ZMĚNY V ODMĚŇOVÁNÍ UČŇŮ ZA PRODUKTIVNÍ PRÁCI

3/ ZMĚNY V ODMĚŇOVÁNÍ UČŇŮ ZA PRODUKTIVNÍ PRÁCI

Vzhledem k tomu, že od našeho posledního výkladu k odměňování učňů (viz DIS 11/2005) došlo k některým zásadním změnám v některých zákonech, rozhodli jsme se zrekapitulovat současný stav v této oblasti.

   Od 1. ledna 2005 vstoupil v platnost nový „školský zákon“ č. 561/2004 Sb. V § 65 odst. 1 tohoto zákona se uvádí, že vzdělávání na střední škole se člení na teoretické a praktické vyučování. Praktické vyučování se člení na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo uměleckou praxi a sportovní přípravu.
   Podle odst. 2 § 65 téhož zákona se „praktické vyučování uskutečňuje ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání“.
   Podle odst. 3 § 65 se na „žáky při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci“.
   V návaznosti na školský zákon byla vydána vyhláška MŠMT 13/2005 Sb. o středním vzdělávání, kde se v § 12 řeší „náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování“. Podle tohoto paragrafu by měla smlouva obsahovat zejména:

a)	druh činnosti, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat,
b)	místo konání praktického vyučování
c)	časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,
d)	počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,
e)	poskytování nástrojů a nářadí používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování
f)	způsob odměňování žáků za produktivní práci
g)	opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků
h)	podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance školy nebo učiliště a fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích těchto fyzických nebo právnických osob

Způsob odměňování učňů najdeme v § 122 školského zákona, kde se v odst. 1 říká:

„Žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto produktivní činností; výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30% minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví“. Z tohoto paragrafu vyplývá, že pokud budou žáci (studenti) konat praxi u fyzické nebo právnické osoby, bude jim odměnu za tuto činnost vždy poskytovat tato právnická nebo fyzická osoba a nikoliv již škola. Musí se ale vždy jednat o produktivní činnost, tj. o činnost, která přináší příjem. Příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. Podle našeho názoru musí být produktivní činnost vykonávána na činnostech, kde je dosahováno příjmu z prodeje výrobků nebo služeb. Tzn., že o produktivní činnost se bude jednat např. u autoopravny, kde učni opravují auta, u pekárny, kde učni pečou chléb, u restaurace, kde učni vaří obědy, či učni-číšníci obsluhují hosty nebo v kadeřnictví, kde učni stříhají hosty… O produktivní činnost se ale nebude jednat v případě, že učeň (student) bude seznamován se zpracováním účetní závěrky, ale sám tuto činnost nebude vykonávat. V tomto případě se mu žádná odměna nemusí poskytovat.

Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost je stanovena ve výši 30% minimální mzdy při týdenní pracovní době 40 hodin. Tato výše se úměrně upraví při jiné délce týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce. Tzn., že minimální částka, kterou musí učeň obdržet, je při současné výši měsíční minimální mzdy 2400 Kč (8000x0,3), pokud odpracuje celý měsíc resp. 14,43 Kč (48,10x0,3) při uplatnění hodinové minimální mzdy. Pokud by tento učeň odpracoval pouze polovinu měsíce (např. v únoru 84 hodin), musí obdržet alespoň částku ve výši 1200 Kč resp. 1213 Kč při stanovení hodinové sazby. Podíl produktivní činnosti jednotlivých učňů může být různý a podle toho také bude stanovena konkrétní výše odměny.

JAK TO BUDE S ODVODY POJISTNÉHO NA SZ A VZP A DANÍ Z PŘÍJMŮ?

pojistné na sociální zabezpečení se z těchto odměn nesráží, protože tato činnost nezakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění (učni nejsou uvedeni v § 3 odst. 1 písm. c) zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ)
pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se z těchto odměn rovněž nesráží, protože se za zaměstnance nepovažují, žáci nebo studenti, kteří mají pouze příjmy za práci z praktického výcviku (§ 5 písm. a) bod 2 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění)
daň z příjmů je třeba srážet, protože podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů se i v případě příjmů za práci žáků a studentů z praktického výcviku jedná o příjem ze závislé činnosti. Pro tento účel by bylo vhodné dát učni podepsat prohlášení k dani, kde by si mohl uplatnit základní slevu na dani, případně slevu na studium a daň by se většině případů nesrážela (viz bod 10 DIS 2/08).

JAK JE TO S DAŇOVOU UZNATELNOSTÍ ODMĚN POSKYTOVANÝCH UČŇŮM?

Podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů se jedná o příjem ze závislé činnosti a jedná se o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, protože plynou za produktivní činnost, která přináší příjem. Z tohoto vyplývá, že odměny za produktivní práci učňů jsou daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele.

JAK JE TO S ODPOVĚDNOSTÍ ZA PRACOVNÍ ÚRAZY PŘI ODBORNÉ PRAXI UČNŮ?

V § 391 odst. 3 ZP se říká „došlo-li ke škodě při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba, u níž se praktické vyučování uskutečňovalo“. Z toho vyplývá, že v případě pracovního úrazu odpovídá za škodu ten, u koho je praktické vyučování prováděno.

JAK JE TO S POSKYTOVÁNÍM PŘÍSPĚVKU NA STRAVOVÁNÍ UČŇŮM?

Zde bude třeba rozlišit, zda učeň vykonává produktivní činnost u zaměstnavatele, který je organizační složkou státu resp. státní příspěvkovou organizací nebo zda se jedná o podnikatelský subjekt (s.r.o., akciová společnost apod.).

v organizačních složkách státu nebo ve státních příspěvkových organizacích se poskytuje učňům příspěvek na stravování, pokud jejich přítomnost v práci během směny trvala alespoň 3 hodiny (§ 3 vyhl. MF č. 430/2001 Sb.). Stejný postup se uplatní i u příspěvkových organizací zřízených územně samosprávným celkem (obec, kraj apod. viz vyhl. 84/2005 Sb.).
v podnikatelské sféře bude záležet na tom, zda má zaměstnavatel v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu stanoveno, že příspěvek na stravování je možné poskytnout i učňům, kteří pracují na produktivních činnostech. Pokud nemá v okruhu vymezených osob zahrnuty učně, není možné jim poskytovat daňově uznatelný příspěvek na stravování.

Pokud budete mít ještě nějaké další poznatky s prací učňů, zašlete nám je a my náš výklad o tyto náměty doplníme.