Zákonem 75/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb. a další související zákony s účinností od 1. dubna 2023, nastávají pro zaměstnavatele nové povinnosti ohledně zaměstnávání osob s dočasnou ochranou v pracovněprávních vztazích nezakládajících účast na nemocenském pojištění. Tyto nové povinnosti jsou následkem změny zákona č. 66/2022 Sb. o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a v návaznosti změn v zákoně o nemocenském pojištění a zákoně o zaměstnanosti.
Osoby disponující dočasnou ochranou jsou osobami se speciálním pobytovým oprávněním, které navazuje na směrnici Rady 2001/55/ES o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. Ale nejsou postaveny na roveň uprchlíkům – s vízem strpění na území České republiky, kterým české právo přiznává stejné postavení jako českým občanům. Tato směrnice požaduje po jednotlivých státech poskytnout osobám disponujícím dočasnou ochranou přiměřenou sociální ochranu, tj. možnost přiměřeného ubytování, nebo v případě potřeby zajištění pokrytí prostředků k obstarání ubytování, osobám, které nemají dostatečné prostředky, poskytnutí nezbytné pomoci v podobě sociálních dávek a prostředků na živobytí (nepožaduje rovnost ve všem). Tuto povinnost ČR splnila přijetím zákona 66/2022 Sb. o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, když vytvořila specifickou a dočasnou dávkovou podporu „Humanitární dávku“ a „Příspěvek pro solidární domácnost“. Tuto pomoc administruje Úřad práce ČR.
Podle dosavadní právní úpravy v oblasti zaměstnanosti a oznamovací povinnosti zaměstnavatelů v souvislosti se zaměstnáváním osoby s dočasnou ochranou nemá Úřad práce ČR jako správní orgán rozhodující o nároku na výplatu Humanitární dávky možnost si z evidencí vedených v rámci resortu práce a sociálních věcí spolehlivým způsobem ověřit, zda údaje o příjmových poměrech předkládané žadatelem odpovídají skutečnosti. Evidence Úřadu práce ČR vychází z informací, které zaměstnavatelé cizích státních příslušníků hlásí podle §87 zákona o zaměstnanosti (zde však chybí údaj o základním pracovněprávním vztahu, a i informace o tom, zda se jedná o pojistný vztah či nikoli). Dalším zdrojem informací, který může Úřad práce ČR využívat jsou evidenční údaje České správy sociálního zabezpečení (ty však obsahují pouze údaje o osobách, jejichž zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění a souhrnný údaj o vyměřovacím základu těchto osob, tedy nelze zjistit vyměřovací základ jedné osoby konkrétně). V evidenci Úřadu práce tedy doposud úplně chyběly údaje o příjmech z pracovněprávních vztahů, které nezaložily účast na nemocenském pojištění, což právě tato novela upravuje.
Podstatou těchto změn v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je doplnění již existujících povinností zaměstnavatele, a to o informační povinnosti zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají zaměstnance (osoby s udělenou dočasnou ochranou), ve vztahu k ČSSZ, a to „Hlášení o nástupu zaměstnance – cizince požívající dočasnou ochranu“:
- v PP (pracovním poměru) nebo činného na základě DPČ (dohody o pracovní činnosti) (jde-li o zaměstnání malého rozsahu) nebo
- zaměstnance činného na základě DPP (dohody o provedení práce)
do evidence zaměstnanců s dočasnou ochranou, kterou pro potřeby Úřadu práce ČR povede ČSSZ v rámci svých registrů. Pro oblast zaměstnanosti a pro potřeby činnosti Úřadu práce ČR se proto vytváří doplňková evidence u ČSSZ týkající se zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří nejsou dosud evidováni podle zákona o nemocenském pojištění. Bude se jednat o zaměstnance, kterým nemusí vzniknout účast na nemocenském pojištění, a zaměstnavatele, kteří zaměstnávají pouze tyto zaměstnance a neměli povinnost se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění. Tato evidence podpoří ochranu zaměstnanců proti případnému obcházení pracovněprávních předpisů některými zaměstnavateli, spočívající například ve sjednávání pracovněprávních vztahů neadekvátních skutečně vykonávané činnosti, případně umožnění výkonu závislé činnosti bez řádně sjednaného pracovněprávního ujednání, které zaměstnavatelé následně při kontrole vyhotovují dodatečně.
Dalším důvodem potřebnosti této evidence je, kromě potřeby zvýšení efektivity vynakládání finančních prostředků na specifické dávky sociálního zabezpečení určené držitelům dočasné ochrany, a to v souvislosti s jejich rostoucí ekonomickou soběstačností, také její využití pro případné kontroly v oblasti nelegálního zaměstnávání cizinců s udělenou dočasnou ochranou.
V souvislosti s novými evidenčními povinnostmi zaměstnavatele, které stanoví zákon o zaměstnanosti, se v zákoně o nemocenském pojištění rozšiřuje registr pojištěnců aregistr zaměstnavatelů, jejichž správcem je ČSSZ, o údaje o zaměstnancích – osobách požívajících dočasnou ochranu, které jsou v pracovním poměru nebo činné na základě DPČ, jejichž zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, nebo činné na základě DPP, a o údaje o jejich zaměstnavatelích, kteří neměli doposud povinnost se přihlásit do registru zaměstnavatelů vedených ČSSZ.
ZMĚNY V ZÁKONU O ZAMĚSTNANOSTI
Do §136 se vkládají nové odstavce 3, 4 a 7: "(3) Právnická nebo fyzická osoba je jako zaměstnavatel povinna nahlásit nástup zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu (dále jen "zaměstnanec s dočasnou ochranou"), v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo zaměstnance s dočasnou ochranou činného na základě dohody o provedení práce, do evidence zaměstnanců s dočasnou ochranou, kterou vede Česká správa sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání způsobem podle § 94 zákona o nemocenském pojištění. Evidenci zaměstnanců s dočasnou ochranou vede Česká správa sociálního zabezpečení v rámci registru pojištěnců nemocenského pojištění podle § 122 zákona o nemocenském pojištění. Stejným způsobem je zaměstnavatel povinen ohlásit změnu údajů uvedených na oznámení o nástupu zaměstnance s dočasnou ochranou uvedeného ve větě první, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděl. Zaměstnavatel je dále povinen nahlásit den skončení zaměstnání zaměstnance s dočasnou ochranou uvedeného ve větě první, a to ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání způsobem podle § 94 zákona o nemocenském pojištění.
(4) Zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona o nemocenském pojištění a který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou uvedené v odstavci 3, je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů vedeného Českou správou sociálního zabezpečení podle § 123 zákona o nemocenském pojištění nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu tohoto zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání, a to způsobem uvedeným v § 93 zákona o nemocenském pojištění. Stejným způsobem je zaměstnavatel povinen ohlásit změnu údajů, které byl povinen uvést podle věty první, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou uvedené v odstavci 3, je dále povinen se odhlásit z registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona o nemocenském pojištění ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem těchto zaměstnanců s dočasnou ochranou, a to způsobem podle § 93 zákona o nemocenském pojištění.
(7) Pro ověření skutečností podle odstavce 3 jsou Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce a Úřad práce oprávněny pro účely své činnosti získávat od České správy sociálního zabezpečení způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) nástup a skončení zaměstnání zaměstnance s dočasnou ochranou uvedeného v odstavci 3,
b) druh výdělečné činnosti a skutečnost, že jde o zaměstnání malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění nebo o dohodu o provedení práce, c) obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo bydliště.".
V § 139 odst. 2 písm. d) a v § 140 odst. 1 písm. d) se rozšiřuje oznamovací povinnost zaměstnavatele o povinnost registrační.
Přechodná ustanovení:
“1. Pokud dojde k nástupu zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, činného na základě dohody o provedení práce v den nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později, vzniká povinnost zaměstnavatele oznámit nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání podle § 136 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i v případě, kdy ke vzniku pracovního poměru, nebo k založení pracovněprávního vztahu na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“
Je-li tedy pracovní poměr sjednán před 1.4.2023, ale k faktickému nástupu do práce došlo až 1. dubna nebo později, má zaměstnavatel povinnost tohoto zaměstnance nahlásit.
“2. Pokud zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaměstnává zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, uvedeného v bodě 1, je povinen se podle § 136 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlásit do registru zaměstnavatelů vedeného Českou správou sociálního zabezpečení.
3. Pokud došlo k nástupu zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, činného na základě dohody o provedení práce dříve než v den nabytí účinnosti tohoto zákona a tento pracovněprávní vztah trvá i v den nabytí účinnosti tohoto zákona, je zaměstnavatel povinen oznámit nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání způsobem uvedeným v § 136 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30 kalendářních dnůode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost uvedená ve větě první neplatí, pokud pracovněprávní vztah uvedený ve větě první skončí do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“
Pokud takovýto zaměstnanec nastoupil před 1. dubnem 2023, jeho pracovní poměr trvá, má zaměstnavatel povinnost oznámit nástup tohoto cizince do 30. dubna. Pokud v této době (tj. do 30. dubna) tento pracovněprávní vztah má skončit, povinnost hlášení nástupu odpadá.
“4. Pokud zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaměstnává zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, v pracovním poměru, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, činného na základě dohody o provedení práce, u něhož došlo k nástupu do zaměstnání dříve než v den nabytí účinnosti tohoto zákona a tento pracovněprávní vztah zaměstnance trvá i v den nabytí účinnosti tohoto zákona, je zaměstnavatel povinen přihlásit se do registru zaměstnavatelů vedeného Českou správou sociálního zabezpečení způsobem uvedeným v § 136 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30 kalendářních dnůode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost uvedená ve větě první neplatí, pokud pracovněprávní vztah všech jeho zaměstnanců, kteří jsou cizinci požívajícími dočasné ochrany, uvedených ve větě první skončí do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“
Pokud zaměstnavatel, který neměl povinnost se hlásit do registru zaměstnavatelů a zaměstnává tyto cizince, kteří nastoupili před 1. dubnem 2023, jejich pracovní poměr trvá, má zaměstnavatel povinnost se přihlásit do registru zaměstnavatelů vedeným ČSSZ do 30. dubna. Pokud v této době (tj. do 30. dubna) tento pracovněprávní vztah má skončit, povinnost hlášení odpadá.
ZMĚNY V ZÁKONU O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ
Změny v zákonu o nemocenském pojištění reflektují výše popsané změny v zákoně o zaměstnanosti, tedy hlášení těchto zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří je zaměstnávají, a zavedení registru těchto zaměstnanců a zaměstnavatelů.
V §94 odst. 1) se věta třetí mění novým zněním a za ní se doplňují nové věty:
„U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, u kterých zaměstnavatel nebyl povinen oznámit den nástupu do zaměstnání podle § 136 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění; vznikla-li tomuto zaměstnanci v kalendářním měsíci, v němž doba zaměstnání skončila, účast na pojištění na základě postupu podle § 7 odst. 3 a § 7a odst. 2 části věty za středníkem, oznamuje zaměstnavatel den nástupu do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zúčtován příjem, který založil účast na pojištění.".
V § 94 odst. 1 se za větu třetí vkládají věty "U zaměstnance, u kterého zaměstnavatel oznámil den nástupu do zaměstnání podle § 136 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, je postup podle věty třetí splněn. Jestliže zaměstnanec uplatnil nárok na výplatu dávky a zaměstnavatel ještě den nástupu zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním žádosti tohoto zaměstnance o dávku podle § 97 odst. 1.".
Závěrem tedy shrňme §94 odst. 1): zaměstnavatel má povinnost zaslat na ČSSZ Hlášení o nástupu cizince s dočasnou ochranou do 8 dnů od jeho nástupu. Hlášení o nástupu zaměstnance (a nejedná se o cizince s dočasnou ochranou), jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu nebo je činný na základě dohody o provedení práce, platí i nadále povinnost oznámit do 20. kalendářního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž vznikla účast na pojištění.
Závěr:
Podle nové právní úpravy platí, že zaměstnavatel je povinen oznámit nástup zaměstnance (cizince požívající dočasnou ochranu) zaměstnaného na základě DPČ (dohody o pracovní činnosti) a zaměstnance v PP (pracovním poměru), jejichž zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, a zaměstnance zaměstnaného na základě DPP (dohody o provedení práce), do evidence zaměstnanců, kterým nevznikla účast na nemocenském pojištění, kterou vede ČSSZ v rámci svých registrů podle zákona o nemocenském pojištění, a to ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu takového zaměstnance do zaměstnání. V případě, kdy po několika měsících trvání tohoto zaměstnání vznikne tomuto zaměstnanci účast na nemocenském pojištění, nebude zaměstnavatel muset u tohoto zaměstnance znovu oznamovat nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání.
"(3) Právnická nebo fyzická osoba je jako zaměstnavatel povinna nahlásit nástup zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu (dále jen "zaměstnanec s dočasnou ochranou"), v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo zaměstnance s dočasnou ochranou činného na základě dohody o provedení práce, do evidence zaměstnanců s dočasnou ochranou, kterou vede Česká správa sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání způsobem podle § 94 zákona o nemocenském pojištění. Evidenci zaměstnanců s dočasnou ochranou vede Česká správa sociálního zabezpečení v rámci registru pojištěnců nemocenského pojištění podle § 122 zákona o nemocenském pojištění. Stejným způsobem je zaměstnavatel povinen ohlásit změnu údajů uvedených na oznámení o nástupu zaměstnance s dočasnou ochranou uvedeného ve větě první, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděl. Zaměstnavatel je dále povinen nahlásit den skončení zaměstnání zaměstnance s dočasnou ochranou uvedeného ve větě první, a to ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání způsobem podle § 94 zákona o nemocenském pojištění.
(4) Zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona o nemocenském pojištění a který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou uvedené v odstavci 3, je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů vedeného Českou správou sociálního zabezpečení podle § 123 zákona o nemocenském pojištění nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu tohoto zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání, a to způsobem uvedeným v § 93 zákona o nemocenském pojištění. Stejným způsobem je zaměstnavatel povinen ohlásit změnu údajů, které byl povinen uvést podle věty první, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou uvedené v odstavci 3, je dále povinen se odhlásit z registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona o nemocenském pojištění ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem těchto zaměstnanců s dočasnou ochranou, a to způsobem podle § 93 zákona o nemocenském pojištění.
“1. Pokud dojde k nástupu zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, činného na základě dohody o provedení práce v den nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později, vzniká povinnost zaměstnavatele oznámit nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání podle § 136 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i v případě, kdy ke vzniku pracovního poměru, nebo k založení pracovněprávního vztahu na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“
“2. Pokud zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaměstnává zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, uvedeného v bodě 1, je povinen se podle § 136 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlásit do registru zaměstnavatelů vedeného Českou správou sociálního zabezpečení.
3. Pokud došlo k nástupu zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, činného na základě dohody o provedení práce dříve než v den nabytí účinnosti tohoto zákona a tento pracovněprávní vztah trvá i v den nabytí účinnosti tohoto zákona, je zaměstnavatel povinen oznámit nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání způsobem uvedeným v § 136 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost uvedená ve větě první neplatí, pokud pracovněprávní vztah uvedený ve větě první skončí do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“
“4. Pokud zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaměstnává zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, v pracovním poměru, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany, činného na základě dohody o provedení práce, u něhož došlo k nástupu do zaměstnání dříve než v den nabytí účinnosti tohoto zákona a tento pracovněprávní vztah zaměstnance trvá i v den nabytí účinnosti tohoto zákona, je zaměstnavatel povinen přihlásit se do registru zaměstnavatelů vedeného Českou správou sociálního zabezpečení způsobem uvedeným v § 136 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost uvedená ve větě první neplatí, pokud pracovněprávní vztah všech jeho zaměstnanců, kteří jsou cizinci požívajícími dočasné ochrany, uvedených ve větě první skončí do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“