V DIS 7-8/2018 jsme psali o tom, co musí obsahovat mzdový list. Po publikování této informace nám jeden náš klient poslal odpověď ředitele odboru příjmové daně z MF na dotaz, zda došlo ke změnám v obsahu mzdového listu od roku 2018. Z odpovědi k této problematice citujeme:
„Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZDP”), stanoví povinné náležitosti mzdového listu v § 38j, § 38ha odst. 3 (částka, ze které se počítá solidární zvýšení daně) a dále též v ust. § 5 odst. 4 (informace o příjmech zúčtovaných v běžném roce, ale nevyplacených nebo neobdržených ani do 31. ledna následujícího kalendářního roku, resp. vyplacených až po tomto datu). Mzdový list musí být založen bez ohledu na formu smluvního vztahu každému zaměstnanci, tj. mzdový list je nutné vést pro všechny poplatníky, kterým od plátce daně plynou příjmy ze závislé činnosti definované v § 6 ZDP.
Mzdový list musí obsahovat kromě identifikačních údajů poplatníka a dalších předepsaných náležitostí podle § 38j odst. 2 písm. f) ZDP pro účely daně z příjmů mimo jiné za každý kalendářní měsíc - podle bodu 1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích, a - podle bodu 2. citovaného ustanovení též částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1. Z uvedeného plyne, že na mzdovém listě zaměstnance se vykazují i příjmy ze závislé činnosti od daně osvobozené a jsou-li tyto příjmy zahrnuty do úhrnu zúčtovaných mezd, tj. do tzv. hrubé mzdy (nikoliv vykazovány na mzdovém listě odděleně, což je podle našeho názoru při splnění určitých podmínek také možné, viz dále), pak se při stanovení základu pro výpočet zálohy na daň nebo základu pro výpočet daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně musí tyto částky z úhrnu zúčtovaných mezd vyjmout. Příjmy od daně osvobozené podléhají totiž dani z příjmů (jsou předmětem daně) a jen se z nich za stanovených podmínek daň nevybírá.
Za stávající právní úpravy nelze ale podle našeho názoru vyloučit ani dosavadní postup běžný ve mzdové evidenci, kdy jsou plně osvobozená nepeněžní plnění typu např. závodního stravování, vstupenek poskytnutých na kulturní akci nebo bankovních poplatků spojených s výplatou mzdy apod. evidována samostatně, avšak jako nedílná součást mzdového listu (např. jako jeho příloha). Samostatnou evidenci lze také připustit u nepeněžních plnění problematicky přiřaditelných v konkrétním ocenění na určitého zaměstnance poskytovaných zaměstnavatelem např. formou permanentek na kulturní akce či v případě nealko nápojů poskytovaných zaměstnancům na pracovišti zdarma (káva na poradě) atp.
Uvedené nelze ale aplikovat např. na příspěvky na rekreaci, dary nebo na příspěvky zaměstnavatele na životní a penzijní pojištění, které jsou od daně osvobozené jen do stanoveného limitu uvedeného v příslušných ustanoveních § 6 odst. 9 ZDP, a to v situaci, kdy celková poskytnutá částka přesahuje limit pro osvobození od daně. Tyto částky musí být na mzdovém listě uvedeny v plném rozsahu právě proto, že z nich může být osvobozena pouze část do zákonem stanoveného limitu a zbývající část nad zákonem stanovený limit je zdanitelným příjmem.
Zákon o daních z příjmů upravuje obsahovou náplň mzdového listu, ale nikoliv jeho formu. Zákon tedy nestanoví, jakým způsobem mají být příjmy ze závislé činnosti od daně osvobozené na mzdových listech vykázány (podobu mzdového listu). Je třeba ale zdůraznit, že plátce příjmů (zaměstnavatel) je podle § 38c ZDP v postavení plátce daně, což znamená, že daň, resp. zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti vybírá pod svoji majetkovou odpovědností. V rámci daňového řízení musí být schopen prokázat rozhodné skutečnosti potřebné pro správné stanovení a vybrání daně, resp. zálohy na daň, a v požadovaném rozsahu unést též v případě daňové kontroly důkazní břemeno rozhodující pro posouzení hmotněprávní otázky.
Důležité rovněž je, aby v případě potřeby nečinilo plátci daně žádné potíže hodnotu zmíněných nepeněžních plnění od daně osvobozených u konkrétního poplatníka přesně vyčíslit [mj. např. za účelem splnění povinnosti podle § 38j odst. 3 a odst. 8 písm. b) ZDP].
Z výše uvedeného podle našeho názoru tedy plyne, že i když v ust. § 38j ZDP nedošlo s účinností od roku 2018, jak správně uvádíte, v této oblasti k žádné legislativní změně, mzdový list musí obsahovat i údaje o příjmech ze závislé činnosti od daně osvobozených. Jak již ale bylo uvedeno výše, konkrétní formu zachycení takové evidence ZDP nestanoví.“ Konec citace.
Z uvedené odpovědi vyplývá, že některé příjmy od daně osvobozené lze evidovat samostatně, avšak jako nedílnou součást mzdového listu (např. jako jeho přílohu). Toto by ovšem nešlo aplikovat u příspěvků, kde jsou tato plnění od daně osvobozena jen do určité výše, tj. na rekreaci (20000 Kč), u darů (2000 Kč) a u příspěvků na penzijní nebo životní pojištění (50000 Kč). Tyto příspěvky a jejich výše by měla být vždy uvedena na mzdovém listu.
