• první redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy by byla 137,55 Kč (786x0,175)
• druhá redukční hranice by byla 206,15 Kč (1178x0,175)
• třetí redukční hranice by byla 412,30 Kč (2356x0,175).

   Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo náhradu mzdy) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

   Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek do výše 137,55 Kč započte 90%, tj. maximálně 123,80 Kč.
   Průměrný výdělek v pásmu 137,55 Kč až 206,15 Kč se započte 60%, tj. maximálně 41,16 Kč. 
   Průměrný výdělek ve třetím pásmu mezi 206,15 až 412,30 Kč se započte 30%, tj. maximálně 61,84 Kč.
   Maximální průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy by činil 123,80+41,16+61,84 tj. 226,80 Kč. Ten by se ale týkal zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem nad 71000 Kč.

   REDUKCE PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU PRO VÝPOČET NÁHRADY MZDY u konkrétního zaměstnance by vypadala takto:

   Příklad č. 1.

   V příkladu č. 1. je průměrný výdělek zaměstnance používaný pro pracovněprávní účely (tj. pro dovolenou, lékaře, svatbu apod.) nižší než 137,55 Kč, takže pro výpočet průměrného výdělku pro účely náhrady mzdy se započte z 90%.

   Příklad č. 2.

   V tomto případě zasahuje průměrný výdělek zaměstnance z části do druhého redukčního pásma, takže se do 137,55 Kč započte 90% a z výdělku nad 137,55 Kč se započte 60%.

   JAK A V JAKÉ VÝŠI SE BUDE NÁHRADA MZDY POSKYTOVAT?

   Náhrada mzdy bude náležet za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí, náhrada mzdy se nebude poskytovat za první 3 takovéto dny pracovní neschopnosti. Od 4. pracovního dne PN se bude náhrada mzdy poskytovat ve výši 60% průměrného výdělku (již upraveného pro výpočet náhrady). Náhrada mzdy ve výši 25% průměrného výdělku bude ale náležet za první tři pracovní dny karantény. Od 4. pracovního dne karantény bude náležet náhrada mzdy ve výši 60% průměrného výdělku.

   KOLIK BY ČINILA NÁHRADA MZDY PŘI PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI?

   U zaměstnance v příkladu č. 1., který by byl v pracovní neschopnosti od 6. 1. 2009 do 15. 1. 2009 (jeho pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek po 8 hodinách). Průměrný hodinový výdělek pro účely náhrady mzdy je 110,12 Kč. Zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy za 6., 7. a 8. 1. Za 9., 12., 13.,14. a 15. by obdržel náhradu mzdy ve výši 60% průměrného výdělku za 40 hodin. Náhrada mzdy u něho činí 2642,88 Kč (110,12x40x0,6) po zaokrouhlení 2643 Kč.

   U zaměstnance v příkladu č. 2., který by byl v pracovní neschopnosti od 12. 1. 2009 do 20. 1. 2009 (jeho pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek po 8 hodinách). Průměrný výdělek pro účely náhrady mzdy 135,22 Kč. Zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy za 12., 13. a 14. 1. Za dny 15., 16., 19. a 20. by obdržel náhradu mzdy ve výši 60% průměrného výdělku za 32 hodin. Náhrada mzdy u něho činí 2596,22 Kč (135,22x32x0,6), po zaokrouhlení 2597 Kč.

   POZNÁMKA: způsob zaokrouhlování náhrady mzdy není v ZP nikde řešen. Zde je pouze v § 142 odst. 2 řešeno zaokrouhlení mzdy (platu) na celé koruny směrem nahoru. Vzhledem k tomu, že náhrada mzdy je do zákonem stanovené výše, tj. do 60% průměrného výdělku od daně osvobozena, doporučujeme ji zaokrouhlit ihned po jejím výpočtu, protože vlastní výpočet mzdy (platu) neovlivní???

   JAKÉ JSOU DALŠÍ PODMÍNKY PRO VÝPLATU NÁHRADY MZDY?

   Nárok na náhradu mzdy je jen v případě, že zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle zákona 187/2006 Sb. a těmi jsou

• musí vzniknout pojištění

   tzn., že zaměstnanec v pracovním poměru musí nastoupit do zaměstnání, něco odpracovat, aby u něho vzniklo nemocenské pojištění. Pojištění nevznikne i nadále u dohody o provedení práce, u dohody o pracovní činnosti vznikne pojištění v kalendářním měsíci, kdy příjem zaměstnance dosáhne částky rozhodného příjmu a ten je v roce 2009 2000 Kč nebo vyšší.

• nesmí být vyčerpána podpůrčí doba

   Podpůrčí doba činí 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti. V případě vzniku PN u zaměstnance, který má k datu vzniku PN vyčerpáno 374 kal. dnů, bude náležet náhrada mzdy pouze za pracovní dny v období 6 kal. dnů od vzniku PN. Pochopitelně, že náhrada bude poskytnuta až od 4. pracovního dne PN.

• náhrada mzdy se snižuje o 50% v případě, že jde o případy, kdy náleží nemocenské v poloviční výši

   Nemocenské v poloviční výši náleží podle § 31 zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění v případě zaviněné účasti ve rvačce, v případech, kdy PN vznikla jako následek opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

• náhrada může být poskytnuta, pokud pracovní poměr trvá

   tzn., že pokud dne 29. 1. 2009 onemocní zaměstnanec, který má sjednán pracovní poměr na dobu určitou do 31. 1. 2009, nedostane vyplacenu náhradu mzdy, protože jeho pracovní poměr končí již za 3 dny a ty jsou neplacené. Mohl by dostat nemocenskou, pokud by tato pracovní neschopnost trvala déle než 14 kalendářních dnů. Stejně tak by nedostal náhradu mzdy zaměstnanec, který by onemocněl v ochranné době, protože již jeho pracovní poměr netrvá. Opět by mohl dostat od 15. dne PN nemocenské.

• jak se bude postupovat v případě, že pracovní neschopnost vznikla v den, kdy měl zaměstnanec směnu již odpracovanou

   podle § 192 odst. 1 ZP v případě vzniku PN v den, kdy má zaměstnanec již směnu odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů PN pro účely poskytování náhrady mzdy následujícím kalendářním dnem.

• jak se bude postupovat v případě, že pracovní neschopnost vznikla v den, kdy zaměstnanec odpracoval část své směny a poté byl týž den uznán práce neschopným

   pokud zaměstnanec odpracoval část pracovního dne a poté šel k lékaři, který jej uznal od tohoto dne práce neschopným, obdrží tento zaměstnanec mzdu za odpracovanou část pracovního dne a za zbytek dne nedostane nic, ale jedná se již o první pracovní den PN, za který náhrada mzdy nenáleží. Pokud by se jednalo o karanténu, náležela by náhrada mzdy ve výši 25% za poměrnou část pracovní doby i za tento den. Další dva pracovní dny karantény by náležela náhrada 25% průměrného výdělku a od 4. pracovního dne PN ve výši 60% průměrného výdělku.

• výpočet náhrady mzdy u zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti

   podle § 194 ZP přísluší v době prvních 14 kal. dnů PN náhrada odměny z dohody za podmínek stanovených v §§ 192 a 193. Vzhledem k tomu, že u zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti nemusí být stanoveno rozvržení týdenní pracovní doby do směn, je zaměstnavatel povinen jej pro tyto účely předem určit. Např. pokud je se zaměstnancem sjednána DPČ tak, že zaměstnanec bude pracovat dle potřeb organizace, měl by zaměstnavatel určit „fiktivní“ rozvržení do směn pro účely náhrady mzdy - např. pondělí až pátek po 2,5 hodinách. Náhrada mzdy by potom náležela od 4. pracovního dne PN ve výši 60% průměrného výdělku, a to za 2,5 hodiny.
   POZOR: toto fiktivní rozvržení pracovní doby se použije pouze pro výpočet náhrady mzdy, na nic jiného (např. na výpočet odměny apod.)!!!

• výpočet náhrady mzdy při 11-ti resp. 12-ti hodinových směnách

   vzhledem k tomu, že náhrada mzdy se poskytuje za směny, dojde u zaměstnanců pracujících v těchto režimech k tomu, že jim bude v období prvních 14 kal. dnů poskytována v některých případech nižší náhrada mzdy než zaměstnancům pracujícím v režimu pondělí až pátek. Např. pokud bude harmonogram zaměstnance vypadat takto:
   5. 1. noční směna od 18,00 hod.
   6. 1. konec noční směny z 5. 1. v 6,00 hod. a nástup na další noční směnu v 18,00
   7. 1. konec noční směny z 6. 1. - volno
   8. 1. volno
   9. 1. denní směna od 6,00 do 18,00 hod.
   10. 1. denní směna od 6,00 do 18,00 hod.
   11. 1. volno
   12. 1. volno
   13. 1. noční směna od 18,00 hod.
   14. 1. konec noční směny z 13. 1. v 6,00 hod. a nástup na další noční směnu v 18,00
   15. 1. konec noční směny z 14. 1. - volno
   16. 1. volno
   17. 1. denní směna od 6,00 do 18,00 hod.
   18. 1. denní směna od 6,00 do 18,00 hod.
   19. 1. volno
   20. 1. volno
   21. 1. noční směna od 18,00 hod.
   atd...
Jestliže by tento zaměstnanec onemocněl dne 5. 1., nenáležela by mu náhrada mzdy za směny, na které by nastupoval 5.1., 6.1. a 9.1., za směny, na které by nastupoval 10., 13., 14., 17. a 18. by obdržel náhradu mzdy za 60 hod. Pokud by ovšem onemocněl až od 7. 1. po odpracování své směny, běželo by u něho prvních 14 dnů PN od 8. 1. a náhrada mzdy by mu nenáležela za směny z 9., 10. a 13., za směny 14., 17., 18. a za 6 hodin dne 21. 1. by obdržel náhradu mzdy za celkem 42 hod. Zaměstnanec pracující v režimu pondělí až pátek po 8 hodinách by při plné 14. denní pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy vždy za 56 hodin (za 7 pracovních dnů po 8 hodinách). Je vidět, že u směnařů bude třeba si mnohdy začátek pracovní neschopnosti správně načasovat…
   UPOZORNĚNÍ: možná, že to vypadá pro směnaře (11 resp. 12 hodin) nevýhodně, ale je třeba počítat s tím, že jejich průměrný hodinový výdělek bude vyšší než u zaměstnanců s pracovní dobou pondělí až pátek, kteří mají týdenní pracovní dobu 40 hodin. Tím, že mají tito směnaři týdenní pracovní dobu pouze 37,5 hodiny, bude jejich průměrný hodinový výdělek vyšší díky tomu, že se bude dělit nižším počtem hodin. Např. zaměstnanec s měsíčním příjmem 20000 Kč a týdenní pracovní dobou 40 hod., má hodinový průměrný výdělek 115 Kč (20000:173,92 (tj. týdenní pracovní doba 40 x průměrný počet týdnů v průměrném roce 4,348). Zaměstnanec s týmž měsíčním příjmem má průměrný hodinový výdělek 122,66 Kč (20000:163,05 (tj. týdenní pracovní doba 37,5x4,348).