Obracíte se na nás s dotazy, kdy došlo k neoprávněné výplatě daňového bonusu zejména u zaměstnanců – rodičů středoškoláků, kteří udělali v letošním roce maturitu a o prázdninách například zatajili rodičům brigádu, která založila účast na nemocenském pojištění a která trvala od 1.7. do 31.8. A rodiče vám přišli v říjnu oznámit, že jejich potomci o prázdninách pracovali. V tomto článku si probereme, jak hodnotíme nezaopatřenost dítěte na konci střední školy a jak provést opravu na neoprávněně vyplaceném daňovém bonusu.
Nezaopatřenost dítěte se posuzuje pro účely daní podle zákona o daních z příjmů (§ 35c odst. 6 z. 586/1992 Sb.). Za nezaopatřené dítě se považuje nezletilé dítě (tedy do věku 18 let). Do tohoto věku dítěte nepotřebujeme žádné doložení, že dítě studuje, automaticky se považuje za nezaopatřené a rodič má nárok na daňové zvýhodnění.
Jakmile dítě dosáhne 18 let (dnem 18. narozenin) stává se zletilým (viz. § 30 z. 89/2012 Sb.) a do věku 26 let se považuje za nezaopatřené, pokud:
se soustavně připravuje na budoucí povolání (toto se posuzuje podle z. 117/1995 Sb. §§ 12–15),
se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Pokud tedy dítě zaměstnance již dosáhlo 18 let, složilo maturitu a jedná se o prázdniny po ukončení studia, pak podmínky pro nárok na daňové zvýhodnění jsou uvedeny v § 13 z. 117/1995 Sb.- aby měl rodič nárok na daňové zvýhodnění za tyto prázdniny, nesmí být dítě výdělečně činné podle § 10 tohoto zákona po celý kalendářní měsíc (viz dále podrobně rozepsáno) (jako zaměstnanec může mít DPČ do 4 000 Kč nebo DPP do 10 000 Kč a dohoda může trvat od prvního do posledního dne prázdnin, nebo může mít DPP nad 10 000 Kč, ale tato dohoda by musela být uzavřena například od 2. 7. do 30. 8. – čímž by nesplnila podmínku „po celý kalendářní měsíc“). Rodič také nemá nárok na daňové zvýhodnění za tyto měsíce, pokud jeho dítě má po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanostinebo podporu při rekvalifikaci. Nebo na sebe tyto dvě události (výkon práce zakládající účast na nemocenském pojištění a nárok na podporu) navazují po celý kalendářní měsíc. Pokud je dítě starší 18 let na úřadu práce, je dobré ověřit, zda má nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti, jelikož studující většinou nesplní podmínky pro její přiznání. Pokud nárok na podporu nemá, tak evidence na úřadu práce není na závadu a daňové zvýhodnění náležet může.
Definice výdělečné činnosti je zakotvena v § 10 zákona 117/1995 Sb. – za výdělečnou činnost se rozumí činnost:
v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (tedy pracovní poměr, DPP nad 10 000 Kč, DPČ od 4 000 Kč výše),
osoby samostatně výdělečně činné (za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění),
vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.
Pokud by dítě dosáhlo 18 let věku, například až v září po maturitě, tak výše zmíněné vůbec nehodnotíme, jelikož do 18 let je dítě nezaopatřené bez dalšího.
A nyní se pojďme podívat na situaci, že maturant nesdělil rodiči svou výdělečnou činnost, která trvala po celý kalendářní měsíc (respektive oba měsíce – červenec a srpen), a která zakládá účast na nemocenském pojištění, a která je tedy v rozporu s možností poskytnutí daňového zvýhodnění. Za prázdniny byl tedy rodiči vyplacen daňový bonus neoprávněně. Co s tím?
V případě zálohové daně obsahuje zákon o daních z příjmů v § 38i obecně pravidla pro opravy na dani z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh a to konkrétně: „(3) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, může plátce daně srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. (5) V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce daně a) srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je povinen tuto částku uhradit, nebo b) oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je povinen tuto částku uhradit. (6) Plátce daně je povinen o podání oznámení podle odstavce 5 písm. b), které učinil u svého správce daně, současně informovat poplatníka.“
Oprava tedy proběhne tak, že záloha na daň se dodatečně vybere (srazí z následující mzdy) a odvede správci daně při nejbližším odvodu záloh. Protože ještě nebylo podáno vyúčtování správci daně za období, ve kterém došlo k chybě, není oprava až tak komplikovaná. Provedené opravy se projeví ve formuláři Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, kde jsou v části I za jednotlivé měsíce kolonky „mělo být sraženo“ a „bylo sraženo“. Zároveň je nutné příslušné opravy uvést v Příloze č. 3, popř. v Příloze č. 4 k tomuto formuláři.
Ukázka vyplnění v případě neoprávněně poskytnutého bonusu na první dítě (1267 Kč) za období červenec a opravou ve mzdách za říjen (zpracování listopad).
Příloha č. 3 k Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti:
1
2
3
4
5
6
Předmět opravy
Z-záloha/D-daň
Období, za které bylo nesprávně sraženo (poskytnuto/vypočteno)
Datum, kdy měno být původně správně sraženo (poskytnuto, vypočteno)
Období, kdy byla provedena oprava
Datum
zvýšení / snížení odvodu
Částka
(Z/D)
(měsíc a rok)
(den, měsíc a rok)
(měsíc a rok)
(den, měsíc a rok)
(v Kč)
Z
7/2023
20.8.2023
10/2023
20.11.2023
+1267
Příloha č. 4 k Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti:
1
2
3
4
5
6
7
Předmět opravy
M-měsíční
D-doplatek
Období, ze které byl nesprávně poskytnut daňový bonus
Datum, kdy měl být původně ve správné částce poskytnut daňový bonus
Období, kdy byla provedena oprava poskytnutí daňového bonusu
Datum zvýšení/snížení odvodu
Datum podání žádosti o poukázání dodatečně vyplaceného daňového bonusu (§ 38i a § 35d odst. 5 nebo odst. 9 zákona)
Částka
M / D
(měsíc a rok)
(den, měsíc a rok)
(měsíc a rok)
(den, měsíc a rok)
(den, měsíc a rok)
(v Kč)
M
7/2023
20.8.2023
10/2023
20.11.2023
+ 1267
Co se týká úroku z prodlení (pro daňové účely), ten následně stanoví finanční úřad a předepíše zaměstnavateli k úhradě. Zaměstnavatel jej srazí ze mzdy poplatníka. Řekněme si pár informací k úroku z prodlení:
Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého (kalendářního) dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby (zaniká dnem úhrady splatné daně). Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku – ten v §1970 odkazuje na nařízení vlády. Jde o nařízení vlády 351/2013 Sb., kde v § 2 je uvedeno: „Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.“
Definici repo sazby najdeme na stránkách www.cnb.cz: „2T repo sazba je základní měnověpolitická úroková sazba ČNB, kterou je úročena nadbytečná likvidita komerčních bank stahovaná ČNB prostřednictvím tzv. dvoutýdenních repo tendrů.“.
Repo sazba zvýšená o 8procentních bodů znamená, že k výši repo sazby se připočte 8procentních bodů. Například je-li nyní repo sazba (platná od 23. 6. 2022) 7,00 %, pak výsledná výše sazby úroku z prodlení činí 15,00 % p. a.
Úrok z prodlení se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
I když výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, neznamená to (podle výkladu Ministerstva financí – viz pokyn č. MF-18 z 22. 4. 2021), že by tato sazba byla po celou dobu prodlení neměnná, tedy stále stejná jako první den, kdy došlo k prodlení. Naopak, pokud by se repo sazba ČNB změnila, od začátku dalšího kalendářního pololetí by se i úrok z prodlení počítal z této nové repo sazby.
Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik (§ 252 z. 280/2009 Sb.). Úrok vzniká za každý jednotlivý den, kde jsou splněny podmínky pro jeho vznik (tzn. počítá se za každý kalendářní den samostatně). Úrok se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč. Dnem úhrady je den, kdy jsou peníze připsány na účet finančního úřadu, tedy nikoliv den, kdy peníze z našeho bankovního účtu odešleme.
Příklad 1: splatnost zálohové daně je 20. dne v měsíci. Dny 21., 22. a 23. jsou první tři dny po splatnosti. A den 24. je první den, kdy se počítá úrok z prodlení. Pokud například dojde k úhradě 28. dne, a peníze budou připsány na účet finančního úřadu 29. dne, tak 29. den je poslední den úročení dluhu. Úrok se tak počítá za 6 kalendářních dní (24. – 29. den).
A ještě na závěr si připomeňme, že zvýšení repo sazby o 8procentních bodů je platné od 1. 1. 2021 (před tímto datem to bylo 14procentních bodů).
