5/ SLEVA NA POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ U ZAMĚSTNANCŮ NA ZKRÁCENÝ ÚVAZEK
Dne 29. 6. 2022 byl přijat zákon číslo 216/2022 Sb., kterým se mění zákon 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony s účinnostíod 1. února 2023.
Tento zákon patří do tzv. rodinného balíčku pomoci rodinám v podmínkách energetické krize a rostoucí inflace, který vláda projednala 27. dubna 2022. Cílem tohoto balíčku je podpořit příjmové situace rodin a slaďování rodinného a pracovního života. Mimo rodičů dětí do 10 let se tento zákon zaměřuje i na další skupiny obyvatel, pro které je práce se sjednanou kratší pracovní dobou, než je stanovená týdenní pracovní doba (dále jen „zkrácený úvazek“) zajímavá, jako jsou studenti, osoby starší 55 let, osoby pečující o blízkou osobu, osoby se zdravotním postižením na nechráněném trhu práce či osoby na rekvalifikaci. Skupina těchto osob vykazuje v ČR nižší procenta zaměstnanosti než v EU jako v celku. Tento zákon má podpořit zaměstnavatele, aby vytvářeli více pracovních míst se zkráceným úvazkem (úspora na pojistném je pro zaměstnavatele – tedy ponížení ze současných 24,8% na 19,8%, samotní zaměstnanci na svých mzdách či platech změnu nepoznají).
Pojďme se nyní podívat na samotné změny v zákoně č. 589/1992 Sb. Zde došlo k vložení nových paragrafů 7a až 7c a §23c až 23f a v §9 se doplnil odstavec 4.
Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru (neplatí pro dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti), který:
je starší 55 let,
pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře,
pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění,
se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem; studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a 23 zákona o důchodovém pojištění,
v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a zákona o zaměstnanosti,
je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, nebo
je mladší 21 let.
Podmínkou nároku na slevu na pojistném je, že se zaměstnancem uvedeným v výše pod písmeny a) až f) je sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž rozsah takto stanovené kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání; limit počtu hodin podle věty první platí přitom pro všechna tato zaměstnání dohromady.
Jinými slovy, pokud bude mít zaměstnanec sjednány dva pracovní poměry (například jeden na 15 hodin týdně a druhý na 20 hodin týdně), nebude na něj možné slevu uplatnit, protože součet jeho týdenní pracovní doby je 35.
U osob mladších 21 let je snížení pojistného bez ohledu na rozsah sjednaného pracovního úvazku, aby byl podpořen jejich vstup na trh práce co nejdříve po absolvování studia nebo získávání praktických odborných zkušeností v průběhu studia (zaměřeno zejména na absolventy středních škol a učilišť).
Dále je stanoveno, že sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud:
úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy,
Průměrná mzda je definována v §23b odst. 4: „Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“ Aktuálně v roce 2022 je průměrná mzda 38911 Kč a 1,5 násobek činí 58367 Kč. Účel tohoto omezení je neposkytovat slevu na zaměstnance s vyšším výdělkem, který značí, že je o zaměstnance na trhu práce zájem i při kratším pracovním úvazku.
úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy,
Toto omezení má zabezpečit, aby nedocházelo ke snížení úvazku (ovšem bez snížení příjmu) z důvodu získání slevy na pojistném. Hranice průměrného hodinového příjmu, s níž se bude srovnávat dosažený průměrný hodinový příjem u jednotlivých zaměstnanců, je stanovena tak, aby odpovídala příjmu zamstnance, jehož vyměřovací základ v kalendářním měsíci činí 1,5 násobek průměrné mzdy a odpracuje v průměru 30 hodin týdně (za kalendářní měsíc 30 x 4,348 = 130,44 hodin).
Pokud by tato úprava platila již v roce 2022, postupovalo by se následujícím způsobem: Příklad 1: V roce 2022 činí průměrná mzda 38911 Kč a 1,5 násobek je 58366,50 Kč. Hodinová mzda z této částky při odpracování 130,44 hodin v kalendářním měsíci činí 58366,50 / 130,44 = 447 Kč. Příklad 2: Jiný způsob, jak výpočet provést je vycházet z toho, že 1,5 násobek je 150% průměrné mzdy. Vzorec by vypadal takto: (150 x 38911) / 130,44 = 447 Kč. Jelikož se jedná o zlomek, lze poměr 150 / 130,44 = 1,15 % vyjádřit jako koeficient 0,0115, kterým násobíme průměrnou mzdu 38911 Kč.
U zaměstnance se průměrný hodinový příjem zjišťuje v každém kalendářním měsíci. Za příjem se považuje vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení. Pokud zaměstnanec vykonává u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, zjišťuje se vyměřovací základ pro výpočet hodinového příjmu z úhrnu vyměřovacích základů ze všech těchto zaměstnání. Vyměřovací základ zaměstnance se dělí počtem odpracovaných hodin ve všech zaměstnáních, z nichž byly vyměřovací základy zahrnuty do vyměřovacího základu zaměstnance. Pokud průměrný vyměřovací základ připadající na jednu odpracovanou hodinu bude vyšší než průměrná hodinová mzda vypočtená výše uvedeným postupem, sleva na zaměstnance za takový kalendářní měsíc nenáleží.
odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru,
Aby nedocházelo k formálnímu rozdělování pracovního poměru (PP) na dva či více PP na zkrácený úvazek, je posuzována celková odpracovaná doba zaměstnance u jednoho zaměstnavatele, stejně jako při sledování hodinové sazby. Sleva tedy nebude náležet, pokud zaměstnanec v kalendářním měsíci odpracoval u zaměstnavatele více hodin, než odpovídá pracovnímu úvazku 30 hodin týdně, a to včetně náhradních dob stanovených v § 348 odst. 1 zákoníku práce, které se považují za výkon práce. Počet 138 hodin byl odvozen z maximálního počtu odpracovaných hodin při sjednané týdenní pracovní době 30 hodin s maximálním počtem pracovních dnů v kalendářním měsíci, což je 23 dnů v měsíci o délce 31 dnů s 8 dny pracovního volna. V měsíci s maximálním počtem pracovních dnů (23) odpovídá sjednané týdenní pracovní době v rozsahu 30 hodin počet 6 hodin na jeden pracovní den (30 hodin : 5 pracovními dny). Zkrácenému úvazku na 30 hodin týdně odpovídá počet 138 odpracovaných hodin za celý kalendářní měsíc (23 pracovních dnů x 6 hodin na den).
Co se týká nástupu do zaměstnání v průběhu měsíce, výpočet je dán poměrem doby trvání PP a počtu kalendářních dnů v daném měsíci. Tedy nastoupí-li zaměstnanec například 15.10. a říjen má 30 dnů, pak se bude zkrácenému úvazku odpovídat počet (15/30) x 138 = 69 hodin.
zaměstnanec je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti (tedy uvedený v §7a odstavci 1 písm. f tohoto zákona) je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti, pokud by slevu na pojistném uplatňoval tento zaměstnavatel, nebo
Ze slevy na pojistném jsou vyloučeni zaměstnavatelé, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti, neboť na tyto zaměstnance je zaměstnavateli poskytován příspěvek podle §78a zákona o zaměstnanosti.
je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce podle § 120e odst. 5 zákona o zaměstnanosti.
Příspěvek v době částečné práce se poskytuje za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek, bez ohledu na délku úvazku zaměstnance, a to ve výši 80 % náhrady mzdy a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění vypočteného z této části náhrady mzdy, které má zaplatit zaměstnavatel jako poplatník tohoto pojistného.
Slevu na pojistném lze za kalendářní měsíc poskytnout za téhož zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli a pouze z jednoho pracovního poměru. Zaměstnavateli náleží sleva pouze v případě, že před uplatněním této slevy oznámil České správě sociálního zabezpečení svůj záměr uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance. Záměr zaměstnavatel oznamuje buď datovou zprávou podle §123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle §123e odst. 2 písm. a) téhož zákona – prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Zaměstnavatel si může na ePortálu ověřit, zda již na zaměstnance není evidován záměr slevu uplatnit od jiného zaměstnavatele. Za okamžik tohoto oznámení je považován okamžik jeho doručení ČSSZ. Záměr lze oznámit nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění. A nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu podle §9 odst. 2 za kalendářní měsíc, za který slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňuje. Jestliže má záměr za téhož zaměstnance uplatňovat slevu více zaměstnavatelů, sleva náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil ČSSZ tento záměr jako první. Pokud je již nějaký zaměstnavatel nahlášen na ČSSZ, že bude uplatňovat určitého zaměstnance, a další zaměstnavatel oznámí tentýž záměr uplatňovat jej, ČSSZ neprodleně oznámí tomuto druhému (a případně i dalšímu) v pořadí, že je již evidován záměr na tohoto zaměstnance slevu uplatňovat. ČSSZ vede evidenci zaměstnavatelů, kteří ohlásili záměr jako první, a zaměstnanců, za které je tato sleva poskytována.
Skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance oznamuje zaměstnavatel ČSSZ opět datovou zprávou nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě (viz oznámení výše) a to do 8 dnů od skončení kalendářního měsíce, za který uplatnil naposledy (například do 8.4. uplatnil-li naposledy za březen). V případě skončení PP se konec uplatňování slevy neoznamuje.
Výše slevy činí 5% z úhrnu vyměřovacích základů (VZ) zaměstnanců, na které je uplatňována sleva. Sleva se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Uplatnění této slevy je pro zaměstnavatele právem, nikoli povinností. Pokud tedy zaměstnavatel slevu neuplatní nebo si sníží souhrn VZ o nižší částku, než by měl nárok, vychází se z toho, že nerealizoval své právo vůbec nebo ne v plném rozsahu. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, zahrnuje se do úhrnu VZ uplatněných na slevu jen VZ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu. Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy, může zaměstnavatel slevu uplatnit jen jednou. Podmínky pro uplatnění slevy musí být splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v kalendářním měsíci. Tzn. vznikne-li pracovní nebo služební poměr v průběhu měsíce, musí být podmínky splněny po celou dobu trvání poměru od jeho vzniku do konce kalendářního měsíce (sleva v tomto případě náleží). Vznikne-li ovšem některá z podmínek v průběhu pracovního nebo služebního poměru, sleva nenáleží, protože podmínka nebyla naplněna po celý měsíc (např. zaměstnanec v průběhu měsíce dovršil věk 55 let – sleva bude náležet až od následujícího měsíce). Slevu uplatňuje zaměstnavatel na tiskopisu podle §9 odst. 2. Slevu odečte zaměstnavatel z částky pojistného a pouze do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc (do 20tého dne následujícího měsíce), za který sleva na pojistném náleží. Dodatečné uplatnění slevy není možné. Jinými slovy zaměstnavatel vypočte pojistné ve výši 24,8% z VZ svých zaměstnanců a toto poníží o slevu 5% z VZ zaměstnanců, za které náleží sleva. Princip je stejný, jako při odečtu mimořádného příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě podle §6 zákona č. 518/2021 Sb. Pokud zaměstnavatel odvedl pojistné v nižší výši z důvodu odpočtu větší slevy, než měl nárok, považuje se nedoplatek na pojistném za dluh na pojistném.
Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném alespoň za jednoho zaměstnance, je povinen na příslušném tiskopisu uvádět též počet zaměstnanců, za které mu sleva na pojistném náleží, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců, částku slevy na pojistném a úhrn pojistného po snížení o uplatněnou slevu a údaje o jednotlivých zaměstnancích, za které slevu uplatňuje; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo a datum narození, vyměřovací základ zaměstnance ze zaměstnání, na které uplatňuje slevu na pojistném za tohoto zaměstnance, rozsah kratší pracovní nebo služební doby v tomto zaměstnání a důvod podle § 7a odst. 1 (výčet osob, za které lze slevu uplatnit), pro který zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném.
V § 22c je upravena povinnost plátce pojistného uchovávat účetní záznamy o údajích potřebných ke stanovení a odvod pojistného po dobu 10 let následujících po roce, kterého se týkají. Tato povinnost se bude týkat také dokladů souvisejících se slevou na pojistném, a to včetně uschovací lhůty.
Zaměstnavatel je povinnen písemně informovat zaměstnance o svém záměru tuto slevu uplatňovat (logicky před prvním uplatněním slevy). Zaměstnanec je povinen poskytnout zaměstnavateli potřebnou součinnost a neprodleně zaměstnavateli také sdělit, zda současně vykonává zaměstnání u jiného zaměstnavatele se sjednanou kratší pracovní nebo služební dobou. Dále zaměstnavateli oznámit všechny změny, které mají vliv na uplatnění slevy, s výjimkou o věku zaměstnance a věku dítěte a to do 8 kalendářních dnů ode dne v němž tyto skutečnosti nastaly. Taktéž má zaměstnanec povinnost neprodleně na výzvu zaměstnavatele doložit skutečnosti potřebné pro uplatňování slevy na pojistném (viz níže). Zaměstnanec nedokládá ty skutečnosti, které již doložil pro jiné účely (například pro daňové). Pokud zaměstnanec sdělil zaměstnavateli nesprávné údaje a zároveň byl písemně zaměstnavatelem informován o záměru uplatňovat slevu a zaměstnavatel v důsledku toho odvedl pojistné ve špatné výši a bylo mu vyměřeno penále, je zaměstnanec povinen zaměstnavateli toto penále uhradit.
Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, za které uplatňuje slevu na pojistném, tyto údaje a doklady:
jméno a příjmení,
důvod pro uplatnění slevy podle §7a odst. 1,
rozsah kratší pracovní nebo služební doby u jednotlivých zaměstnanců v tom zaměstnání, na které je sleva uplatněna,
věk dítěte podle rodného listu,
dále doklady, které má zaměstnanec povinnost zaměstnavateli doložit v rámci své součinnosti a to:
rozhodnutí příslušného orgánu o svěření do péče nahrazující péči rodičů
potvrzení krajské pobočky Úřadu práce (podle §29 odst. 6 zákona o sociálních službách) o péči o osobu blízkou závislou na pomoci jiné osoby a čestné prohlášení, že o tuto osobu pečuje. Potvrzení ÚP nesmí být starší než 1 kalendářní měsíc.
Potvrzení příslušné školy o soustavné přípravě na budoucí povolání (popřípadě též rozhodnutím MŠMT vydaným podle §85 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení o tom, že studium je postaveno na roveň studiu na školách v ČR),
Potvrzení krajské pobočky Úřadu práce podle §109 zákona o zaměstnanosti o rekvalifikaci.
Způsobem podle §67 odst. 5 zákona o zaměstnanosti dokládá zaměstnanec zdravotní postižení.
Dle přechodných ustanovení bude sleva náležet poprvé za kalendářní měsíc v němž zákon nabude účinnosti, a to na základě přehledu podávaném zaměstnavatelem za tento měsíc. Zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 2023. Slevu lze tedy poprvé uplatnit v březnovém (březen 2023) přehledu podávaném za únor 2023.
Závěrem lze tedy shrnout, že slevu budou moci uplatnit zaměstnavatelé mimo chráněný trh práce na zaměstnance s částečným úvazkem v délce 8-30 hodin za týden (max. 138 hodin za měsíc) a výdělkem limitovaným 1,5 násobkem průměrné mzdy za měsíc nebo 1,15 násobkem průměrné mzdy za hodinu práce. Slevu na jednoho zaměstnance může uplatnit jen jeden zaměstnavatel a to ten, který svůj záměr oznámí ČSSZ jako první. Má-li zaměstnanec více pracovních nebo služebních poměrů, na které lze slevu uplatnit, je možné ji uplatnit jen na jeden z nich. Při posuzování splnění podmínky počtu odpracovaných hodin nebo výdělku se ovšem posuzují všechny případné zkrácené úvazky dohromady. Sleva se týká částečných úvazků vybraných skupin zaměstnanců. U zaměstnanců do 21 let věku není rozhodující délka úvazku. Výše slevy činí 5% a zaměstnavatel ji může, ale nemusí uplatnit. Pokud ji uplatní tak může pouze v daném měsíci, kdy odvádí pojistné za nárokovaný měsíc. Nelze uplatnit zpětně. Poprvé půjde uplatnit v březnu 2023 za únor 2023. Zaměstnanec musí být od zaměstnavatele písemně informován o záměru uplatnit slevu a musí být pak náležitě součinný v dokládání potřebných informací a dokladů. Pokud svým neoznámením změn zaměstnavateli zapříčiní odvod ve špatné výši a zaměstnavatel dostane penále, je povinen jej zaměstnavateli uhradit. Zaměstnavatel může záměr uplatnit slevu oznámit ČSSZ nejdříve 1 měsíc dopředu a nejpozději s podáním přehledu za daný měsíc. Oznámení o ukončení uplatnění slevy musí zaměstnavatel ČSSZ oznámit do 8 dnů po skončení měsíce, za který uplatňoval naposledy. Oznámení ČSSZ provede zaměstnavatel prostřednictvím ePortálu ČSSZ nebo datovou zprávou. Při ukončení pracovního poměru se ukončení uplatňování slevy neoznamuje. Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnanců, na které uplatňuje slevu a potřebné doklady uchovává po dobu 10 let, následujících po roce, kterého se týkají (doklady za rok 2023 je nutno uschovat do konce roku 2033).
