Přihlášení do placené sekce:

Jméno:

Heslo: 

> Registrovat se

 
       

menu html5 by Css3Menu.com

ŽIVELNÍ UDÁLOSTI – JEJICH DOPAD DO PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ A DO OBLASTI ODMĚŇOVÁNÍ


Vzhledem k tomu, že živelní události (povodně, vichřice, požáry a nově i tornáda) se již stávají „nedílnou součástí života v ČR“, rozhodli jsme se zrekapitulovat situace v pracovněprávních vztazích, které mohou v této souvislosti nastat. Zároveň jsme sem zařadili i možnosti příspěvků ze strany zaměstnavatelů a dopady do zákonů o pojistném na SZ a VZP a do zákona o daních z příjmů.

V PŘÍPADĚ, ŽE JE POSTIŽEN ZAMĚSTNANEC

  • ZAMĚSTNANEC ZŮSTANE DOMA A ODSTRAŇUJE NÁSLEDKY ŽIVELNÍ UDÁLOSTI NA SVÉM MAJETKU NEBO ZAŘIZUJE DŮLEŽITÉ OSOBNÍ A MAJETKOVÉ ZÁLEŽITOSTI V SOUVISLOSTI S ŽIVELNÍ UDÁLOSTÍ

V tomto případě se jedná o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance (§ 199 odst. 1 ZP). Vzhledem k tomu, že tato překážka není uvedena v příloze k NV 590/2006 Sb., náhrada mzdy za dobu jejího poskytnutí nenáleží. Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje nebo si může po dohodě se zaměstnavatelem čerpat náhradní volno za práci přesčas, případě požádat o čerpání dovolené.
Pokud by zaměstnavatel chtěl poskytnout náhradu mzdy, musel by doplnit kolektivní smlouvu nebo vydat vnitřní předpis, kde by se rozšířily nároky zaměstnanců na náhradu mzdy, popřípadě další pracovní volno. Tato rozšířená náhrada mzdy je daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů).
Např. zaměstnavatel má vydán vnitřní předpis, kde je uvedeno, že „v případě živelní pohromy bude zaměstnanci takto postiženému poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy v délce tří dnů“.
U rozpočtových a příspěvkových organizací se může rozšířit pouze nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy.

  • ZAMĚSTNANEC ZŮSTANE DOMA A ODSTRAŇUJE NÁSLEDKY ŽIVELNÍ UDÁLOSTI NA SVÉM MAJETKU ALE VE VEŘEJNÉM ZÁJMU

Tato situace může nastat v případě, že zaměstnanec musí zůstat doma, aby nedošlo k ohrožení zdraví nebo života dalších osob (např. hrozí zřícení vlastní budovy na veřejné prostranství, hrozí epidemie z důvodu havárie septiku apod.). V tomto případě by se jednalo podle § 202 ZP o překážku v práci z důvodu obecného zájmu. Zaměstnanec by měl překážku prokázat např. potvrzením obecního úřadu nebo jiného orgánu, že jeho přítomnost v místě bydliště byla nezbytná. Zaměstnanci by ale ani v tomto případě nenáležela od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Případnou náhradu mzdy by mohl požadovat pouze od subjektu, pro něhož byl v době uvolnění činný (např. od obecního úřadu, od okresní hygienické stanice apod.).

  • ZAMĚSTNANEC ZŮSTANE DOMA Z DŮVODU OSOBNÍ POMOCI PŘI ŽIVELNÉ UDÁLOSTI

Zde se bude jednat o případy, kdy zaměstnanec pomáhá při odstraňování následků povodní jiné právnické nebo fyzické osobě (např. je povolán jako člen hasičského záchranného sboru nebo člen krizového štábu obce (neuvolněný funkcionář) apod. Zde se jedná o překážku v práci z důvodu výkonu občanské povinnosti (§ 202 ZP). Podle zákoníku práce by ani v tomto případě nenáležela od zaměstnavatele náhrada mzdy. Zaměstnanci by se mělo poskytnout volno s tím, že náhradu mzdy vyplatí ten, pro koho byl uvolněn (např. obecní úřad, hasiči apod.). V praxi toto některé obecní úřady řeší i nadále refundací.
POZOR: V případě, že má uvolněný zaměstnanec nižší příjem doporučujeme, aby mu obec (hasiči apod.) vystavila pro uvolňujícího zaměstnavatele potvrzení o tom, že z vyplacené náhrady mzdy ve výši … Kč odvedla zdravotní pojištění. Pokud by odvedené pojistné na VZP bylo v součtu od obou zaměstnavatelů minimálně z minimální mzdy, nemusel by uvolňující zaměstnavatel provést u zaměstnance doplatek do minima…

  • ZAMĚSTNANCI SE NEMOHOU DOSTAVIT DO ZAMĚSTNÁNÍ PRO NEPŘEDVÍDANÉ PŘERUŠENÍ PROVOZU HROMADNÝCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ

V tomto případě mají zaměstnanci nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu, nemohli-li dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem (příloha k NV 590/2006 Sb.).
Co je myšleno „dosažením pracoviště jiným přiměřeným způsobem“? Zde by se mělo jednat např. o případ, že zaměstnanec se nemohl dostat do zaměstnání autobusem, ale vlakové spojení v této době fungovalo.
Zde by bylo rovněž vhodné umožnit zaměstnancům, kteří se nemohli dostavit do zaměstnání z důvodu živelní události, napracování odpadlých směn, čímž se jim proplatí mzda, která by jim jinak chyběla.

V PŘÍPADĚ, ŽE JE POSTIŽEN ZAMĚSTNAVATEL

  • DOŠLO K POŠKOZENÍ FIRMY, ZAMĚSTNANCI SE DOSTAVILI DO ZAMĚSTNÁNÍ, ALE SVOU PRÁCI NEMOHOU VYKONÁVAT

zde bude důležité, proč vlastně zaměstnanci nemůžou práci vykonávat, jestli to je pro

  1. přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události (§ 207 písm. b) ZP)
  2. prostoj (§ 207 písm. a) ZP)
  3. ostatní překážky na straně zaměstnavatele (§ 209 ZP)

ad a) při přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60% průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného výdělku. Toto platí i pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru.
Např. zaměstnavatel má ve vnitřním předpisu stanoveno, že v případě přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 75% průměrného výdělku, pak obdrží zaměstnanec tuto výši.

ad b) při přerušení práce z důvodu prostoje (prostojem se rozumí přechodné závady způsobené poruchou na strojním zařízení, přerušení dodávky surovin nebo pohonné síly nebo jiné podobné provozní příčiny) přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad uvedenou výši, nejvýše však do výše průměrného výdělku. Toto platí i pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru.

ad c) pokud nebude zaměstnanec vykonávat práci z důvodu jiných překážek na straně zaměstnavatele, to můžou být např. i přechodné odbytové potíže (§ 209 odst. 1 ZP) způsobené sníženým odběrem některého zboží v důsledku živelní události. V tomto případě lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit vnitřním předpisem náhradu mzdy nejméně ve výši 60% průměrného výdělku.

V případě živelné události nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků může zaměstnavatel převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na nezbytně nutnou dobu na jinou práci, než byla sjednána (§ 41 odst. 4 ZP). V případě, že jeho dosažená mzda při převedení je nižší, náleží mu za tuto dobu podle § 139 ZP doplatek do průměrného výdělku

Nemůže-li zaměstnanec konat práci z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo prostojů, lze zaměstnance převést na jinou práci, než byla sjednána jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí (§ 41 odst. 5 ZP). V případě, že jeho dosažená mzda při převedení je nižší, náleží mu za tuto dobu podle § 139 ZP doplatek do průměrného výdělku. Pokud by zaměstnanec s převedením nesouhlasil, je třeba převedení projednat s odborovým orgánem. Projednání není třeba, pokud celková doba převedení nepřesáhne 21 pracovních dnů v kalendářním roce (§ 46 ZP).

  • JAKOU FINANČNÍ POMOC MŮŽE ZAMĚSTNAVATEL POSKYTNOUT ZAMĚSTNANCŮM POSTIŽENÝM POVODNÍ?

Kromě poskytnutí pracovního volna a případné náhrady mzdy za dobu tohoto volna může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů jakoukoliv částku k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy (u rozpočtových organizací jsou částky z FKSP limitovány). Z hlediska srážení pojistného na SZ, pojistného na VZP a daně z příjmů doporučujeme poskytnout buď příspěvek formou sociální výpomoci nebo návratnou půjčku.

Od daně z příjmů je osvobozena do výše 500 tis. Kč sociální výpomoc poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav (§ 6 odst. 9 písm. t) zákona o daních z příjmů.
Vzhledem k tomu, že zatím není známo, zda bude vyhlášen na území Jihomoravského kraje nouzový stav, je možno poskytnout sociální výpomoc, která bude podléhat dani z příjmů, ale pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění se nesráží (§ 5 odst. 2 písm. e) zákona 589/92 Sb. a § 3 odst. 2 písm. e) zákona 592/92 Sb.). U organizací, na které se vztahuje vyhl. 114/2002 Sb. o FKSP je výše sociální výpomoci limitována částkou 15 tis. Kč a při živelních pohromách na území, kde byl vyhlášen nouzový stav částkou 30 tis. Kč.
POZOR: pokud by byl na území Jihomoravského kraje vyhlášen rozhodnutím vlády ČR nouzový stav, neodváděla by se ze sociální výpomoci do 500 tis. Kč ani daň z příjmů.

V případě poskytnutí bezúročné zápůjčky z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění k překlenutí tíživé finanční situace do 300 tis. Kč, nepodléhá toto zvýhodnění ani dani z příjmů, ani odvodům pojistného. Podmínka vyhlášení stavu nouze se při poskytování návratných půjček u podnikatelských subjektů nevyžaduje. U organizací, na které se vztahuje vyhl. o FKSP, může být v případě živelní pohromy na území, kde byl vyhlášen nouzový stav, poskytnuta půjčka až 100 tis. Kč a pokud nebyl vyhlášen nouzový stav do výše 50 tis. Kč.
Pokud by u podnikatelské sféry byla půjčka na tento účel vyšší než 300 tis. Kč je z toho, co je nad 300 tis. Kč vypočítáván úrok, který obvykle používají peněžní ústavy u půjček obdobného charakteru. Takto vypočtený úrok je třeba zjistit minimálně 1x za kalendářní rok a podléhá srážení obojího pojistného a zahrne se i do základu pro výpočet daně.

Výpomoci poskytované zaměstnancům lze kumulovat tzn., že je možno poskytnout jednomu zaměstnanci např. nevratnou sociální výpomoc 150 tis. Kč + návratnou půjčku 250 tis. Kč na překlenutí tíživé finanční. U zaměstnance by se odvedla pouze daň z příjmů v případě, že to nebylo na území, kde byl vyhlášen stav nouze ze sociální výpomoci (150 tis.) a z ostatních částek by se neplatilo nic, pouze by zaměstnanec musel vrátit půjčku…
POZOR: při vyplácení různých odměn ze mzdových nákladů na „pomoc postiženým“ (daňově uznatelné výdaje) je třeba, aby tato odměna byla vždy vázána na práci, protože pokud tato odměna nebude poskytována za práci, tak se nejedná o mzdu a finanční úřad ji neuzná jako daňový výdaj, pokud by se nejednalo o benefit poskytnutý podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.

  • JAK TO BUDE S POSKYTNUTÝMI DARY NA KONTA PRO POSTIŽENÉ ŽIVELNÍ UDÁLOSTÍ A S JEJICH PROKAZOVÁNÍM A MOŽNOSTÍ ODPOČTU

Vzhledem k tomu, že se opět určitě zřídí spousta kont a účtů na humanitární pomoc, předpokládáme, že nebude třeba prokazovat odeslání částky na tato konta darovací listinou a bude stačit převodní příkaz nebo poštovní poukázka. Tuto problematiku ještě prověříme a zařadíme do některého z dalších čísel. Výše daru ovšem musí pro odpočet splňovat podmínku minimálně 1000 Kč nebo při daru nižším než 1000 Kč musí být dar více než 2% ze základu daně. Maximální výše daru může činit 15% ze základu daně.




© Démonia s.r.o., 2016 | Poslední aktualizace: 18.01.2021 | www.demonia.cz