1/ JEŠTĚ K ODVODU POJISTNÉHO NA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Z DOHOD O PRACOVNÍ ČINNOSTI

   V minulém čísle jsme se věnovali problematice odvodu pojistného na SZ a VZP ze zaměstnání malého rozsahu a z dohod o pracovní činnosti. Od vydání tohoto čísla jsme odpovídali spoustu dotazů, zejména k odvodu zdravotního pojištění ze zaměstnání, které není zaměstnáním malého rozsahu pro účely odvodu pojistného na SZ a odměna nedosáhne 2000 Kč. Většina z Vás se domnívá, že pokud se nejedná o zaměstnání malého rozsahu, musí se odvádět z příjmu do 2000 Kč nejen pojistné na SZ, ale i pojistné na VZP.
   PROBLÉM je však v tom, že o zaměstnání malého rozsahu se může jednat buď v pracovním poměru nebo v rámci dohody o pracovní činnosti. V případě dohody o pracovní činnosti, je vždy rozhodující dosažení započitatelného příjmu v kalendářním měsíci (tj. 2000 Kč), aby tato dohoda zakládala povinnost odvést pojistné na VZP a není přitom rozhodující, zda se odvádí pojistné na sociální zabezpečení či nikoliv. Takže u dohod o pracovní činnosti vždy požadujte po správcích Vašeho mzdového programu, aby odváděli pojistné na VZP pouze v případě dosažení příjmu 2000 Kč nebo vyššího. Pojistné na sociální zabezpečení se odvede podle toho, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu či nikoliv.
   POZOR: zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti, který má tuto dohodu jako jediný zdroj příjmů a není za něho plátcem pojistného na VZP stát, se musí při odměně do 2000 Kč přihlásit na příslušnou zdravotní pojišťovnu jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatit si pojistné na VZP ve výši 1080 Kč. Platbu prostřednictvím svého zaměstnavatele provést nemůže, protože podle § 5 zákona 48/97 Sb. o VZP se nepovažuje pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance.

   Další problém, který se v souvislosti s odvodem pojistného na VZP objevil, se týká uzavření více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele.
   V knize Abeceda mzdové účetní 2009 (vydal ANAG) se objevil na str. … text, který citujeme:
   „Zaměstnanec může mít souběžně sjednány například dvě dohody o pracovní činnosti, přičemž se mohou vyskytnout různé alternativy vyžadující potřebu řešení. V této souvislosti je nutno konstatovat, že v rozhodném období kalendářním měsíci se pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění příjmy zaměstnance sčítají“. Konec citace.
   Z tohoto by vyplývalo, že pokud bude mít zaměstnanec u zaměstnavatele uzavřeny dvě nebo více dohod o pracovní činnosti, je třeba odměny z těchto dohod pro účely placení pojistného na VZP sečíst. Toto ovšem odporuje dikci § 5 písm. a) bod 6 zákona 48/97 Sb. o VZP, kde se říká: „Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu (odkaz na § 6 ZDP), s výjimkou… 6. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu (tj. 2000 Kč).“ Aby se jednotlivé dohody o pracovní činnosti sčítaly, muselo by se v bodu 6. písm. a) § 5 zákona 48/97 Sb. říkat „osoby činné na základě dohod o pracovní činnosti, které v kalendářním měsíci nedosáhly v součtu u téhož zaměstnavatele započitatelného příjmu“.
   Z tohoto vyplývá, že je třeba posuzovat každou uzavřenou dohodu o pracovní činnosti i u téhož zaměstnavatele samostatně, tj. u každé dohody o pracovní činnosti musí být dosažen příjem alespoň 2000 Kč, aby se jednalo o zaměstnance pro účely zákona o VZP.
   Zde tak můžou nastat tyto situace:
     a) fyzická osoba má u zaměstnavatele uzavřeny dvě nebo více dohod o pracovní činnosti a ani jedna z nich nedosahuje 2000 Kč měsíčně. V tomto případě se nejedná pro účely zdravotního pojištění o zaměstnance a tato osoba se musí sama přihlásit jako osoba bez zdanitelných příjmů, pokud za ni není plátcem pojistného stát.
     b) fyzická osoba má u zaměstnavatele uzavřeny dvě nebo více dohod a jedna z těchto dohod dosahuje započitatelného příjmu alespoň 2000 Kč měsíčně. V tomto případě se jedná o zaměstnance pro účely zdravotního pojištění a musí si prostřednictvím svého zaměstnavatele zaplatit pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy, pokud za něho není plátcem pojistného na VZP stát.
      c) fyzická osoba má u zaměstnavatele uzavřeny dvě nebo více dohod a všechny dosahují započitatelného příjmu (2000 Kč). V tomto případě se jedná pro účely zdravotního pojištění o zaměstnance a odměny z těchto dohod se sčítají pro účely zjištění, zda byl dodržen minimální vyměřovací základ. Např. zaměstnanec má uzavřeny dvě DPČ, jednu na 3000 Kč a druhou na 2500 Kč. Pokud by za něho nebyl plátcem pojistného na VZP stát, musel by si doplatit prostřednictvím svého zaměstnavatele minimálně z minimální mzdy, tj. z částky rozdílu mezi 8000 Kč a součtem 3000 Kč a 2500 Kč.
   Tento postup byl konzultován s metodiky VZP, kteří jeho správnost potvrdili.

   V souvislosti s odvodem zdravotního pojištění je připravena novela zákona 48/97 Sb. o VZP, kde by se v § 5 písm. a) mezi výjimky, u kterých musí být dosaženo započitatelného příjmu, doplnili neuvolnění funkcionáři v obcích a krajích. Pokud by odměny těchto funkcionářů nedosáhly 2000 Kč, neodvádělo by se z nich rovněž pojistné na VZP. O schválení této změny Vás budeme včas informovat.