4/ SRÁŽKY ZE MZDY – POKRAČOVÁNÍ Z PŘEDCHOZÍHO ČÍSLA
SRÁŽKY PŘI ODDLUŽENÍ ZAMĚSTNANCE (zákon 182/2006 Sb., insolvenční zákon)
Novelou zákona 182/2006 Sb. (insolvenční zákon) provedenou zákonem 31/2019 Sb. dochází s účinností od 1. června 2019 ke změnám v provádění srážek ze mzdy při insolvenci zaměstnance. V § 406 odst. 3 písm. a) zákona bylo vypuštěno, že insolvenční soud uloží dlužníkovi, aby po dobu 5 let platil nezajištěným věřitelům stanovenou částku…
Nově je v § 406 odst. 3 písm. a) tento text: uloží dlužníku, aby do podání zprávy o splnění oddlužení platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce částku stanovenou podle § 398 nebo § 398b z příjmů, které získá po schválení oddlužení, a to podle poměru jejich pohledávek určeného v rozhodnutí ve zprávě pro oddlužení. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení. Splnění oddlužení je řešeno v nově vloženém § 412a odst. 1 IZ takto: Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno, jestliže a) dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, b) dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek, c) po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek.
Zde se nově doplnila zrychlená verze oddlužení trvající pouze tři roky, která je určena těm dlužníkům, jenž jsou schopni uhradit alespoň 60% pohledávek svých věřitelů. Podle nově vloženého § 412b bude moci insolvenční soud přerušit nebo prodloužit průběh oddlužení.
Pro praxi mzdových účtáren by ale tyto změny neměly přinést výraznější problémy, protože se zavádí pouze zkrácená verze oddlužení a možnost přerušení nebo prodloužení průběhu oddlužení. O těchto skutečnostech by měl být zaměstnavatel informován buď insolvenčním správcem nebo by si je měl zjistit v insolvenčním rejstříku.
V souvislosti s uplatňováním zákona 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) se neustále objevují nové poznatky s jeho aplikací do oblasti srážek ze mzdy. Z insolvenčního zákona vyplývá zejména tato povinnost:
Pokud soud rozhodne o řešení úpadku plněním splátkového kalendáře, měl by přikázat plátci mzdy dlužníka (např. zaměstnavateli), aby po doručení rozhodnutí prováděl ze mzdy stanovené srážky, a to ve výši, v jaké můžou být uspokojeny přednostní pohledávky a začít zasílat ihned insolvenčnímu správci. Tyto srážky se provádí po dobu určenou v § 406 odst. 3, resp. v § 412a zákona. Podle § 406 odst. 5 doručí soud rozhodnutí o tomto způsobu řešení oddlužení vždy plátci mzdy, a to do vlastních rukou. Tento postup od okamžiku doručení rozhodnutí soudu je vcelku jednoznačný a nepůsobí zaměstnavateli žádné větší problémy…
Problémem při insolvenci je předcházející období od podání insolvenčního návrhu zaměstnancem soudu až do rozhodnutí soudu o řešení úpadku. Takže bychom si postupně prošli jednotlivé fáze insolvenčního řízení z pohledu ve vztahu k činnosti zaměstnavatele v určitém období.
JAK POSTUPOVAT, POKUD DLUŽNÍK (náš zaměstnanec) PODAL U SOUDU NÁVRH NA PROHLÁŠENÍ ÚPADKU?
Bezprostředně po podání návrhu na prohlášení úpadku vydá insolvenční soud vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení a zveřejní ji v insolvenčním rejstříku, čímž se insolvenční řízení považuje za zahájené a nastávají jeho účinky (§ 109 IZ). Zde není nikde povinnost oznámit toto zaměstnavateli.
JAK SE ZAMĚSTNAVATEL DOZVÍ O PODÁNÍ NÁVRHU NA PROHLÁŠENÍ ÚPADKU?
Buď mu to oznámí sám zaměstnanec nebo si zaměstnavatel zjistí tuto skutečnost v insolvenčním rejstříku. Doporučujeme při nástupu zaměstnance do zaměstnání se podívat do insolvenčního rejstříku, zda se zaměstnancem již neprobíhá insolvenční řízení. U zaměstnance, kteří mají exekuce by bylo vhodné si přes jeho rodné číslo každý měsíc zjistit, zda je na něho něco v rejstříku již zapsáno. Pokud ano, tak se nám záznamy objeví. Adresa rejstříku je http://insolvencni-rejstrik.cz/. Sledování insolvenčního rejstříku zaměstnavatelem sice z insolvenčního zákona nevyplývá, ale jeho sledování doporučujeme a mnoho programů na zpracování mezd již tuto měsíční kontrolu zajišťuje…
JAK BUDE ZAMĚSTNAVATEL POSTUPOVAT PO TOM, CO SE DOZVĚDĚL O PODÁNÍ NÁVRHU NA PROHLÁŠENÍ ÚPADKU SVÝM ZAMĚSTNANCEM?
Podle § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona platí, že plátce mzdy či jiných platů, jakmile se dozví o zahájení insolvenčního řízení, v němž je jeho zaměstnanec dlužníkem, přestane provádět srážky ze mzdy či jiné úkony směřující k provedení exekuce ve prospěch oprávněných osob. Podle novelizovaného § 409 odst. 2 insolvenčního zákona (platnost od 1. 1. 2014) a podle vyjádření Krajského soudu v Hradci Králové by měl být postup při provádění srážek ze mzdy v období od zahájení insolvenčního řízení následující:
- srážky ze mzdy se i nadále provádí, ale nevyplácí se nikomu
- podle výsledku insolvenčního řízení se sražené prostředky předají buď
1/ oprávněnému, pokud bude insolvenční návrh odmítnut (tzn., že se deponované částky pošlou tomu, komu byly posílány před zahájením insolvence)
2/ dlužníkovi, pokud bude pravomocně schváleno oddlužení formou splátkového kalendáře (zde doporučujeme tuto výplatu konzultovat s insolvenčním správcem, protože dlužník by měl takto získané prostředky použít k mimořádným splátkám nad rámec schváleného splátkového kalendáře, tzn., že by je měl dobrovolně vydat do majetkové podstaty - § 412 odst. 1 písm. b) IZ)
3/ insolvenčnímu správci, pokud bude prohlášen konkurz na našeho zaměstnance. Tento postup odpovídá i stanovisku Ministerstva spravedlnosti uvedeného v důvodové zprávě k novele OSŘ (294/2013 Sb.), podle kterého by měl zaměstnavatel srážky i nadále provádět a deponovat až do dalšího rozhodnutí v rámci insolvence.
JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ, ŽE SE ZAMĚSTNANCEM BYLO JIŽ ZAHÁJENO INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ, ALE ON ŽÁDNÉ SRÁŽKY ZE MZDY U ZAMĚSTNAVATELE NEMÁ?
Tato situace může nastat v případě, že si zaměstnanec sám uhrazoval své pohledávky a poté zjistil, že už to „zvládat“ nebude (např. manželka přišla o práci apod.). V tomto případě postupuje zaměstnavatel tak, že i nadále vyplácí celou mzdu svému zaměstnanci. V případě, že bude v budoucnu zaměstnanci povoleno oddlužení formou splátkového kalendáře, musí být toto rozhodnutí doručeno zaměstnavateli soudem (§ 406 odst. 5 IZ).
JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ, ŽE SE ZAMĚSTNANCEM BYLO JIŽ ZAHÁJENO INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ A ON MÁ MEZI POHLEDÁVKAMI VÝŽIVNÉ?
Jak bylo již výše uvedeno, přestane v případě zahájení insolvenčního řízení plátce mzdy po podání insolvenčního návrhu provádět srážky ze mzdy ve prospěch oprávněných osob a bude je deponovat. Podle § 111 odst. 2 insolvenčního zákona je ale u výživného dána výjimka v nakládání s majetkovou podstatou a platí, že pohledávky výživného je možno i nadále srážet a podle našeho názoru i odesílat oprávněnému (přesto tento krok doporučujeme konzultovat s insolvenčním správcem). Jestliže potom insolvenční soud schválí oddlužení formou splátkového kalendáře měl by sám rozhodnout, jak má být výživné v budoucnu placeno nebo jeho placení ponechá na insolvenčním správci.
POZNÁMKA: pokud by přišlo výživné v době probíhajícího insolvenčního řízení nebo i po schválení oddlužení formou splátkového kalendáře, je třeba kontaktovat insolvenčního správce, který by měl rozhodnout o dalším postupu.
JE MOŽNO V DOBĚ, KDY BYLO SE ZAMĚSTNANCEM ZAHÁJENO INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ, PROVÁDĚT SRÁŽKY NA ZÁKLADĚ DOHODY O SRÁŽKÁCH ZE MZDY?
Podle § 109 odst. 1 písm. d) IZ nelze od zahájení insolvenčního řízení uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy s výjimkou plnění vyživovací povinnosti. Tzn., že nelze ani provést srážku na základě dohody o srážkách na odborářské příspěvky, závodní stravování, nájemné apod. Zde doporučujeme postup takový, že zaměstnanec požádá zaměstnavatele o zasílání části mzdy vypočtené např. jako x% z čisté mzdy na účet odborové organizace nebo o zasílání rozdílu mezi hodnotou odebraných stravenek a příspěvkem zaměstnavatele na závodní stravování na účet zaměstnavatele. V těchto případech se nejedná o srážky ze mzdy, ale zaměstnavatel pouze vyhověl žádosti zaměstnance a zasílá ze zbytku čisté mzdy zaměstnance určené částky na uvedené účty.
JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ, ŽE ZAMĚSTNANCI NENÍ POVOLENO ODDLUŽENÍ, ALE JDE DO KONKURZU?
Pokud soud rozhodne o řešení úpadku konkurzem (ve většině případů se ale konkurz týká podnikatelů a nikoliv zaměstnanců), tj. uspokojením věřitelů z výnosu zpeněžením majetkové podstaty, je třeba provádět srážky v rozsahu, v jakém z nich mohou být uspokojeny přednostní pohledávky (§ 207 odst. 2 IZ). Jak se o prohlášení konkurzu dozví zaměstnavatel? Měl by mu ji sdělit sám zaměstnanec nebo si ji mohl zjistit v insolvenčním rejstříku. V některých případech sděluje tuto informaci zaměstnavateli i sám insolvenční soud.
JE MOŽNO V PŘÍPADĚ INSOLVENCE SRÁŽET I Z DOHODY O PROVEDENÉ PRÁCE?
Od 1. září 2015 podléhá srážce ze mzdy i odměna z dohody o provedení práce, takže i v rámci insolvence se bude z dohody o provedení práce srážka provádět. Pouze v případě insolvenčních řízení zahájených před 1. 9. 2015 by se z dohod o provedení práce srážky provádět nemusely, ale podle § 412 odst. 1 insolvenčního zákona by se jednalo v tomto případě o mimořádný příjem, který plyne z dohody o provedení práce a dlužník je povinen mimořádný příjem použít k mimořádné splátce. Srážku by zaměstnavatel provedl ale pouze na základě výzvy insolvenčního správce nebo na základě žádosti dlužníka.
JE MOŽNO V PŘÍPADĚ INSOLVENCE SRÁŽET I Z DAŇOVÉHO BONUSU NEBO DOPLATKU NA DAŇOVÉM BONUSU V RÁMCI ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ?
Daňový bonus ani doplatek daňového bonusu z RZ se podle usnesení Vrchního soudu v Olomouci (3 VSOL 852/2011-A-10 ze dne 11. 5. 2015) nepovažuje za příjem podléhající srážkám ze mzdy. Podle § 412 odst. 1 insolvenčního zákona by se však jednalo v tomto případě o mimořádný příjem, který plyne v souvislosti s výplatou daňového bonusu a dlužník je povinen mimořádný příjem použít k mimořádné splátce. Srážku by zaměstnavatel provedl ale pouze na základě výzvy insolvenčního správce nebo na základě žádosti dlužníka.
JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ, ŽE NA ZAMĚSTNANCE PŘIJDOU DALŠÍ EXEKUČNÍ PŘÍKAZY V DOBĚ, KDY UŽ PROBÍHÁ ODDLUŽENÍ FORMOU SPLÁTKOVÉHO KALENDÁŘE?
Pohledávky vydané po zahájení oddlužení získávají své pořadí dnem doručení a exekutorovi oznámíme, že s jejich srážením začneme ihned po skončení oddlužení, tj. po uplynutí 3 resp. 5 let.
