Dne 25. března 2019 schválila vláda změnu v NV 595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).
V § 2 tohoto NV se změnil text takto: Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.
Z této změny vyplývá, že výpočet srážek ze mzdy by od 1. června 2019 vypadal tak, že by se čistá mzda snížená o nezabavitelné částky porovnávala s částkou, nad kterou se sráží bez omezení, která by činila 19286 Kč (2x9643). Teprve to, co by bylo nad 19286 Kč by se sráželo bez omezení. Vlastní výpočet provádění srážek si uvedeme na několika příkladech:
Příklad č. 1. Čistá mzda zaměstnance 23658 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má dvě děti. Jedná se o nepřednostní pohledávku. Základní částka, která nesmí být sražena povinnému činí 11251 Kč (6428,67+(3x1607,17) = 11250,18 Kč, zaokrouhleno na 11251 Kč). Zbytek čisté mzdy po odpočtu základní částky činí 23658-11251= 12407 Kč.
Porovnáme zbytek čisté mzdy s částkou 19286 Kč a vzhledem k tomu, že je nižší, zaokrouhlíme částku 12407 Kč směrem dolu na částku dělitelnou třemi, tj. na 12405 Kč. Jedna třetina z této částky je 4135 Kč a tuto částku použijeme na uspokojení nepřednostní pohledávky. Zbývajících 19523 Kč (23658-4135) by zůstalo zaměstnanci.
Pokud by se postupovalo podle znění před novelou, tak zaměstnanci zůstalo jen 17680 Kč (23658–2764-3214), protože by se plně zabavilo vše nad 9643 Kč (12407-9643=2764 Kč) a ještě jedna třetina z 9643 Kč, tj. 3214 Kč.
Příklad č. 2.
Stejný zaměstnanec s čistou mzdou o 5 tis. Kč vyšší, tj. 28658 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má dvě děti. Jedná se o nepřednostní pohledávku. Základní částka, která nesmí být sražena povinnému činí 11251 Kč (6428,67+(3x1607,17) = 11250,18 Kč, zaokrouhleno na 11251 Kč). Zbytek čisté mzdy po odpočtu základní částky činí 28658-11251= 17407 Kč.
Porovnáme zbytek čisté mzdy s částkou 19286 Kč a vzhledem k tomu, že je nižší, zaokrouhlíme částku 17407 Kč směrem dolu na částku dělitelnou třemi, tj. na 17406 Kč. Jedna třetina z této částky je 5802 Kč a tuto částku použijeme na uspokojení nepřednostní pohledávky. Zbývajících 22856 Kč (28658-5802) by zůstalo zaměstnanci.
Pokud by se postupovalo podle znění před novelou, tak zaměstnanci zůstalo jen stejných 17680 Kč (28658–7764-3214), protože by se plně zabavilo vše nad 9643 Kč (17407-9643=7764 Kč) a ještě jedna třetina z 9643 Kč, tj. 3214 Kč.
Příklad č. 3.
Teprve pokud by měl stejný zaměstnanec se stejným počtem vyživovaných osob čistý příjem např. 31000 Kč, nastala by situace, že se u něho uplatní plně zabavitelná částka nad 19286 Kč, protože 31000-11251=19749 Kč a plně zabavitelných by bylo 463 Kč. Kromě toho se ještě srazila jedna třetina z 19286 Kč, tj. 6428 Kč.
Tato změna v provádění srážek ze mzdy by měla motivovat zaměstnance s exekucí k tomu, aby se „nebáli“ si vydělat více v legálním zaměstnání a neuchylovali se k práci v „šedé ekonomice“… Díky tomu, že se jim bude vyplácet výrazně více, dojde pravděpodobně k jejich větší motivaci k vyšším legálním výdělkům… Co na to ale řeknou naši exekutoři???
