Dotaz: Bude se dovolená nově počítat i z přesčasových hodin? Např. zaměstnanec má sjednanou týdenní pracovní dobu 40 hodin a odpracuje v měsíci např. 30 hodin přesčas. Za tento přesčas si nevybral náhradní volno a byl mu proplacen s příplatkem za práci přesčas.
Odpověď: Podle § 213 ZP bude dovolená náležet za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu v délce jedné dvaapadesátiny stanovené týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené. Z toho vyplývá, že dovolená bude poskytována pouze za odpracovanou stanovenou týdenní pracovní, která může být podle § 79 ZP maximálně 40 hodin. Tzn., že se přesčasové hodiny pro výpočet nároku na dovolenou v roce 2021 započítávat nebudou. Podle úpravy dovolené v letošním roce se také přesčasová práce nezapočítávala, protože za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny (§ 212 odst. 1 ZP před novelou). A podle § 78 odst. 1 písm. c) je směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas.
Dotaz: Bylo by možné vypočítávat nárok na celoroční počet hodin dovolené přes celkem odpracované hodiny bez ohledu na délku stanovené týdenní pracovní doby?
Odpověď: Tento postup by byl možný, ale muselo by se vycházet jen z hodin odpracovaných v rámci stanovené týdenní pracovní doby, tzn. bez přesčasových hodin. Zároveň je potřeba nezapomenout započíst i hodiny, které se pro účely dovolené považují za výkon práce (např. dovolená, svátky, některé překážky v práci apod.).
Dotaz: Podle přechodného ustanovení č. 2 k zákonu 285/2020 Sb. se právo na dovolenou a čerpání této dovolené, na které vzniklo právo před 1. 1. 2021 řídí zněním ZP před 1. 1. 2021. Můžeme zůstatky dovolené ve dnech přepočíst na hodiny?
Odpověď: Podle dostupných výkladů k této problematice skoro všichni autoři uvádí, že „stará dovolená“ by se měla čerpat ve dnech a nová v hodinách.
Naše stanovisko: Podle § 4a ZP nesmí být odchylná úprava práv nebo povinností nižší nebo vyšší, než stanoví ZP nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. K odchylné úpravě může dojít smlouvou nebo vnitřním předpisem. Zde je možné podle našeho názoru se odchýlit, protože nedojde k poškození ani jedné strany pracovněprávního vztahu, když zaměstnanci s pracovní dobou 40 hod. týdně, poskytneme místo 5 dnů dovolené 40 hod. dovolené… Někteří zaměstnavatelé si již tento způsob (čerpání dovolené v hodinách) sjednali ve vnitřním předpisu za trvání současného ZP.
Dotaz: Jakým způsobem provést přepočet nároku na dovolenou v případě, že je zaměstnanec během roku přeřazen z pracovního místa s týdenním úvazkem 40 hod. a ročním nárokem na 5 týdnů dovolené na pracovní místo, kde pracuje v provozu s týdenním úvazkem 37,5 hod. a ročním nárokem na dovolenou 4 týdny, když k přeřazení došlo např. od 1. 5. 2021?
Odpověď: Je třeba poznamenat, že tato situace je trochu neobvyklá a „vykonstruovaná“. Zaměstnanec by musel předně s převedením souhlasit (pokud nejde o případy převedení podle § 41 ZP) a zaměstnavatel by musel být schopen zdůvodnit, proč na jednom pracovišti je dovolená 4 týdny a na druhém 5 týdnů (není to náhodou diskriminace?). Pokud by tato situace v praxi nastala, postupovalo by se obdobně jako u příkladů 7. a 8. uvedených v DIS 11/2020, jen by se snížil nárok na dovolenou v období od 1. 5. 2021.
Dotaz: Co se bude nově považovat za výkon práce, když se změnil § 216 odst. 2 ZP? Dosud zde bylo vyjmenováno, co se nepovažuje a co se naopak považuje za výkon práce. Nově je v odst. 2 uvedeno, které doby se do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby započtou. Je zde nějaký rozdíl mezi těmito definicemi? Bude se krátit třeba o ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovskou dovolenou apod.?
Odpověď: Zjednodušeně řečeno, zůstává zápočet či nezápočet těchto nově nazvaných „omluvných dob“ stejný jako je v současné době. Jen došlo k tomu, že tzv. „omluvné doby“, které se započtou max. do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby jsou v ZP výslovně vyjmenovány. Takže když ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné či otcovská vyjmenovány nejsou, tak se započtou jako výkon práce.
Poznámka: ke změně zápočtu dochází u rodičovské dovolené, ale ne z toho důvodu, že by se i dříve nepovažovala za výkon práce, ale protože byl změněn odst. 1 § 223 podle kterého nebylo možno dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené krátit…
Dotaz: Zaměstnanci v síti prodejen v obchodních centrech pracují v nerovnoměrně rozvržené pracovní době s různou délkou směn, protože se musí podřídit otvírací době těchto center. V některých dnech pracují např. 6 hod., 8 hod., 11 hod. nebo 12 hod. Můžeme i nadále od roku 2021 plánovat dovolenou jako 8 hodinovou směnu, když nevíme jaké směny jim vyjdou na dobu čerpání dovolené?
Odpověď: Domníváme se, že úprava dovolené na hodiny byla provedena hlavně proto, aby se zjednodušila evidence dovolené právě ve Vámi uváděné situaci. Tzn., že pokud si zaměstnanec bude čerpat dovolenou s odlišnou délkou směny v jednotlivých dnech, odepíše mu dovolená podle skutečně vyčerpaných hodin, což by mělo být spravedlivější než dosud používaná průměrná délka směny.
Dotaz: U dvousměnného pracovního režimu používáme již léta týdenní pracovní dobu 38,5 hod. místo 38,75 hod. Můžeme i nadále takto postupovat, když v ZP je u dvousměnného pracovního režimu uvedena delší týdenní pracovní doba? Nebudou tito zaměstnanci poškozeni?
Odpověď: Podle § 79 odst. 3 ZP může zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod 40 hod., 38,75 hod. nebo 37,5 hod. obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Takto zkrácená týdenní pracovní doba je stanovenou týdenní pracovní dobou. Ze stanovené týdenní pracovní doby se podle § 213 ZP vypočítává nárok na dovolenou v hodinách.
Dotaz: Nárok na délku dovolené stanovujeme vždy na začátku roku. Jak budeme postupovat v roce 2021, když na začátku roku ještě nevíme, zda bude zaměstnanec pracovat po celý rok ve stanovené týdenní pracovní době? Máme obavu, že pokud se v průběhu roku zkrátí délka stanovené týdenní pracovní doby, mohlo by dojít k jejímu přečerpání.
Odpověď: Při určování nároku na dovolenou by se dle našeho názoru mělo vyjít ze stanovené týdenní pracovní doby, která je platná na začátku roku. Pokud dojde v průběhu roku ke změně délky stanovené týdenní pracovní doby, měla by se její délka přepočítat podle příkladů v DIS 11/2020.
Dotaz: V případě, že si zaměstnanec v současné době čerpal 0,5 dne dovolené odečetli jsme mu 0,5 dne. Nyní by čerpal půl den dovolené v délce 3,75 hod. (týdenní pracovní doba je u nás 37,5 hod.). Je možné čerpat i necelé hodiny dovolené? Předpokládáme, že ano, když denní úvazek je 7,5 hod. tak se mu při dnu dovolené se mu také odečte 7,5 hod. dovolené…
Odpověď: Podle nového odst. 6 v § 218 může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem určit čerpání dovolené v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny. Tzn., že pokud je délka směny 7,5 hod. odepíše se zaměstnanci 3,75 hod. z nároku na dovolenou. Při skončení pracovního poměru se pravděpodobně setkáme s proplácením dovolené za minuty…
Dotaz: Do § 219 odst. 2 bylo vloženo ustanovení o tom, že se dovolená započítává do dovolené v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat. Bude se tedy dovolená nově přerušovat v případě, že zaměstnanec bude čerpat dovolenou a v této době měl na svátek rozepsanou směnu?
Odpověď: § 219 odst. 2 zní nově takto: „Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené; to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost.“
Tzn., že pokud by zaměstnanec čerpal dovolenou např. od 29. 3. do 11. 4. 2021, tak by se mu dny 2. a 5. dubna (pátek a pondělí Velikonoční) nezapočetly do dovolené, a to ani v případě, že měl na dny svátku směnu rozepsanou. Pokud by ale zaměstnanec měl např. na den 2. 4. (velký pátek) směnu rozepsanou, protože pracuje v nepřetržitém provozu a jen na tento den si požádal o čerpání dovolené, tak by se mu dovolená započetla.
Dotaz: Můžete uvést případy, které můžou nastat po zrušení věty poslední v § 223 odst. 1, že dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené podle § 217 odst. 5 není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit?
Zde bude vždy záležet na konkrétním datu skončení mateřské dovolené (dále jen MD) a případně na skutečnosti, zda má zaměstnankyně ještě dovolenou z předchozího roku nebo získá potřebný počet týdenních pracovních dob zápočtem dovolené, na kterou vznikne nárok v příslušném roce. Var. I. zaměstnankyně skončila MD, aniž by splnila podmínku odpracování alespoň 4týdenních pracovních dob a nemá žádnou dovolenou z předchozího roku. Toto se bude týkat zaměstnankyně, které skončí MD v lednu a v tomto případě nebude mít nárok na žádnou dovolenou. Var. II. zaměstnankyně skončila MD, aniž by splnila podmínku odpracování alespoň 4týdenních pracovních dob, ale má ještě dovolenou z předchozího roku, díky které odpracuje alespoň 4týdenní pracovní doby. Této zaměstnankyni vznikne nárok na dovolenou podle odpracovaných týdenních pracovních dob (doba MD a doba čerpání dovolené se považují jako výkon práce pro účely dovolené). Var. III. zaměstnankyně skončila MD a splnila podmínku odpracování alespoň 4týdenních pracovních dob, ale ne 12týdenních pracovních dob a nemá žádnou dovolenou z předchozího roku a ani čerpáním nové dovolené nedosáhne na 12týdenních pracovních dob. Této zaměstnankyni vznikne nárok na dovolenou podle odpracovaných týdenních pracovních dob. Var. IV. zaměstnankyně skončila MD a splnila podmínku odpracování alespoň 4týdenních pracovních dob, ale ne 12týdenních pracovních dob ale má ještě dovolenou z předchozího roku. Zde bude záležet na tom, kolik týdenních pracovních dob získá čerpáním staré a případně již nové dovolené.
Pokud získá méně než 12týdenních pracovních dob, vznikne jí nárok na dovolenou podle odpracovaných týdenních pracovních dob.
Pokud získá alespoň 12týdenních pracovních dob díky čerpání staré dovolené, započte se jí ještě 20týdenních pracovních dob za dobu následného čerpání rodičovské dovolené. Var. V. zaměstnankyně skončila MD a splnila podmínku odpracování alespoň 12týdenních pracovních dob. V tomto případě se jí započte ještě 20týdenních pracovních dob za dobu následného čerpání rodičovské dovolené a měla by se započíst i případná dovolená vzniklá čerpáním dovolené z roku 2021, protože čerpáním dovolené v délce 12 a 20 týdnů vznikne další nárok na dovolenou… Var. VI. zaměstnankyně skončila MD a získala díky ní minimálně 32týdenních pracovních dob. Tato zaměstnankyně bude mít nárok na dovolenou v plné výši, protože se ji započte i 20týdenních pracovních dob za dobu rodičovské dovolené.
Problematice čerpání dovolené po provedené novele ZP se budeme v dalších číslech informačního servisu ještě věnovat, protože očekáváme další „nové a hlavně převratné výklady“ vykladačů, kteří ještě stále vyčkávají…
