a byl mu povolen termín jejího vykonání v měsíci září. Jakým způsobem máme v tomto případě uplatnit daňové zvýhodnění u zaměstnance a od kdy přestává být dítě studentem?
V tomto případě jsou podmínky obdobné jako v případě úspěšného ukončení studia. V případě neúspěšné maturity a povolení opravné zkoušky je dítě žákem střední školy do konce školního roku, v němž mělo studium ukončit, tedy do konce měsíce června. Potom bude mít ještě nárok na poslední prázdniny, pokud jeho případná výdělečná činnost nebo nárok na podporu v nezaměstnanosti netrval po celý kalendářní měsíc (nesmí na sebe ani bezprostředně navazovat). V měsíci září, kdy je složena opravná zkouška, již studentem není, pokud by „náhodou“ nebyl přijat v tomto měsíci na vysokou školu.
49/2018 Máme v současné době zvýšenou poptávku po našich výrobcích a nedostatek zaměstnanců. Někteří zaměstnanci jsou ochotni pracovat přesčas, ale již vyčerpali limit 150 hodin. Jak máme postupovat dále, aby mohli pracovat a neporušili jsme pracovněprávní předpisy?
Podle § 93 odst. 3 ZP může zaměstnavatel požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odst. 2 (tj. nad 150 hodin) pouze na základě dohody se zaměstnancem. V tomto případě by bylo vhodné se zaměstnanci, kteří jsou ochotni pracovat přesčas, sepsat dohodu o výkonu práce přesčas nad stanovený limit 150 hodin. Mohlo by se jednat i o hromadný souhlas, kde by na archu papíru bylo v záhlaví uvedeno „Souhlasím s výkonem práce přesčas nad 150 hodin, maximálně do celkového rozsahu práce přesčas podle § 93 odst. 4 ZP.“ Pod tímto textem by bylo jméno zaměstnance, datum udělení souhlasu a jeho podpis. Pochopitelně, že tento souhlas by zaměstnanec uděloval až po vyčerpání 150 hodin práce přesčas.
50/2018 Někteří zaměstnanci odmítají pracovat přesčas. Když jsme jim vysvětlili, že práci přesčas do 150 hodin můžeme při splnění určitých podmínek nařídit, tak ji vykonali, ale nyní po nás chtějí náhradní volno za tuto práci přesčas. Jsme povinni jim čerpání náhradního volna umožnit? Pokud jim jej poskytneme, tak jej musí někdo ve směně zastoupit a řešíme opět stejný problém…
Podle § 114 odst. 1 ZP přísluší zaměstnanci za dobu práce přesčas dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Z tohoto vyplývá, že s čerpáním náhradního volna musí souhlasit obě dvě strany. Jestliže zaměstnavatel souhlasit s náhradním volnem nebude, tak jej zaměstnanec čerpat nemůže.
