V případě, že zaměstnanec onemocní v době, kdy čerpá neplacené volno, nemá podle § 28 odst. 5 zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění nárok na nemocenské a tím ani nárok na náhradu mzdy za dobu prvních 14 kal. dnů pracovní neschopnosti, protože podle § 192 odst. 1 ZP musí splňovat podmínky nároku na nemocenské. Pokud by doba neplaceného volna, o které zaměstnanec požádal, skončila v době prvních 14 dnů PN, náležela by mu náhrada mzdy od následujícího dne trvání PN.
   POZOR: v případě, že by pracovní neschopnost vznikla ještě přede dnem, od kterého zaměstnanec požádal o neplacené volno, náhrada mzdy by mu podle § 28 odst. 5 zákona o NP náležela za celou dobu trvání PN.

   Jak se bude odškodňovat pracovní úraz v době prvních 14 kal. dnů pracovní neschopnosti? Bude se zaměstnanci dorovnávat do průměrného výdělku před vznikem škody i za první 3 pracovní dny (směny) PN, za které nenáleží náhrada mzdy?

   Podle § 370 odst. 1 ZP náleží náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem (nebo nemocí z povolání) a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 ZP. Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu v době prvních 3 kalendářních dnů nenáleží nemocenské nebo kdy mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu podle § 192 odst. 1 ZP.

   Aktuální informace k poskytování náhrady mzdy v době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti za svátek u zaměstnavatelů, kteří poskytují zaměstnancům mzdu a tuto v případě, že svátek připadne na jejich obvyklý pracovní den, zaměstnanci nekrátí (tzn., že zaměstnancům neposkytují náhradu mzdy za svátek).

   V DIS 12/2008 jsme Vás informovali o problému, který vznikl tím, že v § 192 odst. 1 ZP se říká, že náhrada mzdy náleží „za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí. Zákoník práce zde opomněl možnost poskytování i nekrácené mzdy za svátek (§ 348 ZP odst. 1 písm. d). V současné době máme k dispozici výklad pracovníka MPSV Mgr. Zdeňka Schmieda, publikovaný v knize „Náhrada mzdy a nemocenské zaměstnance“ (vydal ANAG v roce 2009), kde se na str. 57 uvádí toto:
   „Svátky pro účely náhrady mzdy je třeba rozumět pouze ty svátky, v nichž měl zaměstnanec plánovanou směnu, která však v důsledku svátku odpadla, a zaměstnanci tak za takto odpadlou směnu ve svátek přísluší náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí. Lze mít za to, že obdobně je nutno postupovat i v případě, že se z důvodu svátku zaměstnancům v praxi nekrátí měsíční odměna, neboť i tito zaměstnanci, odměňovaní měsíční mzdou, mají ve smyslu § 115 odst. 3 ZP za dobu svátku zákonný nárok na náhradu mzdy bez výjimky“.
   Z tohoto vyplývá, že zaměstnavatelé, kteří poskytují zaměstnancům odměňovaným měsíční mzdou, za svátek nekrácenou měsíční odměnu, můžou svým zaměstnancům poskytnout náhradu mzdy podle § 192 ZP, aniž by se museli obávat toho, že poskytují tuto náhradu nad rámec zákona. Doufejme, že při nejbližší novele ZP bude do něho doplněno „nebo se mu mzda nebo plat nekrátí“, aby se tak zvýšila právní jistota zaměstnavatelů, kteří náhradu mzdy vyplácejí.

   Stanovisko MPSV k poskytování náhrady mzdy v měsíci, kdy má zaměstnanec neomluvenou absenci.

   V příloze tohoto čísla najdete „Dílčí stanovisko k aplikaci některých ustanovení ZP o náhradě mzdy nebo platu při pracovní neschopnosti nebo karanténě“. Jelikož toto stanovisko bylo zveřejněno na stránkách MPSV, domníváme se, že se jedná o závazné stanovisko tohoto ministerstva. Z tohoto stanoviska vyplývá, že zaměstnancům, kteří měli v kalendářním měsíci neomluvenou absenci, by se měla poskytnout náhrada mzdy za dobu prvních 14 kal. dnů PN, protože aplikovat § 206 odst. 3 ZP na tuto situaci nelze z toho důvodu, že zaměstnavatel neposkytuje pracovní volno, ale pouze omluví nepřítomnost zaměstnance v práci z důvodu pracovní neschopnosti (§ 191 ZP).
   Někteří odborníci na oblast pracovního práva s tímto stanoviskem nesouhlasí a trvají na neposkytování náhrady mzdy v případě neomluvené absence zaměstnance v měsíci, kdy měl absenci vykázanou…
   ZÁVĚR: MPSV je kompetentní orgán k výkladu zákona o nemocenském pojištění. Pokud budete poskytovat náhradu mzdy „notorickým absentérům“, máte oporu v tomto výkladu… Pokud nechcete podporovat „flákače a absentéry“, nevyplácejte při neomluvené absenci náhradu mzdy i nadále a v případě, že Vám kontrola z OSSZ nařídí náhradu mzdy doplatit, je to vždy snazší, než již vyplacenou náhradu od této skupiny „absentujících zaměstnanců“ vymáhat, protože mnohdy již u Vás dávno nepracují…