Nejprve si probereme, co se pro roční zúčtování za rok 2021 mění oproti předchozímu roku. Jedná se hlavně o zrušení „superhrubé mzdy“, zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a třetí dítě a každé další dítě a dále změny v jiných předpisech, které ale mají vliv na zdanění mezd a také přítomnost koronaviru v naší společnosti:
Změny ve zdaňování příjmů zaměstnanců
Od roku 2021 došlo ke zrušení supurhrubé mzdy, ke zrušení solidárního zvýšení daně a zavedení dvou sazeb daně (tj. 15% a 23%). Dále se zvýšila základní sleva na poplatníka o 3000 Kč a zavedl se tzv. stravenkový paušál (vše zákonem č. 609/2020 Sb.). Zrušením solidárního zvýšení daně odpadla i povinnost poplatníků s příjmy nad 48násobek průměrné mzdy podávat daňové přiznání.
Zvýšení daňového zvýhodnění na děti
Zákonem 285/2021 Sb. se změnilo daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě tak, že na druhé dítě bude 22320 Kč a na třetí a každé další dítě 27840 Kč. Zvýšení platí pro celé zdaňovací období roku 2021, ale je možno jej uplatnit až v rámci ročního zúčtování nebo v daňovém přiznání. Daňové zvýhodnění na první dítě zůstává beze změn, tj. 15204 Kč.
Zvýšení minimální mzdy
Zvýšení minimální mzdy na 15200 Kč má vliv na
Slevu za umístění dítěte (tzv. školkovné), kde je možno ji uplatnit až do výše minimální mzdy (tj. v roce 2021 až do výše 15200 Kč)
Poskytnutí měsíčního daňového bonusu, tj. pokud byla výše příjmu ve výši 7600 Kč (polovina minimální mzdy), bylo možno poskytnout měsíční daňový bonus
Poskytnutí ročního daňového bonusu, tj. pokud je výše ročního příjmu 91200 Kč (šestinásobek minimální mzdy), je možno poskytnout roční daňový bonus
Osvobození vyplaceného důchodu do výše 36násobku minimální mzdy, tj. do částky 547200 Kč
Zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ
Toto zvýšení na částku 1701168 Kč (tj. 48násobek průměrné mzdy 35441 Kč) má vliv na
Výpočet sazby daně, kde do výše 1701168 Kč je daň 15% a nad tuto výši je daň 23%.
Na uplatnění zvýšené sazby daně u záloh, kde do měsíčního příjmu 141764 Kč je daň 15% a nad tuto výši 23%.
Výše příjmu pro uplatnění srážkové daně byla v roce 2021 ve výši 3500 Kč
Hranice pro uplatnění srážkové daně při nepodepsaném Prohlášení k dani se tudíž zvýšila v roce 2021 na 3500 Kč. U dohod o provedení práce zůstává srážková daň do 10000 Kč.
Dopady koronaviru na roční zúčtování
Např. poskytnutí dobrovolného testování na koronavir u svých zaměstnanců by mělo být od daně osvobozeno.
Co se týká zahrnování zvýšeného a prodlouženého ošetřovného nebo kompenzačních bonusů vyplacených OSVČ do příjmů druhého z manželů, tak ty se do vlastních příjmů druhého z manželů zahrnou, protože nejsou uvedeny ve výjimkách v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Naopak mimořádný příspěvek při nařízené karanténě (tzv. „izolačka“) do vlastních příjmů druhého z manželů nepatří (§ 8 odst. 2 zákona 121/2021 Sb.).
Zvýšení maximální výše odpočtu daru pro rok 2020 a 2021
Zákonem 39/2021 Sb. byla zvýšena maximální výše nezdanitelné částky z titulu poskytnutí daru pro rok 2020 a 2021 na v § 15 odst. 1 ZDP vyjmenované účely z 15% na 30% ze základu daně.
POZOR: základem daně v roce 2021 je ale již jen hrubá mzda a nikoliv „superhrubá mzda“.
Poslední změnou je snížení nezdanitelné částky možné výše odpočtu úroků
Zákonem 386/2020 Sb. se s účinností od 1. 1. 2021 snížila max. možná částka odpočtu úroků z hypotečního úvěru nebo z úvěru ze stavebního spoření z 300000 Kč na 150000 Kč.
Takže toto byly všechny změny nejdůležitější změny, které jsou platné pro roční zúčtování za rok 2021 a nyní si řekneme, jak postupovat dále…
První, co musí zaměstnavatel udělat je rozhodnout podle okolností, zda se může zaměstnanci roční zúčtování provést nebo zda si musí sám zaměstnanec podat daňové přiznání… Podmínky, kdy můžeme provést roční zúčtování a kdy je nutno podat daňové přiznání najdeme v § 38g a § 38ch zákona o daních z příjmů.
U KOHO JE MOŽNÉ PROVÉST ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ?
u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho plátce.
Příjmy plynoucí z dohody o provedení práce do 10000 Kč a ostatní příjmy do 3500 Kč vyplacené dalším plátcem, které byly zdaněny 15% srážkovou daní, do daňového základu nevstupují. Pokud by si je chtěl jejich příjemce překlasifikovat na zálohovou daň (§ 36 odst. 7), musel by si sám podat daňové přiznání.
V případě, že měl některý poplatník příjmy od dalšího plátce a nejednalo se o dohodu o provedení práce do 10000 Kč, resp. ostatní příjmy do 3500 Kč, musela být vždy sražena zálohová daň a on si musí po skončení roku podat daňové přiznání.
Dále můžeme roční zúčtování provést
u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu od více plátců daně postupně.
Mzda vyplacená poplatníkovi dodatečně po skončení pracovního poměru od předchozího plátce není na závadu. Mzda musí být, ale vyplacena ve stejném zdaňovacím období (např. zaměstnanec skončil k 30. 6. a prémie za II/IV mu byly vyplaceny v září téhož roku).
Poplatník, kterému byly vyplaceny příjmy za předchozí období po 31. 1., musí podat vždy daňové přiznání.
Další podmínkou pro možnost provedení ročního zúčtování je, že
poplatník učinil u všech případných postupných plátců prohlášení k dani a nejpozději do 15. února následujícího roku požádal o provedení ročního zúčtování (pokud neučinil Prohlášení např. za měsíc leden u předchozího plátce, musí vždy podat daňové přiznání, protože dodatečně může učinit Prohlášení jen u posledního plátce…)
u toho, kdo neměl ostatní příjmy (podle §§ 7 až 10) vyšší než 6000 Kč.
Mezi ostatní příjmy patří hlavně příjmy z podnikání (§ 7), z nájmu (§ 9), ale i ostatní příjmy uvedené v § 10
Zde bude asi největší počet dotazů… Ti, kteří podnikají nebo pronajímají vědí, že mají povinnost podat daňové přiznání, ale budou se na Vás obracet ostatní zaměstnanci, kteří prodali byt, rodinný domek, pozemek nebo nějakou movitou věc a nevědí, jestli nemusí podat daňové přiznání…
Zde je potřeba se podívat do § 4 odst. 1 zákona, kde je to, co je od daně osvobozeno a za jakých podmínek uvedeno takto…
- např. prodej rodinného domu nebo bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem nebo dobu kratší než 2 roky, použije-li získané prostředky k uspokojení vlastní bytové potřeby je od daně osvobozen. Tato doba 2 let se zkracuje o dobu, po kterou byly nemovitosti prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele
- obdobně je osvobozen příjem z prodeje nemovitých věcí (např. pozemků) přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 10 let nebo dobu kratší než 10 let, použije-li získané prostředky k uspokojení vlastní bytové potřeby (tato doba se zkracuje o dobu, po kterou byly nemovitosti prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, tj. v případě zdědění se započte i doba, kdy je vlastnil např. otec)
- příjmy z prodeje hmotných movitých věci (např. váza, obraz apod.) jsou od daně osvobozeny s výjimkou cenného papíru nebo motorového vozidla či letadla, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 1 roku u auta nebo letadla
- dále jsou od daně osvobozeny přijaté náhrady majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu s výjimkou náhrady za ztrátu příjmu
Pokud by v těchto případech nebyly splněny podmínky pro osvobození, musel by zaměstnanec podat daňové přiznání a tyto příjmy uvést jako příjem podle § 10.
Mezi ostatní příjmy patří i ostatní příjmy uvedené v § 10 (např. důchody nad 547200 Kč ročně (tj. nad 36násobek minimální mzdy 15200 Kč) nebo dodanění předčasně zrušeného životního pojištění nebo penzijního připojištění). V rámci § 10 se dále můžeme setkat s příjmy podle odst. 1 písm. a), které jsou do 30000 Kč od daně osvobozeny – sem patří např. příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem. (Příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, které jsou zde rovněž uvedeny, jsou podle Sdělení GFŘ považovány za příjmy podle § 7 a osvobození se na ně nevztahuje).
Pro posouzení, zda nebyla překročena hranice 6000 Kč, se berou veškeré příjmy podle §§ 7 až 10, a to nesnížené o výdaje. POZOR: pokud bude poplatník podávat daňové přiznání z jiného důvodu (např. více plátců současně), zahrnou se do zdanitelných příjmů veškeré příjmy, a to i v případě, že by byly nižší než 6000 Kč!
V § 38g odst. 1 je uvedena ještě hranice pro podání daňového přiznání, a to ve výši 15000 Kč. Tato hranice se ale vztahuje pouze na poplatníky, kteří nemají příjmy ze závislé činnosti (tj. příjmy podle § 6 ze zaměstnání). Např. poživatel starobního důchodu, který již není nikde zaměstnán nebo žena v domácnosti… Pokud by obdrželi např. za nájem pozemků částku do 15000 Kč včetně, nemuseli by podávat daňové přiznání. Pokud by byla částka nad 15000 Kč, museli by daňové přiznání podat, i když by asi stejně daň neplatili (uplatní si základní slevu na poplatníka 27840 Kč).
Roční zúčtování je možno provést jen
u toho, kdo předložil potvrzení o příjmu od předchozích plátců mzdy opět nejpozději do 15. 2. následujícího roku.
Naopak ale ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍNELZE PROVÉST v žádném případě:
- u poplatníka, který měl, byť jen po část roku příjmy plynoucí ze zahraničí, zde musí vždy podat daňové přiznání a vyplnit přílohu č. 3
- u poplatníka, který obdržel po 31. 1. 2021 příjmy ze závislé činnosti, které se vztahují k příjmům zúčtovaným v jeho prospěch v předchozích letech, jež se tenkrát nepovažovaly za jeho příjmy, protože mu nebyly vyplaceny. Toto jsou případy, kdy si zaměstnanec přinese Potvrzení o zdanitelných příjmech a má vyplněn řádek 4. – doplatky příjmů podle § 5 odst. 4
- u daňového rezidenta členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, který chce uplatnit slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) (manželka, invalidity a sleva za umístění), daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c nebo nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 až 8. Může si ale podat daňové přiznání a prokázat, že 90% veškerých příjmů je z území ČR. Příjmy plynoucí mu ze zahraničí musí na FÚ prokázat potvrzením zahraničního správce daně,
- u poplatníka, který poskytl dar do jiného státu EU – musí vždy podat daňové přiznání (§ 38g odst. 2),
- u poplatníka, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. Např. pokud zaměstnavatel přispíval na soukromé životní pojištění a zaměstnanec si od října 2021 změnil pojistku tak, že opět umožňuje předčasné výběry, musí zaměstnanec podat za rok 2021 daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést částky, které mu zaměstnavatel přispíval v roce 2015 až 2020 a za měsíce leden až září 2021. Částky příspěvků za rok 2021 se uvedou na ř. 10 Potvrzení o zdanitelných příjmech a částky příspěvků za rok 2015 a 2020 by si mohl zaměstnanec vyžádat od zaměstnavatele.
Tím, že se bude jednat o příjem podle § 6, tak se uvede i částka, která je nižší než 6000 Kč. Hranice 6000 Kč se vztahuje k příjmům podle §§ 7 až 10,
- u poplatníka, jehož plátce daně oznámil dlužnou částkuna dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b),
- u poplatníka, který zemřel. Podle § 239b daňového řádu musí podat daňové přiznání za zemřelého osoba spravující pozůstalost, a to do 3 měsíců ode dne smrti (za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti) a do 30 dnů od skončení řízení o pozůstalosti (za část zdaňovacího období, která uplynula od úmrtí do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti).
Zde doporučujeme upozornit pozůstalé na povinnost podat daňové přiznání v těchto termínech a vystavit jim pro tento účel potvrzení o zdanitelných příjmech, popř. upozornit zaměstnance, kterému někdo v rodině zemřel, aby za něho přiznání podal v uvedených termínech. O úmrtí zaměstnance jsme podrobně psali v DIS 9/2021.
- u poplatníka, který se sám rozhodne podat daňové přiznání. To jsou případy, např. když zaměstnanec mění v průběhu roku zaměstnavatele a nechce, aby nový zaměstnavatel věděl, kolik si u předchozího zaměstnavatele vydělával…
Ve všech těchto případech nelze roční zúčtování provést a musí být podáno daňové přiznání…
CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE U NĚHO MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?
do 15. 2. požádat o provedení ročního zúčtování
Žádat bude vždy svého posledního plátce ve zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani. Žádost o provedení ročního zúčtování doporučujeme podat již na vzoru č. 2, který obsahuje změny provedené v oblasti odpočtu úroků z hypotečních úvěrů nebo ze stavebního spoření platné od 1. 1. 2021.
Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na daň, nic dalšího se neprovádí. Pokud ovšem není z nějakého důvodu sám povinen podat daňové přiznání…
do 15. 2. může poplatník dodatečně prokázat nárok na slevy na dani nebo daňové zvýhodnění, které v průběhu roku neuplatnil.
Kromě toho může předložit doklady pro uplatnění nezdanitelných částek a slevy za umístění dítěte.
do 15. 2. musí předložit potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích plátců mzdy.
Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění musí být jen na vzoru č. 29. Starší vzory nejde za rok 2021 použít, protože ještě obsahují údaje o povinném pojistném a členění dodatečně vyplacených mezd za předchozí období.
do 15. 2. může poplatník dodatečně podepsat Prohlášení k dani
Pokud Prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, může se u něho rovněž roční zúčtování provést. Jestliže by poplatník prohlášení zpětně podepsal i za měsíce, kdy měl příjem z dohody o provedení práce do 10000 Kč nebo jiný příjem do 3500 Kč, zdaněný 15% srážkovou daní, bude třeba provést opravu ze srážkové daně na zálohovou.
POZOR: zde by bylo výhodnější mu doporučit podání daňového přiznání za rok 2021, kde by se mu srážková daň překlasifikovala na zálohovou. Zpětný podpis prohlášení není možný u předchozího plátce, ale jen u plátce, kde je v pracovněprávním vztahu ke konci zdaňovacího období.
JAKÝ BUDE POSTUP VÝPOČTU ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ?
I/ Zjistíme základ daně u poplatníka
Základ daně se zjistí tak, že se vezme součet zdanitelných příjmů vyplacených nebo obdržených do 31. ledna 2022 za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2021 od všech postupných plátců (uvede se na řádku 1. tiskopisu „Výpočet daně“ – vzor č. 26).
II/ Od základu daně se odečtou nezdanitelné částky ze základu daně (§ 15 ZDP), kterými jsou:
BEZÚPLATNÁ PLNĚNÍ (dříve dary) (§ 15 odst. 1)
Zde se budou 2% resp. 15% (v roce 2021 až 30%) počítat ze základu daně, který tvoří pouze příjmy ze závislé činnosti uvedené na ř. 1. Např. hrubý příjem zaměstnance a zároveň základ daně je 200000 Kč a z této částky se bude 15% (30%). Takže je možno uznat dar až do výše 30000 Kč (60000 Kč).
Pro uznání daru musí být splněny tyto podmínky:
úhrnná hodnota darů přesáhne 2% ze základu daněanebo činí alespoň 1000 Kč
Pokud je dar 1000 Kč a vyšší, nemusí se podmínka 2% ze základu daně sledovat.
v úhrnu lze odečíst nejvýše 15% ze základu daně (v roce 2021 až 30%)
poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování (pokyn GFŘ D-22). Hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce se oceňuje částkou 3000 Kč, od roku 2013 se hodnota odběru orgánu od žijícího dárce oceňuje částkou 20000 Kč a od roku 2017 se odběr krvetvorných buněk oceňuje rovněž částkou 20000 Kč
hodnotu poskytnutých darů lze odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty (pokyn GFŘ D-22).
K poskytování darů poskytnutých v souvislosti s tornádem, které způsobilo obrovské škody na jižní Moravě vydala Finanční správa tuto informaci: Informace Finanční správy ČR k daňovému režimu poskytnutých bezúplatných plnění (dále jen „darů“) v souvislosti s mimořádnou událostí dne 24. 6. 2021 (tornádo na jižní Moravě) – v Informaci se mimo jiné uvádí citujeme:
Poskytnutí daru prokáže poplatník dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel a předmět, na který byl dar poskytnut a datum poskytnutí. I bez potvrzení konečného příjemce může správce daně uznat poskytnutí peněžního plnění, pokud poplatník doloží (např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem nebo výpisem telefonního operátora o poskytnutí dárcovské SMS/DMS apod.), že finanční prostředky byly poukázány na bankovní účet na pomoc lidem v postižených oblastech, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek vedené Ministerstvem vnitra podle § 26 odst. 2 a 3 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Informace z centrální evidence veřejných sbírek zveřejňuje Ministerstvo vnitra na své internetové stránce.
Obdobný postup lze uplatnit i u zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh, t.j. nevyžadovat podle § 38l odst. 1 písm. a) zákona předepsaný doklad - potvrzení příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu tohoto daru. Toto potvrzení může být nahrazeno např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem apod. Z předložených dokladů musí být vždy patrno, že finanní prostředky byly poukázány na bankovní účty zřízené v souladu se zákonem č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách (www.mvcr.cz). Akceptace tohoto postupu v dané situaci byla doporučena i územním finančním orgánům v rámci daňových řízení.
Podle této informace by měla Finanční správa akceptovat i poskytnuté dary na odstraňování škod po tornádu, které nebudou prokázány potvrzením příjemce daru, pokud byly zaslány na bankovní účty zřízené v souvislosti s tornádem.
ODPOČET ÚROKŮ (§ 4b a § 15 odst. 3 a 4)
Od základu daně lze odečíst částku úroků zaplacených z úvěru na bytové potřeby. Bytová potřeba je nově definována v § 4b ZDP (do konce roku 2020 byla v § 15 odst. 3 ZDP). Definice bytové potřeby se nezměnila, pouze u koupě pozemku musí být výstavba zahájena do 4 let od nabytí pozemku (dosud bylo do 4 let od pořízení pozemku). Maximální výše uplatnitelných úroků je od 1. 1. 2021 150 tis. Kč za rok ze všech úvěrů v rámci domácnosti. Pokud však byla bytová potřeba obstarána před 1. 1 2021 je možno i nadále odečíst až 300 tis. Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit 1/12 této max. částky za každý měsíc placení úroků. Např. úroky placeny pouze 8 měsíců, maximální částka odpočtu úroků by byla v tomto případě 100 tis. Kč (12500x8) resp. 200 tis. Kč při obstarání bytové potřeby před 1. 1. 2021.
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ(§ 15 odst. 5)
V rámci ročního zúčtování záloh se může odečíst příspěvek ve výši 24000 Kč na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření
Od roku 2017 potvrzují penzijní společnosti součet měsíčních příspěvků poplatníka, které překračují výši, od které náleží maximální státní příspěvek (tj. to, co je nad 1000 Kč měsíčně). Aby si mohl zaměstnanec odečíst celých 24000 Kč, musel zaplatit za rok 2021 částku 36000 Kč.
V případě, že zaměstnanec přešel v průběhu roku z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření, sečtou se potvrzené částky od obou institucí, maximálně lze odečíst i v tomto případě částku 24000 Kč POZOR: roční zúčtování za rok 2021 ale nelze provést u zaměstnance, který v letech 2007 až 2020 uplatňoval odpočty nezdanitelné částky na penzijní připojištění (v součtu vyšší než 6000 Kč) a v roce 2021 smlouvu zrušil a nechal si vyplatit odbytné (tj. nesplnil smluvní podmínky). Tento zaměstnanec musí podat daňové přiznání za rok 2021 a v něm jako příjem podle § 10 uvést částku, kterou si odečetl v uplynulých deseti letech. Pokud by nebyla částka odpočtů v součtu vyšší než 6000 Kč, může se u něho roční zúčtování provést.
SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (§ 15 odst. 6)
Maximální částka, kterou lze odečíst na soukromé životní pojištění činí 24000 Kč, a to i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.
Od roku 2015 musí smlouvy na soukromé životní pojištění nově splňovat podmínku, že není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (předčasné výběry). Ten, kdo si po 1. 1. 2015 nezměnil pojistnou smlouvu tak, aby neumožňovala předčasné výběry, ale ani ji nezrušil, nedostává již od pojišťovny potvrzení o zaplaceném pojistném. Toto samo o sobě ještě nevede k povinnosti dodanit odpočty v minulých letech, protože smlouva (pojistka) nebyla zrušena a nebylo vyplaceno pojistné plnění.
K dodanění uplatněných odpočtů v minulých letech by se muselo přistoupit vždy v případě předčasného ukončení smlouvy při nesplnění podmínek (60 a 60…). Zde by musel zaměstnanec podat daňové přiznání, a pokud by odpočty nezdanitelných částek z tohoto titulu činily v uplynulých deseti letech v součtu více než 6000 Kč, tak je uvést jako příjem podle § 10 ZDP. Toto by neplatilo v případě, že nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude přímo převedena na novou smlouvu životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění odpočtu.
Pojišťovny, které můžou uzavírat toto pojištění, jsou nejen ty, jenž působí na území ČR, ale i „jiné pojišťovny usazené na území členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru“. Z toho vyplývá, že zaměstnanec může předložit smlouvu na životní pojištění uzavřenou v jiném státě EU s pojišťovnou, která v ČR vůbec nepodniká. Zde je potřeba upozornit, že smlouva musí být přeložena do českého jazyka, protože úředním jazykem je čeština (§ 76 DŘ). Pro přepočet pojištění v cizí měně se za rok 2021 použije jednotný kurz, který je uvedený v pokynu GFŘ D-54, který bude přílohou tohoto čísla v elektronické podobě.
POZOR: pojišťovny by měly již od roku 2015 vystavovat potvrzení o zaplaceném pojistném podle „vzoru“, který byl uveden ve Finančním zpravodaji č. 5/2015 (Sdělení GFŘ k uplatňování pojistného…). V tomto sdělení se rovněž uvádí, že „Potvrzení splňuje podmínky § 38l odst. 1 písm. i) i v případě, že je poplatníkovi doručeno elektronicky a neobsahuje originál razítka a podpisu oprávněné osoby, pokud lze z předložené písemnosti vyvodit, že bylo vyhotoveno pojišťovnou pro konkrétního poplatníka – klienta pojišťovny.“
ZAPLACENÉ ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY ODBOROVÉ ORGANIZACI (§ 15 odst. 7)
odečtou se částky zaplacených členských příspěvků do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 Kč.
Zde se opět budou porovnávat příspěvky sražené ze mzdy XII/2020 až XI/2021 se zdanitelnými příjmy roku 2021.
„ÚHRADY ZA ZKOUŠKY OVĚŘUJÍCÍ VÝSLEDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ“(§ 15 odst. 8)
Maximálně lze odečíst úhrady ve výši 10000 Kč, u osob se zdravotním postižením 13000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením 15000 Kč. Tyto odpočty lze uplatnit, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo si je poplatník s příjmy podle § 7 neuplatnil jako výdaj. Prokázat nárok na odpočet musí poplatník potvrzením instituce oprávněné ověřovat a uznávat výsledky tohoto dalšího vzdělávání (zákon 179/2006 Sb.).
Na stránkách www.narodnikvalifikace.cz jsou obory, na co je možno se dále vzdělávat a toto další vzdělávání je potom ověřováno zkušební komisí, které se platí částky, které lze potom odečítat.
Všechny nezdanitelné částky si bude moci uplatnit i daňový rezident členského státu EU nebo státu tvořícího EHP ale pouze v rámci daňového přiznání, pokud prokáže, že 90% všech jeho příjmů je z území ČR (§ 15 odst. 9). Od roku 2014 je třeba doložit výši příjmů v zahraničí potvrzením zahraničního správce daně!
III/ Po odpočtu těchto nezdanitelných částek získáme tzv. „základ daně snížený o nezdanitelné částky“, který se zaokrouhlí na celé stovky směrem dolů.
IV/ Ze základu daně sníženého o nezdanitelné částky a zaokrouhleného na celé stovky směrem dolů se vypočte daň z příjmů 15% resp. 23%.
V/ Od vypočtené daně se odečtou slevy na dani
SLEVY NA DANI PODLE § 35ba odst. 1 se uplatní v těchto výších:
Slevy na dani podle § 35ba ZDP:
2021
2021
krácení za měsíce, kdy nebyly splněny podm. na začátku měsíce
- základní sleva u poplatníka
- u starobního důchodce
27 840 Kč 27 840 Kč
uplatní se vždy celá uplatní se vždy celá
- na druhého z manželů
- (na držitele průkazu ZTP/P)
24 840 Kč (49 680 Kč)
2070 Kč 4140 Kč
- na invaliditu 1. nebo 2. stupně
2 520 Kč
210 Kč
- na invaliditu 3. stupně
5 040 Kč
420 Kč
- na průkaz ZTP/P
16 140 Kč
1345 Kč
- na studium
4 020 Kč
335 Kč
- sleva za umístění dítěte
15 200 Kč
náleží i pokud dítě umístěno část roku
ZÁKLADNÍ SLEVA NA POPLATNÍKA (27840 Kč)
V ročním zúčtování náleží vždy ve výši 27840 Kč, a to i u daňových nerezidentů s podepsaným Prohlášením k dani. V plné výši se uplatní tato sleva i u poplatníků, kteří neměli příjmy po celý kalendářní rok. U poživatelů starobního důchodu se rovněž uplatní celá základní sleva na poplatníka 27840 Kč.
SLEVA NA DRUHÉHO Z MANŽELŮ (24840 Kč a u manžela, který je držitelem průkazky ZTP/P 49680 Kč), tato částka se krátí za měsíce, kdy netrvalo manželství na začátku měsíce.
Sleva na druhého z manželů bude náležet, jestliže jeho vlastní příjem nepřekročí částku 68000 Kč. Do částky 68000 Kč patří celoroční příjmy, i když manželství netrvalo po celý kalendářní rok. Do příjmů druhého z manželů se nezahrnují podle § 35ba odst. 1 písm. b) pouze dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4.
Podle Pokynu GFŘ D-22 se vlastními příjmy manžela/lky rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje vč. příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně nebo nejsou předmětem této daně. Mezi vlastní příjmy tudíž patří i důchody, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné a kompenzační bonus apod., a to za období od 1. 1. do 31. 12. daného kal. roku (tj. za zdaňovací období). Tzn., že peněžitá pomoc v mateřství za měsíc prosinec 2020, která byla vyplacena v lednu 2021 se považuje za příjem manželky v roce 2021. Naopak nemocenské za XII/2021 vyplacené v I/2022 bude již vlastním příjmem roku 2022. Prokazování příjmu druhého z manželů se i nadále provádí čestným prohlášením poplatníka, tzn., že je třeba vepsat do „prohlášení k dani“, jméno, příjmení a rodné číslo manžela/lky a dobu, po kterou spolu žili v domácnosti (str. 4 prohlášení vzor 25 nebo strana 2 žádosti o provedení RZ vzor 2).
Ostatní slevy na dani (INVALIDITY A STUDIUM) se budou poskytovat za stejných podmínek a ve stejné výši jako v předchozích letech.
V případě, že byly podmínky splněny pouze po část kalendářního roku, náleží slevy podle § 35ba odst. 1 písm. c) až f) ve výši poměrné části roční slevy za měsíce, kdy byly podmínky splněny na začátku měsíce. Např. invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byl přiznán od 2. 7. 2021. Sleva na tuto invaliditu se poskytne pouze za měsíce srpen až prosinec, a to ve výši 2100 Kč (420x5).
Sleva za umístění dítěte (až do výše minimální mzdy – v roce 2021 je to 15200 Kč). Náleží až do výše zaplacených nákladů na zdaňovací období (max. 15200 Kč) i v případě, že dítě bylo umístěno jen po část roku.
V § 35bb odst. 6 ZDP je definováno předškolní zařízení takto:
a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a
c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou
1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo
2. mateřskou školou podle školského zákona.
Od roku 2016 již nelze uplatnit slevu za umístění v případech, kdy umístíme dítě v jakémkoliv zařízení pečujícím o děti předškolního věku, ale pouze v tzv. předškolním zařízení (splňujícím podmínky nastavené v § 35bb odst. 6 ZDP).
Oprávněnost poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině je podle zákona č. 247/2014 Sb., o dětské skupině vázána na zápis do evidence poskytovatelů, kterou provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ti kteří jsou zapsáni do evidence poskytovatelů jsou uvedeni na http://www.mpsv.cz/cs/20302.
Mateřské školy ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, musí být registrovány v rejstříku škol a školských zařízení. Rejtřík mateřských školek je na adrese http://rejskol.msmt.cz/.
Provozovat péči o děti předškolního věku na základě živnosti lze pouze za podmínek splňujících kritérium tzv. "srovnatelné péče". Provozovatele na základě živnosti je třeba zkontrolovat v živnostenském rejstříku např. na adrese www.justice.cz
V rámci živnostenského zákona lze provozovat péči o děti předškolního věku:
- v rámci živnosti vázané, kdy jde o „péči o dítě do tří let věku v denním režimu“, tj. může se jednat též o péči o dítě do 1, resp. do 2 let věku, např. chůva nebo jesle,
- v rámci živnosti volné, kdy jde:
o obor „72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“,
a také o obor „79. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“. Potvrzení předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních musí obsahovat:
1/ jméno vyživovaného dítěte poplatníka,
2/ celkovou výši výdajů, kterou za něj na dané zdaňovací období poplatník vynaložil a
3/ datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění.
VI/ Po odpočtu veškerých řádně prokázaných slev na dani získáme daň po slevě (uvede se na řádce 20. „Výpočtu“ – musí být větší nebo rovna 0). Slevy na dani nám můžou daň pouze „vynulovat“.
VII/ Daň po slevě porovnáme s úhrnem sražených záloh na daň uvedeným na řádce 21. „Výpočtu“
VIII/ Pokud je daň po slevě nižší než sražené zálohy, jedná se o přeplatek na dani, který se vrátí poplatníkovi, je-li tento přeplatek vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování se poplatníkovi nesráží. Rozdíl mezi daní po slevě a sraženými zálohami se uvede na řádku 22. „Výpočtu“. U zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na dítě, končí výpočet daně tímto řádkem. Pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, tak se naopak řádek 22. „Výpočtu“ nevyplňuje a pokračuje se ve výpočtu řádkami 23. až 31.
Příklady ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na děti:
Příklad č. 1. Zaměstnanec s příjmem 20000 Kč měsíčně má pouze nezdanitelnou částku z titulu dárcovství krevní plazmy ve výši 15000 Kč (5 odběrů).
Vratka daně ve výši 2250 Kč u něho vznikla díky tomu, že v roce 2021 daroval 5x krevní plazmu (kontrolní výpočet 15000x0,15=2250).
Příklad č. 2. Zaměstnanec pracoval do 31. 3. u prvního postupného zaměstnavatele a měl u něho příjem 140000 Kč měsíčně. Od dubna začal pracovat u druhého postupného zaměstnavatele s příjmem 160000 Kč měsíčně. V prvních třech měsících bylo u něho uplatněna daň 15%, protože příjem byl do 141764 Kč. Od měsíce dubna byla u něho uplatněna zvýšená sazba daně 23% z částky 18236 Kč (160000-141764), protože překročil částku 4násobku průměrné mzdy, tj. 141764 Kč. Nezdanitelné částky ani jiné slevy na dani kromě základní slevy neuplatnil. Tomuto zaměstnanci je možno provést roční zúčtování záloh, protože měl jen příjmy od více postupných plátců, a přestože část jeho příjmů podléhá 23% sazbě daně. Povinnost podat daňové přiznání při příjmech nad 48násobek průměrné mzdy se vztahovala na poplatníky, kteří museli v roce 2020 uplatnit solidární zvýšení daně, které ale bylo od 1. 1. 2021 zrušeno. Výpočet ročního zúčtování by vypadal takto:
1.
Úhrn příjmů od všech plátců – dílčí základ daně
1 860 000
2.
neobsazeno
3.
neobsazeno
12.
Vypočtená daň
291 712
13.
Sleva na poplatníka
27 840
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
263 872
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
264 336
22.
Přeplatek (+) Nedoplatek (-) rozdíl ř. 21 – ř. 20
+ 464
I v rámci tohoto ročního zúčtování vychází přeplatek na dani, a to ve výši 464 Kč, i když měl zaměstnanec po část roku příjmy daněné pouze v pásmu 15% a po část roku i ve 23% pásmu daně.
Příklad č. 3. Zaměstnanec s měsíčním příjmem 280000 Kč pracoval do 15. 4. u jednoho zaměstnavatele a od 16. 4. u dalšího postupného zaměstnavatele se stejnou odměnou 280000 Kč. Za měsíc duben podepsal Prohlášení k dani u obou těchto plátců (slevu na dani uplatnil pouze první z nich) a u obou obdržel poměrnou část odměny, tj. 140000 Kč. Ani u jednoho z nich nebyla uplatněna v tomto měsíci vyšší sazba daně, protože příjem byl nižší než 141764 Kč. Při provádění ročního zúčtování musí zákonitě vzniknout nedoplatek na dani, protože celkový příjem za měsíc duben činí rovněž 280000 Kč a měla být uplatněna daň 23%, což si ukážeme na tomto příkladu
1.
Úhrn příjmů od všech plátců – dílčí základ daně
3 360 000
2.
neobsazeno
3.
neobsazeno
12.
Vypočtená daň
636 707
13.
Sleva na poplatníka
27 840
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
608 867
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
597 809
22.
Přeplatek (+) Nedoplatek (-) rozdíl ř. 21 – ř. 20
- 11 058
V tomto případě vychází nedoplatek na dani ve výši 11058 Kč, který je způsoben tím, že přecházel do jiného zaměstnání v průběhu měsíce a ani u jednoho z postupných plátců se tomto měsíci nedostal do 23% pásma daně… Podle § 38ch odst. 5 ZDP se případný nedoplatek z ročního zúčtování poplatníkovi nesráží. Pokud by byl ale tento zaměstnanec povinen podat z nějakého důvodu daňové přiznání, tak nedoplatek vrátí.
POZOR: případů s nedoplatky na dani může být zejména u vysokopříjmových skupin zaměstnanců více a je třeba jim věnovat zvýšenou pozornost.
Příklad č. 4. Zaměstnanec s příjmem 40000 Kč obdržel v měsíci březnu roční odměnu ve výši 160000 Kč. V tomto měsíci u něho byla uplatněna 23% sazba daně z částky 58236 Kč ((160000+40000)-141764). Výpočet ročního zúčtování by vypadal takto:
1.
Úhrn příjmů od všech plátců – dílčí základ daně
640 000
2.
Neobsazeno/*
3.
Neobsazeno/*
12.
Vypočtená daň
96 000
13.
Sleva na poplatníka
27 840
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
68 160
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
72 819
22.
Přeplatek (+) Nedoplatek (-) rozdíl ř. 21 – ř. 20
+ 4 659
/* v dalších příkladech již pro větší přehlednost tyto řádky uváděny nebudou
V rámci ročního zúčtování se mu vrátí přeplatek na dani 4659 Kč, který vznikl z uplatnění 23% sazby daně v měsíci březnu, kdy mu byla vyplacena roční odměna a jeho příjem překročil 4násobek průměrné mzdy (kontrolní výpočet 8% z 58236 = 4659 Kč).
Příklad č. 5. Zaměstnanec (student) má jeden pracovní poměr na 10000 Kč měsíčně a kromě toho má u jiného zaměstnavatele uzavřenou po celý rok dohodu o provedení práce na 10000 Kč měsíčně. Podepsané prohlášení k dani má pouze u prvního zaměstnavatele. První zaměstnavatel mu nesráží žádnou daň, protože má podepsané prohlášení k dani a uplatní si slevu na poplatníka. Druhý zaměstnavatel mu sráží srážkovou daň 15%. Tento zaměstnanec by si nemusel podat daňové přiznání a mohl by požádat prvního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. V jeho případě by ale bylo výhodné, aby si podal daňové přiznání a do něho zahrnul i příjmy z dohody o provedení práce daněné srážkovou daní.
zaměstnavatel
č. 1 PP (10000)
zaměstnavatel
č. 2 DPP (10000)
do daňového přiznání
Příjmy – základ daně
120000
120000
240000
daň celkem
-
-
36000
sleva na dani
-
-
27840
daň po slevě
8160
na dani zaplac.
0
18000
18000
přeplatek
+9840
Tento příklad ukazuje případ, kdy se zaměstnanci vyplatí si překlasifikovat srážkovou daň na zálohovou…
Příklad č. 6. Zaměstnanec u nás nastoupil od měsíce března 2021 a předtím byl na Úřadu práce. V lednu 2022 nás požádal jako posledního plátce v roce 2021 o provedení ročního zúčtování. U nás měl příjem 25000 Kč měsíčně. V rámci ročního zúčtování si chce uplatnit nezdanitelnou částku z titulu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění ve výši 12000 Kč.
1.
Úhrn příjmů od všech plátců – dílčí základ daně
250 000
7.
Nezdanitelná částka – pojistné na soukromé životní pojištění
12 000
10.
Nezdanitelné částky celkem
12 000
11.
Základ daně snížený o nezdanitelné částky
238 000
12.
Vypočtená daň
35 700
13.
Sleva na poplatníka
27 840
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
7 860
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
14 300
22.
Přeplatek (+) Nedoplatek (-) rozdíl ř. 21 – ř. 20
+ 6 440
Tomuto zaměstnanci vychází přeplatek na dani ve výši 6440 Kč, což odpovídá dvojnásobku slevy na dani na poplatníka (2x2320=4640) za měsíce, ve kterých byl na Úřadu práce a zbytek je 15% z platby na životní pojištění (12000x0,15=1800). Přeplatek na dani je vyšší než 50 Kč a vrátí se poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc březen.
IX/ DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě se v roce 2021 změnilo, a to tak, že na první dítě činí nadále 15204 Kč. Na druhé dítě se zvýšilo z částky 19404 Kč na 22320 Kč a na třetí a každé další dítě se zvýšilo z částky 24204 Kč na 27840 Kč. Toto zvýšení platí pro celé zdaňovací období roku 2021, ale je možno jej uplatnit až v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání. V průběhu roku se odečítaly pouze původní nezvýšené měsíční částky. Z tohoto důvodu budou vznikat v rámci ročního zúčtování poměrně velké přeplatky na dani, protože na druhé dítě, které bylo vyživované po celý rok se vyplatí o 2916 Kč více a na třetí a každé další dítě o 3636 Kč více.
Nejvíc problémů asi vznikne při výpočtech v případech, kdy si rodiče vyměnili děti v průběhu roku a bude se jim počítat poměrná část daňového zvýhodnění, ale již z vyšších částek…
Jinak zůstává v platnosti, že se daňové zvýhodnění může poskytnout formou slevy na dani (až do výše daňové povinnosti) nebo formou daňového bonusu. Horní hranice ročního daňového bonusu (60300 Kč) je od roku 2021 zrušena.
Nárok na daňový bonus vzniká zaměstnanci při ročním příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy, platné k 1. 1. zdaňovacího období, která byla ve výši 15200 Kč. Tzn., že nárok na roční daňový bonus vznikne u příjmu 91200 Kč nebo vyšším. Do příjmů pro posouzení dodržení této hranice se zahrnují od roku 2018 pouze příjmy podle §§ 6 a 7 ZDP.
Díky tomu, že v roce 2021 došlo k zvýšení výše daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě, bude třeba u těchto zaměstnanců zjistit nejprve celkový nárok na daňové zvýhodnění za rok 2021 (zde se použijí již zvýšené roční částky) a tento údaj přenést na řádku 23. výpočtu daně.
Příklady ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na děti (úmyslně nejsou v některých příkladech uváděny nezdanitelné částky nebo další slevy na dani – díky tomu by pochopitelně vycházely přeplatky na dani vyšší…):
Příklad č. 7. Zaměstnanec s příjmem 36000 Kč měsíčně má dvě děti a v rámci ročního zúčtování si přinesl potvrzení penzijní společnosti, že zaplatil částku z titulu vlastní platby na penzijní připojištění ve výši 24000 Kč. Kromě toho přinesl potvrzení, že na školkovném zaplatil za starší dítě částku 18000 Kč. Daňový bonus v průběhu roku nepobíral a na zálohách na daň zaplatil 2352 Kč.
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
432 000
6.
Nezdanitelná částka – penzijní připojištění
24 000
10.
Nezdanitelné částky celkem
24 000
11.
Základ daně snížený o nezdanitelné částky
408 000
12.
Vypočtená daň
61 200
13.
Sleva na poplatníka
27 840
18a
Sleva za umístění dítěte /1
15 200
19.
Slevy celkem
43 040
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
18 160
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
2 352
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem (15204+22320)
37 524
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
18 160
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
19 364
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň.bonusu ř.25-28
19 364
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
21 716
31.
Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě
Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu
2 352
19 364
/1 zde je dána maximální výše slevy za umístění na jedno dítě 15200 Kč
Tomuto zaměstnanci bude vrácen doplatek ze zúčtování ve výši 21716 Kč, který se skládá z přeplatku na dani 2352 Kč a doplatku na daňovém bonusu ve výši 19364 Kč. Přeplatek vznikl jednak díky uplatnění nezdanitelné částky na penzijní připojištění ale hlavně uplatněním slevy za umístění dítěte. Částka přeplatku na dani by se zahrnula do příjmů pro zjištění nároku na dávky SSP, doplatek na daňovém bonusu nikoliv.
Příklad č. 8. Zaměstnankyně s 2 dětmi měla v roce 2021 dva pracovní poměry, jeden na 7000 Kč měsíčně a druhý rovněž na 7000 Kč měsíčně. Podepsané prohlášení k dani měla pouze u prvního zaměstnavatele. První zaměstnavatel jí nesrážel žádnou daň, protože měla podepsané prohlášení k dani a uplatnila se sleva na poplatníka, ale daňový bonus ji nevyplácel, protože v jednotlivých měsících nedosáhla poloviny minimální mzdy (7300 Kč). Druhý zaměstnavatel jí srážel zálohovou daň 15%. Kromě toho měla v průběhu roku jednu dohodu o provedení práce na 10000 Kč, která byla zdaněna 15% srážkovou daní. Tato zaměstnankyně si musí podat za rok 2021 daňové přiznání ze zákona (§ 38g odst. 2 – má více plátců současně). V jejím případě ale bude výhodné, aby si do daňového přiznání zahrnula i příjem z dohody o provedení práce daněný srážkovou daní.
zaměstnavatel
č. 1 (7000)
zaměstnavatel
č. 2 (7000)
zaměstnavatel dohoda 10000
do daňového přiznání
příjmy
84000
84000
10000
178000
daň celkem
-
-
-
26700
sleva na dani
-
-
-
27840
daň po slevě
0
daňové zvýh. na 2 děti
15204+22320
= 37524
daňové zvýh. – sleva na dani
0
na dani zaplac.
0
12600
1500
14100
přepl. na dani
+ 14100
daňový bonus
+ 37524
Této zaměstnankyni se vrátí v daňovém přiznání částka 51624 Kč. Tento příklad ukazuje, že se zaměstnankyni s více nižšími příjmy vrátí, jak zálohová daň uplatněná u druhého zaměstnavatele, tak srážková daň z dohody o provedení práce, a ještě jí bude vyplacen daňový bonus, protože za rok 2021 splní podmínku 6násobku minimální mzdy (tj. 6x15200=91200 Kč).
Příklad č. 9. Zaměstnanec s příjmem 45000 Kč měsíčně má 4 děti. Manželka nepracuje, protože je na rodičovské dovolené s nejmladším dítětem. Na zálohách na daň nic neplatil a obdržel daňové bonusy ve výši 53856 Kč. Po skončení roku si přinesl potvrzení od zařízení péče o děti předškolního věku, že zaplatil za umístění 2 dětí částku ve výši 28000 Kč (14000+14000) Výpočet ročního zúčtování by u něho vypadal takto:
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
540 000
12.
Vypočtená daň
81 000
13.
Sleva na poplatníka
27 840
14.
Sleva na manželku
24 840
18a
Sleva za umístění dítěte
28 000
19.
Slevy na dani celkem
80 680
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
320
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
0
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem (15204+22320+27840+27840)
93 204
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
320
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
92 884
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň.bonusu ř.25-28
39 028
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
39 028
31.
Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě
Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu
0
39 028
Tomuto zaměstnanci se poskytne doplatek ze zúčtování ve výši 39028 Kč, který se skládá pouze z doplatku na daňovém bonusu. Na tomto příkladu je vidět, že i pokud má někdo vyšší příjmy, tak si díky zrušení ročního stropu daňového bonusu (60300 Kč) může uplatnit děti až do výše 92884 Kč. Podle znění ZDP platného do konce roku 2020 by byl doplatek na daňovém bonusu o 32584 Kč nižší (92884-60300).
Příklad č. 10. Matka samoživitelka se 4 dětmi pracovala při rodičovské dovolené na zkrácený úvazek s měsíčním příjmem 15000 Kč. V jednotlivých měsících neplatila žádnou daň a byly jí vypláceny měsíční daňové bonusy ve výši 5025 Kč, protože splnila podmínku dosažení alespoň poloviny minimální mzdy. Po skončení roku si požádala o provedení ročního zúčtování. Výpočet ročního zúčtování u ní bude vypadat takto:
20.
Daň po slevě na dani (částka musí být větší nebo rovna 0)
0
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani)
0
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem (15204+22320+27840+27840)
93 204
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
0
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
93 204
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň. bonusu ř.25-28)
32 904
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
32 904
31.
Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě
Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu
0
32 904
Této zaměstnankyni bude vyplacen doplatek na daňovém bonusu ve výši 32904 Kč. Výplata měsíčního daňového bonusu byla v roce 2021 ještě limitována částkou 5025 Kč (a to i po novele ZDP od července minulého roku), ale roční daňový bonus byl již pro rok 2021 zrušen. Podle znění zákona o daních z příjmů platného do 31. 12. 2020 by tato zaměstnankyně nedostala nic…
Příklad č. 11. Matka se 2 dětmi nastoupila po rodičovské dovolené a pracovala od měsíce června do konce roku na zkrácený úvazek s měsíčním příjmem 14000 Kč. Celý měsíc říjen nepracovala, protože měla Covid a poté OČR. V žádném měsíci neplatila daň a v měsících červen až září a listopad až prosinec jí byly vypláceny daňové bonusy ve výši 17304 Kč, protože splnila podmínku dosažení alespoň poloviny minimální mzdy. Po skončení roku si požádala o provedení ročního zúčtování. Výpočet ročního zúčtování u ní bude vypadat takto:
20.
Daň po slevě na dani (částka musí být větší nebo rovna 0)
0
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani)
0
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem (15204+22320)
37 524
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
0
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
0
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň. bonusu ř.25-28)
Nevybere se
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
0
31.
Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě
Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu
0
0
Vzhledem k tomu, že tato zaměstnankyně nedosáhla v roce 2021 šestinásobku minimální mzdy (15200x6=91200 Kč), ale pouze 84000 Kč (14000x6), nemá nárok na roční daňový bonus, ale nárok na měsíční daňové bonusy neztrácí, protože v jednotlivých měsících jejich výplaty splnila podmínku alespoň poloviny minimální mzdy (7600 Kč).
X/ Vrácení daně
V případě, že na řádce 22 bude přeplatek na dani vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2022. Pokud je doplatek ze zúčtování na ř. 30 vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi rovněž nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2022. O vrácený přeplatek si sníží plátce daně nejbližší odvody záloh nebo může požádat o vrácení přeplatku podle § 155 zákona 280/2009 Sb., daňového řádu. Správce daně by měl přeplatek vrátit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti.
POZOR: vzhledem k tomu, že částky vracené zaměstnancům můžou být poměrně vysoké (zvýšení daňového zvýhodnění na děti, které se uplatní až při ročním zúčtování, uplatnění darů, úroků a dalších nezdanitelných částek nebo vyšší sleva za umístění (15200 Kč), budou přeplatky na dani vyšší a může nastat situace, kdy bude vhodné požádat FÚ o jejich vrácení dříve…
V případě, že vznikne nedoplatek na dani, tak se od poplatníka nevybere.
NA CO SI DÁT POZOR PŘI ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2021
zkontrolovat nedoplatky na dani
Díky zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou pásem daně (15% resp. 23%) mohou nedoplatky na dani vznikat zejména u zaměstnanců s vyššími příjmy, pokud u nich docházelo ke změně zaměstnání v průběhu roku. Doporučujeme proto v případě nedoplatku na dani zkontrolovat i výpočet záloh v průběhu roku.
jestli není poplatník povinen podat daňové přiznání
např. pokud víme, že náš zaměstnanec měl v průběhu roku ještě dalšího souběžného zaměstnavatele (např. byl členem volební komise a odměna překročila 3500 Kč nebo pobírá někde odměnu vyšší než 3500 Kč jako neuvolněný člen zastupitelstva) a musela mu být z tohoto příjmu sražena zálohová daň, je povinen si sám podat daňové přiznání, protože měl v tomto případě více plátců současně.
jestli není poskytnut daňový bonus u zaměstnance, který nedosáhl příjmu alespoň 91200 Kč (tj. 6násobku minimální mzdy)
Na daňové bonusy, které mu byly poskytnuty v měsících, kdy dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy, ale nárok neztrácí. Pokud by musel podat tento poplatník daňové přiznání, musí vrátit i řádně vyplacené daňové bonusy v jednotlivých měsících, jestliže nedosáhl celkového ročního příjmu alespoň 91200 Kč.
u všech daňových nerezidentů se může vždy odečíst celých 27840 Kč (případně ještě sleva na studium), ale nelze uplatnit nezdanitelné částky, slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti
Rezidenti státu EU nebo EHP by si mohli uplatnit nezdanitelné částky, slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) a g) a daňové zvýhodnění na dítě v rámci daňového přiznání, kde budou muset prokázat, že 90% jeho veškerých příjmů pochází z ČR. Zároveň musí předložit potvrzení zahraničního správce daně o výši příjmů ze zahraničí.
zkontrolovat, zda nejsou vyplněny v Potvrzení o zdanitelných příjmech řádky s doplatky mzdy z předchozích let
Pokud je vyplněn v Potvrzení o zdanitelných příjmech řádek 4. není možné provést roční zúčtování záloh. Tito poplatníci si musí vždy podat daňové přiznání.
zeptat se zaměstnance, který nově nastoupil a má vyplněný řádek 15 Potvrzení o zdanitelných příjmech, zda pojistnou smlouvu nezrušil
Pokud pojistnou smlouvu zrušil, musí si podat daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést veškeré od daně osvobozené příspěvky zaměstnavatele na životní pojištění poskytnuté po 1. 1. 2015.
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ
ZAMĚSTNANCI, KTERÝM NEBYLA VYPLACENA CELÁ MZDA ZA ROK 2021 ANI DO 31. 1. 2022
U těchto zaměstnanců se provede roční zúčtování pouze ze skutečně vyplacených příjmů. Zde bude pravděpodobně vrácena vyšší částka formou přeplatku na dani, protože slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě se uplatní za celý rok. V roce, kdy jim budou tyto mzdy doplaceny, ale dojde k tomu, že jejich daňová povinnost bude naopak vyšší a z toho důvodu si musí vždy podat daňové přiznání.
CIZINCI
Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR. Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat (dále by zde měl mít „středisko svých zájmů“, tj. zaměstnání, rodinu a volnočasové aktivity…) a pokud měl příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny nezdanitelné částky podle § 15, slevy na dani podle § 35ba, které řádně prokáže a může uplatnit i daňové zvýhodnění na děti (§ 35c). Cizinec, daňový rezident členského státu EU nebo EHP, pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla uplatnit pouze základní sleva na dani (27840 Kč) a sleva na dani na studenta (4020 Kč). Nezdanitelné částky si může uplatnit pouze v případě, že je 90% všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR, a to formoupodání daňového přiznání. Za stejných podmínek by si mohl uplatnit slevu na manželku, na invalidity nebo slevu za umístění a daňové zvýhodnění na dítě. Výši příjmů ze zahraničí musí prokázat potvrzením zahraničního správce daně. POZOR – při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem. Platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou v příloze tohoto čísla v elektronické podobě nebo na stránce https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv.
V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní slevy, případně částky na studium. Pokud chce uplatnit další slevy na dani, nezdanitelné částky nebo daňové zvýhodnění na dítě, doporučte mu aby požádal FÚ o určení daňového domicilu nebo podání daňového přiznání, kde by měl prokázat, že je buď rezidentem ČR, nebo v případě neprokázání, že 90% jeho veškerých příjmů je z území ČR…
ZAMĚSTNANCI POBÍRAJÍCÍ NÁHRADU ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU
Zaměstnancům, kterým byla vyplacena náhrada za ztrátu na výdělku od Kooperativy nebo České pojišťovny nelze roční zúčtování za rok 2021 provést, pokud tato náhrada podléhala zálohové dani (tj. byla ve výši nad 3500 Kč). Jestliže byla náhrada za ztrátu na výdělku do 3500 Kč a byla z ní sražena srážková daň, bylo by možné roční zúčtování provést, protože srážková daň do ročního zúčtování nevstupuje. Vyplacené náhrady za ztrátu na výdělku do 31. ledna 2022 se považují ještě za příjem zdaňovacího období roku 2021.
TISKOPIS DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ
Zaměstnanec, který měl pouze příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, může vyplnit v roce 2021 tiskopis 25 5405/D vzor č. 4 – Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti… Tento tiskopis má pouze 2 strany a budou jej moci použít všichni poplatníci, kteří měli pouze příjmy ze závislé činnosti podle § 6, a to i ti poplatníci, kteří si budou chtít překlasifikovat srážkovou daň z dohody o provedení práce, nebo i daňoví nerezidenti. Změnily se také pokyny k vyplnění tohoto tiskopisu, kde byl vydán nový vzor. č. 6, kde jsou nové sazby apod.
Pro podání daňového přiznání za rok 2021 je ale možno použít i tiskopis 25 5405 vzor č. 27 (je stejný jako v předchozím roce pouze se změnily některé hodnoty a pokyny k jeho vyplnění viz vzor č. 29). Tento tiskopis budou muset podat všichni poplatníci, kteří měli některý z příjmů podle §§ 7 až 10 ZDP vyšší než 6000 Kč. Jinak má toto daňové přiznání (vzor č. 27) i nadále 3 stálé přílohy. Pokud zaměstnanec zároveň podnikal, vyplní ještě přílohu č. 1. V případě, že měl příjmy z pronájmu (§ 9) nebo ostatní příjmy (§ 10), vyplní ještě přílohu č. 2. Při příjmech ze zahraničí se vyplní příloha č. 3 případně samostatný list k příloze č. 3. Upozornění Generálního finančního ředitelství pro ty, kteří podávají daňové přiznání a uplatňují nárok na daňové zvýhodnění, že povinnou přílohou k prokázání nároku na daňové zvýhodnění je „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění pro účely podání daňového přiznání“, zůstává v platnosti i pro podání daňového přiznání za rok 2021. Plátce uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňoval/neuplatňoval daňové zvýhodnění a v jaké výši. Tento tiskopis 25 5558 MFin 5558 vzor č. 2 je dostupný na webových stránkách http://www.financnisprava.cz.
DOTAZY K ROČNÍMU ZÚČTOVÁNÍ
Matka samoživitelka s dvěma dětmi pracovala v loňském roce pouze cca 5 měsíců a zbytek roku buď ošetřovala děti z důvodu koronaviru nebo byla sama nemocná. Její příjem za rok 2021 je nižší než šestinásobek minimální mzdy 91200 Kč, takže jí nevznikne nárok na roční daňový bonus. Není možné započíst do příjmů i ošetřovné? V měsících, kdy pracovala daňový bonus dostávala, ale nevíme, zda můžeme poskytnout i roční daňový bonus?
Vzhledem k tomu, že v ZDP je výslovně uvedeno, že pro posouzení šestinásobku minimální mzdy se zahrnují pouze příjmy podle §§ 6 a 7 ZDP, nelze započíst ošetřovné, které je příjmem od daně osvobozeným. Nárok na vyplacené měsíční daňové bonusy ale neztrácí.
Co bude muset udělat náš zaměstnanec, který prodal v roce 2021 pozemky, aniž splnil podmínku pro jejich osvobození od daně (tj. nově doba vlastnictví alespoň 10 let), ale prostředky z prodeje chce použít na obstarání vlastní bytové potřeby v budoucnu?
V tomto případě je osvobození od daně z příjmů vázáno na oznámení této skutečnosti správci daně, a to nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2021.
Může si zaměstnanec uplatnit slevu na manželku, která podniká jako OSVČ a za rok 2021 nebude mít kvůli koronaviru skoro žádné příjmy, ale obdržela od státu tzv. kompenzační bonusy? Jakým způsobem by nám manželka měla prokázat výši svých příjmů? Započítávají se kompenzační bonusy do vlastních příjmů druhého z manželů?
Pro uplatnění slevy na manželku by nesměl příjem manželky z podnikání nesnížený o výdajepřekročit částku 68000 Kč. Kompenzační bonus není uveden v příjmech, které se nezapočítávají do příjmů druhého z manželů (§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP), takže je třeba jej zahrnout. Prokazování příjmů druhého z manželů se provádí čestným prohlášením, tzn., že ji vepíše do Prohlášení k dani, kde je předtištěno, že její příjem nedosáhl 68000 Kč.
Jak to bude s příspěvky na kulturu, sport, rekreaci, knihy apod., které nebyly vyčerpány z důvodu uzavření některých provozoven na základě rozhodnutí vlády v boji s koronavirem v roce 2021?
Nevyčerpané příspěvky na výše uvedené účely nepropadají a je možno je čerpat v následujícím roce spolu s případnými příspěvky na rok 2022.
Jak se bude posuzovat distanční způsob výuky u středoškoláků starších 18 let a u vysokoškoláků? Bude se tento způsob výuky vůbec považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání?
Status studenta v době vzdělávání na dálku zůstává zachován, neboť je zakázána pouze osobní přítomnost studenta ve škole. Vzdělávání distančním způsobem tudíž nic nemění na organizaci školního roku.
Započtou se dodaňované příspěvky zaměstnavatele na ŽP do příjmů pro posouzení splnění podmínky 6násobku minimální mzdy (91200 Kč) pro vznik nároku na roční daňový bonus?
V § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3. ZDP u příjmů od daně osvobozených se říká, že pokud dojde k předčasnému ukončení smlouvy na ŽP, na kterou zaměstnavatel přispíval, osvobození zaniká a příjmem podle § 6 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně osvobozeny. Z uvedených §§ vyplývá, že i dodanění příspěvků zaměstnavatele na ŽP se považuje za příjem podle § 6. Pokud úhrn příjmů poplatníka spolu s dodaňovanou částkou příspěvků zaměstnavatele (dodaňují se poskytnuté příspěvky až od roku 2015) dosáhne 91200 Kč, bude mít tento poplatník dokonce i nárok na roční daňový bonus v rámci daňového přiznání.
Jaké budou nově možnosti uplatnění daňového zvýhodnění na děti u rodiny, kde každý z poplatníků měl jedno dítě z předchozího vztahu a jedno dítě mají společné a v prosinci uzavřeli sňatek?
Od měsíce ledna se bude moci uplatnit daňové zvýhodnění na základě dohody manželů. Teoreticky si může všechny děti uplatnit jeden nebo druhý z nich, protože se jedná o děti druhého z manželů žijící ve společně hospodařící domácnosti. Možná je i varianta jejich rozdělení mezi manžely, ale vždy se bude jednat o dítě první, druhé nebo třetí.
