2/ JUDIKÁT K PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY Z DAŇOVÉHO BONUSU

   Vrchní soud v Olomouci rozhodoval o odvolání dlužníka ve věci schválení jeho insolvence (judikát má čj. 3 VSOL 852/2011-A-10 a byl vydán 11. 5. 2012). V rámci tohoto odvolání řešil i zahrnování daňového bonusu do mzdy pro účely srážek ze mzdy. Z judikátu citujeme:

   „Námitka odvolatele, že do příjmů, z nichž je třeba vycházet, patří i tzv. daňový bonus, důvodná není.

   Především není možné zaměňovat pojem čisté mzdy pro účely zúčtování, respektive pro účely její výplaty (jestliže nejsou vůči zaměstnanci vedeny další srážky ze mzdy) s čistou mzdou pro účely srážek ze mzdy.

   Zúčtovaná čistá mzda je případným daňovým bonusem (který je eventuálně poskytován na vyživované děti zaměstnanců a který bývá z faktického hlediska označován za tzv. negativní daň) ovlivněna. Jinak tomu ale je, pokud jde o čistou mzdu pro srážky ze mzdy a zjištění průměrného měsíčního výdělku. Čistá mzda (plat) má jako právní pojem význam pouze pro provádění srážek ze mzdy (platu), jejichž výpočet se provádí (dle § 148 odst. 2 zákoníku práce nejen pro účely soudních exekucí, ale pro všechny srážky) dle ustanovení o srážkách ze mzdy při výkonu soudních rozhodnutí (§ 276 až § 302 o.s.ř.). Podle ustanovení § 277 odst. 1 o.s.ř. se pak srážky provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob, sražená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Tyto prioritně srážené částky se srážejí z hrubé mzdy a vypočtou se podle podmínek a sazeb platných pro povinného (dlužníka) v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Ostatní srážky se vždy provádějí z čisté mzdy.

   U poplatníka je možno uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě, žijící s ním v domácnosti (§ 35c odst. 2 zákona o dani z příjmu). Měsíční sleva na dani se poplatníkovi poskytne maximálně do výše zálohy na daň (§ 35c zákona o dani z příjmů), je-li takto vypočtená záloha na daň nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Tento bonus zaměstnavatel jako plátce mzdy poskytne za příslušný kalendářní měsíc. Existují také výjimky, kdy může být skutečná čistá mzda dokonce vyšší než mzda hrubá (pokud by daňový bonus byl vyšší než odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění placeného zaměstnancem). Měsíční slevu na dani je nutno brát v úvahu při výpočtu čistého průměrného výdělku, neboť jde o podmínky pro konečnou výši zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti s tím, že tato záloha může být v důsledku slevy i nulová. Daňový bonus není ovšem součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti – je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem – a výpočet čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje.“ Konec citace.

CO Z TOHOTO PRŮLOMOVÉHO JUDIKÁTU PRO NÁS VYPLÝVÁ?

   Pokud by se, v budoucnu judikatura k zahrnování daňového bonusu do čisté mzdy pro účely srážek ze mzdy změnila (což by mohl učinit např. Nejvyšší správní soud nebo možná i Ústavní soud), budeme včas o změně informovat.