NA KOHO LZE SLEVU UPLATNIT

• na všechny zaměstnance, kteří platí pojistné na nemocenské a důchodové pojištění (slevu nelze uplatnit na ty, co si platí pouze na důchodové pojištění - společníci, jednatelé apod.), jestliže jejich vyměřovací základ je nižší než 27100 Kč

   Pro uplatnění slevy není rozhodující délka pracovního úvazku ani druh pojištěné činnosti, ale jen to, že zaměstnání zakládá účast na nemocenském a důchodovém pojištění současně a příjem je nižší než 27100 Kč.

     NA KOHO NELZE SLEVU NA POJISTNÉM UPLATNIT Sleva za kalendářní měsíc nelze uplatnit na zaměstnance,

• jehož zaměstnání netrvalo po celý kal. měsíc
• kterému byla v kal. měsíci doručena výpověď nebo který sám dal výpověď z pracovního poměru
• který sepsal v kal. měsíci dohodu o skončení pracovního poměru
• s kterým bylo v kal. měsíci ukončeno zaměstnání ve zkušební době nebo který sám ukončil zaměstnání ve zkušební době
• který vykonává pouze zaměstnání malého rozsahu
• jehož zaměstnání nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce

     VÝŠE SLEVY NA POJISTNÉM A MAXIMÁLNÍ VÝŠE SLEVY
   Výše slevy činí 3,3% z rozdílu mezi částkou 27100 Kč a vyměřovacím základem na sociální zabezpečení zaměstnance. Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance činí nejvýše 25% jeho vyměřovacího základu. Sleva na pojistném za jednotlivého zaměstnance se zaokrouhluje na koruny směrem nahoru.
Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění (s výjimkou zaměstnání malého rozsahu), sečtou se vyměřovací základy z těchto zaměstnání a za vyměřovací základ zaměstnance se považuje úhrn vyměřovacích základů z těchto zaměstnání, přičemž stačí, když podmínky nároku na slevu splňuje z jednoho zaměstnání.

     ZPŮSOB UPLATNĚNÍ SLEVY NA POJISTNÉM
  Úhrn slev na pojistném za kalendářní měsíc si odečte zaměstnavatel z částky pojistného na nemocenské a důchodové pojištění, které odvádí za zaměstnance a za zaměstnavatele, a to na tiskopisu „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách“. Slevu na pojistném je možno uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kal. měsíc, za který sleva náleží (tj. nejpozději do 20. kal. dne následujícího kal. měsíce). Slevu na pojistném nelze uplatnit zpětně.
   Slevu na pojistném si zaměstnavatel odečte z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc, a to před odečtem poloviny částky, kterou zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, případně před ostatními odečty z částky odváděného pojistného (viz tiskopis „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách“).

     MIMOŘÁDNÁ SLEVA NA POJISTNÉM
   Mimořádná sleva na pojistném náleží zaměstnavatelům za kal. měsíc, kdy nabyl účinnosti zákon 221/2009 Sb., tj. za měsíc srpen 2009.
   Mimořádná sleva se stanoví jako součet úhrnu slev na pojistném za kal. měsíce leden až červenec 2009.
   Mimořádná sleva na pojistném se stanoví podle § 21a, tzn. za stejných podmínek jako sleva za jednotlivé kal. měsíce. Při stanovení těchto slev se berou v úvahu jen ti zaměstnanci, jejichž zaměstnání trvá k 31. srpnu 2009.
   Nárok na mimořádnou slevu si uplatní zaměstnavatel spolu se slevou za měsíc srpen 2009 na tiskopisu „Přehled o výši......“. K tomuto přehledu za měsíc srpen předloží „Přílohu k Přehledu... za měsíc srpen“, kde se uvede výše mimořádné slevy za měsíce leden až červenec 2009. V případě, že bude výše slevy za měsíc srpen a výše mimořádné slevy za měsíce leden až červenec vyšší než odvod pojistného za kal. měsíc, požádá zaměstnavatel o vrácení rozdílu OSSZ. Za žádost se přitom považuje podání „Přehledu......“.
   POZOR: situace, kdy budou slevy na pojistném vyšší než odvod pojistného za kal. měsíc, nastanou především u zaměstnavatelů, kteří mají nižší průměrné výdělky. Zaměstnavateli se bude vracet nejen sleva a mimořádná sleva na pojistném, ale i případně polovina částky, kterou zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti za měsíc srpen. V dalších měsících roku 2009 (tj. září atd.) se již nebude situace s vracením pojistného z důvodu uplatnění slevy na pojistném opakovat, protože sleva může být maximálně 25% vyměřovacího základu zaměstnance, což je maximální výše odvodu zaměstnavatele. Vracení pojistného by v těchto měsících mohlo přicházet v úvahu z důvodu odečtu poloviny částky, kterou zúčtoval zaměstnavatel na náhradě mzdy za dobu prvních 14. kal. dnů PN.

   NEJNOVĚJŠÍ AKTUÁLNÍ POZNATKY S UPLATŇOVÁNÍM SLEVY NA POJISTNÉM

• lze uplatnit mimořádnou slevu na pojistném na zaměstnankyni, která byla do 27. 3. na mateřské dovolené a od 28. 3. do 7. 5. si čerpala zbytek dovolené z roku 2008 a celou dovolenou z roku 2009? Od 8. 5. si požádala o rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte.

   Vzhledem k tomu, že zaměstnání této zaměstnankyně trvá k 31. 8. 2009 a náhrada mzdy za dobu čerpání dovolené patří do vyměřovacího základu pro odvod SZ, je možno na ni uplatnit slevu na pojistném za měsíce březen až květen. V měsících březen a květen je třeba si ale ohlídat, aby sleva na pojistném nepřekročila 25% jejího vyměřovacího základu.

• lze uplatnit slevu a mimořádnou slevu na pojistném na zaměstnance, který má sjednán pracovní poměr na dobu určitou , a to od 1. 1. 2009 do 31. 8. 2009? Pracovní poměr již nebude tomuto zaměstnanci znovu prodloužen.

   Vzhledem k tomu, že pracovní poměr tohoto zaměstnance je uzavřen na dobu delší než 3 kal. měsíce a trvá k 31. 8. 2009, může se na něho uplatnit mimořádná sleva na pojistném za měsíce leden až červenec i sleva za měsíc srpen. V tomto případě se nejedná o předčasné skončení pracovního poměru (např. výpovědí nebo dohodou), ale o uplynutí doby určité.

• u všech zaměstnanců naší firmy došlo od 1. března 2009 ke zkrácení pracovního úvazku ze 40 hod. na 32 hod. Díky zkrácení úvazku došlo i k poklesu jejich mzdy. Můžeme u nich počítat slevu na pojistném a mimořádnou slevu ze zkráceného úvazku nebo musíme jejich mzdu přepočíst na zkrácený úvazek, případně úměrně úvazku zkrátit částku 27100 Kč?

   Uplatnění slevy na pojistném není žádným způsobem vázáno na délku úvazku, takže slevu za měsíc srpen a mimořádnou slevu za měsíce leden až červenec vypočtete tak, že porovnáte vyměřovací základy na SZ s částkou 27100 Kč.

• jakou slevu na pojistném můžeme uplatnit na zaměstnance, který dostal výpověď z pracovního poměru dne 28. 3. 2009? Výpovědní doba začala běžet od 1. 4. 2009. Od 11. 5. je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, která trvá dosud a je předpoklad, že bude ukončena až v měsíci září.

   Tomuto zaměstnanci bude trvat pracovní poměr k 31. 8. 2009 a tudíž na něho bude možno uplatnit mimořádnou slevu za měsíce leden a únor. Od měsíce března na něho již žádná sleva nenáleží, protože v tomto měsíci obdržel výpověď z pracovního poměru.

• zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti měl do 31. 3. 2009 sjednanou měsíční odměnu 3000 Kč. Od 1. 4. byla odměna snížena na 1600 Kč, čímž se tato dohoda stala zaměstnáním malého rozsahu (bylo to řádně nahlášeno na OSSZ). Můžeme na tohoto zaměstnance uplatnit mimořádnou slevu na pojistném za měsíce leden až březen, když k 31. 8. pracuje jen v zaměstnání malého rozsahu?

   Vzhledem k tomu, že uplatnění mimořádné slevy na pojistném je podmíněno tím, že zaměstnání trvá k poslednímu dni kal. měsíce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti (tj. k 31. 8. 2009) a nerozlišuje se přitom, zda se jedná o zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo zaměstnání malého rozsahu, je možné mimořádnou slevu na pojistném za měsíce leden až březen uplatnit. Obě zaměstnání jsou totiž zaměstnáním podle zákona 187/2006 Sb. o NP a „zaměstnání“ tudíž trvá k 31. srpnu 2009.

• je možné uplatnit slevu a mimořádnou slevu na pojistném za zaměstnance, který měl sjednán pracovní poměr od 1. 7. na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíce a s kterým bude ukončen tento pracovní poměr k 15. 9., tzn. že zaměstnání fakticky netrvalo déle než 3 kal. měsíce?

   Na tohoto zaměstnance je možné uplatnit slevu za měsíc srpen i mimořádnou slevu za měsíc červenec, protože sjednané zaměstnání mělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce. To, že ve skutečnosti netrvalo celé 3 kal. měsíce není pro uplatnění slevy rozhodující. Za měsíc září už sleva náležet nebude.

• údajně si nebudou moci uplatnit slevu na pojistném rozpočtové a příspěvkové organizace, obce, kraje apod. Podle § 21a se ale sleva na pojistném uplatňuje za všechny zaměstnance, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. Jak máme postupovat?

   Podle usnesení vlády ze dne 20. 7. 2009 č. 967 by si neměly slevu na pojistném na sociální zabezpečení uplatňovat organizační složky státu. Organizační složkou státu jsou všechny orgány napojené přímo na státní rozpočet. Jedná se zejména o Úřad vlády, Ministerstva, Úřady práce, Finanční úřady, Okresní správy sociálního zabezpečení, Policii, soudy apod. Toto usnesení vlády se ale NETÝKÁ zejména

• obcí a krajů (nejsou to organizační složky státu, ale územní samosprávné celky)
• příspěvkových organizací zřízených obcí nebo krajem (nejsou to organizační složky státu, protože jejich zřizovatelem je obec nebo kraj)
• některých státních příspěvkových organizací, přestože jsou zčásti napojené na státní rozpočet, ale část svých zdrojů na financování získávají svoji činností.

   U těchto orgánů a organizací je možné slevu na pojistném uplatnit.
Pokud jste organizací, kde si nejste jisti, zda se jedná o organizační složku státu či nikoliv, je třeba se kontaktovat s Vašim zřizovatelem a projednat s ním možnost uplatnění slevy na pojistném.

• je možné uplatnit slevu na pojistném za zaměstnance, s kterým byla sjednána doba určitá na výkon určitých prací nebo jako zástup za dočasně nepřítomného zaměstnance?

   Uplatnění slevy na pojistném při sjednání doby určité např. na dobu sklizně ovoce, na dobu výstavby rodinného domu, na dobu nemoci pana X, po dobu mateřské a rodičovské dovolené paní Y apod. bude dost problematické, protože podle výkladu OSSZ by mělo být z takto uzavřené doby určité patrné, že bude trvat déle než 3 kal. měsíce. Tzn., že pokud bude sjednána doba určitá na sklizeň ovoce od 1. června, náležela by sleva na pojistném až za měsíc září, kdy bude zřejmé, že je uzavřený pracovněprávní vztah delší než 3 kal. měsíce. Obdobně by se mělo postupovat i u zástupu za dobu nemoci nebo u zástupu za mateřskou či rodičovskou dovolenou. Aby se sleva mohla uplatnit od prvého měsíce od uzavření pracovněprávního vztahu, musela by být ve smlouvě na dobu určitou uvedeno např. toto:
   „pracovní poměr se sjednává od 1. 6. na dobu sklizně ovoce, nejméně však do 15. 9.“ nebo
   „pracovní poměr se sjednává od 15. 7. 2009 po dobu mateřské a rodičovské dovolené paní Y., nejméně však do 31. 10. 2009“.
   Z takto sjednané doby určité by se sleva na pojistném mohla v prvém případě uplatnit již za měsíc červen (zaměstnání trvalo po celý měsíc) a ve druhém případě od měsíce srpna (v červenci ještě netrvalo zaměstnání po celý měsíc).

   ZÁVĚR K UPLATNĚNÍ SLEVY A MIMOŘÁDNÉ SLEVY NA POJISTNÉM

   Sleva za měsíc srpen a mimořádná sleva na pojistném za měsíce leden až červenec můžou být uplatněny nejpozději do splatnosti pojistného na SZ za měsíc srpen 2009, tj. nejpozději do 20. září 2009, jinak nárok na ně zaniká. Vzhledem k tomu, že den 20. září připadl na neděli, je podle § 23 odst. 3 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ posledním dnem lhůty následující pracovní den, tj. den 21. září 2009.

   PRVNÍ CHYBY V PROGRAMECH NA ZPRACOVÁNÍ MEZD PŘI VÝPOČTU SLEVY NA POJISTNÉM

   Někteří naši klienti již obdrželi aktualizaci programu na zpracování mezd platnou od měsíce srpna 2009, kde již je promítnut výpočet slevy na pojistném na SZ. U jednoho z našich klientů je při výpočtu slevy na pojistném uveden nesprávně souběh více zaměstnání a vlastní výpočet slevy.
   Příklad:
   zaměstnanec má u zaměstnavatele pracovní poměr a kromě toho má u něho dohodu o pracovní činnosti, která je zaměstnáním malého rozsahu (není u ní předem sjednána odměna, je uvedena pouze částka na hodinu a to, že výkon práce v měsíci nepřekročí polovinu týdenní pracovní doby). V některých měsících zaměstnanec dosáhne započitatelného příjmu 2000 Kč a v některých nikoliv, tzn., že pojistné na SZ se odvádí jen v těch kalendářních měsících, kdy je dosaženo započitatelného příjmu 2000 Kč.
   Program při výpočtu mimořádné slevy za měsíce leden až červenec v měsících, kdy se ze zaměstnání malého rozsahu odvádělo pojistné na SZ, sečetl vyměřovací základy z pracovního poměru a z dohody o pracovní činnosti a slevu počítal z rozdílu 27100 Kč a součtu vyměřovacích základů z obou zaměstnání. Podle § 21a odst. 3 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ se vyměřovací základy z více zaměstnání zakládajících účast na NP sečtou, s výjimkou zaměstnání malého rozsahu, které se nepřičte ani v měsíci, kdy toto zaměstnání malého rozsahu založilo účast na NP.
   DOPORUČENÍ: zkontrolujte si výpočet slevy na pojistném v případě souběhu zaměstnání, které zakládá účast na NP (např. klasický pracovní poměr) a zaměstnání malého rozsahu.