1/ JAK VYPOČÍTAT PRŮMĚRNÝ ČISTÝ MĚSÍČNÍ VÝDĚLEK U DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI
Navazujeme na článek v DIS 10/2022 o výpočtu průměrného čistého měsíčního výdělku. Na žádost některých z vás zařazujeme článek o výpočtu průměrného měsíčního čistého výdělku i u dohody o pracovní činnosti.
Shrňme jen v krátkosti, že zákoník práce při ukončení pracovněprávního vztahu udává zaměstnavateli povinnost vystavit zaměstnanci zápočtový list (od 30. července 2020 u DPP, pokud založí účast na nemocenském pojištění nebo byl z odměny z dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy) a na jeho žádost v odděleném potvrzení údaje o výši průměrného výdělku (toto potvrzení použil zaměstnanec pro Úřad práce). Toto platí stále, přestože bylo zákonem 248/2021 Sb. uloženo zaměstnavateli uvádět v tiskopisu „Oznámení o nástupu do zaměstnání – skončení zaměstnání“ od 1. dubna 2022 i údaje podle §42 odst. 3 zákona o zaměstnanosti – údaje potřebné pro získání a poskytování podpory v nezaměstnanosti. Úřad práce již získává potřebné údaje přímo od OSSZ a není třeba je dokládat zaměstnancem při žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Otázkou zůstává, proč zákonodárce ponechal v zákoníku práce onu povinnost vystavovat stejné potvrzení o výši průměrného výdělku, které již je uvedeno na tiskopise pro OSSZ. Nicméně, pokud o toto potvrzení zaměstnanec požádá, je třeba mu jej vystavit. Doplňme jen, že průměrný měsíční čistý výdělek pro účely Úřadu práce je právě ten výdělek, který si zaměstnanec skutečně vydělal.
A nyní se již pojďme podívat, jak je to s průměrným čistým měsíčním výdělkem u DPČ. I zde platí obecná pravidla stanovení průměrného výdělku jako u pracovního poměru a jaké jsme si uváděli u DPP. Pokud tedy budeme mít DPČ sjednanou na stanovenou týdenní pracovní dobu s uvedenou hodinovou sazbou, pak asi není třeba nic řešit a výpočet provedeme standardním způsobem.
Příklad 1: Zaměstnanec má sjednanou hodinovou sazbu 150 Kč a stanovenou týdenní pracovní dobu (TPD) 10 hodin.
Průměrný hodinový výdělek (PHV) činí právě 150 Kč. Výpočet by byl 150 Kč x 10 h TPD x 4,348 (koeficient průměrného počtu týdnů v průměrném měsíci v průměrném roce 365,25 / 12 / 7 = 4,348) = 6522 Kč je průměrný měsíční hrubý výdělek (PMV), který již standardním způsobem přepočítáme na čistý odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (SP), pojistného na všeobecné zdravotní pojištění (VZP) a zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (viz postup v DIS 10/2022). Daňový bonus se při výpočtu nepřičítá. V dalších příkladech již odkaz na přepočet na průměrný čistý výdělek neuvádíme.
Příklad 2: Zaměstnanec pracoval na dohodu o pracovní činnosti od 17. do 30. listopadu 2022 se sjednanou hodinovou sazbou 135 Kč a stanovenou týdenní pracovní dobou 16 hodin. Celkově si vydělal 4320 Kč.
Pokud bychom i v tomto případě postupovali dle výše uvedeného postupu, došli bychom k závěru, že PMV činí 135 x 16 x 4,348 = 9392 Kč. Protože si ale zaměstnanec ve skutečnosti vydělal „pouze“ 4320 Kč byl by tímto postupem neoprávněně zvýhodněn. Navíc podotkněme, že počítáme pravděpodobný výdělek, protože v rozhodném období (III. Q) nemáme žádný příjem. I tak musíme vyjít ze skutečné výše příjmu. V takovýchto jednoduchých případech lze pravděpodobný výdělek určit poměrně snadno logickou úvahou a to tak, že PMV je právě ten výdělek, který si zaměstnanec vydělal. V tomto případě je tedy PMV roven 4320 Kč.
Pokud tedy budeme mít v DPČ sjednanou hodinovou sazbu i týdenní pracovní dobu, neměli bychom se při stanovení PMV potýkat s většími problémy. Pokud ale TPD nebude ve smlouvě sjednána a půjde o nepravidelnou výpomoc (tzv. „práce na zavolanou“), pak se nebude vycházet z předchozího čtvrtletí, ale použije se celá doba trvání dohody, ale nejvýše posledních 52 týdnů (maximální délka vyrovnávacího období pro pracovní dobu u DPČ uvedená v §76 odst. 3 ZP). Pokud tedy DPČ byla uzavřena v jednom roce a v tomto roce vznikne potřeba spočítat PMV, pak se vezme počet odpracovaných hodin za dobu trvání smlouvy. Pokud by DPČ trvala již z předchozích let, pak by se vzal počet odpracovaných hodin za posledních 52 týdnů. Počet odpracovaných hodin se vydělí počtem týdnů a z toho vznikne průměrná týdenní pracovní doba, která se použije do standartního vzorce, tedy se vynásobí průměrným hodinovým výdělkem a koeficientem 4,348.
Příklad 3: Zaměstnanec má sjednanou dohodu o pracovní činnosti od 1. ledna 2020 do 1. prosince 2022 s hodinovou sazbou 195 Kč. Dohoda je sjednána maximálně do výše poloviny týdenní pracovní doby v organizaci (tedy max. 20 hodin týdně).
PHV je 195 Kč. Nyní je potřeba zjistit průměrnou odpracovanou dobu na jeden týden (TPD). V tomto případě je třeba se podívat na posledních 52 týdnů trvání dohody – kolik bylo skutečně odpracováno hodin a zjistit průměrnou týdenní pracovní dobu, a to podílem (počet skutečně odpracovaných hodin) / 52 = TPD. A toto již dosadit do známého vzorce: 195 x TPD x 4,348 = PMV.
Například tedy zjistíme, že uvedený zaměstnanec odpracoval za posledních 52 týdnů 550 hodin. Průměrnou TPD zjistíme podílem 550 / 52 = 10,5769 hodin. Což dosadíme do vzorce: 195 x 10,5769 x 4,348 = 8968 Kč, čímž dostaneme průměrný hrubý měsíční výdělek.
Příklad 4 (jednorázová splatnost odměny): Zaměstnanec má sjednanou dohodu o pracovní činnosti od 1. září 2022 do 16. listopadu 2022 s odměnou 21960 Kč splatnou po odevzdání práce. Celkový počet hodin je sjednán na 120 hodin.
Odměna za hodinu práce je tedy 183 Kč (21960 / 120), což je také PHV. Nemáme ovšem stanovenu týdenní pracovní dobu, kterou si musíme vypočítat. Nejprve spočítáme počet kalendářních dnů (KD), po které dohoda trvala a to je 77 KD. V září je 30 dnů, v říjnu 31 a v listopadu trvala ještě 16 dní (30 + 31 + 16 = 77). Tj. práce byla vykonávána po dobu 11 týdnů (77 / 7) a to bez ohledu na to, zda opravdu ve všech těchto týdnech byla práce skutečně vykonávána.
Na jeden měsíc pak připadá (120 / 11) x 4,348 = 10,909 hodin za týden x 4,348 = 47,4327 hodiny za měsíc. Násobeno PHV (183 Kč) pak vyjde PMV roven 8681 Kč.
