• JAKÝ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAH SE STUDENTEM UZAVŘÍT?

   Zde budou přicházet v úvahu tyto formy pracovněprávních vztahů

• pracovní poměr na dobu určitou

  Pracovní smlouva by měla obsahovat stejné náležitosti jako u pracovního poměru na dobu neurčitou, tj. místo výkonu práce, den nástupu do práce a dobu trvání pracovního poměru. Zároveň je třeba studenty informovat o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, tj. o délce dovolené, výpovědních dobách, údajích o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty a o stanovené týdenní pracovní době, pokud tyto údaje nemáte uvedeny již přímo v pracovní smlouvě. Při uzavírání pracovní smlouvy je třeba si dát pozor na rovné zacházení a diskriminaci, tzn., že by student neměl dostávat nižší mzdu než ostatní zaměstnanci, kteří vykonávají stejnou práci za srovnatelných podmínek…
   Dobu trvání pracovního poměru je možné stanovit konkrétním datem od-do, nebo dobou trvání určité práce (např. do ukončení sklizně meruněk), nebo na dobu čerpání dovolené konkrétní osoby.
   Mzda (plat) může být sjednána přímo v pracovní smlouvě nebo stanovena mzdovým (platovým) výměrem. Mzda musí být minimálně ve výši minimální mzdy, tj. v současné době 8000 Kč měsíčně nebo 48,10 Kč na hodinu. I u studentů musí být dodržena tzv. „zaručená mzda“. Tzn., že student, který bude vykonávat práci odpovídající 3. skupině prací nemůže mít méně než 9800 Kč měsíčně nebo 58,60 Kč na hodinu.
  Před zahájením výkonu práce by měl být student seznámen s předpisy k bezpečnosti práce, vnitřními předpisy, kolektivní smlouvou apod.
   Nárok na dovolenou vznikne pouze v případě, že student odpracuje alespoň 21 dnů nebo 42 dnů, a to ve výši 1/12 resp. 2/12 z ročního nároku. Delší dovolená by přicházela v úvahu, pokud by student odpracoval alespoň 60 dnů, což při prázdninových brigádách nehrozí…

• dohoda o pracovní činnosti

  Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru za dobu trvání dohody polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
  Dohoda o pracovní činnosti musí být vždy sjednána písemně a musí u ní být dodržena minimální mzda. Zaručená mzda dodržena být nemusí, ale i v tomto případě platí § 13 a § 16 ZP. Tzn., že pro všechny zaměstnance platí rovné zacházení, zákaz diskriminace a postup v souladu s dobrými mravy…
  Nárok na dovolenou vzniká z dohody o pracovní činnosti jen v případě, že je toto v dohodě přímo sjednáno.

• dohoda o provedení práce

  Dohodu o provedení práce lze uzavřít, pokud předpokládaný rozsah prací, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 150 hodin. Do 150 hodin se započtou i všechny doby práce konané na základě jiné dohody o provedení práce pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce.
   U dohody o provedení práce je třeba dodržet minimální mzdu a nevzniká z ní nárok na dovolenou a neodvádí se z ní ani jedno pojistné, protože nezakládá účast na nemocenském pojištění.

   Při uzavírání dohod mimo pracovní poměr je třeba postupovat v souladu s §§ 74 až 77 ZP.

• ODVOD POJISTNÉHO NA SZ

  Pojistné na sociální zabezpečení se sráží ze všech zdanitelných příjmů ze zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění. Účast nezakládá nikdy pouze dohoda o provedení práce. Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast, pokud je příjem 400 Kč a vyšší a pokud není tato dohoda charakteru „příležitostného zaměstnání“ (§ 6 zákona 54/56 Sb.) z kterého se rovněž pojistné nesráží. V tomto případě se musí ale jednat o „nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích“.

• ODVOD POJISTNÉHO NA VZP

  Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se sráží ze zdanitelných příjmů ze závislé činnosti s výjimkou příjmu plynoucího z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti, pokud je odměna nižší než 400 Kč.
   Při srážení pojistného na VZP bude důležité, zda se bude jednat o studenta, který se soustavně připravuje na budoucí povolání a tudíž o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát. V případě, že nám student prokáže studium, nebude se na něho vztahovat minimální vyměřovací základ a pojistné se bude odvádět ze skutečné výše jeho příjmů.

• DAŇ Z PŘÍJMŮ

  Pokud nemá student nikde jinde podepsané prohlášení k dani, je vhodné mu jej dát podepsat, a to i v případě, že vyplacená odměna bude nižší než 5000 Kč a mohla by se srazit 15% srážková daň. Jestliže bude mít prohlášení k dani podepsané, může se u něho každý měsíc uplatnit sleva na dani 2070 Kč a pokud nám prokáže studium, uplatní se u něho ještě sleva na studium 335 Kč. V případě, že jeho příjmy budou vyšší a bude u něho nějaká daň sražena, může student požádat po skončení roku o provedení ročního zúčtování záloh, kde by se mu případná sražená daň vrátila.
  Pokud má student podepsané prohlášení k dani pro jiného plátce, bude záležet na výši jeho zdanitelného příjmu. Při příjmu do 5000 Kč se srazí 15% srážková daň a při příjmu nad 5000 Kč se srazí 15% zálohová daň. Tomuto studentovi je třeba po skončení zaměstnání vystavit potvrzení o příjmu a on by si měl podat daňové přiznání.

• KDY SE JEDNÁ O VYŽIVOVANÉ DÍTĚ RESP. O SOUSTAVNOU PŘÍPRAVU NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ?

  Posouzení, zda se jedná o vyživované dítě je důležité pro uplatnění daňového zvýhodnění 890 Kč rodiči, pro uplatnění slevy 335 Kč na studium dítětem a pro posouzení zda se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného na VZP stát.

   Daňové zvýhodnění na vyživované dítě náleží vždy po dobu studia a dále v těchto případech:

• jestliže se jedná o nezletilé dítě (tj. do 18 let věku, pokud nebylo z důvodu uzavření sňatku zplnoletněno dříve)
• pokud se jedná o prázdniny mezi jednotlivými ročníky střední nebo vysoké školy
• jestliže se bude jednat o prázdniny mezi střední a vysokou školou
• pokud půjde o dobu od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se dítě stane studentem téže nebo jiné VŠ, jestliže toto studium na sebe bezprostředně navazuje, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž dítě ukončilo studium na VŠ
• při ukončení studia na střední škole, po kterém již dítě nebude pokračovat ve studiu, se jedná o vyživované dítě v době školních prázdnin následujících po ukončení studia v případě, že není po celý kal. měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nemá po celý kal. měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na sebe výdělečná činnost a nárok na podporu nenavazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc
• při úspěšném ukončení studia na vysoké škole, po kterém již dítě nebude pokračovat ve studiu, se jedná o vyživované dítě v kalendářním měsíci následujícím po řádném ukončení studia na VŠ, pokud dítě není po celý kal. měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nemá po celý kal. měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti.

  ODLIŠNOST PŘI UPLATNĚNÍ STUDENTSKÉHO ODPOČTU OPROTI DAŇOVÉMU ZVÝHODNĚNÍ:
  Kromě všech výše uvedených možností náleží studentský odpočet i u studentů „doktorského studijního programu“ , a to až do 28 let věku.
  Nárok na studentský odpočet nemá dítě, které ukončilo povinnou školní docházku v době školních prázdnin navazujících na ukončení studia, protože v té době není ještě studentem střední školy (bude jím až od 1. 9.).

   PROBLÉMY, KTERÉ SE V SOUVISLOSTI SE STUDIEM OBJEVILY:

• jak postupovat v případě ukončení vyšší odborné školy (VOŠ)?

  podle zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře je studium na VOŠ považováno za studium na střední škole a tudíž platí to, co je uvedeno výše u ukončení SŠ. Ale pokud by VOŠ končila např. v březnu, žádné školní prázdniny zde nepřichází v úvahu.

• proč školy doporučují absolventům SŠ, VOŠ nebo VŠ, aby se ihned po skončení studia zaregistrovaly na úřadech práce?

  je to pravděpodobně z toho důvodu, že studentem přestávají být dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku (SŠ), dnem následujícím po dni v němž úspěšně vykonal absolutorium (VOŠ) nebo dnem, kdy byla vykonána státní zkouška nebo její poslední část (VŠ). V případě nevykonání závěrečné zkoušky nebo absolutoria přestávají být studenty k 30. 6. roku, v němž měl studium řádně ukončit. Školy se domnívají, že pokud přestane být studentem a tudíž nezaopatřeným dítětem, bude si muset sám platit pojistné na VZP a proto je posílají na úřady práce. Zákon 48/97 Sb. o VZP se však v § 7 při definici nezaopatřenosti dítěte odkazuje na zákon 117/95 Sb. o státní sociální podpoře, kde se za nezaopatřené dítě považuje ještě dítě v období školních prázdnin po ukončení studia (viz výše u střední školy) nebo měsíc následující po ukončení studia na VŠ.
  NÁŠ DOJEM: toto doporučení je pravděpodobně iniciováno zdravotními pojišťovnami, které by si nemohly inkasovat platbu státu za tyto absolventy, protože škola by je měla odhlásit nejpozději 30. 6. a pokud nebudou evidováni na úřadu práce není možno na ně dostat platbu od státu za červenec a srpen, i když ze zákona jsou pojištěni...
  ZÁVĚR: pokud nebudou tito absolventi zaregistrováni na ÚP nic se neděje, protože po dobu školních prázdnin (nebo u VŠ měsíc po ukončení studia) jsou posuzováni jako nezaopatřené dítě a je za ně plátcem stát. Přihlásit by se ale měli ihned po prázdninách.

• jak je to s nárokem na podporu v nezaměstnanosti a evidencí u úřadu práce z pohledu nezaopatřenosti dítěte po ukončení studia?

  pokud by se dítě zaregistrovalo na ÚP a nemělo nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože nemá splněnu podmínku pro její poskytování (výkon zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v době posledních 3 let), jedná se i nadále o nezaopatřené dítě a rodiče si na něj mohou uplatnit daňové zvýhodnění. Pokud by mělo dítě nárok na podporu v nezaměstnanosti, nelze jej považovat za vyživované, jestliže podporu pobírá po celý kalendářní měsíc.

• jak postupovat v případě nevykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v řádném termínu a povolení jejího opakování v měsíci září?

  v těchto případech přestává být dítě studentem střední školy nebo vyšší odborné školy k 30. 6. a školní prázdniny se posuzují stejně jako při úspěšném ukončení studia, tj. nesmí být po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP, aby se jednalo o vyživované dítě.

• SPECIFIKA U MLADISTVÝCH

  U mladistvých zaměstnanců, tj. do 18 let věku by mělo být před vstupem do pracovního poměru provedeno lékařské vyšetření. Vyjádření zákonného zástupce k uzavření pracovní smlouvy se již nevyžaduje.
   Pracovní doba mladistvých nesmí v souhrnu překročit 40 hodin týdně s tím, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin.

   Podle § 6 odst. 1 ZP je práce fyzických osob do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky zakázána. Z toho vyplývá, že nebude možno uzavřít pracovněprávní vztah s žákem 8. třídy, kterému bylo více než 15 let, ale nemá ještě dokončenou povinnou školní docházku.
   Přestávky v práci musí být mladistvým poskytnuty vždy, tj. i u prací, které nelze přerušit, a to nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce v délce 30 minut.
   Nepřetržitý odpočinek v týdnu musí být nejméně 48 hodin a nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nesmí být zkrácen pod 12 hodin.

   Práce přesčas a práce v noci je zakázána.

   Minimální mzdu je možno stanovit nejméně ve výši 80% její výše pro dospělé zaměstnance, tj. v současné době 6400 Kč (8000x0,8) za měsíc a 38,50 Kč (48,10x0,8) na hodinu. Minimální výše zaručené mzdy pro skupiny prací uvedené v NV 567/2006 Sb. se vypočte jako 80% z jejich výše.

• ZAHRNOVÁNÍ PŘÍJMŮ STUDENTŮ DO PŘÍJMŮ PRO DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

  Podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se příjmy nezaopatřených dětí dosažené za měsíce červenec a srpen do příjmů společně posuzovaných osob nezahrnují. Pokud by ovšem dítě pracovalo i v jiných měsících, potom je třeba tyto příjmy do příjmů rodiny započíst.

• NEMOCENSKÉ DÁVKY

  Podle § 48 odst. 3 vyhl. 165/79 Sb. se studentovi, který vykonával po dobu školních prázdnin nebo jejich část činnost zakládající účast na NP, náleží mu z této činnosti jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost brání studentovi ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

• PRACOVNÍ ÚRAZ U STUDENTŮ

   Jestliže pracoval student na dohodu o provedení práce, nemá nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, protože tato dohoda nezakládá účast na NP a neodvádí se z ní pojistné na SZ. V tomto případě by mu náležela náhrada škody podle ZP.
   Jestliže pracoval v pracovním poměru na dobu určitou nebo na dohodu o pracovní činnosti, je nárok na náhradu za ztrátu na výdělku do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada, jen lze-li podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán, což se u studenta nepředpokládá (§ 386 odst. 1 ZP).