Vzhledem k tomu, že se v současné době enormně zvýšil zájem zaměstnavatelů o „produktivní práci“ učňů a od našeho posledního výkladu k odměňování učňů (viz DIS 4/2014) došlo k změnám v některých zákonech, které se jejich odměňování týkají, rozhodli jsme se zrekapitulovat současný stav v této oblasti.
Podle § 65 odst. 1 zákona 561/2004 Sb. (školský zákon) se vzdělávání na střední škole člení na teoretické a praktické vyučování. Praktické vyučování se člení na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo uměleckou praxi a sportovní přípravu.
Podle odst. 2 § 65 téhož zákona se „praktické vyučování uskutečňuje ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání“.
Podle odst. 3 § 65 se na „žáky při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci“.
V návaznosti na školský zákon byla vydána vyhláška MŠMT 13/2005Sb. o středním vzdělávání, kde se v § 12 řeší „náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování“. Podle tohoto paragrafu by měla smlouva obsahovat:
obory vzdělávání a druh činnosti, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat,
místo konání praktického vyučování
časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,
počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,
poskytování nástrojů a nářadí používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování
způsob odměňování žáků za produktivní práci
opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, vč. ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a k zajištění hygienických podmínek při praktickém vyučování,
podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy a pověřeného zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob a požadavky pro výkon činnosti pověřených zaměstnanců této fyzické nebo právnické osoby („instruktor“),
ujednání o úhradě nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím pracovišti.
Způsob odměňování učňů najdeme v § 122 školského zákona, kde se v odst. 1 říká:
„Žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto produktivní činností; výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30% minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví“.
Z tohoto paragrafu vyplývá, že pokud budou žáci (studenti) konat praxi u fyzické nebo právnické osoby, bude jim odměnu za tuto činnost vždy poskytovat tato právnická nebo fyzická osoba a nikoliv škola.
Musí se ale vždy jednat o produktivní činnost, tj. o činnost, která přináší příjem. Příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. Podle našeho názoru musí být produktivní činnost vykonávána na činnostech, kde je dosahováno příjmu z prodeje výrobků nebo služeb. Tzn., že o produktivní činnost se bude jednat např. u autoopravny, kde učni opravují auta, u pekárny, kde učni pečou chléb, u restaurace, kde učni vaří obědy, či učni-číšníci obsluhují hosty nebo v kadeřnictví, kde učni stříhají hosty… O produktivní činnost se ale nebude jednat v případě, že učeň (student) bude seznamován se zpracováním účetní závěrky, ale sám tuto činnost nebude vykonávat. V tomto případě se mu žádná odměna nemusí poskytovat.
Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost je stanovena ve výši 30% minimální mzdy při týdenní pracovní době 40 hodin. Tato výše se úměrně upraví při jiné délce týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce. Tzn., že minimální částka, kterou musí učeň obdržet, je při současné výši měsíční minimální mzdy 4005 Kč (13350x0,3), pokud odpracuje celý měsíc resp. 23,94 Kč (79,80x0,3) při uplatnění hodinové minimální mzdy. Pokud by tento učeň odpracoval pouze polovinu měsíce (např. v únoru 80 hodin), musí obdržet měsíčně alespoň částku ve výši 2003 Kč (4005x0,5) resp. 1916 Kč (23,94x80) při stanovení hodinové sazby.
Podíl produktivní činnosti jednotlivých učňů může být různý a podle toho také bude stanovena konkrétní výše odměny. Minimální výše odměny ale musí být dodržena u všech učňů.
JAK TO BUDE S ODVODY POJISTNÉHO NA SZ A VZP A DANÍ Z PŘÍJMŮ?
pojistné na sociální zabezpečení se z odměn za produktivní činnost učňů nesráží, protože jim v souvislosti se zaměstnáním sice plynou příjmy ze závislé činnosti, ale ty jsou od daně z příjmů osvobozeny (§ 6 odst. 9 písm. l) ZDP) a tudíž tato činnost nezakládá účast na nemocenském ani důchodovém pojištění
pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se z těchto odměn rovněž nesráží, protože se za zaměstnance nepovažují, žáci nebo studenti, kteří mají pouze příjmy za práci z praktického výcviku (§ 5 písm. a) bod 2 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění)
daň z příjmů se z těchto odměn nesráží, protože se jedná o příjem od daně osvobozený (§ 6 odst. 9 písm. l) ZDP). Vzhledem k tomu, že se podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů i nadále jedná o příjem ze závislé činnosti, je třeba vést na odměny jim vyplácené mzdový list (podle § 38j odst. 2 písm. f) bod 2 ZDP se na mzdovém listě uvádějí i příjmy od daně osvobozené). Podepsat prohlášení k dani učni na tyto odměny nemusí, protože jsou od 1. 1. 2014 od daně z příjmů osvobozeny. Pokud by však u zaměstnavatele vykonávali učni další činnost na základě pracovněprávního vztahu, bylo by vhodné jim prohlášení k dani dát podepsat.
JAK JE TO S DAŇOVOU UZNATELNOSTÍ ODMĚN POSKYTOVANÝCH UČŇŮM?
Podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů se jedná o příjem ze závislé činnosti a jedná se o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, protože plynou za produktivní činnost, která přináší příjem. Z tohoto vyplývá, že odměny za produktivní práci učňů jsou daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele.
JAK JE TO S ODPOVĚDNOSTÍ ZA PRACOVNÍ ÚRAZY PŘI PRAKTICKÉM VYUČOVÁNÍ UČNŮ?
V § 391 odst. 3 ZP se říká „došlo-li ke škodě při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba, u níž se praktické vyučování uskutečňovalo“. Z toho vyplývá, že v případě pracovního úrazu odpovídá za škodu ten, u koho je praktické vyučování prováděno.
ZDRAVOTNÍ PROHLÍDKY U UČŇŮ
Problematika zdravotních prohlídek je řešena ve vyhlášce 79/2013 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách. Konkrétně v § 8 odst. 1 písm. b) a c) se říká toto (tučně jsou vyznačeny změny): b) lékařská prohlídka žáka nebo studenta v průběhu vzdělávání 1. při změně zdravotního stavu, 2. před prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu, nejde-li o případy, kdy se posouzení zdravotní způsobilosti osoby připravující se na výkon povolání neprovádí, (dříve zde bylo, že se lékařská prohlídka neprovádí, je-li při praktickém vyučování nebo praktické přípravě vykonávána pouze práce zařazená do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jiným právním předpisem), c) lékařská periodická prohlídka (dále jen "periodická prohlídka") žáka nebo studenta; provádí se jedenkrát ročně, pokud žák nebo student při praktickém vyučování nebo praktické přípravě vykonává rizikové práce; dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je den vydání lékařského posudku před prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu.
Podle odst. 2 písm. b) § 8 se lékařské prohlídky podle odst. 1 písm. b) bodu 2 a písm. c) provádějí na základě žádosti ředitele školy; jde-li o praktické vyučování nebo praktickou přípravu uskutečňovanou na pracovišti právnické nebo fyzické osoby, vyžádá si ředitel školy pro účely žádosti od těchto osob údaje o druhu a režimu práce, kterou bude žák nebo student vykonávat, a o zdravotních a bezpečnostních rizicích této práce a míře rizik vyjádřené kategorií práce.
JAK JE TO S POSKYTOVÁNÍM PŘÍSPĚVKU NA STRAVOVÁNÍ UČŇŮM?
Vzhledem k tomu, že odměny z praktického výcviku učňů jsou považovány za příjem ze závislé činnosti, považují se učni pro účely zákona o daních z příjmů za zaměstnance (§ 6 odst. 2 ZDP) a lze jim poskytovat příspěvek na stravování při splnění určitých podmínek.
Zde bude třeba rozlišit, zda učeň vykonává produktivní činnost u zaměstnavatele, který je organizační složkou státu, resp. státní příspěvkovou organizací nebo zda se jedná o podnikatelský subjekt (s.r.o., akciová společnost apod.).
v organizačních složkách státu nebo ve státních příspěvkových organizacích se poskytuje učňům příspěvek na stravování, pokud jejich přítomnost v práci během směny trvala alespoň 3 hodiny (§ 3 vyhl. MF č. 430/2001 Sb.). Stejný postup se uplatní i u příspěvkových organizací zřízených územně samosprávným celkem (obec, kraj apod. viz vyhl. 84/2005 Sb.).
v podnikatelské sféře bude záležet na tom, zda má zaměstnavatel v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu sjednáno nebo stanoveno, že příspěvek na stravování je možné poskytnout i učňům, kteří pracují na produktivních činnostech. Pokud má zaměstnavatel v okruhu vymezených osob zahrnuty i učně, je možné jim poskytovat daňově uznatelný příspěvek na stravování až do výše 55% ceny jednoho jídla za jednu směnu, pokud jejich přítomnost v práci během směny trvala alespoň 3 hodiny (§ 24 odst. 2 písm. j bod 4 ZDP).
