2/ ČLENOVÉ ZASTUPITELSTVA OBCÍ A JEJICH UVOLŇOVÁNÍ
Zaznamenali jsme vyšší počet dotazů ohledně uvolňování nově zvolených zastupitelů a taktéž návratu uvolněných zastupitelů zpět do pracovního poměru. Přinášíme vám proto shrnutí důležitých informací k tomuto tématu. Jaký je dopad těchto odchodů a návratů do pracovněprávního vztahu? Zde záleží na tom, zda se jedná o uvolněné členy zastupitelstva (dlouhodobé uvolnění) nebo o neuvolněné (krátkodobé uvolňování za současného pokračování výkonu práce v pracovněprávním vztahu).
Výkon veřejné funkce upravuje:
- §201 zákoníku práce (z. 262/2006 Sb., dále jen ZP) – zde ale pozor! uvedený limit maximálně 20 pracovních dnů neplatí v případě neuvolněných členů zastupitelstva obcí, kterým náleží pracovní volno v délce stanovené územním samosprávným celkem, viz níže;
- §71 odst. 1 zákona o obcích (128/2000 Sb.), který říká, že funkci člena zastupitelstva obce vykonávají:
a) členové zastupitelstva obce zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo obce určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva obce“),
b) ostatní členové zastupitelstva obce (dále jen „neuvolněný člen zastupitelstva obce“).
Zastupitelstvo může kdykoli ve svém funkčním období rozhodnout, pro které funkce budou členové zastupitelstva uvolněni (například dosud neuvolněný starosta se stane uvolněným starostou).
V §5 ZP je dále uvedeno, že na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce se vztahuje zákoník práce, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpis. Pokud je veřejná funkce vykonávána v pracovním poměru, řídí se tento pracovní poměr tímto zákoníkem.
VZNIK A ZÁNIK MANDÁTU
Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením, tj. dnem, ve kterém je ukončeno hlasování (a to ukončením hlasování druhý den voleb, zde není rozhodující, že se většinou nejedná o pracovní den) (§55 odst. 1 zákona 491/2001 Sb.). Při letošních volbách je to tedy 14:00 dne 24. září 2022.
Mandát zaniká: (§55 odst. 2 a 3 z. 491/2001 Sb. zákona o volbách do zastupitelstev obcí)
ze zákona:
odmítnutím slibu člena zastupitelstva obce nebo složením slibu s výhradou;
dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát; dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části podá rezignaci na zasedání zastupitelstva obce; rezignaci nelze vzít zpět;
úmrtím člena zastupitelstva obce;
dnem voleb do zastupitelstva obce;
dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci;
vyslovením zastupitelstva z důvodů:
pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
že člen zastupitelstva obce přestal být volitelný (§5),
neslučitelnosti funkcí podle §5 odst. 2.
ODMĚNA ČLENŮ ZASTUPITELSTVA OBCE
V zákoně o obcích (128/2000 Sb.) je v §79 uvedeno, že splatnost a výplata odměny a dalších plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z nich, odpovědnost člena zastupitelstva obce za škodu, kterou způsobil obci v souvislosti s výkonem funkce, a postup obce v případě zjišťování průměrného výdělku, vzdání se práva na odměnu nebo další plnění a v případě smrti člena zastupitelstva se řídí zákoníkem práce. Pro tyto účely se obec považuje za zaměstnavatele a členové zastupitelstva za zaměstnance.
Výši měsíčních odměn uvolněných členů zastupitelstva obce a maximální výši měsíčních odměn poskytovaných neuvolněným členům zastupitelstva obce dle §73 zákona o obcích určuje prováděcí právní předpis (NV 318/2017 Sb.) podle velikostních kategorií obcí. Změní-li se v průběhu volebního období zastupitelstva obce počet obyvatel obce o více než 20% tak, že dojde ke změně zařazení ve velikostní kategorii obcí náleží od 1. ledna následujícího kalendářního roku uvolněnému zastupiteli odměna odpovídající velikostní kategorii obce a neuvolněnému zastupiteli dosavadní odměna, pokud nepřesahuje maximální výši pro danou kategorii jinak mu přísluší odměna v maximální výši. Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Členovi zastupitelstva obce může obec poskytnout mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů obce za podmínek uvedených v §76 zákona o obcích. V §77 jsou řešeny podmínky poskytnutí odchodného a jeho výše v §78.
Členovi zastupitelstva obce lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu obce poskytnout dle §80 zákona o obcích (za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům obce):
příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku (pro starostu, místostarostu a člena zastupitelstva pověřeného k přijímání vůle snoubenců);
příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti se zastupováním obce na veřejných občanských obřadech;
příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce;
příspěvek na stravování (u uvolněných zastupitelů);
příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění (u uvolněných zastupitelů);
odměnu při významném životním výročí;
příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva obce;
příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit (u uvolněných zastupitelů);
příspěvek na rekreaci (u uvolněných zastupitelů).
Poskytování cestovních náhrad členovi zastupitelstva obce upravuje §81 zákona o obcích. Členovi zastupitelstva obce náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance obce a v jejich mezích podle pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce, stanovených zastupitelstvem obce. Zastupitelstvo obce může stanovit, že za pravidelné pracoviště člena zastupitelstva obce pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu. Nestanoví-li v pravidlech pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce zastupitelstvo obce jinak, podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění úkolů, způsob dopravy a ubytování, určuje členům zastupitelstva obce před zahájením pracovní cesty písemně starosta.
SPRÁVA OBCE ODE DNE VOLEB DO ZVOLENÍ NOVÝCH ORGÁNŮ OBCE
Dnem voleb do zastupitelstva obce zaniká mandát všem stávajícím členům zastupitelstva obce (dochází k zániku dosavadního zastupitelstva, §55 odst. 2 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Do dne zvolení nového starosty (případně místostarosty) a nové rady obce zajišťuje správu obce dosavadní starosta a místostarosta a dosavadní rada obce (§102a a §107 zákona obcích). Na výkon funkce v tomto období nemohou rezignovat, jelikož je jim uložen ze zákona.
Dosavadní starosta přestává svou funkci vykonávat okamžikem zvolení nového starosty nebo alespoň místostarosty. Dosavadní místostarosta přestává svou funkci vykonávat okamžikem zvolení nového starosty nebo alespoň místostarosty. A dosavadní rada okamžikem zvolení nové rady jako celku, tedy zvolením všech jejích členů. Nárok na odměnu mají starosta, místostarosta i dosavadní členové rady i v období ode dne voleb do dne zvolení nového zastupitelstva, a to přímo ze zákona (§75 zákona o obcích). U dlouhodobě uvolněných členů trvá překážka v práci i po tuto dobu. Nárok na odměnu se týká jak uvolněných, tak neuvolněných členů a bez ohledu na to, zda byli znovu zvoleni či nikoli. Pokud v tomto volebním mezidobí onemocní, náleží mu odměna ve snížené výši, jako by byl v dočasné pracovní neschopnosti před volbami. Taktéž v tomto období může čerpat dovolenou, ale s ohledem na výkon svých povinností, které má a které nesmí být čerpáním dovolené dotčeny.
ODCHODNÉ (§§77 a 78)
Nárok na odchodné vzniká zánikem mandátu člena zastupitelstva obce bez rozdílu, kdy a z jakého důvodu mandát zanikl (tedy nezáleží na tom, zda je to v důsledku nových voleb nebo jde o zánik v průběhu volebního období). Taktéž nárok na odchodné vzniká při odvolání z funkce nebo vzdání se funkce v průběhu funkčního období.
Nárok na odchodné mají všichni uvolnění členové zastupitelstva obce a neuvolnění starostové a místostarostové. Nárok na odchodné při zániku mandátu je spojen se splněním následujících podmínek:
ke dni zániku mandátu náležela odměna
nebyl v novém funkčním období opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva nebo do funkce neuvolněného starosty či místostarosty, za niž mu náleží odměna (tato podmínka se vztahuje k zániku v důsledku voleb),
nebyl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, jeho trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
Splnění těchto podmínek dokládá člen zastupitelstva Čestným prohlášením. Bez něj nelze odchodné vyplatit. Text takového prohlášení může vypadat například takto:
„Pro účely výplaty odchodného dle § 78 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, čestně prohlašuji, že u mě nejsou dány překážky pro výplatu odchodného stanovené v § 77 odst. 5 a 6 zákona o obcích.“
Výše odchodného se odvíjí od výše odměny, která členovi zastupitelstva náleží za měsíc ke dni zániku mandátu, vzdání se funkce nebo odvolání z funkce (do této doby se započítává i volební mezidobí). A dále je závislá na počtu let výkonu funkce (za rok se považuje 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to například od 5. listopadu 2021 do 5. listopadu 2022), respektive na sebe navazujících funkcí. Vždy je ve výši minimálně jedné měsíční odměny a za každý celý ukončený rok výkonu funkce se přičítá další měsíční odměna, maximálně se však přičítají tři odměny. Odchodné lze poskytnout v průběhu jednoho funkčního období pouze jednou. Odchodné se vyplácí jednorázově v nejbližším výplatním termínu (jsou-li splněny všechny podmínky pro jeho vyplacení).
Příklad: Člen zastupitelstva byl zvolen do funkce neuvolněného místostarosty (s vyplácenou odměnou) na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce 5. listopadu 2018. v roce 2022 byl zastupitelstvem obce zvolen do funkce uvolněného starosty. Do voleb v roce 2022 nekandidoval.
Odchodné se bude odvíjet od odměny, kterou pobíral před volbami jako uvolněný starosta. Rozhodná doba pro výpočet odchodného však zahrnuje i dobu výkonu neuvolněného starosty (protože pokud mu náleží odměna, má ze zákona nárok na odchodné také). Výkon funkce je v tomto případě více než 3 celé roky, a proto náleží odchodné ve výši jedné odměny plus tří násobků (tzv. 1+3). V měsíci výplaty tohoto odchodného dostane ještě zaplacenu odměnu za výkon funkce jako takovou. Obě plnění se k výplatě zúčtovávají samostatně. Z měsíční odměny se odvádí daň i obojí pojistné, z odchodného se odvádí pouze daň z příjmu.
Při výkonu funkce méně, než jeden rok náleží odchodné ve výši jedné měsíční odměny.
Výkon funkce více než ale méně než odchodné ve výši
1 rok 2 celé roky = 2 měsíčních odměn
2 roky 3 celé roky = 3 měsíčních odměn
3 celé roky = 4 měsíčních odměn
Příklad: Pokud byl starosta zvolen do funkce 5. listopadu 2018 a funkci bude vykonávat do 5. listopadu 2022, byl ve funkci přesně 3 roky (odchodné 1+3), pokud by ji vykonával jen do 4. listopadu, bude ve funkci jen 2 celé roky (odchodné 1+2).
DOVOLENÁ
§81a zákona o obcích: Uvolněnýčlen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů (5 x 7 = 35 kalendářních dnů) za kalendářní rok, přičemž nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem.
Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce netrvá po celý kalendářní rok, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý, i započatý, kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. I v případě poměrné části dovolené je třeba zachovat poměr 5/7 nároku na pondělí až pátek a 2/7 na soboty a neděle.
Příklad: Pokud uvolněnému starostovi skončí mandát v průběhu listopadu, náleží mu za letošní rok dovolená ve výši 11/12 celoročního nároku, tedy 35/12 = 2,91667 x 11 = 32,08 kalendářního dne. V případě měsíční odměny 54086 Kč je náhrada za jeden den dovolené 54086/30 = 1802,87 a náhrada k proplacení v případě nečerpání žádné dovolené ve výši 57837 Kč (1802,87 x 32,08 + zaokrouhleno nahoru).
Odměna se za dobu čerpání dovolené nekrátí.
Obec poskytne uvolněnému členu zastupitelstva obce též tu část dovolené, kterounevyčerpal u svého zaměstnavatele před uvolněním k výkonu veřejné funkce (viz níže).
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou nebo její část v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu nárok na ni do bezprostředně následujícího kalendářního roku, v němž se eviduje jako nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku a čerpá se přednostně. Do dalšího kalendářního roku se již tento nárok nepřevádí.
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce, který JE ke dni ukončení výkonu funkce v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poměrnou část dovolené za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, může (ale nemusí, toto je v kompetenci zastupitelstva) mu na základě jeho žádosti obec schválit poskytnutí náhrady za tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její část a je vhodné, aby zároveň požádal o její proplacení bezprostředně po ukončení výkonu funkce. V jiných případech proplácení nevyčerpané dovolené není možné. Uvolňující zaměstnavatel poskytne zbývající část dovolené za příslušný kalendářní rok, která nebyla vyčerpána nebo nahrazena. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nepřevádí ani ji nelze nahradit (propadá).
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce, který ke dni ukončení výkonu funkce NENÍ v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poměrnou část dovolené za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu obec automaticky náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nenahrazuje.
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou se určí jako násobek počtu kalendářních dnů, za které je poskytována, a jedné třicetiny odměny, která náleží uvolněnému členovi zastupitelstva obce ke dni ukončení výkonu funkce.
Příklad: Uvolněný starosta nečerpal 10 dní dovolené. Jeho odměna činí 54 086 Kč. Jedna třicetina (1/30) z této částky je 1802,87 Kč. Jeho nárok na náhradu za nevyčerpanou dovolenou činí 10 x 1802,87 = 18028,70 zaokrouhleno na 18029 Kč.
Vyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou v rozsahu větším, než mu náleží, posuzuje se odměna za každý den čerpání dovolené nad rámec zákonného nároku jako přeplatek poskytnuté odměny, který mu obec v příštím zúčtování odměny za výkon funkce odečte. Pokud jeho odměna na přeplatek nebude stačit, měl by přeplacený člen sám odměnu vrátit, jinak ho obec může vymáhat.
Obecní úřad vede evidenci o čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva obce. Člen zastupitelstva obce oznámí předem čerpání dovolené obecnímu úřadu prostřednictvím starosty.
§216 odst. 4 ZP:
Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho byl zaměstnanec takto uvolněn; tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před uvolněním i po uvolnění.
Aplikace tohoto ustanovení činí v praxi nemalé problémy vzhledem ke zjevné nekompatibilitě právní úpravy dovolené uvolněných zastupitelů obcí poskytované v kalendářních dnech (ukotvené v zákoně o obcích) a dovolené poskytované dle zákoníku práce nyní již v hodinách. Zaměstnavatel bude zaměstnanci potvrzovat dovolenou v hodinách při uvolnění do výkonu funkce a obec bude potvrzovat při skončení výkonu funkce dovolenou v týdnech. Určitou možnost nabízí zákon o obcích v tom smyslu, že umožňuje při skončení výkonu veřejné funkce na žádost uvolněného člena zastupitelstva obce proplacení nevyčerpané dovolené (viz text výše), což zákoník práce umožňuje jen v případě ukončení pracovního poměru. Co se týká použitých průměrů na proplácení převáděné dovolené jsme toho názoru, že zaměstnavatel používá průměrný výdělek platný v pracovním poměru a obec používá průměrný výdělek vycházející z výkonu funkce.
Příklad: Převod dovolené od zaměstnavatele na obec (v hodinách) Nově zvolenému uvolněnému členovi zastupitelstva obce potvrdil jeho uvolňující zaměstnavatel nevyčerpanou dovolenou ve výši 100 hodin. Kolik za to dostane dovolené jako uvolněný zastupitel (viz § 81a odst. 4 – obec poskytne tu část dovolené, kterou nevyčerpal u svého uvolňujícího zaměstnavatele)?
Tuto dovolenou je nutno přepočítat na „měrnou jednotku“ dovolené, kterou zná zákon o obcích, a to na týdny, resp. kalendářní dny a z toho na pracovní dny (tedy pondělí až pátek, nejde-li o svátek). Obvyklá délka stanovené týdenní pracovní doby dle §79 ZP činí 40 hodin (bereme v potaz týdenní pracovní dobu, kterou měl ve skutečnosti). Převedený počet 100 hodin tedy představuje 100 / 40 = 2,5 týdne dovolené. To pro člena zastupitelstva znamená 2,5 x 7 = 17,5 kalendářního dne, z čehož lze 2,5 x 5 = 12,5 dne čerpat v pondělí až pátek (pracovní dny) a 2,5 x 2 = 5 dní v sobotu a v neděli.
Příklad: Převod dovolené od obce k zaměstnavateli (v kalendářních dnech) Jakým způsobem vykázat převáděnou nevyčerpanou dovolenou k uvolňujícímu zaměstnavateli – v týdnech, kalendářních dnech nebo jen dovolenou určenou pro pracovní dny? Například, pokud uvolněnému starostovi zbylo ke dni ukončení výkonu funkce 19,17 kalendářního dne dovolené, které nebyly čerpány ani proplaceny.
Nevyčerpaná dovolená se převádí z nároku, jak vznikl za dobu výkonu uvolněné funkce člena zastupitelstva obce dle právní úpravy v zákoně o obcích – ten stanovuje roční nárok v týdnech. Kolik to bude znamenat hodin dovolené v příslušném zaměstnání je opět třeba přepočítat (provede zaměstnavatel) na základě sjednaných pracovních podmínek a týdenního pracovního úvazku.
V uvedeném příkladu lze doporučit, aby obec potvrdila celkem 2,74 týdne (19,17 / 7), které je povinen poskytnout zaměstnavatel.
Analogicky lze vyvodit, že převod na hodiny by proběhl následujícím způsobem: 2,74 týdne x 40 hodin (týdenní pracovní doba) = 109,6 = 110 hodin.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Pokud členové zastupitelstva pobírají za svou činnost odměnu jako příjem zdaňovaný podle §6 zákona o dani z příjmů, považují se pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a zaměstnavatelé (obec) je musí u zdravotní pojišťovny přihlásit, resp. následně pak odhlásit. Uvolnění členové zastupitelstva obce se přihlašují podle §8 odst. 2 písm. f) zákona č. 48/1997 Sb., neuvolnění pak podle písm. i). Z odměn uvolněných členů zastupitelstva se odvádí stejně jako u zaměstnanců. U neuvolněných členů, pokud dostávají odměnu, odvádí se ze skutečné výše započitatelných příjmů (nehledě na hranici rozhodného příjmu – 3500 Kč).
Období výkonu funkce je totožné se vznikem a zánikem mandátu (bez ohledu na například složení slibu). U uvolněných zastupitelů je dnem nástupudo zaměstnání den, od něhož jim náleží odměna za výkon funkce (§8 odst. 2 písm. f). U nově zvolených neuvolněných zastupitelů se považuje za den nástupu do zaměstnání den nástupu do funkce (§8 odst. 2 písm. i).
Dnem skončení zaměstnání u uvolněných zastupitelů je den, od kterého jim nenáleží odměna za výkon funkce (§8 odst. 2 písm. f), u neuvolněných zastupitelů je to den skončení výkonu funkce (§8 odst. 2 písm. i). V obou případech je to den, ve kterém zaniká mandát členů zastupitelstva, a to je první den konání nových voleb. Pokud je člen zastupitelstva v nových volbách opět zvolen, není třeba tuto skutečnost zdravotní pojišťovně hlásit.
Pokud plní starosta úkoly i po uplynutí volebního období (nejdéle však do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva) a je mu vyplácena odměna za výkon funkce, pak se považuje za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu odměna náleží (§8 odst. 2 písm. f). Odměna, za toto období nepodléhá odvodu na zdravotní pojištění (§3 odst. 2 písm. b zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění 592/1992 Sb.).
Z pohledu zaměstnavatele, který dlouhodobě uvolňuje zaměstnance pro výkon veřejné funkce (platí prouvolněné zaměstnance, neuvolnění nadále vykonávají činnost v pracovním poměru), není třeba z hlediska zdravotního pojištění nic hlásit. Zaměstnanec má stále pracovní poměr, kde uplatňuje překážku v práci z důvodu výkonu veřejné funkce. Zde lze pouze doporučit, aby zaměstnanec čestně prohlásil, že je za něj odváděno zdravotní pojištění minimálně z minima. Což je sice předpokládatelné, vzhledem k nařízení vlády o výši odměn pro uvolněné zastupitele, nicméně toto doporučení je přímo od VZP.
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
Pro účely pojistného na sociální zabezpečení se za zaměstnance považují takoví zaměstnanci, kterým v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmu podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP), a nejsou od této daně osvobozeny. Mezi tyto zaměstnance patří mimo jiné, právě členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni (§3 odst. 1 písm. b) bod 7 zákona 586/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti).
Jinými slovy, z odměn UVOLNĚNÝCH členů zastupitelstev se odvádí pojistné na sociální zabezpečení jako u ostatních zaměstnanců. Pojistné se neplatí z odměny při skončení funkčního období (§5 odst. 2 písm. b zákona 589/1992 Sb.). Neuvolnění členové zastupitelstev nejsou v §3 vyjmenovaní, resp. jsou vyjmuti v bodě 20 téhož §, tedy nejsou účastni pojištění a z jejich odměn se pojistné neodvádí, ani když přesáhnou částku rozhodného příjmu (nyní 3500 Kč). Vykonává-li neuvolněný člen zastupitelstva i další funkce pro týž územní samosprávný celek, neodvádí se pojistné ani z těchto odměn.
Z pohledu zaměstnavatele, který dlouhodobě uvolňuje zaměstnance pro výkon veřejné funkce (platí pro uvolněné zaměstnance, neuvolnění nadále vykonávají činnost v pracovním poměru), není třeba z hlediska sociálního pojištění nic hlásit. Zaměstnanec má stále pracovní poměr, kde uplatňuje překážku v práci z důvodu výkonu veřejné funkce.
UVOLNĚNÍ ZASTUPITELÉ
Zde se jedná o dlouhodobé uvolnění zaměstnance pro výkon veřejné funkce, kdy tento zaměstnanec nevykonává současně s funkcí i svou původní činnost v pracovněprávním vztahu (neměl by na to dostatek času, a proto u zaměstnavatele uplatní překážku v práci spočívající ve výkonu veřejné funkce). Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno v případě, že je zvolen do veřejné funkce. Náhrada mzdy od zaměstnavatele, u kterého je v pracovním poměru, mu nepřísluší (práci nevykonává).
Uvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje obec za výkon funkce odměnu ve výši stanovené nařízením vlády (NV 318/2017 Sb.). Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce (§72 odst. 1 z. 128/2000 Sb.). Odměna se poskytuje měsíčně. Pokud člen zastupitelstva vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu za tento měsíc odměna ve výši násobku jedné třicetiny jeho odměny a počtu kalendářních dnů, po které funkci v daném měsíci vykonával (§72 odst. 5).
Výše odměny uvolněného člena zastupitelstva dle NV 318/2017 Sb.:
Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva obce funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (DPN), nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění, odměna mu nenáleží. Za 1. až 14tý den DPN nebo karantény mu náleží odměna ve výši 60% jedné třicetiny odměny (tato jedna třicetina se upraví obdobným způsobem jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění). Takto stanovená odměna se snižuje o 50%, pokud se nemocenské podle právních předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu (takto stanovená odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru) (§72 odst.7-8).
V případě skončení výkonu veřejné funkce je zaměstnavatel povinen jej zařadit na jeho původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí jej zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě (§47 ZP). Pokud u zaměstnavatele taková práce není, je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP s dvouměsíční výpovědní dobou a odstupným dle §67 ZP.
NEUVOLNĚNÍ ZASTUPITELÉ
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu; rozsah doby nezbytně nutný k výkonu funkce určí obec. Náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů, uhradí obec zaměstnavateli (§71 odst. 2 z. 128/2000 Sb.). Taktéž zákoník práce říká, jestliže je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto fyzickou nebo právnickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady (§206 odst. 2 ZP). Povinnost náhrady mzdy je pouze do výše průměrného výdělku stanoveného dle ZP (§206 odst. 4 ZP).
Zaměstnavatel poskytne pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejné funkce, pokud nelze tuto činnost provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku od zaměstnavatele náleží za dobu uvolnění v rámci pracovní doby.
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je podnikající fyzickou osobou nebo osobou provozující jinou samostatnou výdělečnou činnost, poskytuje obec náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce paušální částkou. Paušální částku za hodinu a nejvyšší částku, kterou lze jako náhradu ušlého výdělku poskytnout v souhrnu za kalendářní měsíc, stanoví zastupitelstvo obce (§71 odst. 3 z. 128/2000 Sb.).
Dle §72 odst. 2 a 3 může obec poskytovat neuvolněnému členovi zastupitelstva obce za výkon funkce odměnu (odměna přímo ze zákona nenáleží). V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem obce, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva obce, kterým odměnu stanovilo. V tomto usnesení zastupitelstvo stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva obce uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů obce, jejichž jsou členy. Toto usnesení pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva obce, které odměnu stanovilo.
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce (§74 z. o obcích):
který je oprávněn k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství
který je pověřen řízením obecní policie
může zastupitelstvo zvýšit odměnu až o 2000 Kč dle časové náročnosti (nad rámec stanovené odměny dle NV).
Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva dle NV 318/2017 Sb.:
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty, poskytuje obec odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty. Pokud zastupitelstvo odměnu nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce starosty odměna ve výši 0,3násobku (§72 odst. 4 z. 128/2000 Sb.).
